02002A0430(03)-20160101

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 02002A0430(03)-20160101 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 02002A0430(03)-20160101

Help

Consolidated text: Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici

Access initial legal act

(

Legal status of the document In force

)

Access current version (13/12/2024) 13/12/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2002/309(3)/2016-01-01

HTML

PDF

02002A0430(03) — CS — 01.01.2016 — 003.002

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	DOHODA mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici (Úř. věst. L 114 30.4.2002, s. 91)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
M1	ROZHODNUTÍ č. 2/2004 VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ–ŠVÝCARSKO ze dne 22. června 2004,	L 75	60	22.3.2005
M2	ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO č. 1/2009 ze dne 16. června 2009,	L 273	15	17.10.2009
M3	ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO č. 1/2010 ze dne 22. prosince 2010,	L 19	34	22.1.2011
M4	ROZHODNUTÍ č. 1/2013 VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO ze dne 6. prosince 2013,	L 352	79	24.12.2013
►M5	ROZHODNUTÍ č. 1/2015 VÝBORU PRO POZEMNÍ DOPRAVU SPOLEČENSTVÍ-ŠVÝCARSKO ze dne 16. prosince 2015,	L 23	82	29.1.2016

Opravena:

C1	Oprava, Úř. věst. L 033, 10.2.2016, s. 38 (1/2016)

▼B

DOHODA

mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici

ŠVÝCARSKÁ KOFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“, na jedné straně,

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, dále jen „Společenství“, na straně druhé,

společně dále jen „smluvní strany“,

VĚDOMY SI oboustranného zájmu smluvních stran na prohlubování spolupráce a obchodu, a zejména na zpřístupnění dopravního trhu podle článku 13 Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží po silnici a železnici ze dne 2. května 1992, dále jen dohoda z roku 1992,

PŘEJÍCE SI rozvoj koordinované dopravní politiky zaměřené na podporu používání prostředků na přepravu cestujících a zboží, které by byly šetrnější pro životní prostředí, ve snaze spojit ochranu životního prostředí s účinností dopravních systémů, zejména v alpské oblasti,

PŘEJÍCE SI zajistit zdravou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými způsoby dopravy a zohlednit, aby tyto způsoby dopravy uhrazovaly náklady, které způsobují,

VĚDOMY SI potřeby zajistit návaznost mezi švýcarskou dopravní politikou a obecnými zásadami dopravní politiky Společenství, zejména v souvislosti s prováděním koordinovaného právního a regulativního rámce,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Obecné zásady a cíle

Tato dohoda mezi Společenstvím a Švýcarském je na jedné straně zaměřena na liberalizaci vzájemného přístupu smluvních stran na jejich dopravní trh v oblasti přepravy cestujících a zboží po silnici a železnici takovým způsobem, který by zajišťoval účinnější řízení dopravy po trasách, které jsou z technického, územního a hospodářského hlediska vhodné pro všechny druhy dopravy, na které se vztahuje tato dohoda, a na straně druhé na vytvoření základů koordinované dopravní politiky.

Ustanovení této dohody a jejich používání je založeno na zásadách vzájemnosti a svobodné volby druhu dopravy.

Smluvní strany se zavazují, že při používání této dohody nepřijmou diskriminační opatření.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato dohoda se vztahuje na obousměrnou přepravu zboží a cestujících po silnici mezi smluvními stranami, pro tranzitní dopravu přes území stran, aniž je dotčena dohoda z roku 1992 a s výhradou čl. 7 odst. 3, pro silniční přepravu cestujících a zboží na trojstranném základě a pro švýcarský vnitřní obchod.

Tato dohoda se vztahuje na mezinárodní přepravu cestujících a zboží po železnici a pro kombinovanou mezinárodní dopravu. Nevztahuje se na železniční podniky, jejichž činnost je omezena výhradně na městskou, příměstskou nebo regionální dopravu.

Tato dohoda se vztahuje na dopravní činnosti uskutečňované podniky v oblasti silniční dopravy nebo železničními podniky, které jsou usazeny v jedné ze smluvních stan.

Článek 3

Definice

Silniční doprava

Pro účely této dohody se rozumí:

—

„povoláním provozovatele silniční dopravy“ činnost jakéhokoliv podniku dopravujícího zboží pro cizí potřebu buď motorovým vozidlem nebo jízdními soupravami,

—

„povoláním provozovatele silniční osobní dopravy“ činnost jakéhokoliv podniku poskytujícího pro cizí potřebu mezinárodní přepravu cestujících autokarem nebo autobusem,

—

„podnikem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, zisková nebo nezisková, jakékoliv sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity, ziskové nebo neziskové, jakož i každý veřejný orgán, buď se samostatnou právní subjektivitou nebo spadající pod orgán veřejné moci, který takovou samostatnou právní subjektivitu má,

—

„vozidlem“ motorové vozidlo registrované na území smluvní strany nebo kombinace vozidel, z nichž alespoň hnací jednotka je registrována na území některé smluvní strany, a určené výlučně k přepravě zboží, nebo jakékoliv motorové vozidlo určené podle své konstrukce a vybavení pro přepravu více než devíti osob včetně řidiče a určené pro tento účel,

—

„mezinárodní přepravou“ jízda vozidla, u které je výchozí místo na území jedné smluvní strany a místo určení je na území druhé smluvní strany nebo třetí země nebo naopak, a pohyb vozidla bez nákladu v souvislosti s výše uvedenou cestou; pokud se výchozí místo nebo místo určení jízdy nachází ve třetí zemi, musí být přeprava uskutečněna vozidlem registrovaným ve smluvní straně, kde je výchozí místo nebo místo určení cesty,

—

„tranzitem“ přeprava zboží nebo cestujících (bez nakládky nebo vykládky) a pohyb vozidel bez nákladu přes území smluvní strany,

—

„švýcarským vnitřním obchodem“ jakákoliv přeprava zboží pro cizí potřebu z jednoho členského státu Společenství do jiného státu Společenství vozidlem registrovaným ve Švýcarsku, bez ohledu na to, zda vozidlo v rámci této jízdy a běžného plánu jízdy projíždí Švýcarskem, či nikoli,

—

„trojstrannými činnostmi dopravy, které zahrnují třetí země“ jakákoliv přeprava cestujících nebo zboží z území smluvní strany do třetí země a naopak, vozidlem registrovaným na území druhé smluvní strany, bez ohledu na to, zda během této jízdy a podle běžného plánu jízdy vozidlo projíždí zemí, ve které je registrováno, či nikoli,

—

„povolením“ povolení, licence nebo koncese požadované podle právních předpisů smluvní strany.

Železniční doprava

Pro účely této dohody se rozumí:

—

„železničním podnikem“ jakýkoliv soukromý nebo veřejný podnik, jehož hlavní činností je poskytování služeb v železniční dopravě zboží nebo osob za předpokladu, že podnik zabezpečí drážní dopravu; tuto drážní dopravu lze zajistit pomocí vozidlového parku, který není ve vlastnictví dotčeného železničního podniku a pomocí personálu, který není přímo zaměstnán dotčeným železničním podnikem,

—

„mezinárodním seskupením“ jakékoli sdružení nejméně dvou železničních podniků usazených v rozdílných členských státech Společenství nebo případně jednoho z nich ve Švýcarsku, za účelem poskytování mezinárodních dopravních služeb v drážní dopravě mezi Společenstvím a Švýcarskem,

—

„správcem infrastruktury“ takový veřejný orgán nebo podnik odpovědný především za zřízení a údržbu železniční infrastruktury, jakož i za provozování kontrolních a bezpečnostních systémů,

—

„licencí“ jakékoliv oprávnění vydané podniku příslušným orgánem smluvní strany, kterým se uznává jeho způsobilost jako železničního podniku. Tato způsobilost může být omezena na provozování určitých druhů služeb,

—

„orgánem vydávajícím licence“ takový orgán, který byl pověřen smluvní stranou k vydání licence,

—

„trasou vlaku“ kapacita infrastruktury potřebná k tomu, aby byl v určitou dobu zajištěn provoz vlaku mezi dvěma místy;

—

„přidělováním“ přidělování kapacity železniční infrastruktury přidělujícím orgánem,

—

„přidělujícím orgánem“ orgán nebo správce infrastruktury určený jednou ze smluvních stran pro přidělování kapacity infrastruktury,

—

„městskými a příměstskými službami“ dopravní služby provozované za účelem pokrytí dopravních potřeb městského centra nebo příměstské oblasti, jakožto i dopravní potřeby mezi centrem, příměstskou oblastí a přilehlými oblastmi,

—

„regionálními službami“ dopravní služby provozované za účelem pokrytí dopravních potřeb regionu,

—

„kombinovanou dopravou“ přeprava zboží těžkými nákladními vozidly nebo nákladovými jednotkami, které část své cesty uskutečňují po železnici s počátkem nebo koncem jízdy po silnici,

—

„konkurenceschopnými cenami železniční dopravy“: ceny železniční dopravy se považují za konkurenceschopné, pokud nejsou průměrné ceny železniční dopravy ve Švýcarsku vyšší než náklady na silniční dopravu, jak jsou definovány v příloze 9, na podobné trase.

