Vyberte pokusně zaváděné prvky, které byste chtěli vyzkoušet

Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex

Dokument 02024L1203-20240430

Konsolidovaný text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 ze dne 11. dubna 2024 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1203/2024-04-30

02024L1203 — CS — 30.04.2024 — 000.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1203

ze dne 11. dubna 2024

o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES

(Úř. věst. L 1203 30.4.2024, s. 1)


Opravena:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 90336, 15.4.2025, s.  1 (2024/1203)




▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1203

ze dne 11. dubna 2024

o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES



Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí za účelem účinnější ochrany životního prostředí a opatření k předcházení trestné činnosti v oblasti životního prostředí a boji proti ní, a k účinnému prosazování právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí.

Článek 2

Definice

1.  
Pojmy použité v této směrnici pro účely popisu jednání uvedeného v čl. 3 odst. 2 se v příslušných případech vykládají v souladu s definicemi stanovenými v právních předpisech Unie uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a).
2.  

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) 

„právnickou osobou“ jakýkoli právní subjekt, jemuž takový status náleží podle použitelného vnitrostátního práva, kromě států nebo veřejných subjektů při výkonu státní moci a veřejných mezinárodních organizací;

b) 

„stanovištěm v chráněné lokalitě“ jakékoli stanoviště druhů, pro které je určitá oblast označena jako zvláště chráněná oblast v souladu s čl. 4 odst. 1 nebo 2 směrnice 2009/147/ES, či jakékoli přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, pro které je určitá lokalita označena jako zvláštní oblast ochrany v souladu s čl. 4 odst. 4 směrnice 92/43/EHS nebo pro které je lokalita uvedena na seznamu lokalit významných pro Společenství v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 92/43/EHS;

c) 

„ekosystémem“ dynamický celek společenství rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, tvořící dohromady funkční jednotku, který zahrnuje typy stanovišť, stanoviště druhů a populace druhů.

Článek 3

Trestné činy

1.  
Členské státy zajistí, aby jednání uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, pokud je úmyslné, a jednání uvedené v odstavci 4 tohoto článku, je-li spácháno přinejmenším z hrubé nedbalosti, představovaly trestný čin, jsou-li protiprávní.

Pro účely této směrnice je jednání protiprávní, pokud je v rozporu s:

a) 

právním předpisem Unie, který přispívá k plnění jednoho z cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí, jak jsou stanoveny v čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU; nebo

b) 

právním nebo správním předpisem členského státu nebo rozhodnutím příslušného orgánu členského státu, které uvádějí v účinnost právní předpis Unie uvedený v písmenu a).

Takové jednání je protiprávním i v případě, že k němu bylo uděleno oprávnění příslušného orgánu členského státu, pokud toto oprávnění bylo získáno na základě podvodného nebo korupčního jednání, vydírání či nátlaku nebo pokud takové oprávnění zjevně porušuje příslušné hmotněprávní požadavky.

2.  

Členské státy zajistí, aby následující jednání představovala trestný čin, pokud jsou protiprávní a byla spáchána úmyslně:

a) 

vypouštění, emise nebo uvolňování materiálů nebo látek, energie nebo ionizujícího záření do ovzduší, půdy nebo vody, které způsobují nebo mohou způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob, podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách;

b) 

uvádění na trh výrobku v rozporu se zákazem nebo jiným požadavkem zaměřeným na ochranu životního prostředí, kdy použití výrobku ve větším měřítku, čímž se rozumí použití výrobku více uživateli bez ohledu na jejich počet, vede k vypouštění, emisím nebo uvolňování materiálů nebo látek, energie nebo ionizujícího záření do ovzduší, půdy nebo vody, a které způsobuje nebo může způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob, podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách;

c) 

výroba, uvádění nebo dodávání na trh, vývoz nebo používání látek samotných, obsažených ve směsích nebo v předmětech, včetně jejich začlenění do předmětů, pokud toto jednání způsobuje nebo může způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob, podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách a:

i) 

je omezeno podle hlavy VIII a přílohy XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ( 1 );

ii) 

je zakázáno podle hlavy VII nařízení (ES) č. 1907/2006;

iii) 

nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ( 2 );

iv) 

nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ( 3 );

v) 

nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ( 4 ); nebo

vi) 

je zakázáno podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ( 5 );

d) 

výroba, používání, skladování, dovoz nebo vývoz rtuti, sloučenin rtuti, směsí rtuti a výrobků s přidanou rtutí, pokud toto jednání není v souladu s požadavky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ( 6 ) a způsobuje nebo může způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob, podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách;

e) 

provádění záměrů ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a), jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 a 2, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ( 7 ), pokud je toto jednání prováděno bez povolení a způsobuje nebo může způsobit podstatné zhoršení kvality ovzduší nebo půdy či kvality nebo stavu vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách;

f) 

sběr, přeprava nebo zpracovávání odpadů, provozní dohled nad těmito postupy a následná péče o místa k odstraňování, včetně činností prováděných obchodníkem nebo zprostředkovatelem, pokud se takové jednání:

i) 

týká nebezpečného odpadu, jak je definován v čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ( 8 ), a týká se množství jiného než zanedbatelného; nebo

ii) 

týká jiných odpadů, než jsou odpady uvedené v bodě i), a způsobuje nebo může způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob, podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách;

