Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 02017A1207(01)-20200101

Consolidated text: Dohoda mezi Evropskou unií a Svýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů

Access initial legal act
(

Legal status of the document In force

)

Access current version (04/12/2024)

ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2017/2240/2020-01-01

02017A1207(01) — CS — 01.01.2020 — 000.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

DOHODA

mezi Evropskou unií a Svýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů

(Úř. věst. L 323 7.12.2017, s. 3)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

ROZHODNUTÍ č. 2/2019 SMÍŠENÉHO VÝBORU ZŘÍZENÉHO DOHODOU MEZI EVROPSKOU UNIÍ A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O PROPOJENÍ JEJICH SYSTÉMŮ OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ ze dne 5. prosince 2019,

  L 314

68

29.9.2020



▼B

DOHODA

mezi Evropskou unií a Svýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů



EVROPSKÁ UNIE (dále jen „Unie“)

na jedné straně a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE (dále jen „Švýcarsko“)

na straně druhé

(dále jen „strany“),

VĚDOMY SI celosvětové výzvy, již představuje změna klimatu, a mezinárodního úsilí nezbytného pro snížení emisí skleníkových plynů za účelem boje proti změně klimatu,

ZAZNAMENÁVAJÍCE mezinárodní závazky, zejména Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a její Kjótský protokol, týkající se snížení emisí skleníkových plynů,

S OHLEDEM NA SKUTEČNOST, že Švýcarsko a Unie sdílejí cíl do roku 2020 a později výrazně snížit emise skleníkových plynů,

VĚDOMY SI TOHO, že revize budoucích obchodovacích období systémů obchodování s emisemi Unie a Švýcarska mohou vyžadovat přezkoumání této dohody přinejmenším za účelem zachování integrity závazků stran v oblasti zmírňování,

UZNÁVAJÍCE, že systémy obchodování s emisemi představují účinný nástroj, jak nákladově efektivním způsobem snižovat emise skleníkových plynů,

S OHLEDEM NA SKUTEČNOST, že propojení systémů obchodování s emisemi za účelem umožnění obchodování s emisními povolenkami mezi systémy pomůže vytvořit rozsáhlý mezinárodní trh s uhlíkem a dále posílí úsilí stran, které propojily své systémy, o snižování emisí,

S OHLEDEM NA SKUTEČNOST, že propojením systémů obchodování s emisemi by měl být vyloučen únik uhlíku a narušení hospodářské soutěže mezi propojenými systémy a mělo by být zajištěno řádné fungování propojených trhů s uhlíkem,

S OHLEDEM NA systém Unie pro obchodování s emisemi zřízený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES ve znění pozdějších předpisů (dále jen „směrnice 2003/87/ES“) a na švýcarský systém obchodování s emisemi zřízený zákonem o CO2 a s ním souvisejícím nařízením,

PŘIPOMÍNAJE, že systému Unie pro obchodování s emisemi se účastní Norsko, Island a Lichtenštejnsko,

S OHLEDEM NA SKUTEČNOST, že v závislosti na načasování ratifikace této dohody by propojení mělo být funkční od 1. ledna 2019 nebo od 1. ledna 2020, aniž jsou dotčena základní kritéria dříve uplatňovaná Švýcarskem nebo Unií a aniž je dotčeno prozatímní provádění této dohody,

VĚDOMY SI, že propojení systémů obchodování s emisemi vyžaduje přístup k citlivým informacím, jakož i jejich výměnu mezi stranami, a tudíž odpovídající bezpečnostní opatření,

ZAZNAMENÁVAJÍCE, že tato dohoda neovlivňuje ustanovení, jimiž si strany stanoví své cíle pro snížení emisí skleníkových plynů, které nejsou pokryty jejich systémy obchodování s emisemi,

UZNÁVAJÍCE, že touto dohodou nejsou dotčeny žádné dvoustranné dohody mezi Švýcarskem a Francií – pokud jde o mezistátní status euroletiště Basilej-Mulhouse-Freiburg stanovený úmluvou „Convention franco-suisse du 4 juillet 1949 relative à la construction et à l'exploitation de l'aéroport de Bâle-Mulhouse“, pokud dvoustranná dohoda dodržuje základní kritéria a technická ustanovení určená v této dohodě,

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení této dohody jsou navržena s ohledem na úzké vazby a zvláštní vztah mezi Švýcarskem a Unií,

VÍTAJÍCE dohodu dosaženou na 21. konferenci stran UNFCCC, které bylo dosaženo v Paříži dne 12. prosince 2015, a uznávajíce, že otázky z oblasti evidence vyplývající z uvedené dohody budou ve vhodnou dobu řešeny,

SE DOHODLY TAKTO:



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíl

Tato dohoda propojuje systém Unie pro obchodování s emisemi (dále jen „unijní ETS“) se systémem Švýcarska pro obchodování s emisemi (dále jen „švýcarský ETS“).

Článek 2

Základní kritéria

Systémy obou stran pro obchodování s emisemi (dále jen „ETS“) musí splňovat alespoň základní kritéria stanovená v příloze I.



KAPITOLA II

TECHNICKÁ USTANOVENÍ

Článek 3

Registry

1.  
Registry stran musí splňovat kritéria vymezená v příloze I části C.
2.  
Za účelem operacionalizace propojení mezi unijním ETS a švýcarským ETS se zřídí přímé propojení mezi protokolem transakcí Evropské unie (EUTL) registru Unie a švýcarským doplňkovým protokolem transakcí (SSTL) švýcarského registru, které umožní převádět mezi registry povolenky na emise vydané v rámci obou ETS.
3.  

Propojení registrů musí být mimo jiné:

a) 

pro Švýcarsko spravováno švýcarským správcem registru a pro Unii ústředním správcem Unie;

b) 

provozováno v souladu s právními předpisy použitelnými v dané jurisdikci;

c) 

podporováno automatizovanými procesy integrovanými do švýcarského registru a registru Unie, aby byly umožněny transakce;

d) 

prováděno tak, aby se pro uživatele švýcarského registru a registru Unie zajistilo v co nejvyšší možné míře konzistentní fungování.

4.  
Správce švýcarského registru, ústřední správce Unie nebo oba správci společně mohou propojení registrů dočasně uzavřít za účelem údržby systému nebo kvůli narušení bezpečnosti či bezpečnostnímu riziku, a to v souladu s použitelnými právními předpisy Švýcarska a Evropské unie. Strany dočasné uzavření propojení registrů za účelem údržby systému nebo kvůli narušení bezpečnosti či bezpečnostnímu riziku co nejdříve oznámí a omezí je na co nejkratší dobu.
5.  
Strany jednají neprodleně a v úzké spolupráci za použití opatření dostupných v jejich příslušných jurisdikcích, aby zamezily podvodům a zachovaly tržní integritu propojených ETS. V rámci propojených ETS správce švýcarského registru, ústřední správce Unie a vnitrostátní správci z členských států Unie spolupracují, aby minimalizovali riziko podvodu, zneužití nebo trestné činnosti týkajících se registrů, aby na takovéto incidenty reagovali a aby chránili integritu propojení registrů. Opatření schválená správci za účelem řešení rizika podvodu, zneužití nebo trestné činnosti se přijímají rozhodnutím smíšeného výboru.
6.  
Správce švýcarského registru a ústřední správce Unie určí společné provozní postupy týkající se technických nebo jiných záležitostí nezbytných pro fungování propojení a zohlední priority vnitrostátních právních předpisů. Společné provozní postupy vypracované správci nabývají účinnosti poté, co byly přijaty rozhodnutím smíšeného výboru.
7.  
Správce švýcarského registru a ústřední správce Unie vypracují technické normy pro propojování založené na zásadách stanovených v příloze II, které popisují podrobné požadavky na zřízení stabilního a zabezpečeného spojení mezi SSTL a EUTL. Technické normy pro propojování vypracované správci nabývají účinnosti poté, co byly přijaty rozhodnutím smíšeného výboru.
8.  
Záležitosti vyplývající z provádění a provozování propojení registrů, které vyžadují řešení, se vyřeší prostřednictvím včasné konzultace správce švýcarského registru a ústředního správce Unie a v souladu se stanoveným společným provozním postupem.

Článek 4

Povolenky na emise a evidence

1.  
Povolenky na emise, které mohou být za účelem dodržování pravidel použity v rámci ETS jedné strany, se za účelem dodržování pravidel uznávají i v rámci ETS druhé strany.

Povolenkou na emise se rozumí povolení vypouštět jednu tunu ekvivalentu oxidu uhličitého po určené období, přičemž toto povolení bylo vydáno v rámci unijního ETS nebo švýcarského ETS a je platné pro účely splnění požadavků v rámci unijního ETS nebo švýcarského ETS.