Článek 4

Výhrady podle dohody z roku 1992

S výhradou odchylek zavedených touto dohodou nejsou práva a povinnosti smluvních strany vyplývajících z dohody z roku 1992 touto dohodou dotčeny.

HLAVA III

MEZINÁRODNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Povolení k výkonu povolání

Podniky, které chtějí působit jako profesionální silniční dopravci, musí splňovat tyto podmínky:

dobrá pověst;

příslušná finanční způsobilost;

odborná způsobilost.

Ustanovení platná v této oblasti jsou stanovena v oddílu 1 přílohy 1.

Článek 6

Sociální normy

Sociální normy použitelné pro tuto oblast jsou stanoveny v oddílu 2 přílohy 1.

Článek 7

Technické normy

S výhradou odstavců 2 a 3 Švýcarsko nejpozději do šesti měsíců po podpisu této dohody přijme ujednání odpovídající právním předpisů Společenství o technických podmínkách platných pro silniční dopravu podle oddílu 3 přílohy 1.

Švýcarsko má přechodné dvouleté období od okamžiku vstupu této dohody v platnost na to, aby přizpůsobilo své právní předpisy o technické kontrole vozidel právu Společenství.

Od 1. ledna 2001 se celková hmotnost platná pro Švýcarsko pro jízdní soupravy s návěsy a jízdní soupravy s přívěsy stanoví na 34 tun pro všechny druhy dopravy.

Od 1. ledna 2005 Švýcarsko přizpůsobí své právní předpisy o celkové hmotnosti těchto vozidel v mezinárodní dopravě právním předpisům platným ve Společenství k okamžiku podpisu této dohody.

Zavádění poplatků za používání silnic stanovených v článku 40 bude probíhat zároveň s postupným zvyšováním celkové hmotnosti podle odstavce 3.

Obě smluvní strany se zavazují, že nepoužijí na vozidla schválená na území druhé smluvní strany podmínky, které jsou přísnější než podmínky platné na jejich vlastním území.

Článek 8

Přechodná ujednání o hmotnosti vozidel

S ohledem na postupné zavádění konečných ujednání podle druhého odstavce čl. 7 odst. 3, přeprava zboží vozidlem, jehož celková hmotnost přesahuje 28 t (před 31. prosincem 2000) nebo 34 t (mezi 1. lednem 2001 a 31. prosincem 2004), ale nepřesahuje 40 t, z místa odjezdu ve Společenství do místa určení mimo švýcarskou příhraniční zónu, jak je stanovena v příloze 6 (a naopak) nebo v tranzitu přes Švýcarsko, podléhá kvótě založené na platbě doplňkového poplatku za používání infrastruktury v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4. V případě vozidel registrovaných ve Švýcarsku lze tuto kvótu použít pro dopravní činnosti v rámci Švýcarska.

Pro rok 2000 se Společenství přiděluje kvóta 250 000 povolení. Pro rok 2000 se Švýcarsku přiděluje kvóta 250 000 povolení. V případě, že dohoda nevstoupí v platnost dnem 1. ledna 2000, bude počet povolení poměrně snížen.

Pro rok 2001 a 2002 se Společenství přiděluje kvóta 300 000 povolení. Pro rok 2001 a 2002 se Švýcarsku přiděluje kvóta 300 000 povolení.

Pro rok 2003 a 2004 se Společenství přiděluje kvóta 400 000 povolení. Pro rok 2003 a 2004 se Švýcarsku přiděluje kvóta 400 000 povolení.

Použití povolení stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 je u všech provozovatelů, švýcarských či ze Společenství, podmíněno zaplacením poplatku za používání švýcarské infrastruktury, vypočteného a ukládaného v souladu s postupy stanovenými v příloze 2.

S účinností od 1. ledna 2005 budou vozidla splňující technické normy stanovené v druhém odstavci čl. 7 odst. 3 osvobozena podle článku 32 od jakýchkoliv kvót nebo povolovacích opatření.

MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVA ZBOŽÍ PO SILNICI

Článek 9

Přeprava zboží mezi územími smluvních stran

Mezinárodní přeprava zboží po silnici pro cizí potřebu a rovněž jízdy bez nákladu mezi územími smluvních stran podléhají povolení Společenství pro dopravce Společenství stanovené v nařízení (EHS) č. 881/92, jehož vzor je uveden v příloze 3, a podobnému švýcarskému povolení pro švýcarské dopravce.

V případě dopravy, na kterou se vztahuje tato dohoda, tato povolení nahradí dvoustranná povolení poskytovaná mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem, která byla do vstupu této dohody v platnost nezbytná.

Doprava uvedená v příloze 4 je osvobozena od jakéhokoliv přepravního povolení a jakéhokoliv systému licencí.

Postupy, kterými se řídí vydávání, obnovení a odnímání povolení, a postupy, kterými se řídí vzájemná pomoc, se upravují nařízením (EHS) č. 881/92 pro dopravce Společenství a odpovídajícími předpisy Švýcarska.

Článek 10

Přeprava zboží tranzitem přes území smluvních stran

Mezinárodní přeprava zboží pro cizí potřebu, jakož i pohyb vozidel bez nákladu tranzitem přes území smluvních stran budou deregulovány. Tato doprava podléhá licencím uvedeným v článku 9.

Platí odstavce 2, 3 a 4 článku 9.

Článek 11

Tranzit Rakouskem

Systém ekobodů rovnocenný systému stanovenému v článku 11 protokolu 9 Aktu o přistoupení Rakouska k Evropské unii platí pro švýcarské provozovatele při tranzitu přes území Rakouska v době platnosti tohoto protokolu. Metoda výpočtu a prováděcí pravidla a postupy správy a kontroly ekobodů budou stanoveny správní dohodou, která bude vytvořena po dohodě smluvních stran při uzavření této dohody a bude obdobně odpovídat uvedenému protokolu 9.

Článek 12

Švýcarský vnitřní obchod

Od roku 2001 se povoluje švýcarský vnitřní obchod za těchto podmínek:

—

tato doprava podléhá švýcarskému povolení uvedenému v čl. 9 odst. 1,

—

bude omezena na jednotlivou dopravní činnost při zpáteční jízdě následující po přepravě zboží mezi Švýcarskem a členským státem Společenství.

Až do tohoto dne však bude i nadále přípustné používat stávající práva vyplývající z platných dvoustranných dohod. Tato práva jsou uvedena v příloze 5 této dohody.

Od roku 2005 dojde k úplné deregulaci švýcarského vnitřního obchodu. Doprava bude podléhat švýcarským licencím uvedeným v čl. 9 odst. 1.

Článek 13

Trojstranné dopravní činnosti, které zahrnují třetí země

Dohody, které se vztahují na trojstrannou dopravu zahrnující třetí země, budou stanoveny vzájemnou dohodou při uzavření nezbytné dohody mezi Společenstvím a dotyčnou třetí zemí na jedné straně a Švýcarskem a dotyčnou třetí stranou na straně druhé. Účelem těchto dohod je zajištění vzájemnosti zacházení mezi provozovateli Společenství a švýcarskými provozovateli, co se týče trojstranné dopravy.

Až do uzavření dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi, se tato dohoda nedotkne ustanovení, která se týkají trojstranné dopravy podle dvoustranných dohod uzavřených mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem o dopravě zahrnující třetí země. Tato práva jsou uvedena v příloze 5 této dohody.

Na základě ujednání uvedených v odstavci 1, Švýcarsko podle potřeby uzavře nebo přizpůsobí dvoustranné dohody s těmito třetími zeměmi.

Článek 14

Doprava mezi dvěma místy na území členského státu Společenství nebo mezi dvěma místy na území Švýcarska

Doprava mezi dvěma místy na území členského státu Společenství vozidlem registrovaným ve Švýcarsku a doprava mezi dvěma místy na území Švýcarska vozidlem registrovaným v členském státě Společenství není podle této dohody povolena.