▼C1

g) 

přeprava odpadu ve smyslu čl. 3 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1157 ( 9 ), pokud se takové jednání týká množství jiného než zanedbatelného, ať již je provedena jednorázově nebo v několika zásilkách, které spolu zřejmě souvisejí;

▼B

h) 

recyklace lodí, na niž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, pokud toto jednání není v souladu s požadavky uvedenými v čl. 6 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení;

i) 

vypouštění znečišťujících látek z lodí spadající do oblasti působnosti článku 3 směrnice 2005/35/ES v jakékoli oblasti vymezené v čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice, které způsobuje nebo může způsobit zhoršení kvality vody nebo poškození mořského prostředí, kromě případů, kdy jsou tyto látky vypouštěny za podmínek stanovených v článku 5 uvedené směrnice, jež umožňují výjimku;

j) 

provozování nebo uzavření zařízení, ve kterém je prováděna nebezpečná činnost nebo v němž se skladují nebo používají nebezpečné látky nebo směsi, pokud toto jednání a tato nebezpečná činnost, látka nebo směs spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ( 10 ) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ( 11 ) a pokud toto jednání způsobuje nebo může způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob, podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách;

k) 

výstavba, provoz nebo demontáž zařízení, pokud takové jednání a takové zařízení spadá do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ( 12 ) a pokud toto jednání způsobuje nebo může způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob nebo podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách;

l) 

produkce, výroba, zpracování, manipulace, používání, držení, skladování, přeprava, dovoz, vývoz nebo ukládání radioaktivního materiálu nebo radioaktivních látek, pokud takové jednání a takové materiály či látky spadají do oblasti působnosti směrnice Rady 2013/59/Euratom ( 13 ), 2014/87/Euratom ( 14 ) nebo 2013/51/Euratom ( 15 ), a pokud takové jednání způsobuje nebo může způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob, podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách;

m) 

odběr povrchové nebo podzemní vody ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 16 ), pokud takové jednání způsobuje nebo může způsobit podstatné zhoršení ekologického stavu nebo ekologického potenciálu útvarů povrchových vod nebo kvantitativního stavu útvarů podzemních vod;

n) 

usmrcování, ničení, odebírání, držení, prodej nebo nabízení k prodeji jedince či jedinců druhů volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin uvedených v příloze IV nebo příloze V, pokud se na druhy v této příloze vztahují stejná opatření jako na druhy uvedené v příloze IV, směrnice Rady 92/43/EHS ( 17 ) a jedince nebo jedinců druhů uvedených v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ( 18 ), kromě případů, kdy se toto jednání týká zanedbatelného množství těchto jedinců;

o) 

obchod s jedincem nebo jedinci druhů volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin, nebo s jejich částmi nebo odvozeninami, které jsou uvedeny v přílohách A a B nařízení Rady (ES) č. 338/97 ( 19 ), a dovoz jedince nebo jedinců takových druhů, nebo jejich částí nebo odvozenin, které jsou uvedeny v příloze C tohoto nařízení, kromě případů, kdy se toto jednání týká zanedbatelného množství jedinců těchto druhů;

p) 

uvádění nebo dodávání relevantních komodit nebo relevantních produktů na trh Unie nebo jejich vývoz z trhu Unie v rozporu se zákazem stanoveným v článku 3 nařízení (EU) 2023/1115, kromě případů, kdy se takové jednání týká zanedbatelného množství;

q) 

jakékoliv jednání, které způsobí poškození stanoviště v chráněné lokalitě nebo vyrušení živočišných druhů uvedených v příloze II písm. a) směrnice Rady 92/43/EHS v chráněné lokalitě ve smyslu čl. 6 odst. 2 uvedené směrnice, je-li toto poškození nebo vyrušení významné.