2.  
Existující omezení využívání konkrétních povolenek v jednom ETS lze uplatnit i v druhém ETS.
3.  
ETS, v rámci něhož byla povolenka na emise vydána, musí být pro správce registru a držitele účtů identifikovatelný minimálně na základě kódu země ze sériového čísla povolenky na emise.
4.  
Strany se alespoň jednou ročně vzájemně informují o celkovém počtu držených povolenek na emise vydaných v rámci druhého ETS a o počtu povolenek na emise vydaných v rámci druhého ETS, které byly vyřazeny za účelem dodržování pravidel nebo dobrovolně zrušeny.
5.  
Strany započítají čisté toky povolenek v souladu se zásadami a pravidly pro evidenci schválenými UNFCCC poté, co vstoupí v platnost. Tento mechanismus se stanoví v příloze této dohody přijaté rozhodnutím smíšeného výboru.
6.  
Po vstupu druhého období plnění závazků Kjótského protokolu v platnost strany v dohodnutém intervalu převedou nebo získají dostatečný počet jednotek přiděleného množství (AAU) platných pro druhé období plnění závazků Kjótského protokolu, a v případě ukončení v souladu s článkem 16 započítají čisté toky povolenek mezi stranami v rozsahu, v jakém hospodářské subjekty ETS tyto povolenky vyřadily za účelem dodržování pravidel, a v rozsahu, v jakém tyto povolenky představují emise zahrnuté do přílohy A Kjótského protokolu. Mechanismus pro tyto transakce se stanoví v příloze této dohody přijaté rozhodnutím smíšeného výboru, a to po vstupu změny Kjótského protokolu v platnost. Příloha musí rovněž obsahovat dohodu o správě podílu na výnosech uplatněnou na první mezinárodní převod AAU.

Článek 5

Dražby povolenek

1.  
Povolenky mohou být stranami prodávány pouze prostřednictvím dražby.
2.  
Hospodářské subjekty v rámci kteréhokoliv ETS jsou způsobilé požádat o povolení k podávání nabídek při dražbách povolenek. Přístup k těmto dražbám se hospodářským subjektům v rámci kteréhokoliv ETS uděluje na nediskriminačním základě. Za účelem zajištění integrity dražeb může být způsobilost k žádosti o povolení k účasti v dražbách rozšířena pouze na jiné kategorie účastníků, kteří jsou regulováni právem jedné ze stran nebo kteří mají výslovné pověření se dražeb účastnit.
3.  
Prodej prostřednictvím dražby se provádí otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem a podle kritérií uvedených v příloze I části D.



KAPITOLA III

LETECKÁ DOPRAVA

Článek 6

Zahrnutí leteckých činností

Strany do svých příslušných ETS zahrnou letecké činnosti v souladu se základními kritérii stanovenými v příloze I části B. Zahrnutí leteckých činností do švýcarského ETS odráží stejné zásady jako jsou zásady unijního ETS, zejména pokud jde o pravidla týkající se pokrytí, stropů a přidělování povolenek.

Článek 7

Přezkum této dohody v případě změn týkajících se leteckých činností

1.  
V případě změn v unijním ETS týkajících se leteckých činností smíšený výbor podle čl. 13 odst. 2 přezkoumá odpovídající přílohu I část B.
2.  
Smíšený výbor musí v každém případě do konce roku 2018 svolat zasedání za účelem přezkumu příslušných ustanovení této dohody týkajících se rozsahu pokrytí leteckých činností podle čl. 13 odst. 2.



KAPITOLA IV

CITLIVÉ INFORMACE A ZABEZPEČENÍ

Článek 8

Citlivé informace

1.  
„Citlivými informacemi“ se rozumí informace a materiály v ústní, obrazové, elektronické, magnetické nebo listinné podobě včetně vybavení a technologie, které si strany v souvislosti s touto dohodou vyměnily nebo poskytly a i) jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit nebo způsobit újmu zájmům Švýcarska, Unie nebo jednoho či více členských států Unie, ii) jež vyžadují ochranu proti neoprávněnému zveřejnění v zájmu bezpečnosti jedné ze stran a iii) jimž jedna ze stran přiřadila označení citlivosti.
2.  
Aniž jsou dotčeny příslušné právní a správní předpisy stran, každá strana musí chránit citlivé informace, zejména před neoprávněným vyzrazením nebo ztrátou integrity, a to v souladu s bezpečnostními požadavky vymezenými v příloze II, úrovněmi citlivosti vymezenými v příloze III a s pokyny pro nakládání vymezenými v příloze IV. „Nakládání“ zahrnuje vytváření, zpracovávání, uchovávání, předávání nebo likvidaci citlivých informací nebo jakýchkoliv jiných informací v nich obsažených.

Článek 9

Úrovně citlivosti

1.  
Každá ze stran je výhradně odpovědná za označování informací, které vydává, za citlivé, jakož i za snížení nebo zrušení úrovně citlivosti vydávaných informací. Jsou-li citlivé informace stranami vydávány společně, strany se společně dohodnou na označování a úrovni citlivosti, jakož i na snížení nebo zrušení úrovně citlivosti.
2.  
Citlivé informace se označí ETS KRITICKÉ, ETS CITLIVÉ nebo ETS OMEZENÉ v souladu s úrovní citlivosti uvedenou v příloze III.
3.  
Původce citlivé informace poskytující strany sníží klasifikaci citlivé informace na nižší úroveň citlivosti, jakmile přestane být pro tuto informaci zapotřebí vyššího stupně ochrany, nebo zruší status citlivosti, jakmile již informace nevyžaduje ochranu proti neoprávněnému zveřejnění nebo ztrátě integrity.
4.  
Vydávající strana informuje přijímající stranu o jakýchkoliv nových citlivých informacích a o jejich úrovních citlivosti, jakož i o jakémkoliv snížení úrovně citlivosti nebo o odstranění statusu citlivosti.
5.  
Strany zřídí a budou spravovat seznam sdílených citlivých informací.



KAPITOLA V

VÝVOJ PRÁVNÍHO RÁMCE

Článek 10

Vývoj právního rámce

1.  
Touto dohodou není dotčeno právo každé ze stran měnit nebo přijímat právní předpisy týkající se této dohody včetně práva přijímat přísnější ochranná opatření.
2.  
Pokud některá ze stran vypracovává právní předpisy v oblastí týkající se této dohody, oznámí to písemně a včas druhé straně. Za tímto účelem smíšený výbor zřídí proces pravidelné výměny informací a konzultací.
3.  
Po oznámení podle odstavce 2 může kterákoliv ze stran požádat o výměnu názorů k dané věci v rámci smíšeného výboru podle čl. 13 odst. 4, zejména za účelem posouzení, zda právní předpisy přímo ovlivní kritéria stanovená v příloze I.
4.  
Pokud některá ze stran přijme návrh legislativního aktu týkajícího se této dohody, předá kopii tohoto návrhu zástupci (zástupcům) druhé strany ve smíšeném výboru.
5.  
Poté, co jedna strana přijme legislativní akt týkající se této dohody, předá kopii tohoto legislativního aktu zástupci (zástupcům) druhé strany ve smíšeném výboru.
6.  
Pokud smíšený výbor dospěje k závěru, že právní akt přímo ovlivňuje kritéria stanovená v příloze I, rozhodne o odpovídající změně příslušné části přílohy I. Toto rozhodnutí musí být přijato do šesti měsíců od data předání smíšenému výboru.
7.  
Pokud nelze rozhodnutí týkajícího se změny přílohy I dosáhnout ve lhůtě uvedené v odstavci 6, smíšený výbor do osmi měsíců od data předání přezkoumá veškeré další možnosti, jak zachovat řádné fungování této dohody, a přijme veškerá rozhodnutí, která jsou pro tento účel nezbytná.

Článek 11

Koordinace

1.  
Strany koordinují svá úsilí v oblastech týkajících se této dohody a zejména v oblasti kritérií stanovených v přílohách, aby se zajistilo řádné provádění této dohody, pokračující integrita ETS obou stran a aby se zabránilo úniku uhlíku a nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže mezi propojenými ETS.
2.  
Tato koordinace musí probíhat především prostřednictvím formální a neformální výměny nebo poskytování informací a na žádost strany prostřednictvím konzultací ve smíšeném výboru.



KAPITOLA VI

SMÍŠENÝ VÝBOR

Článek 12

Složení a fungování smíšeného výboru

1.  
Zřizuje se smíšený výbor složený ze zástupců stran.
2.  
Kterákoliv ze stran může požádat o svolání zasedání. Smíšený výbor se sejde do 30 dnů od takovéto žádosti.
3.  
Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem v případech uvedených v této dohodě jsou po jejich vstupu v platnost pro strany závazná a strany přijmou nezbytné kroky k zajištění provádění a použití těchto rozhodnutí.
4.  
Smíšený výbor přijme svůj jednací řád. Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem musí být dohodnuta oběma stranami.
5.  
Smíšený výbor může rozhodnout o zřízení podvýborů nebo pracovních skupin, které mu při plnění úkolů pomáhají.

Článek 13

Funkce smíšeného výboru

1.  
Smíšený výbor spravuje tuto dohodu a zajišťuje její řádné provádění.
2.  
Smíšený výbor může přijmout novou přílohu nebo změnit stávající přílohu této dohody.
3.  
Smíšený výbor projedná změny článků této dohody navrhované jednou ze stran. Pokud smíšený výbor s návrhy souhlasí, předá je k přijetí stranám v souladu s jejich příslušnými vnitřními postupy.
4.  
Na žádost podle čl. 10 odst. 3 smíšený výbor uspořádá výměnu názorů o navrhovaných právních předpisech, zejména o tom, zda by tyto právní předpisy vedly k tomu, že by ETS dané strany již nesplňoval kritéria stanovená v přílohách.
5.  
Při pozastavení této dohody nebo před oznámením ukončení této dohody v souladu s články 15 a 16 smíšený výbor uspořádá výměnu názorů a usiluje o dosažení dohody, jak pozastavení ukončit nebo jak zamezit ukončení.
6.  
Smíšený výbor usiluje o řešení sporů, které mu strany postoupily v souladu s článkem 14.
7.  
Smíšený výbor pravidelně přezkoumává tuto dohodu s ohledem na podstatný vývoj v obou ETS včetně dohledu nad trhem nebo zahájení nového obchodovacího období, aby se zejména zajistilo, že propojení nenarušuje domácí cíle kterékoliv strany v oblasti snižování emisí nebo integritu a řádné fungování trhů s uhlíkem.
8.  
Funkce smíšeného výboru jsou omezeny na funkce uvedené v této dohodě.