Článek 15

Zákaz noční jízdy a nedělní jízdy a výjimky z maximální přípustné hmotnosti

Zákaz noční jízdy na švýcarském území platí pouze mezi 22.00 a 5.00 hod.

Výjimky z maximální přípustné hmotnosti a ze zákazu noční a nedělní jízdy jsou stanoveny v příloze 6.

Výjimky ze zákazu noční jízdy se udělují nediskriminačním způsobem a lze je získat od jediného úřadu. Udělují se po zaplacení správního poplatku.

Článek 16

Zrušení určitých výjimek z maximální přípustné hmotnosti

Příloha 6 část II body 3 a 4 dohody z roku 1992 se nepoužijí ode dne vstupu této dohody v platnost.

MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVA CESTUJÍCÍCH AUTOKAREM NEBO AUTOBUSEM

Článek 17

Podmínky platné pro dopravce

Dopravci provozující dopravu pro cizí potřebu mohou poskytovat dopravní služby stanovené v článku 1 přílohy 7 bez diskriminace na základě národnosti nebo místa usazení, pokud

—

jsou oprávněni v členském státě Společenství, kde jsou usazeni, nebo ve Švýcarsku provozovat linkovou dopravu auto karem nebo autobusem, včetně zvláštní linkové dopravy nebo příležitostné dopravy,

—

splňují požadavky právních předpisů o bezpečnosti silničního provozu, co se týče norem pro řidiče a vozidla.

Dopravci provozující činnost pro vlastní potřebu, smějí provozovat dopravní služby stanovené v čl. 1 odst. 3 přílohy 7 bez diskriminace na základě národnosti nebo místa usazení, pokud

—

jsou oprávněni v členském státě Společenství, kde jsou usazeni, nebo ve Švýcarsku provozovat přepravu autokarem nebo autobusem v souladu s podmínkami přístupu na trh stanovenými vnitrostátními právními předpisy,

—

splňují požadavky právních předpisů o bezpečnosti silničního provozu, co se týče norem pro řidiče a vozidla.

Dopravci, kteří splňují podmínky stanovené v odstavci 1, mohou provozovat mezinárodní osobní dopravu autokarem a autobusem, pokud, jedná-li se o dopravce Společenství, jsou držiteli licence Společenství, nebo, jedná-li se o švýcarské dopravce, jsou držiteli švýcarské licence.

Vzory těchto licencí a postupů jejich získání, užívání a obnovování se stanoví v nařízení (EHS) č. 684/92 ve znění nařízení (ES) č. 11/98 pro dopravce Společenství a v odpovídajících švýcarských právních předpisech.

Článek 18

Přístup na trh

Příležitostná doprava podle čl. 1 odst. 2.1 přílohy 7 nepodléhá povolení.

Zvláštní linková doprava, jak je stanovena v čl. 1 odst. 1.2 přílohy 7, nepodléhá povolení, pokud je na území Společenství provozována za základě smlouvy uzavřené mezi organizátorem a dopravcem.

Jízdy vozidel bez nákladu v souvislosti s dopravou podle odstavců 1 a 2 rovněž nepodléhají povolení.

V souladu s článkem 2 a násl. přílohy 7 linková doprava podléhá povolení.

V souladu s článkem 2 a násl. přílohy 7 zvláštní linková doprava, která není provozována na území Společenství na základě smlouvy uzavřené mezi organizátorem a dopravcem, podléhá povolení.

Ve Švýcarsku tato doprava povolení nepodléhá.

Silniční doprava pro vlastní potřebu, stanovená v čl. 1 odst. 3 přílohy 7 nevyžaduje povolení, ale podléhá na území Společenství systému osvědčení.

Článek 19

Trojstranné dopravní činnosti se třetími zeměmi

Ujednání, která se vztahují na trojstrannou dopravu se třetími zeměmi, se stanoví vzájemnou dohodou při uzavření nezbytné dohody mezi Společenstvím a dotyčnou třetí zemí na jedné straně a Švýcarskem a dotyčnou třetí zemí na straně druhé. Účelem těchto dohod je zajištění vzájemnosti zacházení mezi provozovateli ze Společenství a švýcarskými provozovateli, co se týče trojstranné dopravy.

Až do uzavření dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi se tato dohoda nedotkne ustanovení, která se vztahují k dopravě uvedené v odstavci 1, jak je stanovena v dvoustranných dohodách uzavřených mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem, co se týče dopravy zahrnující třetí země. Tato práva jsou uvedena v příloze 8 této dohody.

Po stanovení ujednání uvedených v odstavci 1 Švýcarsko podle potřeby uzavře nebo přizpůsobí dvoustranné dohody s těmito třetími zeměmi.

Článek 20

Doprava mezi dvěma místy na území téže smluvní strany

Doprava mezi dvěma místy na území téže smluvní strany dopravci usazenými na území druhé smluvní strany není podle této dohody povolena.

Nicméně je i nadále přípustné uplatňovat stávající práva podle platných dvoustranných dohod uzavřených mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem, pokud nezakládají diskriminaci mezi dopravci Společenství a nenarušují hospodářskou soutěž. Tato práva jsou uvedena v příloze 8 této dohody.

Článek 21

Postupy

Postupy, kterými se řídí vydávání, používání, obnova a zánik povolení, a postupy, kterými se řídí vzájemná pomoc, jsou upravena přílohou 7 této dohody.

Článek 22

Přechodná ustanovení

Povolení, která se týkají služeb provozovaných ke dni vstupu této dohody v platnost, zůstanou v platnosti až do ukončení jejich platnosti v rozsahu, v jakém dotyčné služby i nadále podléhají povolení.

HLAVA III

MEZINÁRODNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Článek 23

Nezávislost řízení

Smluvní strany se zavazují

—

zaručit nezávislost řízení železničních podniků zejména tím, že jim udělí nezávislé postavení, a tak umožní, aby přizpůsobily svou činnost trhu a aby za řízení jejich záležitostí odpovídaly řídící orgány,

—

oddělit řízení železniční infrastruktury od poskytování železničních dopravních služeb přinejmenším na úrovni účetnictví; pomoc poskytnutá jedné z těchto dvou oblastí činnosti nesmí být převedena do druhé.

Článek 24

Práva přístupu a tranzitu, která se vztahují k železniční infrastruktuře

Železniční podniky a mezinárodní seskupení mají práva přístupu nebo tranzitu stanovená v právních předpisech Společenství uvedených v příloze 1 části 4.

Železničním podnikům usazeným na území jedné ze smluvních stran se poskytují práva přístupu k infrastruktuře na území druhé smluvní strany za účelem provozování mezinárodní kombinované dopravy.

Železniční podniky a mezinárodni seskupení při využívání práva k přístupu nebo tranzitu uzavřou nezbytné správní, technické a finanční dohody se správci používané infrastruktury za účelem regulace řízení dopravy a bezpečnostních otázek, které se vztahují na mezinárodních dopravní služby uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 25

Železniční licence

Udělení příslušné licence pro dotyčný typ železniční služby je předběžnou podmínkou žádosti o přístup k železniční infrastruktuře nebo tranzit po železniční infrastruktuře, a tudíž práva poskytovat dopravní služby. Nicméně taková licence sama o sobě neposkytuje právo přístupu k železniční infrastruktuře.

Železniční podnik je oprávněn požádat o licenci ve Švýcarsku nebo členském státě Společenství, ve kterém je usazen. Smluvní strany nevydají licenci ani neprodlouží její platnost, pokud nejsou splněny podmínky této dohody.

Smluvní strany odpovídají za to, že licence určené pro stávající a nové podniky jsou vydávány orgánem oprávněným k jejich vydání.

Licence se uznávají ve Společenství nebo ve Švýcarsku na základě vzájemnosti.

Licence podléhají požadavkům stanoveným smluvními stranami, které se vztahují k dobré pověsti, finanční způsobilosti, odborné způsobilosti a občanskoprávní odpovědnosti po celou dobu své platnosti. Ustanovení platná v této oblasti jsou stanovena v oddílu 4 přílohy 1.

Licence platí do té doby, dokud železniční podnik splňuje podmínky výše uvedených ustanovení. Odpovědný orgán však může požadovat pravidelnou kontrolu licencí.

Postupy kontroly, změn, pozastavování nebo odnímání licencí se řídí výše uvedenými právními předpisy.

Článek 26

Vydávání osvědčení o bezpečnosti

Smluvní strany dále vyžadují, aby železniční podniky předkládaly osvědčení o bezpečnosti, jehož obsahem jsou stanovené bezpečnostní požadavky s ohledem na zajištění bezpečného provozu na dotyčných trasách.