r) 

dovoz na území Unie, uvádění na trh, držení, chov, přeprava, používání, výměna, umožnění rozmnožování, pěstování nebo kultivace, uvolňování do životního prostředí nebo šíření invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, pokud je takové jednání v rozporu s:

i) 

omezeními stanovenými v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ( 20 ) a způsobuje nebo může způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob nebo podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách; nebo

ii) 

podmínkou povolení vydaného podle článku 8 nařízení (EU) č. 1143/2014 nebo oprávnění uděleného podle článku 9 uvedeného nařízení a způsobuje nebo může způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví osob, podstatné zhoršení kvality ovzduší, půdy či vody nebo podstatnou škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách;

s) 

výroba, uvádění na trh, dovoz, vývoz, používání nebo uvolňování látek poškozujících ozonovou vrstvu, ať už se jedná o látky vyskytující se samostatně nebo ve směsi, jak jsou uvedeny v čl. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 ( 21 ), nebo výroba, uvádění na trh, dovoz, vývoz nebo používání výrobků a zařízení a jejich částí, které látky poškozující ozonovou vrstvu obsahují nebo jejichž fungování je na těchto látkách závislé, jak je uvedeno v čl. 2 písm. b) uvedeného nařízení;

t) 

výroba, uvádění na trh, dovoz, vývoz, používání, nebo uvolňování fluorovaných skleníkových plynů, ať už se jedná o látky vyskytující se samostatně nebo ve směsi, jak jsou uvedeny v čl. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ( 22 ), nebo výroba, uvádění na trh, dovoz, vývoz nebo používání výrobků a zařízení a jejich částí, které fluorované skleníkové plyny obsahují nebo jejichž fungování je na těchto plynech závislé, jak je uvedeno v čl. 2 písm. b) uvedeného nařízení, nebo uvádění těchto výrobků a zařízení do provozu.

3.  

Členské státy zajistí, aby trestné činy související s jednáním uvedeným v odstavci 2 představovaly kvalifikované trestné činy, pokud takové jednání způsobuje:

a) 

zničení nebo rozsáhlou a podstatnou škodu, která je buď nevratná, nebo dlouhodobá, na ekosystému podstatné velikosti či environmentální hodnoty nebo na stanovišti v chráněné lokalitě; nebo

b) 

rozsáhlou a podstatnou škodu, která je buď nevratná, nebo dlouhodobá na kvalitě ovzduší, půdy nebo vody.

4.  
Členské státy zajistí, aby jednání uvedená v odst. 2 písm. a) až d), písm. f), g), i) až q), písm. r) bodu ii), a písm. s) a t) představovala trestný čin, pokud jsou protiprávní a byla spáchána přinejmenším z hrubé nedbalosti.
5.  
Kromě trestných činů souvisejících s jednáním uvedeným v odstavci 2 mohou členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy stanovit další trestné činy za účelem ochrany životního prostředí.
6.  

Členské státy zajistí, aby při posuzování toho, zda je škoda nebo možná škoda podstatná, pokud jde o jednání uvedené v odst. 2 písm. a) až e), písm. f) bodu ii), písm. j) až m) a písm. r), byl v příslušných případech zohledněn jeden nebo více z těchto prvků:

a) 

výchozí podmínky dotčeného životního prostředí;

b) 

zda se jedná o dlouhodobou, střednědobou nebo krátkodobou škodu;

c) 

rozsah škody;

d) 

vratnost škody.

7.  

Členské státy zajistí, aby při posuzování toho, zda jednání uvedené v odst. 2 písm. a) až e), písm. f) bodu ii), písm. i) až m) a písm. r) může způsobit zhoršení kvality ovzduší či půdy nebo kvality či stavu vody nebo škodu na ekosystému, živočiších či rostlinách, byl v příslušných případech zohledněn jeden nebo více z těchto prvků:

a) 

jednání se týká činnosti, která je považována za rizikovou nebo nebezpečnou z hlediska životního prostřední nebo lidského zdraví a vyžaduje oprávnění, které nebylo získáno nebo jehož podmínky nebyly dodrženy;

b) 

do jaké míry je překročena regulační prahová hodnota nebo jiný povinný parametr stanovený v právních předpisech Unie nebo vnitrostátních právních předpisech uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a b) nebo v oprávnění vydaném pro danou činnost;

c) 

zda je materiál nebo látka klasifikována jako nebezpečná nebo jinak označená za škodlivou pro životní prostředí nebo lidské zdraví.

8.  

Členské státy zajistí, aby při posuzování toho, zda je množství zanedbatelné, či nikoli, byl pro účely odst. 2 písm. f) bodu i) a písm. g), n), o) a p) v příslušných případech zohledněn jeden nebo více z těchto prvků:

a) 

počet jednotek, kterých se trestný čin týká;

b) 

do jaké míry je překročena regulační prahová hodnota nebo jiný povinný parametr stanovený v právních předpisech Unie nebo vnitrostátních právních předpisech uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a b);

c) 

stav dotčených druhů živočichů nebo rostlin z hlediska ochrany;

d) 

náklady na obnovu životního prostředí, je-li možné tyto náklady posoudit.

Článek 4

Návod, pomoc a pokus

1.  
Členské státy zajistí, aby bylo možné návod ke spáchání trestného činu uvedeného v čl. 3 odst. 2 a 3 a pomoc ke spáchání tohoto trestného činu trestat jako trestný čin.
2.  
Členské státy zajistí, aby pokus o spáchání některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) až d), písm. f) a g), písm. i) až m) a písm. o), p), (r), (s) a (t), bylo možné trestat jako trestný čin.