KAPITOLA VII

ŘEŠENÍ SPORŮ

Článek 14

Řešení sporů

1.  
Spory týkající se výkladu nebo použití této dohody, které mezi stranami vznikly, strany předají k řešení smíšenému výboru.
2.  
Pokud smíšený výbor při řešení sporu do šesti měsíců ode dne, kdy mu byl spor postoupen, neuspěje, postoupí se spor na žádost kterékoliv ze stran Stálému rozhodčímu soudu v souladu s pravidly Stálého rozhodčího soudu z roku 2012.
3.  
V případě pozastavení nebo ukončení této dohody se mechanismus pro řešení sporů nadále použije pro řešení sporů podle odstavce 1, které vznikly během používání této dohody.



KAPITOLA VIII

POZASTAVENÍ A UKONČENÍ

Článek 15

Pozastavení čl. 4 odst. 1

1.  

Aniž je dotčen článek 16, může kterákoliv stran za následujících okolností pozastavit uplatňování čl. 4 odst. 1 dohody:

a) 

pokud se domnívá, že druhá strana plně nebo z části neplní povinnosti stanovené v článku 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 3, článku 6, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 10 odst. 4 a 5 a čl. 18 odst. 2;

b) 

pokud jí druhá strana písemně oznámila úmysl propojit svůj ETS s ETS třetí strany v souladu s článkem 18;

c) 

pokud jí druhá strana písemně oznámila úmysl ukončit dohodu v souladu s článkem 16.

2.  
Strana své rozhodnutí pozastavit čl. 4 odst. 1 dohody druhé straně oznámí písemně spolu s odůvodněním pro toto pozastavení. Rozhodnutí o pozastavení čl. 4 odst. 1 této dohody se zveřejní neprodleně poté, co bylo oznámeno druhé straně.
3.  
Pozastavení čl. 4 odst. 1 této dohody je dočasné. Je-li čl. 4 odst. 1 pozastaven podle odst. 1 písm. a) tohoto článku, pozastavení končí vyřešením sporu v souladu s článkem 14. Je-li čl. 4 odst. 1 pozastaven podle odst. 1 písm. b) nebo podle odst. 1 písm. c) tohoto článku, je pozastavení dočasné na dobu tří měsíců. Strana se může rozhodnout délku trvání pozastavení zkrátit či prodloužit.
4.  
Během pozastavení nemohou být vyřazeny za účelem dodržování pravidel povolenky v ETS, z něhož nepocházejí. Veškeré další transakce jsou nadále povoleny.
5.  
Pokud nebylo požádáno o výměnu názorů ve smíšeném výboru podle čl. 10 odst. 3 od okamžiku předání legislativního návrhu do lhůty stanovené v čl. 10 odst. 6 nebo pokud k této výměně došlo a smíšený výbor dospěl k závěru, že nový právní předpis přímo neovlivňuje kritéria, strana není oprávněna pozastavit uplatňování čl. 4 odst. 1 z důvodu, že druhá strana již neplní povinnost splňovat kritéria stanovená v příloze I.

Článek 16

Ukončení

1.  
Strana může tuto dohodu kdykoliv ukončit písemným oznámením svého rozhodnutí druhé straně po konzultaci v rámci smíšeného výboru. Ukončení nabývá účinku šest měsíců poté, co bylo oznámeno druhé straně. Rozhodnutí se zveřejní poté, co bylo oznámeno druhé straně.
2.  
V případě neprodloužení nebo zrušení ETS jedné ze stran se tato dohoda automaticky ukončí k poslednímu dni, kdy je daný ETS v provozu.
3.  
V případě ukončení se strany dohodnou na dalším používání a uchovávání informací, které si již vzájemně sdělily, s výjimkou údajů uchovávaných v jednotlivých registrech. Pokud nedojde k dohodě, kterákoliv ze stran je oprávněna požadovat, aby byly sdělené informace vymazány.



KAPITOLA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Provádění

1.  
Strany přijmou veškerá vhodná opatření s cílem zabezpečit dodržení závazků podle této dohody, a to včetně rozhodnutí smíšeného výboru.
2.  
Strany se zdrží veškerých opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této dohody.

Článek 18

Propojování se třetími stranami

1.  
Strany mohou jednat s třetí stranou s cílem propojit jejich příslušné ETS.
2.  
Pokud strana jedná o propojení se třetí stranou, oznámí to druhé straně a pravidelně ji informuje o aktuálním stavu jednání.
3.  
Předtím, než dojde k propojení jedné strany se třetí stranou, se druhá strana rozhodne, zda dohodu se třetí stranou o propojení přijme, nebo zda ukončí tuto dohodu. Pokud dohodu o propojení se třetí stranou přijme, pozastavení čl. 4 odst. 1 končí.
4.  
V návaznosti na propojení se třetí stranou mohou být ustanovení této dohody revidována.

Článek 19

Přílohy

Přílohy této dohody jsou její nedílnou součástí.

Článek 20

Jazyky

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 21

Ratifikace a vstup v platnost

1.  
Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou, aniž je dotčen článek 16.
2.  
Strany tuto dohodu ratifikují nebo schválí v souladu se svými vnitřními postupy.
3.  
Strany si vymění své listiny o ratifikaci nebo schválení až tehdy, kdy dojdou k závěru, že jsou splněny veškeré podmínky pro propojení stanovené v této dohodě.
4.  
Tato dohoda vstupuje v platnost dnem 1. ledna roku následujícího poté, co si strany vymění listiny o ratifikaci nebo schválení.
5.  
Vstup čl. 4 odst. 6 v platnost je podmíněn vstupem změny Kjótského protokolu dohodnuté v Dohá přijaté na 8. zasedání stran (rozhodnutí 1/CMP.8, druhé období plnění závazků) v platnost pro obě strany.

Článek 22

Prozatímní provádění

Do vstupu této dohody v platnost se články 11 až 13 provádějí prozatímně od data podpisu této dohody.

Съставено в Берн на двадесет и трети ноември две хиляди и седемнадесета година.

Hecho en Berna el veintitrés de noviembre del año dos mil diecisiete.

V Bernu dne dvacátého třetího listopadu dva tisíce sedmnáct.

Udfærdiget i Bern, den treogtyvende november to tusind og sytten.

Geschehen zu Bern am dreiundzwanzigsten November zweitausendsiebzehn.

Kahe tuhande seitsmeteistkümnenda aasta novembrikuu kahekümne kolmandal päeval Bernis.

Έγινε στη Βέρνη, στις είκοσι τρεις Νοεμβρίου δύο χιλιάδες δεκαεπτά.

Done at Bern on the twenty third day of November in the year two thousand and seventeen.

Fait à Berne, le vingt-trois novembre deux mille dix-sept.

Sastavljeno u Bernu dvadeset trećeg studenoga dvije tisuće sedamnaeste.

Fatto a Berna addì ventitré novembre duemiladiciassette.

Bernē, divi tūkstoši septiņpadsmitā gada divdesmit trešajā novembrī.

Sudarytas Berne du tūkstančiai septynioliktų metų lapkričio dvidešimt trečią dieną.

Kelt Bernben, a kétezer-tizenhetedik év november havának huszonharmadik napján.

Magħmul f'Bern fit-tlieta u għoxrin jum ta' Novembru tas-sena elfejn u sbatax.

Gedaan te Bern, drieëntwintig november tweeduizend zeventien.

Sporządzono w Bernie w dniu dwudziestego trzeciego listopada dwa tysiące siedemnastego roku.

Feito em Berna aos vinte e três dias do mês de novembro de dois mil e dezassete.

Întocmit la Berna la douăzeci și trei noiembrie două mii șaptesprezece.

V Berne dvadsiateho tretieho novembra dvetisíc sedemnásť.

V Bernu, triindvajsetega novembra dva tisoč sedemnajst.

Tehty Bernissä kahdentenakymmenentenäkolmantena päivänä marraskuuta vuonna kaksituhattaseitsemäntoista.

Utfärdat i Bern den tjugotredje november tjugohundrasjutton.