Železniční podnik může požádat o bezpečnostní osvědčení orgán určený smluvní stranou, na jejímž území se infrastruktura užívaná železničním orgánem nachází.

K získání osvědčení o bezpečnosti musí železniční podnik splňovat požadavky švýcarského práva, ve vztahu k části tratě na území Švýcarska a práva Společenství, ve vztahu k části tratě na území Společenství.

Článek 27

Přidělení vlakových tratí

Obě smluvní strany určí orgán odpovědný za přidělování kapacity, a to buď zvláštní orgán nebo správce infrastruktury. Tento orgán, který je informován o všech dostupných vlakových tratích, musí zejména zajistit, aby

—

kapacita železniční infrastruktury byla přidělována na spravedlivém a nediskriminujícím základě, a aby

—

s výhradou odstavců 3 a 4 tohoto článku postup přidělování umožňoval optimální a účinné využití infrastruktury.

Železniční podnik nebo mezinárodní seskupení žádající o jednu nebo více železničních tratí podají žádost přidělujícímu orgánu nebo orgánům smluvní strany, na jejímž území se dotyčné výchozí místo nachází. Přidělující orgán, kterému byla žádost o kapacitu infrastruktury podána, okamžitě informuje o této žádosti odpovídající orgány druhé strany. Tyto orgány přijmou rozhodnutí nejpozději měsíc po obdržení nezbytných informací; přidělující orgán má právo žádost odmítnout. Přidělující orgán, kterému byla žádost podána, spolu s odpovídajícími orgány druhé strany rozhodne o žádosti nejpozději do dvou měsíců po obdržení nezbytných informací. Postupy vyřizování žádostí o kapacitu infrastruktury se řídí ustanoveními části 4 přílohy 1.

Společenství a Švýcarsko mohou přijmout nezbytná opatření, aby při přidělování kapacity železniční infrastruktury upřednostnily tyto služby na železnici:

služby poskytované ve veřejném zájmu;

služby plně nebo částečně provozované v infrastruktuře vytvořené nebo vyvíjené pro tyto služby (specializované tratě pro vysokorychlostní nebo nákladní dopravu).

Při přidělování kapacity železniční infrastruktury mohou Společenství a Švýcarsko doporučit přidělujícímu orgánu udělení zvláštních práv na nediskriminujícím základě pro železniční podniky, které provozují určité druhy služeb nebo provozují tyto služby v určitých oblastech, pokud jsou tato práva nezbytná k zajištění odpovídajících veřejných služeb, účinného využití kapacity infrastruktury nebo umožní financování nových infrastruktur.

Smluvní strany mohou stanovit, aby žádosti o přístup k infrastruktuře byly doprovázeny zálohou nebo podobným zajištěním.

Společenství a Švýcarsko vytvoří a zveřejní postupy pro přidělování kapacity železniční infrastruktury. Uvědomí o tom společný výbor zřízený podle článku 51 této dohody.

Článek 28

Účty a uživatelské poplatky

Účty správce musí přinejmenším za přiměřené období vykazovat rovnováhu mezi příjmy z poplatků za infrastrukturu spolu s možnými státními příspěvky na jedné straně a výdaji na infrastrukturu na straně druhé.

Správce infrastruktury uloží poplatek za užívání železniční infrastruktury, za jehož správu odpovídá, železničním podnikům a mezinárodním seskupením.

Poplatky za užívání infrastruktury se stanoví zejména podle druhu služby, její doby, situace na trhu, druhu a stupně opotřebení infrastruktury.

Poplatky se platí správci(ům) infrastruktury.

Po konzultaci se správcem infrastruktury určí strany pravidla pro stanovení výše poplatků za infrastrukturu. Poplatky za služby téhož druhu na stejném trhu mají být ukládány nediskriminujícím způsobem.

Správce infrastruktury včas vyrozumí železniční podniky nebo mezinárodní seskupení, které používají jeho železniční infrastrukturu k poskytování služeb podle článku 24, o všech podstatných změnách v kvalitě nebo kapacitě této infrastruktury.

Článek 29

Odvolání

Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že se proti rozhodnutí o přidělení kapacity infrastruktury nebo stanovení poplatků lze odvolat k nezávislému orgánu. Tento orgán přijme rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení všech nezbytných informací.

Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, která zajistí, že rozhodnutí podle odstavce 1 a s čl. 25 odst. 3 podléhají soudnímu přezkumu.

HLAVA IV

KOORDINOVANÁ DOPRAVNÍ POLITIKA

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Cíle

Smluvní strany se dohodly, že budou podle potřeby rozvíjet koordinovanou dopravní politiku, která se bude vztahovat na osobní a nákladní dopravu. Cílem této politiky je spojit účinnost dopravních systémů s ochranou životního prostředí tak, aby byla zajištěna udržitelná mobilita.

Smluvní strany vyvinou veškeré úsilí, aby na svém území vytvořily srovnatelné dopravní podmínky, včetně daňových dohod, zejména co se týče omezení odklonu dopravy v alpských oblastech a zajištění lepšího rozdělení dopravy v těchto oblastech.

Článek 31

Opatření

Za tímto účelem smluvní strany přijmou opatření, která zajistí zdravou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými způsoby dopravy a v jejich rámci a usnadní využití způsobů dopravy cestujících, které více zohledňují životní prostředí.

Opatření doplňující ustanovení v hlavách II a III zahrnují

—

rozvoj železniční infrastruktury v oblasti Alp a zpřístupnění železničních dopravních služeb a kombinované dopravy, které by byly z hlediska ceny a kvality konkurenceschopné,

—

zavedení vhodných systémů stanovení poplatků za silniční dopravu,

—

podpůrná opatření.

Opatření přijatá smluvními stranami podle této dohody se zavádějí progresivně a podle možností koordinovaným způsobem.

Článek 32

Zásady

S výhradou článku 47 musí opatření podle článku 31 vyhovovat těmto zásadám:

—

zákaz diskriminace, přímé či nepřímé, z důvodů státní příslušnosti dopravce, místa registrace vozidla nebo původu nebo místa určení dopravy,

—

svobodná volba způsobu dopravy,

—

zákaz jednostranných množstevních omezení,

—

teritorialita,

—

proporcionalita ukládání poplatků, které se týkají nákladů na dopravu, rozšířená i o kritéria týkající se typu vozidla,

—

průhlednost,

—

srovnatelné podmínky pro použití různých tras přes Alpy,

—

zamezení jakéhokoliv narušení plynulosti dopravy v alpských regionech,

—

vzájemnost.

ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÁ DOPRAVA

Článek 33

Cíle

Smluvní strany se dohodly, že v alpském regionu vytvoří takové možnosti železniční a kombinované dopravy, které by z hlediska kapacity a konkurence, a to jak z ekonomického pohledu, tak i ve vztahu ke kvalitě služeb, odpovídaly silniční dopravě a zároveň by splňovaly zásady stanovené v článku 32 a zajišťovaly nejen volné působení tržních sil, zejména otevřením přístupu k železniční infrastruktuře, jak je stanoveno v hlavě III, ale i nezávislost železničních podniků.

Za tímto účelem smluvní strany

—

v rámci svých pravomocí ve Švýcarsku a na území Společenství přijmou nezbytná infrastrukturní a provozní opatření, která by zajišťovala dlouhodobou životnost, soudržnost a integraci švýcarských služeb dálkové železniční dopravy,

—

se dále zavazují rozvíjet vzájemné napojení a interoperabilitu svých železničních sítí a sítí kombinované dopravy. Za tímto účelem zajistí nezbytnou spolupráci s dotyčnými mezinárodními organizacemi a institucemi a požádají společný výbor o sledování těchto hledisek.

Smluvní strany se zavazují, že při postupném zavádění daňových dohod v silniční dopravě podle v článku 40 rovněž podniknou kroky, které uživatelům nabídnou možnosti železniční a kombinované dopravy, jež by z hlediska kapacity, ceny a kvality byly takové, aby zajistily vyrovnané rozložení dopravy na jednotlivých trasách přes Alpy.

Článek 34

Kapacita železniční nabídky

Smluvní strany potvrzují své závazky stanovené v článcích 5 a 6 dohody z roku 1992, v nichž se předpokládá, že Švýcarsko vybuduje nový železniční spoj Alpami (NRLA) a Společenství zvýší kapacitu severních a jižních přístupových tras navazujících na NRLA. Dále se dohodly, že tuto novou železniční infrastrukturu vybudují v souladu s průjezdným průřezem C IUR.