Článek 5

Sankce ukládané fyzickým osobám

1.  
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v článcích 3 a 4 bylo možné uložit účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.
2.  

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby:

a) 

za trestné činy, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 2 písm. a) až d) a písm. f), j), k), l) a r), bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let, pokud způsobí smrt jakékoli osoby;

b) 

za trestné činy, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 3, bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let;

c) 

za trestné činy, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 4, odkazuje-li uvedený odstavec na čl. 3 odst. 2 písm. a) až d) a písm. f), j), k) a l), bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let, pokud způsobí smrt jakékoli osoby;

d) 

za trestné činy, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 2 písm. a) až l), a písm. p), s) a t), bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let;

e) 

za trestné činy, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 2 písm. m), n), o), q) a r), bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.

3.  

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se na fyzické osoby, jež spáchaly trestné činy, na něž se vztahují články 3 a 4, vztahovaly doplňkové sankce nebo opatření trestní nebo jiné povahy, jež mohou zahrnovat:

a) 

povinnost:

i) 

ve stanovené lhůtě obnovit původní stav dotčeného životního prostředí, pokud je poškození vratné, nebo

ii) 

zaplatit náhradu škody na životním prostředí, pokud je škoda nevratná nebo pokud pachatel není schopen takovou obnovu provést;

b) 

pokuty, které jsou přiměřené závažnosti jednání a individuálním, finančním a jiným okolnostem dotčené fyzické osoby a které jsou případně stanoveny s náležitým přihlédnutím k závažnosti a době trvání škody na životním prostředí a k finančnímu prospěchu plynoucímu z trestného činu;

c) 

zákaz přístupu k veřejnému financování, včetně veřejných zakázek, grantů, koncesí a licencí;

d) 

zákaz vykonávat v rámci právnické osoby vedoucí funkci stejného typu, jaké bylo využito ke spáchání trestného činu;

e) 

odejmutí povolení a oprávnění k výkonu činností, které vedly ke spáchání daného trestného činu;

f) 

dočasný zákaz ucházet se o veřejnou funkci;

g) 

existuje-li na tom veřejný zájem, na základě individuálního posouzení, zveřejnění celého soudního rozhodnutí nebo jeho části, které se týká spáchaného trestného činu, a uložených sankcí nebo opatření, které mohou zahrnovat osobní údaje odsouzených osob pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech.

Článek 6

Odpovědnost právnických osob

1.  

Členské státy zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými za trestné činy uvedené v článcích 3 a 4, kterých se v jejich prospěch dopustí jakákoli osoba, jež v dané právnické osobě působí ve vedoucím postavení, jednající samostatně nebo jako člen orgánu této právnické osoby na základě:

a) 

oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b) 

pravomoci činit rozhodnutí jménem této právnické osoby nebo

c) 

pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

2.  
Členské státy zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými v případě, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 1 umožnil spáchání trestného činu uvedeného v článcích 3 a 4 ve prospěch právnické osoby osobou jí podřízenou.
3.  
Odpovědnost právnických osob podle odstavců 1 a 2 nevylučuje vedení trestního řízení proti fyzickým osobám, které jsou pachateli, návodci či pomocníky u trestných činů uvedených v článcích 3 a 4.

Článek 7

Sankce ukládané právnickým osobám

1.  
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby právnickým osobám, které byly shledány odpovědnými za trestný čin podle čl. 6 odst. 1 nebo 2 bylo možné uložit účinné, přiměřené a odrazující trestní nebo jiné sankce či opatření.
2.  

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby sankce či opatření ukládané právnickým osobám shledaným odpovědnými podle čl. 6 odst. 1 nebo 2 za trestné činy uvedené v článcích 3 a 4 zahrnovaly pokuty trestní nebo jiné povahy a mohly zahrnovat další trestní nebo jiné sankce či opatření, například:

a) 

povinnost:

i) 

ve stanovené lhůtě obnovit původní stav dotčeného životního prostředí, pokud je škoda vratná, nebo

ii) 

zaplatit náhradu škody na životním prostředí, pokud je škoda nevratná nebo pokud pachatel není schopen takovou obnovu provést;

b) 

zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;

c) 

zákaz přístupu k veřejnému financování, včetně veřejných zakázek, grantů, koncesí a licencí;

d) 

dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;

e) 

odejmutí povolení a oprávnění k výkonu činností, které vedly ke spáchání trestného činu;

f) 

uložení soudního dohledu;

g) 

zrušení rozhodnutím soudu;

h) 

uzavření provozoven užitých ke spáchání trestného činu;

i) 

povinnost zavést programy náležité péče s cílem zlepšit dodržování norem v oblasti životního prostředí;

j) 

existuje-li na tom veřejný zájem, zveřejnění celého soudního rozhodnutí nebo jeho části, které se týká spáchaného trestného činu a uložených sankcí nebo opatření, aniž jsou dotčena pravidla ochrany soukromí a osobních údajů.