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

signatory

За Конфедерация Швейцария

Por la Confederación Suiza

Za Švýcarskou konfederaci

For Det Schweiziske Forbund

Für die Schweizerische Eidgenossenschaft

Šveitsi Konföderatsiooni nimel

Για την Ελβετική Συνομοσπονδία

For the Swiss Confederation

Pour la Confédération suisse

Za Švicarsku Konfederaciju

Per la Confederazione Svizzera

Šveices Konfederācijas vārdā –

Šveicarijos Konfederacijos vardu

A Svájci Államszövetség részéről

Għall-Konfederazzjoni Svizzera

Voor de Zwitserse Bondsstaat

W imieniu Konfederacji Szwajcarskiej

Pela Confederação Suíça

Pentru Confederația Elvețiană

Za Švajčiarsku konfederáciu

Za Švicarsko konfederacijo

Sveitsin valaliiton puolesta

För Schweiziska edsförbundet

signatory

▼M1

PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ KRITÉRIA

A.    Základní kritéria pro stacionární zařízení

Jak navrhla švýcarská vláda, bude tento oddíl přezkoumán v souladu s čl. 13 odst. 7 této dohody, aby se pro obchodovací období 2021–2030 zachovala současná kompatibilita unijního ETS a švýcarského ETS. Smíšený výbor zajistí, aby revize tohoto oddílu přinejmenším zachovala integritu příslušných vlastních závazků stran v oblasti snižování emisí a integritu a řádné fungování jejich trhů s uhlíkem. Zabrání se úniku uhlíku a narušení hospodářské soutěže mezi propojenými systémy.



 

Základní kritéria

V rámci unijního ETS

V rámci švýcarského ETS

1.

Povinný charakter účasti v ETS

Účast v ETS je povinná pro zařízení provádějící činnosti a vypouštějící skleníkové plyny uvedené níže.

Účast v ETS je povinná pro zařízení provádějící činnosti a vypouštějící skleníkové plyny uvedené níže.

2.

ETS zahrnuje alespoň činnosti uvedené v:

— příloze I směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

— ustanovení čl. 40 odst. 1 a příloze 6 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

3.

ETS zahrnuje alespoň skleníkové plyny uvedené v:

— příloze II směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

— ustanovení čl. 1 odst. 1 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

4.

Pro ETS je stanoven strop, který je alespoň stejně přísný, jako je strop stanovený v:

— článku 9 a článku 9a směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Lineární redukční koeficient ve výši 1,74 % ročně se od roku 2021 zvýší na 2,2 % ročně a použije se pro všechna odvětví v souladu se směrnicí (EU) 2018/410, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

— ustanovení čl. 18 odst. 1 a 2 zákona o CO2,

— ustanovení čl. 45 odst. 1 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Lineární redukční koeficient činí 1,74 % ročně až do roku 2020.

5.

Mechanismus tržní stability

V roce 2015 zavedla EU rezervu tržní stability (rozhodnutí (EU) 2015/1814), jejíž fungování posílila směrnice (EU) 2018/410.

— ustanovení čl. 19 odst. 5 zákona o CO2,

— článek 48 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Podle švýcarských právních předpisů je možné snížit objem dražeb, pokud z ekonomických důvodů dojde k významnému zvýšení počtu povolenek na trhu.

Strany spolupracují na tom, aby vyvinuly vhodný příspěvek ke stabilitě trhu.

6.

Úroveň dohledu nad trhem souvisejícím s ETS je alespoň stejně přísná, jako je úroveň stanovená ve:

— směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (MIFID II),

— spolkovém zákoně o švýcarském úřadu pro dohled nad finančním trhem ze dne 22. června 2007,

— spolkovém zákoně o infrastrukturách finančního trhu a chování na trhu při obchodování s cennými papíry a deriváty ze dne 19. června 2015,

— nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (MIFIR),

— nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (MAR),

— směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (CS-MAD),

— spolkovém zákoně o finančních institucích ze dne 15. června 2018,

— spolkovém zákoně o boji proti praní peněz a financování terorismu ze dne 10. října 1997,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Nařízení o švýcarském finančním trhu nedefinuje právní povahu emisních povolenek. Emisní povolenky zejména nejsou v zákoně o infrastruktuře finančního trhu považovány za cenné papíry, a proto nejsou obchodovatelné v regulovaných obchodních systémech. Vzhledem k tomu, že emisní povolenky nejsou považovány za cenné papíry, se švýcarské nařízení o cenných papírech nevztahuje na obchodování s emisními povolenkami v rámci mimoburzovních transakcí („OTC“) na sekundárních trzích,

— směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (AMLD),

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Podle zákona o infrastruktuře finančního trhu jsou za cenné papíry považovány derivátové smlouvy. Mezi ně patří i deriváty, které mají emisní povolenky jako svůj podkladový nástroj. Na deriváty na emisní povolenky mimoburzovně obchodované mezi nefinančními i finančními smluvními stranami se vztahují ustanovení zákona o infrastruktuře finančního trhu.

7.

Spolupráce v oblasti dozoru nad trhem

Strany stanoví vhodná ujednání o spolupráci v oblasti dozoru nad trhem. Tato ujednání o spolupráci se týkají výměny informací a vymáhání povinností vyplývajících z jejich příslušného režimu dozoru nad trhem. Strany informují smíšený výbor o veškerých takových ujednáních.

8.

Kvalitativní omezení pro mezinárodní kredity jsou alespoň stejně přísná jako ta stanovená v:

— článcích 11a a 11b směrnice 2003/87/ES,

— nařízení Komise (EU) č. 550/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES stanoví některá omezení pro použití mezinárodních kreditů z projektů zahrnujících průmyslové plyny,

— článku 58 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost,

— článcích 5 a 6 nařízení o CO2,

— článku 4, čl. 4a odst. 1 a příloze 2 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

9.

Kvantitativní omezení pro mezinárodní kredity jsou alespoň stejně přísná jako ta stanovená v:

— článku 11a směrnice 2003/87/ES,

— nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011,

— nařízení Komise (EU) č. 1123/2013 ze dne 8. listopadu 2013 o stanovení nároků na mezinárodní kredity podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

V právu Unie se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů,

— ustanovení čl. 16 odst. 2 zákona o CO2,

— článku 55b nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Tato ustanovení stanoví využívání mezinárodních kreditů pouze do roku 2020.

10

Bezplatné přidělení povolenek se vypočítá na základě referenčních hodnot a faktorů úpravy. Pro nové účastníky na trhu se vyčlení maximálně pět procent z množství povolenek za období od roku 2013 do roku 2020. Povolenky, které nejsou přiděleny bezplatně, se vydraží nebo se prohlásí za neplatné. Za tímto účelem musí ETS vyhovovat alespoň:

— článkům 10, 10a, 10b a 10c směrnice 2003/87/ES,

— rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných emisních povolenek platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

— ustanovení čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 2 až 6 zákona o CO2,

— ustanovení čl. 45 odst. 2, článkům 46, 46a, 46b, 46c a 48 a příloze 9 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Bezplatně přidělené povolenky nepřekračují množství povolenek přidělených zařízením v rámci EU ETS,

— rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

— rozhodnutí Komise (EU) 2017/126 ze dne 24. ledna 2017, kterým se mění rozhodnutí 2013/448/EU, pokud jde o stanovení opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví v souladu s článkem 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES

(výpočty pro určení meziodvětvového opravného faktoru v unijním ETS pro období od roku 2013 až do roku 2020),

 

— rozhodnutí Komise 2014/746/EU ze dne 27. října 2014, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES sestavuje na období 2015–2019 seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku,

— směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií

(seznam týkající se úniku uhlíku pro období 2015–2020),

 

— nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných emisních povolenek platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

— rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 ze dne 15. února 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o stanovení odvětví a pododvětví, která se považují za ohrožená únikem uhlíku, na období 2021 až 2030,

— veškerým meziodvětvovým opravným faktorům v unijním ETS v období 2015-2020 nebo 2026-2030,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

 

11.

ETS stanoví sankce za stejných okolností a ve stejném rozsahu jako stanoví:

— článek 16 směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost,

— článek 21 zákona o CO2,

— článek 56 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

12.

Monitorování a vykazování v ETS je alespoň stejně přísné jako v:

— článku 14 a příloze IV směrnice 2003/87/ES,

— nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

— prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost,

— článku 20 zákona o CO2,

— článcích 50 až 53 a přílohách 16 a 17 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

13.

Ověřování a akreditace v ETS je alespoň stejně přísné jako v:

— článku 15 a příloze V směrnice 2003/87/ES,

— nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

— prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost,

— článcích 51 až 54 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

B.    Základní kritéria pro leteckou dopravu



 

Základní kritéria

Pro EU

Pro Švýcarsko

1.

Povinný charakter účasti v ETS

Účast v ETS je pro letecké činnosti povinná v souladu s níže uvedenými kritérii.

Účast v ETS je pro letecké činnosti povinná v souladu s níže uvedenými kritérii.

2.

Pokrytí leteckých činností a skleníkových plynů a rozdělení letů a jejich příslušných emisí podle zásady vzlétajícího letu, jak je stanoveno ve:

— směrnici 2003/87/ES ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 ze dne 13. prosince 2017, která stanoví dočasnou výjimku pro nucený výkon, pokud jde o lety do zemí a ze zemí, se kterými nebylo dosaženo dohody podle článku 25 směrnice 2003/87/ES,

— článcích 17, 29, 35 a 56 a příloze VII nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

1.  Rozsah pokrytí

Lety, které přilétají na letiště nacházející se na území Švýcarska nebo které z takového letiště odlétají, s výjimkou letů, které odlétají z letišť nacházejících se na území EHP.

Ve švýcarském ETS mohou platit veškeré dočasné výjimky týkající se rozsahu ETS, jako například výjimky ve smyslu článku 28a směrnice 2003/87/ES, a to v souladu s výjimkami zavedenými v unijním ETS. V případě leteckých činností jsou do systému zahrnuty pouze emise CO2.