Pro Společenství tvoří infrastrukturní opatření podle odstavce 1 součást opatření přijatých podle a v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro vývoj transevropské dopravní sítě, včetně os železniční a kombinované dopravy přes Alpy, a zejména přístupových tras k švýcarské železniční infrastruktuře a zařízením kombinované dopravy.

Obě smluvní strany budou spolupracovat na tom, aby svým příslušným orgánům umožnily koordinované plánování a provádění opatření v oblasti infrastruktury, železniční a kombinované dopravy, která jsou nezbytná ke splnění závazků uvedených v odstavcích 1 a 2 a harmonizaci rozpisu prací v závislosti na požadované kapacitě. Za tímto účelem se snaží o dosažení návratnosti investic a přijmou veškerá příslušná opatření v rámci společného výboru.

Společný výbor může zřídit podvýbor pro dohled nad koordinací projektů infrastruktury v alpském regionu. Podvýbor se bude skládat ze zástupců Švýcarska, Společenství a členských států Společenství, které se nacházejí v alpském regionu.

Článek 35

Hospodářské parametry

Smluvní strany učiní vše nezbytné k dosažení cílů uvedených v článku 33. Za tímto účelem přijmou kroky, které zajistí konkurenceschopnost přepravy zboží po železnici a kombinované dopravy Švýcarskem, včetně doprovodné kombinované dopravy, ve vztahu k cenám a kvalitě služeb, se silniční dopravou na stávajících trasách, přičemž zároveň poskytnou záruky pro zachování nezávislosti železničních podniků.

Za účelem vytvoření vhodných železničních kapacit a kapacit kombinované dopravy mohou smluvní strany finančně podpořit investice do železniční infrastruktury, pevného nebo mobilního zařízení nezbytného pro překládku mezi jednotlivými druhy pozemní dopravy, dopravního vybavení zvláště přizpůsobeného pro kombinovanou dopravu a používaného pro kombinovanou dopravu a, pokud to jejich příslušné vnitrostátní právní předpisy umožní, do provozních nákladů na služby kombinované dopravy při přejezdu švýcarského území, pokud tato opatření pomohou zlepšit úroveň kvality a konkurenceschopnost, ve vztahu k cenovým možnostem železniční a kombinované dopravy, a nepřiměřené nenaruší hospodářskou soutěž mezi provozovateli. Odpovědnost za tvorbu cen železniční dopravy bude i nadále spočívat na příslušných orgánech a subjektech.

Smluvní strany mohou také sjednat veřejné zakázky na služby se železničními podniky, které směřují k zajištění odpovídajících služeb železniční dopravy se zvláštním zřetelem na sociální a ekologické faktory.

V rámci své působnosti obě smluvní strany zajistí, aby dopad jakékoliv veřejné pomoci, kterou poskytla jedna ze smluvních stran na trh, nebyl narušen chováním druhé smluvní strany nebo subjektu usazeného na jejím území nebo území jiné smluvní strany.

Společný výbor sleduje používání tohoto článku smluvními stranami.

Článek 36

Kvalitativní parametry

Smluvní strany se dohodly, že učiní vše nezbytné pro to, aby dosáhly cíle stanoveného v článku 33. Za tímto účelem se zavazují k podpoře kombinované dopravy.

Švýcarsko se během přechodné fáze podle článku 8 rovněž zavazuje, že v souladu s hlavou II dohody z roku 1992 poskytne nabídku pro doprovodnou kombinovanou dopravu („pohyblivé dálnice“), která může z hlediska kvality a ceny konkurovat dopravě po silnici.

Smluvní strany učiní vše nezbytné pro podporu kombinované dopravy. Zejména zajistí, aby byla používána tato ustanovení:

—

dodržování nařízení, kterými se řídí technické a sociální normy silniční dopravy, zejména co se týče délky řízení a doby odpočinku, maximální povolené rychlosti a maximální hmotnosti a rozměrů,

—

omezení hraničních kontrol železniční dopravy a přenesení těchto kontrol do míst nakládky nebo vykládky v souladu s úmluvou ze dne 20. května 1987 mezi Společenstvím a Švýcarskem a mezi zeměmi ESVO o společném tranzitním režimu,

—

umožnění zřízení řetězce kombinované dopravy zjednodušením regulativních a správních náležitostí, kterými se smluvní strany řídí,

—

vytvoření pobídek provozovatelům kombinované dopravy a železniční dopravy ke zlepšení kvality jejich služeb.

Seznam drážních parametrů je uveden v příloze 9. Tyto parametry musí být vzaty v úvahu při postupu podle článku 46.

V rozsahu svých pravomocí smluvní strany zajistí, aby byla přijata odpovídající opatření, která by umožnila rychlé vytvoření koridorů železniční nákladní dopravy. Strany se budou navzájem pravidelně informovat o veškerých navrhovaných opatřeních, která se týkají těchto železničních koridorů.

Společný výbor připraví každé dva roky zprávu o provádění opatření podle tohoto článku.

SYSTÉMY POPLATKŮ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

Článek 37

Cíle

V rámci svých pravomocí a v souladu s příslušnými postupy a s cíli obsaženými v hlavě III dohody z roku 1992 si strany stanoví cíl, který spočívá v postupném zavádění systémů poplatků směřujících k tomu, aby silničním vozidlům a ostatním druhům dopravy byly účtovány náklady, které způsobí.

Článek 38

Zásady

Systémy poplatků jsou založeny na zásadách stanovených v článku 32, zejména na zásadách zákazu diskriminace, proporcionality a průhlednosti.

Poplatky se skládají z daní za motorová vozidla, daní z pohonných hmot a poplatků za použití silniční sítě.

Ve snaze o dosažení cílů podle článku 37 musí být upřednostněna opatření, která nezpůsobí odklonění dopravy od technicky, ekonomicky a územně nejvhodnějších tras mezi výchozím místem a místem určení.

Opatření musí být používána způsobem, který nebrání volnému pohybu zboží nebo služeb mezi smluvními stranami, zejména co se týče správy a vybírání mýtného nebo poplatků za použití silnice, nepřítomnosti kontrol nebo systematického ověřování na hranicích mezi smluvními stranami a nepřítomnosti nadbytečných formalit. Švýcarsko, aby se vyhnulo problémům v této oblasti, usiluje o použití platných pravidel Společenství.

Tato kapitole se vztahuje na vozidla s maximální přípustnou hmotností 12 tun a více, uvedenou v dokladu o registraci vozidla. Nicméně tato dohoda nebrání tomu, aby kterákoliv ze smluvních stran přijala na svém území opatření, která se vztahují na vozidla s maximální přípustnou hmotností menší než 12 tun.

Smluvní strany nesmí poskytnout firmám, včetně dopravních podniků, žádnou přímou či nepřímou státní podporu, jejímž cílem je ulehčit těmto firmám od zatížení dopravními poplatky, které jsou ukládány podle systémů poplatků stanovených touto dohodou.

Článek 39

Interoperabilita nástrojů

Smluvní strany v rámci společného výboru jednají za účelem dosažení vhodné úrovně interoperability elektronických systémů pro vybírání poplatků za použití silnic.

Článek 40

Švýcarská opatření

Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 37 a vzhledem ke zvýšení maximální povolené hmotnosti podle čl. 7 odst. 3 Švýcarsko zavede nediskriminační daň z vozidel ve dvou fázích počínaje dnem 1. ledna 2001 a dnem 1. ledna 2005. Daň bude zejména vycházet ze zásad uvedených v čl. 38 odst. 1 a z postupů stanovených v příloze 10.

Poplatky budou rozděleny do tří kategorií emisních norem (EURO). Podle daňového systému použitelného od 1. ledna 2005 musí být rozdíl v poplatcích mezi jednotlivými kategoriemi co největší, ale nesmí přesáhnout 15 % váženého průměru poplatků uvedených v odstavci 4.

Podle daňového systému platného od 1. ledna 2001 nesmí maximální částka u vozidla, které nesplňuje normy EURO, plně naloženého s celkovou hmotností do 34 t a jedoucího na vzdálenost 300 km přes Alpy přesáhnout 205 CHF, u vozidla splňujícího normy EURO I 172 CHF a u vozidla splňujícího normy EURO II 145 CHF.