3.  

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby přinejmenším právnickým osobám, které byly shledány odpovědnými podle čl. 6 odst. 1 za trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 2, bylo možné uložit pokuty trestní nebo jiné povahy, jejichž výše musí být přiměřená závažnosti jednání a individuálním, finančním a jiným okolnostem dotčených právnických osob. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby horní hranice těchto pokut nebyla nižší než:

a) 

v případě trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) až l), písm. p), s) a t):

i) 

5 % celkového celosvětového obratu právnické osoby buď za hospodářský rok předcházející roku, v němž byl trestný čin spáchán, nebo za hospodářský rok předcházející roku, v němž došlo k rozhodnutí o uložení pokuty, nebo

ii) 

částka odpovídající 40 000 000  EUR;

b) 

v případě trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. m), n), o), q) a r):

i) 

3 % celkového celosvětového obratu právnické osoby buď za hospodářský rok předcházející roku, v němž byl trestný čin spáchán, nebo za hospodářský rok předcházející roku, v němž došlo k rozhodnutí o uložení pokuty, nebo

ii) 

částka odpovídající 24 000 000  EUR.

Členské státy mohou stanovit pravidla pro případy, kdy výši pokuty nelze určit na základě celkového celosvětového obratu dotčené právnické osoby za hospodářský rok předcházející roku, v jehož průběhu byl daný trestný čin spáchán, ani za hospodářský rok předcházející roku, v němž došlo k rozhodnutí o uložení pokuty.

4.  
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby právnické osoby, které byly podle článku 6 shledány odpovědnými za trestný čin uvedený v čl. 3 odst. 3, byly trestány přísnějšími trestními nebo jinými sankcemi nebo opatřeními než jsou sankce, jež lze uložit za trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 2.

Článek 8

Přitěžující okolnosti

V rozsahu, v jakém nejsou následující okolnosti součástí skutkové podstaty trestných činů uvedených v článku 3, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby v souvislosti s příslušnými trestnými činy uvedenými v článcích 3 a 4 mohla být v souladu s vnitrostátními právními předpisy za přitěžující okolnost považována jedna nebo více z těchto okolností:

a) 

trestný čin způsobil zničení nebo nevratnou či dlouhodobou podstatnou škodu na ekosystému;

b) 

trestný čin byl spáchán v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ( 23 );

c) 

trestný čin zahrnoval použití falešných nebo padělaných dokladů pachatelem;

d) 

trestný čin byl spáchán veřejným činitelem při výkonu jeho povinností;

e) 

pachatel byl již dříve odsouzen pravomocným rozsudkem za trestné činy stejné povahy, jako jsou trestné činy uvedené v článku 3 nebo 4;

f) 

trestný čin přímo či nepřímo vedl nebo měl vést k podstatným finančním výhodám či k vyhnutí se podstatným výdajům, pokud lze tyto výhody nebo výdaje určit;

g) 

pachatel zničil důkazy nebo zastrašoval svědky nebo oznamovatele;

h) 

trestný čin byl spáchán v oblasti, která je označena jako zvláště chráněná oblast v souladu s čl. 4 odst. 1 nebo 2 směrnice 2009/147/ES, nebo lokalitě označené jako zvláštní oblast ochrany v souladu s čl. 4 odst. 4 směrnice 92/43/EHS nebo lokalitě uvedené na seznamu lokalit významných pro Společenství v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 92/43/EHS.

Přitěžující okolnost uvedená v písmenu a) tohoto článku se nevztahuje na trestný čin uvedený v čl. 3 odst. 3.

Článek 9

Polehčující okolnosti

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v souvislosti s příslušnými trestnými činy uvedenými v článcích 3 a 4 mohla být za polehčující okolnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy považována jedna nebo více z těchto okolností:

a) 

pachatel uvede životní prostředí do původního stavu, pokud toto obnovení není povinností podle směrnice 2004/35/ES, nebo před zahájením trestního vyšetřování podnikne kroky k minimalizaci dopadu a rozsahu škody nebo k nápravě škody;

b) 

pachatel poskytne správním nebo soudním orgánům informace, které by jiným způsobem získat nemohly a které jim pomáhají:

i) 

v identifikaci nebo soudním stíhání dalších pachatelů;

ii) 

k nalezení důkazů.

Článek 10

Zajištění a konfiskace

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby bylo možné vysledovat, identifikovat, zajistit a konfiskovat nástroje a výnosy z trestných činů uvedených v článcích 3 a 4.

Členské státy, které jsou vázány směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ( 24 ), přijmou opatření uvedená v prvním odstavci v souladu s uvedenou směrnicí.

Článek 11

Promlčecí doby

1.  
Ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 3 a 4 přijmou členské státy nezbytná opatření ke stanovení promlčecí doby dostatečně dlouhé, počítáno od spáchání trestného činu, aby mohly být dané trestné činy účinně vyšetřovány a stíhány a aby mohlo proběhnout účinné soudní řízení a být vydáno soudní rozhodnutí.

Ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 3 a 4 přijmou členské státy nezbytná opatření ke stanovení promlčecí doby dostatečně dlouhé pro to, aby mohly být tresty uložené pravomocným odsouzením vykonány po dostatečně dlouhou dobu ode dne pravomocného odsouzení.

2.  

Promlčecí doba uvedená v odst. 1 prvním pododstavci musí činit:

a) 

nejméně deset let od spáchání trestného činu, za který lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let;

b) 

nejméně pět let od spáchání trestného činu, za který lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let;

c) 

nejméně tři roky od spáchání trestného činu, za který lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.

3.  

Promlčecí doba uvedená v odst. 1 druhém pododstavci musí činit:

a) 

nejméně deset let ode dne pravomocného odsouzení u těchto trestů:

i) 

trest odnětí svobody na více než pět let, nebo případně

ii) 

trest odnětí svobody za trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let;

b) 

nejméně pět let ode dne pravomocného odsouzení u těchto trestů:

i) 

trest odnětí svobody na více než jeden rok, nebo případně

ii) 

trest odnětí svobody za trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let a

c) 

nejméně tři roky ode dne pravomocného odsouzení u těchto trestů:

i) 

trest odnětí svobody do jednoho roku; nebo případně

ii) 

trest odnětí svobody za trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.

4.  
Odchylně od odstavců 2 a 3 mohou členské státy stanovit promlčecí dobu kratší než deset let, nejméně však pět let, za podmínky, že lze její běh v případě určitých jednání přerušit nebo zastavit.

Článek 12

Soudní příslušnost

1.  

Každý členský stát přijme nezbytná opatření ke stanovení své soudní příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 3 a 4, pokud:

a) 

byl trestný čin spáchán zcela nebo zčásti na jeho území;

b) 

byl trestný čin spáchán na palubě lodi plující pod jeho vlajkou nebo na palubě letadla v něm registrovaném;

c) 

škoda, která je součástí skutkové podstaty trestného činu, vznikla na jeho území; nebo

d) 

pachatel je jeho státním příslušníkem.

2.  

Členský stát vyrozumí Komisi, rozhodne-li se rozšířit svou soudní příslušnost ve vztahu k jednomu nebo více trestným činům uvedeným v článcích 3 a 4, které byly spáchány mimo jeho území, v případech, kdy:

a) 

pachatel trestného činu má obvyklé bydliště na jeho území;

b) 

je trestný čin spáchán ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území;

c) 

je trestný čin spáchán proti osobě, která je jeho státním příslušníkem nebo má v tomto členském státě obvyklé bydliště; nebo

d) 

trestným činem vzniklo vážné riziko pro životní prostředí na jeho území.

Má-li ve vztahu k některému z trestných činů uvedených v článcích 3 a 4 soudní příslušnost více členských států, spolupracují tyto členské státy při určení, který členský stát povede trestní řízení. Je-li to vhodné a v souladu s čl. 12 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ( 25 ), předá se věc Eurojustu.

3.  
V případech uvedených v odst. 1 písm. c) a d) přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby výkon jejich soudní příslušnosti nebyl vázán na splnění podmínky, že trestní stíhání může být zahájeno pouze na základě oznámení ze strany státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.

Článek 13

Vyšetřovací nástroje

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby pro vyšetřování nebo stíhání trestných činů uvedených v článcích 3 a 4 byly k dispozici účinné a přiměřené vyšetřovací nástroje. Tyto nástroje v příslušných případech zahrnují zvláštní vyšetřovací nástroje, jako například nástroje, kterých se využívá v boji proti organizované trestné činnosti nebo v jiných případech závažné trestné činnosti.

Článek 14

Ochrana osob, které oznamují trestné činy proti životnímu prostředí nebo jsou nápomocny při jejich vyšetřování

Aniž je dotčena směrnice (EU) 2019/1937, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby všechny osoby oznamující trestné činy uvedené v článcích 3 nebo 4 této směrnice, poskytující důkazy nebo jinak spolupracující s příslušnými orgány, měly přístup k opatřením pro podporu a pomoc v souvislosti s trestním řízením v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 15

Zveřejňování informací ve veřejném zájmu a přístup dotčené veřejnosti ke spravedlnosti

Členské státy zajistí, aby osoby, které jsou nebo by mohly být dotčeny trestnými činy uvedenými v článcích 3 a 4 této směrnice, a osoby, které mají dostatečný zájem nebo u nichž trvá porušení práva, jakož i nevládní organizace, které podporují ochranu životního prostředí a splňují požadavky vnitrostátního práva, měly v řízení týkajícím se těchto trestných činů vhodná procesní práva, pokud v členském státě taková procesní práva existují pro dotčenou veřejnost v řízeních týkajících se jiných trestných činů, například jako účastník uplatňující občanskoprávní nároky. V takových případech členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy rovněž zajistí, aby byly informace o stavu řízení sdíleny s dotčenou veřejností, pokud se tak děje v řízeních týkajících se jiných trestných činů.