Od 1. ledna 2020 jsou lety z letiště nacházejícího se na území Evropského hospodářského prostoru (EHP) na letiště, která se nacházejí na území Švýcarska, pokryty unijním ETS, zatímco lety z letišť nacházejících se na území Švýcarska na letiště nacházející se na území EHP jsou podle článku 25a směrnice 2003/87/ES z unijního ETS vyloučeny.

2.  Omezení pokrytí

Obecné pokrytí uvedené v bodě 1 nezahrnuje:

1.  lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a ministrů během jejich služebních cest, pokud je tato skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu;

2.  vojenské lety a lety celních a policejních orgánů;

3.  pátrací a záchranné lety, lety pro účely hašení požárů, humanitární lety a lety záchranné lékařské služby;

4.  lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti podle přílohy 2 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze dne 7. prosince 1944;

 

5.  lety končící na letišti, ze kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k plánovanému mezipřistání;

6.  cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání nebo zachování licence nebo získání kvalifikace v případě letové posádky v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu ani k přemístění nebo dopravení letadla;

7.  lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu;

8.  lety vykonávané výlučně za účelem kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního;

9.  lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti nižší než 5 700 kilogramů;

10.  lety komerčních provozovatelů letadel, jejichž celkové roční emise jsou na letech zahrnutých do švýcarského ETS nižší než 10 000 tun nebo jejichž počet letů za období tří po sobě jdoucích čtyřměsíčních období je v rámci působnosti švýcarského ETS nižší než 243 letů, nejsou-li provozovatelé pokryti unijním ETS;

11.  lety nekomerčních provozovatelů letadel zahrnuté do švýcarského ETS, jejichž celkové roční emise jsou nižší než 1 000 tun v souladu s příslušnou výjimkou uplatněnou v rámci unijního ETS, nejsou-li provozovatelé pokryti unijním ETS.

Tato omezení pokrytí jsou stanovena v:

— článku 16a zákona o CO2,

— článku 46d a čl. 55 odst. 2 a příloze 13 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

3.

Výměna příslušných údajů týkajících se uplatňování omezení pokrytí leteckých činností

Obě strany spolupracují, pokud jde o uplatňování omezení pokrytí ve švýcarském ETS a v unijním ETS pro komerční a nekomerční provozovatele v souladu s touto přílohou. Obě strany zejména zajistí včasný převod veškerých příslušných údajů, aby umožnily správnou identifikaci letů a provozovatelů letadel, kteří jsou pokryti švýcarským ETS unijním ETS.

4.

Strop (celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel)

Článek 3c směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Článek 3c směrnice 2003/87/ES původně přiděloval povolenky takto:

— 15 % se vydraží,

— 3 % se vyčlení do zvláštní rezervy,

— 82 % se přidělí bezplatně.

Tyto příděly byly pozměněny nařízením (EU) č. 421/2014, které omezilo přidělování bezplatných povolenek úměrně ke snížení počtu vyřazených povolenek (čl. 28a odst. 2 směrnice 2003/87/ES). Nařízení (EU) 2017/2392, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost, tento přístup prodloužilo do roku 2023 a od 1. ledna 2021 stanoví použití lineárního redukčního koeficientu ve výši 2,2 %.

Strop musí odrážet podobnou míru přísnosti jako strop v unijním ETS, zejména pokud jde o omezení úrovně procentního podílu mezi lety a obchodovacími obdobími. Povolenky v rámci stropu se přidělí následovně:

— 15 % se vydraží,

— 3 % se vyčlení do zvláštní rezervy,

— 82 % se přidělí bezplatně.

Toto přidělení může být přezkoumáno v souladu s články 6 a 7 této dohody.

 

Do roku 2020 se množství povolenek v rámci stropu vypočítá zdola na základě povolenek, které mají být v souladu s výše uvedeným rozdělením v rámci stropu přiděleny zdarma. Jakékoliv dočasné výjimky týkající se rozsahu ETS by vyžadovaly odpovídající úměrné úpravy množství, která mají být přidělena.

Od roku 2021 se množství povolenek v rámci stropu určí podle stropu v roce 2020, přičemž se zohlední případné omezení procentní sazby v souladu s unijním ETS.

To je stanoveno v:

— článku 18 zákona o CO2,

— článku 46e a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

5.

Přidělování povolenek pro letectví prostřednictvím dražby povolenek

— článek 3d a čl. 28a odst. 3 směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Švýcarské povolenky na emise určené k dražbě vydraží příslušný švýcarský orgán. Švýcarsko má nárok na příjmy z dražeb švýcarských povolenek.

To je stanoveno v:

— ustanovení čl. 19a odst. 2 a 4 zákona o CO2,

— článku 48 a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

6.

Zvláštní rezerva pro určité provozovatele letadel

— článek 3f směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Pro nové účastníky na trhu a pro rychle rostoucí účastníky jsou vyčleněny povolenky do zvláštní rezervy, s výjimkou toho, že vzhledem k tomu, že referenčním rokem pro získání údajů pro švýcarské letecké činnosti je rok 2018, Švýcarsko nebude mít do roku 2020 zvláštní rezervu.

Tato zvláštní rezerva je stanovena v:

— ustanovení čl. 18 odst. 3 zákona o CO2,

— článku 46e a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

7.

Referenční hodnota pro bezplatné přidělení povolenek provozovatelům letadel

— článek 3e směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Roční referenční hodnota je 0,000642186914222035 povolenek na tunokilometr.

Referenční úroveň nesmí být vyšší než úroveň v unijním ETS.

Do roku 2020 bude roční referenční hodnota 0,000642186914222035 povolenky na tunokilometr.

Tato referenční hodnota je stanovena v:

— ustanovení čl. 46f odst. 1 a 2 a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

8.

Bezplatné přidělení povolenek na emise provozovatelům letadel

— článek 3e směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Úpravy týkající se vydávání povolenek úměrně k odpovídajícím povinnostem týkajícím se vykazování a vyřazování vyplývajícím ze skutečného pokrytí letů mezi EHP a Švýcarskem v rámci unijního ETS se provedou podle článku 25a směrnice 2003/87/ES.

Počet povolenek na emise bezplatně přidělených provozovatelům letadel se vypočítá vynásobením vykázaných údajů o tunokilometrech nalétaných v referenčním roce použitelnou referenční hodnotou.

Toto bezplatné přidělení je stanoveno v:

— ustanovení čl. 19a odst. 3 a 4 zákona o CO2,

— ustanovení čl. 46f odst. 1 a 2 a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

9.

Kvalitativní omezení pro mezinárodní kredity jsou alespoň stejně přísná jako ta stanovená v:

— článcích 11a a 11b směrnice 2003/87/ES,

— nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost,

— článcích 5 a 6 zákona o CO2,

— článku 4, čl. 4a odst. 1 a příloze 2 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

10.

Kvantitativní omezení pro používání mezinárodních kreditů

— článek 11a směrnice 2003/87/ES,

— nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011,

— nařízení Komise (EU) č. 1123/2013 ze dne 8. listopadu 2013 o stanovení nároků na mezinárodní kredity podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Použití mezinárodní kreditů činí 1,5 % ověřených emisí do roku 2020.

To je stanoveno v:

— článku 55d nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

11.

Získání údajů o tunokilometrech za referenční rok

— článek 3e směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Aniž je dotčeno další ustanovení, získání údajů o tunokilometrech se provede zároveň se získáním údajů o tunokilometrech z unijního ETS a za použití stejného přístupu.

Do roku 2020 a v souladu s nařízením o získávání údajů o tunokilometrech a přípravě monitorovacích plánů o vzdálenostech nalétaných letadly, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost, je referenčním rokem pro získání údajů o švýcarských leteckých činnostech rok 2018.

To je stanoveno v:

— ustanovení čl. 19a odst. 3 a 4 zákona o CO2,

— nařízení o získávání údajů o tunokilometrech a přípravě monitorovacích plánů o vzdálenostech nalétaných letadly,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

12.

Monitorování a vykazování

— článek 14 a příloha IV směrnice 2003/87/ES,

— nařízení Komise (EU) 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

— prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012,

Ustanovení týkající se monitorování a vykazování musí odrážet stejnou míru přísnosti jako v unijním ETS.

To je stanoveno v:

— článku 20 zákona o CO2,

— článcích 50 až 52 a přílohách 16 a 17 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost,

— nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 ze dne 18. července 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o opatření přijatá Mezinárodní organizací pro civilní letectví pro monitorování, vykazování a ověřování emisí z letectví pro účely provádění celosvětového tržního opatření,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

 

13.

Ověřování a akreditace

— článek 15 a příloha V směrnice 2003/87/ES,

— nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

Ustanovení týkající se ověřování a akreditace musí odrážet stejnou míru přísnosti jako ustanovení v unijním ETS.

To je stanoveno v:

— ustanovení čl. 52 odst. 4 a 5 a příloze 18 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost,

— prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

 

14.

Správa

Použijí se kritéria stanovená v článku 18a směrnice 2003/87/ES. Za tímto účelem a podle článku 25a směrnice 2003/87/ES je Švýcarsko považováno za členský stát správy, pokud jde o přidělení správy provozovatelů letadel Švýcarsku a členským státům EU (EHP).