Odchylně od písmena a) se Společenství na období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2004 uděluje každoroční kvóta 220 000 jednotlivých jízd nenaloženými vozidly nebo vozidly vezoucími lehké výrobky, pokud celková hmotnost naloženého vozidla nepřesáhne 28 t v tranzitu švýcarskými Alpami proti platbě poplatku za použití infrastruktury. Tento poplatek je na rok 2001 stanoven na 50 CHF, na rok 2002 60 CHF, na rok 2003 70 CHF a na rok 2004 80 CHF. Švýcarsku se také uděluje tato kvóta za stejných podmínek. Tyto jízdy podléhají běžnému kontrolnímu postupu.

Podle daňového systému použitelného od 1. ledna 2005 nesmí vážený průměr poplatků za vozidla s celkovou hmotností do 40 t a jedoucí na vzdálenost 300 km přes Alpy přesáhnout 325 CHF. V kategorii vozidel, které způsobují největší znečištění, nesmí poplatek přesáhnout 380 CHF.

Část poplatků uvedených v odstavcích 3 a 4 může být tvořena mýtným za použití specializované alpské infrastruktury. Tato část nesmí tvořit více než 15 % poplatků uvedených v odstavcích 3 a 4.

Vážený průměr uvedený v odstavci 4 se stanoví podle počtu vozidel v jednotlivých kategorií EURO normy, která jsou provozována ve Švýcarsku. Počet vozidel v každé kategorii se stanoví na základě odhadů, které budou přezkoumány společným výborem. Společný výbor určí vážený průměr na základě přezkumů, z nichž první se uskuteční nejpozději dne 1. července 2004, a další budou prováděny každé dva roky, aby byly zohledněny vývojové trendy struktury vozového parku provozovaného ve Švýcarsku a změny norem EURO.

Článek 41

Opatření Společenství

Společenství bude i nadále rozvíjet systémy poplatků použitelných na jeho území, které odrážejí náklady vznikající v souvislosti s používáním infrastruktury. Tyto systémy budou založeny na zásadě „uživatel platí“.

Článek 42

Přezkoumání výše poplatků

Dne 1. ledna 2007 a následně ve dvouletých intervalech budou maximální výše poplatků podle čl. 40 odst. 4 upravovány podle míry inflace ve Švýcarsku v předchozích dvou letech. Za tímto účelem Švýcarsko zašle společnému výboru nejpozději do 30. září roku předcházejícího úpravě nezbytné statistické údaje, na jejichž základě dojde ke zvažované úpravě. Společný výbor se na žádost Společenství sejde do 30 dnů od obdržení této zprávy, aby jednal o zvažovaných úpravách.

Jestliže v období mezi podpisem této dohody a 31. září 2004 průměrná roční míra inflace ve Švýcarsku překročí 2 %, maximální výše poplatků podle čl. 40 odst. 4 bude upravena tak, aby zohlednila pouze inflaci přesahující roční míru 2 %. Použije se postup stanovený v předchozím odstavci.

Od 1. ledna 2007 může společný výbor na žádost jedné ze smluvních stran přezkoumat výši poplatků podle čl. 40 odst. 4 a po vzájemné dohodě je upravit. Přezkoumání se provádí na základě těchto kritérií:

—

výše a struktura daní v obou smluvních stranách, zejména s ohledem na srovnatelné trasy přes Alpy,

—

rozložení dopravy mezi srovnatelné trasy přes Alpy,

—

vývojové trendy rozložení jednotlivých způsobů dopravy v alpském regionu,

—

rozvoj železniční infrastruktury v oblasti Alp.

PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

Článek 43

Usnadnění hraničních kontrol

Smluvní strany se zavazují omezit a zjednodušit formality spojené s dopravou, zejména v oblasti cel.

Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 21. listopadu 1990 o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží, Úmluva ze dne 20. května 1987 o společném tranzitním režimu a v případě železniční dopravy dohoda mezi železničními společnostmi o technických kontrolách pro zapojení nákladních vagónů do mezinárodní dopravy poslouží jako základy opatření přijímaných smluvními stranami v souladu s odstavcem 1.

Článek 44

Ekologické normy pro užitková vozidla

Za účelem zajištění lepší ochrany životního prostředí a aniž jsou dotčeny závazky podle článku 7 smluvní strany usilují zejména o zavedení ekologických norem, které zajistí vysokou úroveň ochrany s cílem snížit emise výfukových plynů, pevných částic a emise hluku z těžkých nákladních vozidel.

Smluvní strany během přípravy těchto norem vedou pravidelná jednání.

Emisní kategorie EURO pro těžká nákladní vozidla (jak jsou stanoveny v právních předpisech Společenství), pokud není uvedena v dokladu o registraci vozidla, musí být zjištěna ode dne, kdy bylo vozidlo poprvé uvedeno do provozu, podle dokladu, na jehož základě bylo vozidlo uvedeno do provozu, případně podle dalšího zvláštního dokladu, který byl vydán příslušnými orgány státu vystavujícího registraci.

Článek 45

Agentura pro sledování dopravy

Stálá agentura pro sledování silniční, železniční a kombinované dopravy v alpském regionu bude zřízena po vstupu této dohody v platnost. Bude každoročně podávat zprávy o vývoji dopravy společnému výboru zřízenému podle článku 51 této dohody. Společný výbor rovněž může požádat agenturu, aby vypracovala zvláštní zprávu, zejména v případech, kdy se použijí články 46 a 47 této dohody.

Činnost agentury pro sledování bude financována smluvními stranami v poměru, který stanoví společný výbor.

Smluvní strany stanoví rozhodnutím společného výboru, přijatým na jeho prvním zasedání, správní postupy, kterými se řídí činnost agentury pro sledování.

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ

Článek 46

Jednostranná ochranná opatření

Pokud po 1. lednu 2005, bez ohledu na konkurenceschopné ceny železniční dopravy a řádné provádění opatření podle článku 36, které se týká kvalitativních parametrů, vzniknou problémy s plynulostí silniční dopravy švýcarským alpským regionem a pokud za období 10 týdnů nepřesáhne průměrná míra využití železniční kapacity ve Švýcarsku (kombinovaná doprava s doprovodem a bez doprovodu) 66 %, Švýcarsko může odchylně od čl. 40 odst. 4 a 5 zvýšit poplatky stanovené v čl. 40 odst. 4 o více než 12,5 %. Veškeré příjmy z tohoto zvýšení musí být využity k posílení konkurenceschopnosti železniční a kombinované dopravy vůči dopravě po silnici.

Jestliže se stejné okolnosti, které byly uvedeny v odstavci 1, objeví na území Společenství, může Společenství při splnění srovnatelných podmínek přijmout podobná nápravná opatření.

Uvedená opatření jsou co do rozsahu a trvání omezena tím, co je nezbytně nutné k nápravě situace. Trvání opatření nesmí překročit šest měsíců, ale lze je prodloužit o dalších šest měsíců. Další prodloužení musí schválit společný výbor.

Jestliže jedna ze smluvních stran při předchozí příležitosti již uplatnila opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, opětovné použití těchto opatření smluvní stranou podléhá těmto podmínkám:

—

jestliže doba trvání předchozích opatření nepřesáhla šest měsíců, mohou být další opatření přijata teprve 12 měsíců od okamžiku ukončení předchozích opatření,

—

jestliže doba trvání předchozích opatření přesáhla šest měsíců, mohou být další opatření přijata teprve 18 měsíců od okamžiku ukončení předchozích opatření,

—

za žádných okolností nesmějí být ochranná opatření zavedena více než dvakrát v průběhu pěti let od okamžiku, kdy byla tato opatření poprvé zavedena.

Ve zvláštních případech může společný výbor po vzájemné dohodě rozhodnout o odchylce od těchto podmínek.

Před přijetím opatření podle předcházejících odstavců musí dotyčná smluvní strana uvědomit o svém záměru společný výbor. Společný výbor se sejde, aby záležitost projednal. Pokud společný výbor nerozhodne jinak, dotyčná smluvní strana může přijmout dotyčné opatření 30 dnů po oznámení opatření společnému výboru.

Článek 47

Konsensuální ochranná opatření

V případě vážného narušení plynulosti dopravy přes Alpy, které brání dosažení cílů stanovených v článku 30 této dohody, se sejde společný výbor na žádost jedné ze smluvních stran, aby rozhodl o vhodných opatřeních k nápravě situace. Smluvní strana podávající žádost neprodleně uvědomí agenturu pro sledování dopravy, která do 14 dnů předloží zprávu o situaci a navrhovaných opatřeních.

Společný výbor se sejde do 15 dnů od podání žádosti. Projedná situaci a vezme v úvahu zprávu agentury pro sledování dopravy. Do 60 dnů od jeho prvního zasedání k dané věci musí společný výbor rozhodnout o opatřeních, jež mají být přijata. Toto období může být na základě společné dohody prodlouženo.