Článek 16

Předcházení trestným činům

Členské státy přijmou vhodná opatření, například informační a osvětové kampaně zacílené na příslušné zúčastněné strany z veřejného i soukromého sektoru a výzkumné a vzdělávací programy zaměřené na snížení trestné činnosti proti životnímu prostředí a snížení rizika trestných činů proti životnímu prostředí. Ve vhodných případech by měly členské státy jednat ve spolupráci s těmito zúčastněnými stranami.

Článek 17

Zdroje

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány, které odhalují, vyšetřují a stíhají trestné činy proti životnímu prostředí nebo o nich rozhodují, měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje pro účinný výkon svých funkcí souvisejících s prováděním této směrnice. Členské státy s přihlédnutím k ústavním tradicím a struktuře svého právního systému, jakož i k jiným vnitrostátním okolnostem posoudí, zda není nutné zvýšit úroveň specializace orgánů působících v oblasti trestního práva životního prostředí v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 18

Odborná příprava

Aniž jsou dotčeny nezávislost soudů a rozdíly v organizaci soudnictví v rámci Unie, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla pravidelně poskytována specializovaná odborná příprava soudcům, státním zástupcům, policejním a soudním zaměstnancům a zaměstnancům příslušných orgánů zapojených do trestního řízení a vyšetřování s ohledem na cíle této směrnice a odpovídající funkcím zapojených soudců, státních zástupců, policejních a justičních zaměstnanců a zaměstnanců příslušných orgánů.

Článek 19

Koordinace a spolupráce mezi příslušnými orgány v rámci členského státu

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zavedení vhodných mechanismů koordinace a spolupráce na strategické a operační úrovni mezi všemi svými příslušnými orgány zapojenými do předcházení trestným činům proti životnímu prostředí a do boje proti nim. Tyto mechanismy se zaměří alespoň na:

a) 

zajištění společných priorit a pochopení vztahu mezi prosazováním práva orgány činnými v trestním řízení a správními orgány;

b) 

výměnu informací pro strategické a operační účely, v mezích stanovených použitelným právem Unie a vnitrostátním právem;

c) 

konzultace v rámci jednotlivých vyšetřování, v mezích stanovených použitelným právem Unie a vnitrostátním právem;

d) 

výměnu osvědčených postupů;

e) 

poskytování pomoci evropským sítím odborníků z praxe, kteří se zabývají otázkami souvisejícími s bojem proti trestným činům proti životnímu prostředí a souvisejícím porušováním právních předpisů.

Mechanismy uvedené v prvním odstavci mohou mít podobu specializovaných koordinačních subjektů, memorand o porozumění mezi příslušnými orgány, vnitrostátních sítí pro prosazování práva a společných vzdělávacích činností.

Článek 20

Spolupráce mezi členskými státy a Komisí a institucemi a jinými subjekty Unie

Pokud existuje podezření, že trestné činy proti životnímu prostředí jsou přeshraniční povahy, příslušné orgány dotčených členských států zváží předání informací týkajících se těchto trestných činů příslušným subjektům.

Aniž jsou dotčena pravidla pro přeshraniční spolupráci a vzájemnou právní pomoc v trestních věcech, členské státy, Eurojust, Europol, Úřad evropského veřejného žalobce, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Komise v rámci svých příslušných pravomocí vzájemně spolupracují v boji proti trestným činům uvedeným v článcích 3 a 4. Za tímto účelem Eurojust tam, kde je to vhodné, poskytne technickou a operativní pomoc, kterou příslušné vnitrostátní orgány potřebují k usnadnění koordinace svých vyšetřování. Komise může tam, kde je to vhodné, poskytnout pomoc.

Článek 21

Vnitrostátní strategie

1.  
Členské státy do 21. května 2027 stanoví a zveřejní vnitrostátní strategii boje proti trestným činům proti životnímu prostředí.

Členské státy přijmou opatření k provedení této strategie bez zbytečného odkladu. Vnitrostátní strategie se zaměří alespoň na:

a) 

cíle a priority vnitrostátní politiky v oblasti trestných činů proti životnímu prostředí, a to i v přeshraničních případech, a opatření pro pravidelné hodnocení toho, zda je těchto cílů a priorit dosahováno;

b) 

úlohy a povinnosti všech příslušných orgánů zapojených do boje proti trestným činům proti životnímu prostředí, včetně koordinace a spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány a příslušnými institucemi Unie a poskytování pomoci evropským sítím zabývajícím se záležitostmi přímo souvisejícími s bojem proti těmto trestným činům, a to i v přeshraničních případech;

c) 

to, jak bude podporována specializace odborníků v oblasti prosazování práva, odhad zdrojů přidělených na boj proti trestným činům proti životnímu prostředí a hodnocení budoucích potřeb v tomto ohledu.