V souladu s nařízením o CO2 ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost je Švýcarsko odpovědné za správu provozovatelů letadel:

— s platnou provozní licencí udělenou Švýcarskem, nebo

— s největšími odhadovanými emisemi způsobenými letectvím ve Švýcarsku v rámci propojených ETS.

Podle článku 25a směrnice 2003/87/ES jsou příslušné orgány členských států odpovědné za veškeré úkoly související se správou provozovatelů letadel, kteří jim byli přiděleni, včetně úkolů souvisejících se švýcarským ETS (např. přijímání výkazů ověřených emisí pokrývajících letecké činnosti EU a Švýcarska, přidělování, vydávání a převod povolenek, dodržování a donucování).

Evropská komise se s příslušnými švýcarskými orgány oboustranně dohodne na předávání příslušné dokumentace a informací.

Příslušné švýcarské orgány jsou odpovědné za veškeré úkoly související se správou provozovatelů letadel, kteří byli přiděleni Švýcarsku, včetně úkolů souvisejících s unijním ETS (např. přijímání výkazů ověřených emisí pokrývajících letecké činnosti EU a Švýcarska, přidělování, vydávání a převod povolenek, dodržování a donucování).

Příslušné švýcarské orgány se s Evropskou komisí oboustranně dohodnou na předávání příslušné dokumentace a informací.

Evropská komise zejména zajistí, aby byl objem bezplatných povolenek EU převeden na provozovatele letadel spravované Švýcarskem.

V případě dvoustranné dohody týkající se správy letů provozovaných v souvislosti s euroletištěm Basel-Mulhouse-Freiburg, která si nevyžaduje žádnou změnu směrnice 2003/87/EU, Evropská komise případně usnadní provádění dohody za předpokladu, že to nepovede ke dvojímu započtení.

Příslušné švýcarské orgány zejména převedou objem bezplatných švýcarských povolenek na provozovatele letadel spravované členskými státy EU (EHP).

To je stanoveno v:

— ustanovení čl. 39 odst. 1a zákona o CO2,

— článku 46d a příloze 14 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

15.

Vyřazení povolenek

Příslušné orgány EU (EHP) členských států při posuzování, jak provozovatelé letadel dodržují požadavky, prováděném na základě množství vyřazených povolenek nejprve zohlední emise pokryté švýcarským ETS a zbývající množství vyřazených povolenek započtou vůči povolenkám pokrytým unijním ETS.

Příslušné švýcarské orgány při posuzování, jak provozovatelé letadel dodržují požadavky, prováděném na základě množství vyřazených povolenek nejprve zohlední emise pokryté unijním ETS a zbývající množství vyřazených povolenek započtou vůči povolenkám pokrytým švýcarským ETS.

16.

Prosazování práva

Strany vymáhají ustanovení svých příslušných ETS ve vztahu k provozovatelům letadel, kteří neplní své povinnosti v rámci příslušných ETS, bez ohledu na to, zda je provozovatel spravován příslušným orgánem EU (EHP) nebo Švýcarska, pokud vymáhání ze strany orgánu spravujícího daného provozovatele vyžaduje další opatření.

17.

Správní přidělování provozovatelů letadel

Podle článku 25a směrnice 2003/87/ES seznam provozovatelů letadel zveřejňovaný Evropskou komisí v souladu s čl. 18a odst. 3 směrnice 2003/87/ES upřesní spravující stát, včetně Švýcarska, pro každého provozovatele letadel.

Provozovatelé letadel, kteří jsou Švýcarsku poprvé přiděleni po vstupu této dohody v platnost, jsou spravováni Švýcarskem po 30. dubnu roku přidělení a před 1. srpnem roku přidělení.

Obě strany spolupracují při sdílení příslušné dokumentace a informací.

Přidělení provozovatele letadel neovlivní pokrytí daného provozovatele letadel příslušným ETS (tj. provozovatel pokrytý unijním ETS, který je spravován příslušným švýcarským orgánem, má kromě svého pokrytí švýcarským ETS stejnou míru povinností v rámci unijního ETS a naopak).

18.

Způsoby provádění

Veškeré další způsoby potřebné pro organizaci práce a pro spolupráci s držiteli účtů z řad letecké dopravy v rámci jednoho správního místa po podpisu dohody vypracuje a přijme smíšený výbor v souladu s články 12, 13 a 22 této dohody. Tyto způsoby provádění se začnou uplatňovat ode dne provedení této dohody.

19.

Pomoc ze strany Eurocontrolu

Pro účely části této dohody týkající se letectví Evropská komise zahrne Švýcarsko do mandátu uděleného organizaci Eurocontrol v souvislosti s unijním ETS.

C.    Základní kritéria pro registry

ETS každé strany musí zahrnovat registr a protokol transakcí, které musí splňovat následující základní kritéria, pokud jde o bezpečnostní mechanismy a postupy a o otevírání a správu účtů.

Základní kritéria týkající se bezpečnostních mechanismů a postupů

Registry a protokoly transakcí musí chránit důvěrnost, integritu, dostupnost a pravost údajů uložených v systému. Za tímto účelem strany uplatní následující bezpečnostní mechanismy:



Základní kritéria

Pro přístup k účtům se pro všechny uživatele přistupující k účtu vyžaduje dvouúrovňový ověřovací mechanismus.

Pro zahájení i schválení transakce se vyžaduje mechanismus pro podpis transakce. Potvrzující kód se uživatelům zašle mimo pásmo.

Jakákoliv z následujících operací musí být zahájena jednou osobou a potvrzena jinou osobou (zásada čtyř očí):

— veškeré operace uskutečněné správcem, ledaže se použijí odůvodněné výjimky definované v technických normách pro propojování,

— veškeré převody jednotek, ledaže jsou odůvodněny alternativním opatřením poskytujícím stejnou úroveň bezpečnosti.

Musí být zaveden systém oznámení, která uživatele upozorní, kdy jsou prováděny operace zahrnující jejich účty a jimi držené povolenky.

Mezi zahájením převodu a jeho provedením je odklad po dobu nejméně 24 hodin, aby všichni uživatelé mohli obdržet informace a zastavit jakékoliv podezřelé nelegitimní převody.

Švýcarský správce a ústřední správce Unie podniknou kroky k informování uživatelů o jejich odpovědnosti ve vztahu k bezpečnosti jejich systémů (např. PC, síť) a k nakládání s údaji/úkony na internetu.

Pokud jde o povolenky, emise pro rok 2020 mohou být pokryty pouze povolenkami vydanými v období 2013–2020.

Základní kritéria týkající se otevírání a správy účtů



Základní kritéria

Otevření účtu provozovatele/vkladního účtu provozovatele

Žádost provozovatele nebo příslušného orgánu týkající se otevření účtu provozovatele/vkladního účtu provozovatele musí být zaslána vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska Spolkový úřad pro životní prostředí, FOEN). Žádost musí obsahovat dostatečné informace, aby bylo možné identifikovat zařízení ETS a příslušnou totožnost zařízení.

Otevření účtu provozovatele letadel/vkladního účtu provozovatele letadel

Každý provozovatel letadel zahrnutý do švýcarského nebo unijního ETS musí mít jeden účet provozovatele letadel/vkladní účet provozovatele letadel. V případě provozovatelů letadel spravovaných švýcarským příslušným orgánem je tento účet veden ve švýcarském registru. Žádost provozovatele letadel nebo zmocněného zástupce provozovatele letadel musí být zaslána vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska FOEN) do 30 pracovních dnů od schválení monitorovacího plánu provozovatele nebo od jeho převodu z členského státu EU (EHP) na švýcarské orgány. Žádost musí obsahovat jedinečný kód (kódy) letadla, které je provozováno žadatelem a které spadá do švýcarského nebo unijního ETS.

Otevření osobního účtu/osobního vkladního účtu

Žádost o otevření osobního účtu nebo osobního vkladního účtu musí být zaslána vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska FOEN). Musí obsahovat dostatečné informace, aby bylo možné identifikovat držitele účtu/žadatele, a to alespoň:

— v případě fyzické osoby: doklad totožnosti a kontaktní údaje

— pro právnické osoby:

— 

— kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo

— nástroje zřizující daný právní subjekt a dokument dokládající registraci daného právního subjektu

— rejstřík trestů fyzické osob nebo v případě právnických osob jejich ředitelů

Zmocnění zástupci/Zástupci účtu

Každý účet musí mít alespoň jednoho zmocněného zástupce/zástupce účtu, který je jmenován potenciálním držitelem účtu. Zmocnění zástupci/zástupci účtu provádí transakce a jiné postupy jménem držitele účtu. Při jmenování zmocněného zástupce/zástupce účtu musí být předány tyto informace týkající se zmocněného zástupce/zástupce účtu:

— jméno a kontaktní údaje

— doklad dokládající totožnost

— záznamy v rejstřících trestů.

Kontrola dokladů

Kopie dokladů předložených jako důkaz pro otevření osobního účtu/osobního vkladního účtu nebo pro jmenování zmocněného zástupce/zástupce účtu musí být ověřené jako věrné kopie. V případě dokumentů vystavených mimo stát, který kopii požaduje, musí být kopie legalizována. Datum ověření a případně legalizace nesmí být starší než tři měsíce před datem žádosti.