Rozsah a trvání těchto opatření jsou omezeny tím, co je pro nápravu situace nezbytně nutné. Musí být dána přednost řešením, která minimálně narušují fungování této dohody.

Článek 48

Krizová opatření

Pokud je plynulost dopravy přes Alpy vážně narušena z důvodů tzv. vyšší moci, jako v případě živelné pohromy, smluvní strany společně podniknou na svých územích veškeré činnosti k obnovení a zachování plynulosti dopravy. Přednost mají citlivé náklady, jako je zboží rychle podléhající zkáze.

HLAVA V

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 49

Provádění dohody

Smluvní strany přijmou veškerá příslušná opatření, obecná i zvláštní, aby zajistily splnění závazků vyplývajících z této dohody.

Zdrží se přijetí opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této dohody.

Ustanovení této dohody týkající se maximální přípustné hmotnosti vozidel s návěsy, silničních souprav s přívěsem a systémů dopravních poplatků se provádějí během dvou období, od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2004 a od 1. ledna 2005.

Článek 50

Opravná opatření

Pokud jedna smluvní strana zjistí, že druhá smluvní strana nedodržuje závazky stanovené touto dohodou nebo neprovádí rozhodnutí společného výboru, poškozená smluvní strana může po jednáních v rámci společného výboru přijmout odpovídající opatření k zachování rovnováhy této dohody. Smluvní strany poskytnou společnému výboru veškeré nezbytné informace, aby umožnily důkladné prověření situace.

Článek 51

Společný výbor

Zřizuje se společný výbor pod názvem „Výbor pro vnitrostátní dopravu Společenství a Švýcarska“; je tvořen zástupci smluvních stran a odpovídá za řízení a řádné provádění této dohody. Za tímto účelem vypracovává doporučení. Přijímá rozhodnutí o záležitostech stanovených touto dohodou; tato rozhodnutí jsou prováděna smluvními stranami v souladu s jejich vlastními pravidly. Společný výbor rozhoduje na základě společné dohody.

Společný výbor především odpovídá za sledování a používání této dohody, a zejména čl. 27 odst. 6, článků 33, 34, 35, 36, 39, 40, 42, 45, 46, 47 a 54. Provádí úpravu a revizi ustanovení obsažených v článcích 52 a 55.

Za účelem zajištění řádného provádění této dohody si smluvní strany pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné z nich vedou jednání v rámci společného výboru. Smluvní strany si vyměňují informace, které jsou předkládány orgány odpovědnými za provádění této dohody, a zejména za vydávání povolení a provádění kontrol. Tyto orgány se účastní přímé výměny písemností.

Společný výbor přijme svým rozhodnutím jednací řád, který obsahuje, kromě jiných ustanovení, postupy pro svolávání zasedání, jmenování předsedy a stanovení jeho funkčního období.

Společný výbor se schází podle potřeby, přinejmenším však jednou za rok. Každá ze smluvních stran může požádat o svolání zasedání.

Společný výbor může rozhodnout o zřízení pracovních skupin odborníků, které pomáhají s plněním jeho úkolů.

Tento výbor také plní povinnosti, které dříve plnil společný výbor s názvem „Výbor pro vnitrostátní dopravu Společenství a Švýcarska“, zřízený podle článku 18 dohody z roku 1992.

Článek 52

Rozvoj právních předpisů

S výjimkou dodržení zásady zákazu diskriminace a dodržení této dohody, se tato dohoda nijak nevztahuje na práva smluvních stran jednostranně měnit své vnitrostátní právní předpisy v oblastech, na které se vztahuje tato dohoda.

Jakmile jedna ze smluvních stran vypracuje nový právní předpis v oblasti, na kterou se vztahuje tato dohoda, formálně požádá o stanovisko odborníků druhé smluvní strany. Před formálním přijetím nového právního předpisu se smluvní strany vzájemně informují a vedou jednání. Na žádost jedné ze smluvních stran se v rámci společného výboru uskuteční předběžná výměna stanovisek, zejména co se týče účinků změny na fungování dohody.

V okamžiku přijetí změněného právního předpisu a nejpozději do osmi dní po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství nebo v Úřední sbírce federálních zákonů a výnosů sdělí dotyčná smluvní strana druhé smluvní straně znění těchto nových předpisů. Na žádost smluvní strany se nejpozději do dvou měsíců od data podání žádosti v rámci společného výboru uskuteční výměna stanovisek ohledně účinků změny na fungování této dohody.

Společný výbor buď

—

přijme rozhodnutí o změně přílohy 1, 3, 4 a 7 nebo v případě potřeby navrhne, aby ustanovení této dohody byla změněna, aby byly podle potřeby a na základě vzájemnosti zahrnuty změny dotyčného právního předpisu, nebo

—

přijme rozhodnutí, jímž se má za to, že změna dotyčného právního předpisu je v souladu s touto dohodou, nebo

—

rozhodne o jakémkoliv jiném opatření zaměřeném na zajištění řádného fungování této dohody.

Společný výbor rozhodne o postupech pro přizpůsobení této dohody odpovídajícím ustanovením budoucích dohod mezi Společenstvím nebo Švýcarskem na jedné straně a třetími zeměmi na straně druhé, jak je uvedeno v článcích 13 a 19.

Za účelem dosažení cílů této dohody přijmou smluvní strany ve shodě s časovým plánem stanoveným v článku 49 veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby se práva a povinnosti odpovídající těm, které jsou obsaženy v právních předpisech Společenství podle přílohy 1, používala v jejich vztazích.

Článek 53

Důvěrnost údajů

Představitelé, odborníci a ostatní zástupci smluvních stran mají za povinnost, i po zániku jejich jmenování, nevyzrazovat informace získané v souvislosti s touto dohodou, na které se pro jejich charakter vztahuje povinnost zachování profesního tajemství.

Článek 54

Řešení sporů

Kterákoliv ze smluvních stran může předložit spornou záležitost, která se týká výkladu nebo provádění této dohody společnému výboru, který se snaží o vyřešení sporu. Společnému výboru musí být poskytnuty veškeré příslušné informace pro důkladné prošetření situace za účelem nalezení přijatelného řešení. Za tímto účelem musí společný výbor prověřit veškeré možnosti zachování řádného fungování této dohody.

Článek 55

Revize dohody

Pokud si jedna ze smluvních stran přeje revidovat ustanovení této dohody, uvědomí o tom společný výbor. S výhradou odstavců 2 a 3 vstoupí pozměněná verze této dohody v platnost po dokončení příslušných vnitřních postupů.

Přílohy 1, 3, 4 a 7 lze změnit rozhodnutím společného výboru v souladu s čl. 51 odst. 1 tak, aby byl zohledněn vývoj právních předpisů Společenství v této oblasti.

Přílohy 5, 6 a 8 lze změnit rozhodnutím společného výboru v souladu s čl. 51 odst. 1.

Článek 56

Přílohy

Přílohy 1 až 10 tvoří nedílnou součást této dohody.

Článek 57

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na území, na která se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství a za podmínek stanovených touto dohodou, a dále na území Švýcarska.

Článek 58

Závěrečná ustanovení

Tato dohoda podléhá ratifikaci a schválení smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po závěrečném oznámení o uložení ratifikačních listin nebo schválení všech následujících sedmi dohod:

—

Dohody o přepravě zboží a cestujících po silnici a železnici,

—

Dohody o volném pohybu osob,

—

Dohody o letecké přepravě,

—

Dohody o obchodu se zemědělskými výrobky,

—

Dohody o vzájemném uznávání posuzování shody,

—

Dohody u určitých aspektech vládních zakázek,

—

Dohody o vědecké a technické spolupráci.

Tato dohoda se uzavírá na počáteční období sedmi let. Bude obnovena na dobu neurčitou, pokud před uplynutím počátečního období Společenství nebo Švýcarsko neoznámí druhé smluvní straně jinak. Jestliže je předloženo toto oznámení, použije se odstavec 4.

Společenství nebo Švýcarsko může ukončit tuto dohodu oznámením o svém rozhodnutí druhé smluvní straně. Jestliže je předloženo toto oznámení, použije se odstavec 4.

Sedm dohod uvedených v odstavci 1 zaniká šest měsíců po přijetí oznámení o neobnovení podle odstavce 2 nebo o ukončení podle odstavce 3.