2.  
Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní strategie byla v pravidelných intervalech, které nebudou delší než pět let, přezkoumávána a aktualizována na základě přístupu založeného na analýze rizik s cílem zohlednit příslušný vývoj a trendy a související hrozby týkající se trestné činnosti proti životnímu prostředí.

Článek 22

Statistické údaje

1.  
Členské státy zajistí zavedení systému pro záznam, vypracovávání a poskytování anonymizovaných statistických údajů o fázích oznamování, vyšetřování a soudního řízení v souvislosti s trestnými činy uvedenými v článcích 3 a 4 za účelem sledování účinnosti svých opatření pro boj proti trestným činům proti životnímu prostředí.
2.  

Statistické údaje uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň stávající údaje o:

a) 

počtu trestných činů, které členské státy zaznamenaly a o nichž rozhodují;

b) 

počtu odmítnutých a zamítnutých soudních případů, a to i z důvodu uplynutí promlčecí doby pro daný trestný čin;

c) 

počtu fyzických osob, které jsou:

i) 

stíhány,

ii) 

odsouzeny;

d) 

počtu právnických osob, které jsou:

i) 

stíhány,

ii) 

odsouzeny nebo kterým byla uložena pokuta;

e) 

druzích a výších ukládaných sankcí.

3.  
Členské státy zajistí, aby byl celkový přehled jejich statistiky zveřejněn alespoň každé tři roky.
4.  
Členské státy předávají každoročně Komisi statistické údaje uvedené v odstavci 2 tohoto článku ve standardním formátu uvedeném v článku 23.
5.  
Komise alespoň každé tři roky zveřejňuje zprávu založenou na statistických údajích předaných členskými státy. Zpráva se poprvé zveřejní tři roky po stanovení standardního formátu uvedeného v článku 23.

Článek 23

Prováděcí pravomoci

1.  
Do 21. května 2027 Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví standardní, snadno přístupný a srovnatelný formát pro předávání statistických údajů uvedený v čl. 22 odst. 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.
2.  

Pro účely předávání statistických údajů obsahuje standardní formát tyto náležitosti:

a) 

klasifikaci trestných činů proti životnímu prostředí;

b) 

početní jednotky;

c) 

formát pro podávání zpráv.

Zajistí se společná shoda ohledně náležitostí uvedených v prvním pododstavci.

Článek 24

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
3.  
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 25

Hodnocení, podávání zpráv a přezkum

1.  
Do 21. května 2028 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné k vypracování uvedené zprávy.
2.  
Do 21. května 2031 Komise provede hodnocení dopadu této směrnice, posoudí, zda je nutné aktualizovat seznam trestných činů uvedených v článku 3 a 4, a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné k vypracování uvedené zprávy, včetně shrnutí provádění této směrnice a o opatřeních přijatých v souladu s články 16 až 21 a statistických údajů, se zvláštním důrazem na přeshraniční spolupráci. K této zprávě v případě potřeby připojí legislativní návrh.
3.  
Komise pravidelně posuzuje, zda je třeba upravit trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 2.

Článek 26

Nahrazení směrnice 2008/99/ES

Směrnice 2008/99/ES se nahrazuje, pokud jde o členské státy, jež jsou vázány touto směrnicí, aniž jsou dotčeny povinnosti těchto členských států ohledně lhůty pro provedení uvedené směrnice ve vnitrostátním právu. Pokud jde o členské státy, jež jsou vázány touto směrnicí, odkazy na směrnici 2008/99/ES se považují za odkazy na tuto směrnici. Pokud jde o členské státy, jež nejsou vázány touto směrnicí, jsou i nadále vázány směrnicí 2008/99/ES.

Článek 27

Nahrazení směrnice 2009/123/ES

Směrnice 2009/123/EC se nahrazuje, pokud jde o členské státy, jež jsou vázány touto směrnicí, aniž jsou dotčeny povinnosti těchto členských států ohledně lhůt pro provedení uvedené směrnice ve vnitrostátním právu.

Pokud jde o členské státy, jež jsou vázány touto směrnicí, odkazy na ta ustanovení směrnice 2005/35/ES, která byla doplněna či nahrazena směrnicí 2009/123/ES, se považují za odkazy na tuto směrnici.

Pokud jde o členské státy, jež nejsou vázány touto směrnicí, jsou i nadále vázány směrnicí 2005/35/ES ve znění směrnice 2009/123/ES.

Článek 28

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 21. května 2026. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 29

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 30

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.



( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1157 ze dne 11. dubna 2024 o přepravě odpadů, o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056 a o zrušení nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L, 2024/1157, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1157/oj).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).

( ) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).

( ) Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 42).

( ) Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

( ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění) (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

( ) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. února 2024 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009 (Úř. věst. L, 2024/590, 20.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/590/oj).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (Úř. věst. L, 2024/573, 20.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj).

( ) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39).

( ) Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 42).

Nahoru