Odmítnutí otevřít nebo aktualizovat účet nebo jmenovat zmocněného zástupce/zástupce účtu

Vnitrostátní správce (v případě Švýcarska FOEN) může odmítnout otevření nebo aktualizaci účtu nebo jmenování zmocněného zástupce/zástupce účtu za předpokladu, že odmítnutí je přiměřené a opodstatněné. Odmítnutí musí být zdůvodněno alespoň na základě jednoho z těchto důvodů:

— předložené informace a dokumenty jsou neúplné, zastaralé nebo jinak nepřesné nebo nepravdivé,

— potenciální zástupce je vyšetřován nebo v předchozích pěti letech byl odsouzen za podvod týkající se povolenek nebo kjótských jednotek, za praní peněz, financování terorismu nebo za jiné závažné trestné činy, pro které může účet sloužit jako nástroj,

— důvody uvedené ve vnitrostátním právu nebo v právu Unie.

Pravidelný přezkum informací o účtu

Držitelé účtů musí vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska FOEN) okamžitě oznámit jakékoliv změny týkající se účtu nebo údajů o uživateli, podložené informacemi požadovanými vnitrostátním správcem, který je odpovědný za včasné schválení aktualizace informací.

Alespoň jednou za tři roky vnitrostátní správce přezkoumá, zda jsou informace týkající se účtu stále úplné, aktuální, přesné a pravdivé, a požaduje, aby držitel účtu oznámil veškeré případné změny.

Pozastavení přístupu k účtu

Pokud jsou porušena ustanovení článku 3 této dohody týkající se registrů nebo probíhá vyšetřování týkající se možného porušení těchto ustanovení, může být přístup k účtu pozastaven.

Důvěrnost a zveřejňování informací

Informace, zejména informace o držení veškerých účtů, o veškerých transakcích, o jedinečném identifikačním kódu jednotek u povolenek a o jedinečné numerické hodnotě pořadového čísla jednotek u kjótských jednotek držených nebo ovlivněných transakcí, které jsou drženy v EUTL nebo v SSTL, v registru Unie, ve švýcarském registru nebo jakémkoliv jiném registru Kjótského protokolu, se považují za důvěrné.

Tyto důvěrné informace mohou být poskytnuty příslušným veřejným subjektům na jejich žádost, pokud tyto žádosti sledují oprávněný cíl a pokud jsou odůvodněné, nezbytné a přiměřené (pro účely vyšetřování, zjišťování a stíhání, správu daní, vymáhání, provádění auditů a finančního dohledu za účelem zamezení a boje proti podvodům, a dále pro účely vyšetřování praní peněz, financování terorismu nebo jiných závažných trestných činů, manipulace s trhem nebo jiných porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva členského státu EHP nebo Švýcarska, a také za účelem zajištění řádného fungování unijního ETS a švýcarského ETS).

D.    Základní kritéria pro dražební platformy a dražební činnosti

Subjekty provádějící dražby povolenek v rámci ETS stran musí splňovat následující základní kritéria a provádět dražby s ohledem na ně.



 

Základní kritéria

1.

Výběr subjektu provádějícího dražbu se provede prostřednictvím procesu, který na základě právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek zajišťuje transparentnost, proporcionalitu, rovné zacházení, nediskriminaci a hospodářskou soutěž mezi různými potenciálními dražebními platformami.

2.

Subjekt provádějící dražbu musí mít pro tuto činnost povolení a při provádění svých operací poskytuje nezbytné záruky, tyto záruky mimo jiné zahrnují opatření k určení a řízení potenciálních negativních důsledků jakéhokoli střetu zájmů, opatření k určení a řízení rizik, kterým je trh vystaven, transparentní a pevně stanovená pravidla a postupy zajišťující spravedlivou a řádnou dražbu a dostatečné finanční prostředky k usnadnění řádného fungování.

3.

Přístup k dražbám je podmíněn splněním minimálních požadavků na přiměřené hloubkové kontroly zákazníků, aby se zajistilo, že účastníci nenarušují chod dražeb.

4.

Proces dražby musí být předvídatelný, zejména pokud jde o načasování a sled dražeb a o předpokládaný objem povolenek, jež budou v dražbách nabízeny. Hlavní prvky dražební metody včetně rozvrhu, dat a odhadovaných objemů prodeje se zveřejní na internetové stránce subjektu uskutečňujícího dražbu, a to alespoň měsíc před zahájením dražeb. Veškeré významné úpravy se rovněž oznámí předem a co možná nejdříve.

5.

Dražba povolenek musí být prováděna s cílem minimalizovat jakékoliv dopady na ETS každé ze stran. Subjekt odpovědný za dražbu musí zajistit, že dražební zúčtovací ceny se významně neodchylují od odpovídající ceny povolenek na sekundárním trhu během dražebního období, což je situace, která by naznačovala nedostatek v konání dražby. Metodika pro určení odchylky uvedené v předchozí větě by měla být oznámena příslušným orgánům vykonávajícím funkce dohledu nad trhem.

6.

Veškeré nedůvěrné informace související s dražbami včetně veškerých právních předpisů, pokynů a formulářů se otevřeným a transparentním způsobem zveřejňují. Výsledky každé uspořádané dražby se zveřejňují, jakmile je to prakticky proveditelné, a zahrnují příslušné nedůvěrné informace. Zprávy o výsledcích dražeb se zveřejňují alespoň jednou ročně.

7.

Dražba povolenek musí podléhat odpovídajícím pravidlům a postupům ke zmírnění rizik zneužívání trhu v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, praní peněz a financování terorismu při dražbách. Tato pravidla a postupy nesmí být, pokud možno, méně přísné než pravidla a postupy, které se v rámci příslušných právních předpisů každé ze stran vztahují na finanční trhy. Subjekt uskutečňující dražbu především odpovídá za zavedení opatření, postupů a procesů zajišťujících integritu dražeb. Rovněž monitoruje chování účastníků trhu a v případě jednání, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a v případě zneužití trhu, praní peněz nebo financování terorismu o tom informuje příslušné veřejné orgány.

8.

Subjekt provádějící dražby a dražící povolenky musí podléhat odpovídajícímu dohledu příslušných orgánů. Určené příslušné orgány musí mít nezbytné právní pravomoci a technická opatření, aby mohly dohlížet na:

— organizaci a jednání provozovatelů dražebních platforem,

— organizaci a jednání profesionálních prostředníků jednajících jménem klientů,

— chování a transakce účastníků trhu, aby se tak zabránilo obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem,

— transakce účastníků trhu, aby se tak zabránilo praní peněz a financování terorismu.

Dohled nesmí být, pokud možno, méně přísný než dohled, který se v rámci příslušných právních předpisů každé ze stran uplatňuje nad finančními trhy.

Švýcarsko v souladu s právními předpisy pro zadávání veřejných zakázek usiluje o využití soukromých subjektů pro dražbu svých povolenek.

Dokud není s takovýmto subjektem uzavřena smlouva a pokud je počet povolenek určených v daném roce k dražbě pod pevně stanovenou prahovou hodnotou, může Švýcarsko použít stávající opatření týkající se dražeb, konkrétně dražeb provozovaných FOEN, a to za těchto podmínek:

1. 

prahová hodnota je 1 000 000 povolenek včetně povolenek určených ke dražbě pro letecké činnosti;

2. 

použijí se základní kritéria uvedená v bodech 1 až 8, s výjimkou kritérií 1 a 2, přičemž poslední věta kritéria 5 a kritérií 7 a 8 se v možné míře použijí pouze na FOEN.

Základní kritérium 3 platí spolu s následujícím ustanovením: pro všechny subjekty v EHP, které mají povolení k podávání nabídek při dražbách v Unii, musí být zaručeno povolení k podávání nabídek při dražbách švýcarských povolenek v rámci opatření pro provádění dražeb, která byla platná v době podepsání této dohody.

Švýcarsko může pověřovat subjekty provádějící dražbu, které se nacházejí v EHP.

PŘÍLOHA II

TECHNICKÉ NORMY PRO PROPOJOVÁNÍ

Aby bylo možné zprovoznit propojení mezi unijním ETS a švýcarským ETS, zavede se do května 2020, nebo co nejdříve po tomto datu, prozatímní řešení. Strany spolupracují na tom, aby prozatímní propojení registrů co nejdříve nahradily trvalým propojením.

Technické normy pro propojování stanoví:

— 
architekturu komunikačního spojení,
— 
zabezpečení přenosu dat,
— 
seznam funkcí (transakce, sesouhlasení …),
— 
definici internetových služeb,
— 
požadavky na evidenci údajů,
— 
provozní opatření (telefonická linka, podpora),
— 
plán pro aktivaci komunikace a testovací postup,
— 
postup pro ověřování bezpečnosti.

Technické normy pro propojování stanoví, že správci přijmou veškerá přiměřená opatření k zajištění toho, že SSTL, EUTL a propojení jsou provozuschopné dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu a že přerušení provozu SSTL, EUTL a propojení jsou omezena na minimum.

Technické normy pro propojování stanoví, že komunikace mezi SSTL a EUTL spočívá v zabezpečených výměnách vzkazů založených na následujících technologiích: ( 1 ):

— 
internetové služby používající protokol „Simple Object Access Protocol“ (SOAP) nebo rovnocenný protokol,
— 
technické vybavení založené virtuální soukromé sítě (VPN),
— 
XML (rozšířený značkovací jazyk, „Extensible Markup Language“),
— 
digitální podpis a
— 
protokoly pro synchronizaci systémového času.

Technické normy pro propojování stanoví dodatečné bezpečnostní požadavky pro švýcarský registr, SSTL, registr Unie a EUTL a zdokumentuje je v „plánu pro řízení bezpečnosti“. Technické normy pro propojování konkrétně uvedou, že:

— 
existuje-li podezření, že zabezpečení švýcarského registru, SSTL, registru Unie nebo EUTL bylo ohroženo, obě strany se neprodleně vzájemně informují a pozastaví propojení mezi SSTL a EUTL,
— 
v případě narušení bezpečnosti se strany zavazují, že budou bezodkladně vzájemně sdílet informace. V rozsahu, v jakém jsou dostupné technické podrobnosti, správce švýcarského registru a ústřední správce Unie vzájemně sdílí zprávu popisující daný incident (datum, příčina, dopad, opravné prostředky), a to do 24 hodin od narušení bezpečnosti.

Postup pro ověřování bezpečnosti stanovený v technických normách pro propojování musí být dokončen předtím, než je zřízeno komunikační spojení mezi SSTL a EUTL a když je nutná nová verze nebo vydání SSTL nebo EUTL.

Technické normy pro propojování kromě prostředí produkce poskytnou také dvě testovací prostředí: prostředí pro testování vývojářů a prostředí schvalování.

Strany prostřednictvím správce švýcarského registru a ústředního správce Unie poskytnou důkazy, že v předchozích dvanácti měsících bylo provedeno nezávislé hodnocení zabezpečení jejich systémů v souladu s bezpečnostními požadavky stanovenými v technických normách pro propojování. V rámci veškerých nových vydání důležitého softwaru se provede ověřování bezpečnosti a zejména zkouška penetrace, a to v souladu s bezpečnostními požadavky stanovenými v technických normách pro propojování. Zkouška penetrace nesmí být prováděna vývojářem softwaru ani subdodavatelem vývojáře softwaru.

▼B

PŘÍLOHA III

ÚROVNĚ CITLIVOSTI A POKYNY PRO NAKLÁDÁNÍ S INFORMACEMI

Strany pro identifikaci citlivých informací, s nimiž je nakládáno nebo které jsou vyměňovány v rámci této dohody, použijí následující úrovně citlivosti:

— 
ETS omezené
— 
ETS citlivé
— 
ETS kritické

Informace označené jako „ETS kritické“ jsou citlivější než informace označené jako „ETS citlivé“, které jsou citlivější než informace označené jako „ETS omezené“.

Strany se dohodly, že vypracují pokyny pro nakládání s informacemi, a to na základě stávající politiky Unie pro klasifikaci ETS informací a v případě Švýcarska na základě nařízení o ochraně informací (IPO) a spolkového zákona o ochraně údajů (FADP). Tyto pokyny pro nakládání s informacemi se předloží ke schválení smíšenému výboru. Po schválení bude se všemi informacemi nakládáno podle úrovně citlivosti v souladu s těmito pokyny pro nakládání s informacemi.

V případě rozdílného posouzení úrovně stranami se použije vyšší úroveň.

Právní předpisy každé ze stran musí zahrnovat rovnocenné základní bezpečnostní požadavky pro následující kroky při nakládání zohledňující úrovně citlivosti ETS:

— 
Tvorba dokumentu
— 
Zdroje
— 
Úroveň citlivosti
— 
Uchovávání
— 
Elektronický dokument na síti
— 
Elektronický dokument v místním prostředí
— 
Fyzický dokument
— 
Elektronický přenos
— 
Telefon a mobilní telefon
— 
Fax
— 
E-mail
— 
Přenos dat
— 
Fyzický přenos
— 
Ústní
— 
Osobní předání
— 
Poštovní systém
— 
Použití
— 
Zpracování pomocí počítačových aplikací
— 
Tisk
— 
Kopírování
— 
Odstranění z trvalého stanoviště
— 
Správa informací
— 
Pravidelné hodnocení klasifikace a příjemců
— 
Archivace
— 
Vymazání a zničení

PŘÍLOHA IV

DEFINICE ÚROVNÍ CITLIVOSTI ETS

A.1 – Hodnocení důvěrnosti a integrity

Důvěrností se rozumí důvěrný charakter informací nebo informačního systému jako celku či jeho části (např. algoritmů, programů a dokumentace), k nimž mají přístup pouze oprávněné osoby a subjekty v rámci daných postupů

Integritou se rozumí záruka, že informační systém a informace v něm zpracovávané bude možné změnit pouze záměrnými a legitimními zásahy a že systém zpracuje očekávaný výsledek přesně a v úplnosti.

Pro každou informaci ETS považovanou za citlivou, že je tato informace zveřejněna, a aspekt integrity musí být zvážen z hlediska případného dopadu na úrovni podniků v případě, že je tato informace nedobrovolně upravena nebo částečně či zcela zničena.

Úrovně důvěrnosti a integrity informací se vyhodnotí na základě posouzení založeného na kritériu obsaženém v oddíle A.2. Tyto úrovně umožní vyhodnotit celkovou úroveň citlivosti informace pomocí mapovací tabulky uvedené v oddíle A.3.

A.2 – Hodnocení důvěrnosti a integrity

A.2.1 – Úroveň „nízká“

Nízká úroveň se udělí veškerým informacím týkajícím se ETS, jejichž zveřejnění nepovolaným osobám nebo jejichž ztráta integrity by způsobily mírnou újmu stranám nebo jiným institucím, což by pak patrně:

— 
mírně ovlivnilo politické nebo diplomatické vztahy,
— 
způsobilo místní negativní publicitu související s reputací či pověstí stran nebo jiných institucí,
— 
způsobilo jednotlivcům obtíže a rozpaky,
— 
ovlivnilo morálku/produktivitu zaměstnanců,
— 
způsobilo omezenou finanční ztrátu nebo mírně usnadní nekalý zisk nebo získání výhody pro jednotlivce nebo společnosti,
— 
mírně ovlivnilo účinný rozvoj nebo fungování politik stran,
— 
mírně ovlivnilo řádnou správu stran a jejich činnosti.

A.2.2 – Úroveň „střední“

Střední úroveň se udělí veškerým informacím týkajícím se ETS, jejichž zveřejnění nepovolaným osobám nebo jejichž ztráta integrity by způsobily újmu stranám nebo jiným institucím, což by pak patrně:

— 
způsobilo obtíže a rozpaky v oblasti politických a diplomatických vztahů,
— 
způsobilo újmu na reputací či pověstí stran nebo jiných institucí,
— 
zavedlo jednotlivce do nesnází,
— 
způsobilo závažné snížení morálky/produktivity zaměstnanců,
— 
způsobilo stranám nebo jiným institucím obtíže a rozpaky při obchodních nebo politických jednáních s ostatními,
— 
způsobilo finanční ztrátu nebo usnadní nekalý zisk nebo získání výhody pro jednotlivce nebo společnosti,
— 
ovlivnilo vyšetřování trestné činnosti,
— 
porušilo právní nebo smluvní závazky týkající se důvěrnosti informací,
— 
ovlivnilo rozvoj nebo fungování politik stran,
— 
ovlivnilo řádnou správu stran a jejich činnosti.

A.2.3 – Úroveň „vysoká“

Vysoká úroveň se udělí veškerým informacím týkajícím se ETS, jejichž zveřejnění nepovolaným osobám nebo jejichž ztráta integrity by způsobily mimořádnou nebo nepřijatelnou újmu stranám nebo jiným institucím, což by pak patrně:

— 
nepříznivě ovlivnilo diplomatické vztahy,
— 
způsobilo jednotlivcům značné nesnáze,
— 
zkomlikovalo zachování operativní účinnosti nebo bezpečnosti ozbrojených sil stran nebo jiných přispěvatelů,
— 
způsobilo finanční ztrátu nebo usnadní nekalý zisk nebo získání výhody pro jednotlivce nebo společnosti,
— 
porušilo náležité úsilí o zachování důvěrnosti informací poskytnutých třetími stranami,
— 
porušilo zákonná omezení týkající se zveřejňování informací,
— 
ohrozilo vyšetřování nebo usnadní páchání trestné činnosti,
— 
znevýhodnilo strany při obchodních nebo politických jednáních s jinými stranami,
— 
bránilo účinnému rozvoji nebo fungování politik stran,
— 
narušilo řádnou správu stran a jejich činnosti.

A.3 – Posouzení úrovně citlivosti informací ETS

Na základě hodnocení důvěrnosti a integrity podle oddílu A.2 se stanoví celková úroveň citlivosti informací s použitím následující mapovací tabulky:



Hodnocení důvěrnosti

Hodnocení integrity

Nízká

Střední

Vysoká

Nízká

ETS omezené

ETS citlivé

(nebo ETS omezené (*1))

ETS kritické

Střední

ETS citlivé

(nebo ETS omezené (*1))

ETS citlivé

(nebo ETS kritické (*1))

ETS kritické

Vysoká

ETS kritické

ETS kritické

ETS kritické
(*1)   

Možné rozdíly se posoudí zvlášť u každého případu.


( 1 ) 1 Tyto technologie se v současné době používají pro navázání spojení mezi registrem Unie a mezinárodní evidencí transakcí, jakož i mezi švýcarským registrem a mezinárodním protokolem transakcí.“.

Top