V Lucemburku dvacátého prvního dne měsíce června roku tisíc devět set devadesát devět, vyhotoveno ve dvou prvopisech v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, nizozemském, portugalském, řeckém, špaňelském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Hecho en Luxemburgo, el veintiuno de junio de mil novecientos noventa y nueve, en doble ejemplar en lenguas alemana, danesa, española, finesa, francesa, griega, inglesa, italiana, neerlandesa, portuguesa y sueca, siendo cada uno de estos textos igualmente auténtico.

Udfærdiget i Luxembourg, den enogtyvende juni nitten hundrede og nioghalvfems, i to eksemplarer på dansk, engelsk, finsk, fransk, græsk, italiensk, nederlandsk, portugisisk, spansk, svensk og tysk, idet hver af disse tekster har samme gyldighed.

Geschehen zu Luxemburg am einundzwanzigsten Juni neunzehnhundertneunundneunzig in zwei Urschriften in dänischer, deutscher, englischer, finnischer, französischer, griechischer, italienischer, niederländischer, portugiesischer, spanischer und schwedischer Sprache, wobei jeder dieser Wortlaute gleichermaßen verbindlich ist.

Έγινε στο Λουξεμβούργο, στις είκοσι μία Ιουνίου χίλια εννιακόσια ενενήντα εννέα, εις διπλούν στην αγγλική, γαλλική, γερμανική, δανική, ελληνική, ισπανική, ιταλική, ολλανδική, πορτογαλική, σουηδική, και φινλανδική γλώσσα, κάθε κείμενο από τα οποία είναι αυθεντικό.

Done at Luxembourg on the twenty-first day of June in the year one thousand and ninety-nine, and drawn up in duplicate in the Danish, Dutch, English, Finnish, French, German, Greek, Italian, Portuguese, Spanish and Swedish languages, each text being equally authentic.

Fait à Luxembourg, le vingt-et-un juin mil neuf cent quatre-vingt dix-neuf, en double exemplaire en langues allemande, anglaise, danoise, espagnole, finnoise, française, grecque, italienne, néerlandaise, portugaise et suédoise, chacun de ces textes faisant également foi.

Fatto a Lussemburgo, addì ventuno giugno millenovecentonovantanove, in duplice copia, in lingua danese, finlandese, francese, greca, inglese, italiana, olandese, portoghese, spagnola, svedese e tedesca, ciascun testo facente ugualmente fede.

Gedaan te Luxemburg, de eenentwintigste juni negentienhonderd negenennegentig, in twee exemplaren in de Deense, de Duitse, de Engelse, de Finse, de Franse, de Griekse, de Italiaanse, de Nederlandse, de Portugese, de Spaanse en de Zweedse taal, zijnde alle teksten gelijkelijk authentiek.

Feito em Luxemburgo, em vinte e um de Junho de mil novecentos e noventa e nove, em duplo exemplar nas línguas alemã, dinamarquesa, espanhola, finlandesa, francesa, grega, inglesa, italiana, neerlandesa, portuguesa e sueca, fazendo fé qualquer dos textos.

Tehty Luxemburgissa kahdentenakymmenentenäensimmäusenä päivänä kesäkuuta vuonna tuhatyhdeksänsataayhdeksänkymmentäyhdeksän kahtena kappaleena englannin, espanjan, hollannin, italian, kreikan, portugalin, ranskan, ruotsin, saksan, suomen ja tanskan kielellä, ja kaikki teksti ovat yhtä todistusvoimaiset.

Utfärdat i Luxemburg den tjugoförsta juni nittonhundranittionio i två exemplar på det danska, engelska, finska, franska, grekiska, italienska, nederländska, portugisiska, spanska, svenska och tyska språket, vilka samtliga texter är lika giltiga.

Por la Comunidad Europea

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Voor de Europese Gemeenschap

Pela Comunidade Europeia

Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapens vägnar

signatory

Por la Confederación Suiza

For Det Schweiziske Edsforbund

Für der Schweizerischen Eidgenossenschaft

Για την Ελβετική Συνομοσπονδία

For the Swiss Confederation

Pour la Confédération suisse

Per la Confederazione svizzera

Voor de Zwitserse Bondsstaat

Pela Confederação Suíça

Sveitsin valaliiton puolesta

På Schweiziska Edsförbundets vägnar

signatory

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1:	Čl. 5 odst. 2, článek 6, čl. 7 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 5 a čl. 27 odst. 2: platná ustanovení
Příloha 2:	Čl. 8 odst. 5: pravidla pro používání poplatků stanovených v článku 8
Příloha 3:	Čl. 9 odst. 1: vzorové povolení pro mezinárodní přepravu zboží po železnici
Příloha 4:	Čl. 9 odst. 3: seznam druhů přepravy osvobozené od jakéhokoliv systému licencí a jakýchkoliv povolení
Příloha 5:	Články 12 a 13: seznam stávajících práv podle platných dvoustranných dohod
Příloha 6:	Čl. 15 odst. 2: výjimky z maximální přípustné hmotnosti a ze zákazu noční a nedělní jízdy
Příloha 7:	Články 17, 18 a 21: mezinárodní přeprava cestujících autokarem a autobusem a povolovací postupy
Příloha 8:	Články 19 a 20: seznam stávajících práv podle platných dvoustranných dohod
Příloha 9:	Článek 36: kvalitativní parametry pro služby železniční a kombinované dopravy
Příloha 10:	Čl. 40 odst. 1: pravidla pro používání poplatků stanovených v článku 40

▼M5

PŘÍLOHA 1

POUŽITELNÁ USTANOVENÍ

V souladu s čl. 52 odst. 6 této dohody Švýcarsko použije právní předpisy rovnocenné těmto:

Příslušná ustanovení právních předpisů Evropské unie

ODDÍL 1 – PŘÍSTUP K POVOLÁNÍ

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 82).

—

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51), naposledy pozměněné nařízením Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1).

—

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72) naposledy pozměněné nařízením Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1).

Pro účely této dohody:

Evropská unie a Švýcarská konfederace osvobozují každého státního příslušníka Švýcarské konfederace, členského státu Evropské unie a členského státu Evropského hospodářského prostoru od povinnosti vlastnit osvědčení řidiče.

Švýcarská konfederace může osvobodit jiné státní příslušníky, než jsou státní příslušníci uvedení v písmeni a), od povinnosti vlastnit osvědčení řidiče pouze po předchozí konzultaci a souhlasu Evropské unie.

Ustanovení kapitoly III nařízení (ES) č. 1072/2009 (ohledně kabotáže) se nepoužijí.

—

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88) naposledy pozměněné nařízením Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1).

Pro účely této dohody se ustanovení kapitoly V nařízení (ES) č. 1073/2009 (ohledně kabotáže) nepoužijí.

—

Rozhodnutí Komise 2009/992/EU ze dne 17. prosince 2009 o minimálních požadavcích na údaje zanášené do vnitrostátního elektronického rejstříku podniků silniční dopravy (Úř. věst. L 339, 22.12.2009, s. 36).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 21).

—

Nařízení Komise (EU) č. 361/2014 ze dne 9. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ohledně dokladů pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2121/98 (Úř. věst. L 107, 10.4.2014, s. 39).

ODDÍL 2 – SOCIÁLNÍ NORMY

—

Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8) naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 1161/2014 ze dne 30. října 2014 (Úř. věst. L 311, 31.10.2014, s. 19).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4).

—

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35) naposledy pozměněná směrnicí Komise 2009/5/ES ze dne 30. ledna 2009 (Úř. věst. L 29, 31.1.2009, s. 45).

—

Nařízení Komise (EU) č. 581/2010 ze dne 1. července 2010 o stanovení maximálních časových úseků pro stahování příslušných údajů z přístroje ve vozidle a z karty řidiče (Úř. věst. L 168, 2.7.2010, s. 16).

ODDÍL 3 – TECHNICKÉ NORMY

Motorová vozidla

—

Směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel (Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 16) naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/34/ES ze dne 14. června 2007 (Úř. věst. L 155, 15.6.2007, s. 49).

—

Směrnice Rady 88/77/EHS ze dne 3. prosince 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (Úř. věst. L 36, 9.2.1988, s. 33) naposledy pozměněná směrnicí Komise 2001/27/ES ze dne 10. dubna 2001 (Úř. věst. L 107, 18.4.2001, s. 10).

—

Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 26) naposledy pozměněná prováděcí směrnicí Komise 2014/37/EU ze dne 27. února 2014 (Úř. věst. L 59, 28.2.2014, s. 32).

—

Směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 o montáži a použití omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel ve Společenství (Úř. věst. L 57, 2.3.1992, s. 27) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/85/ES ze dne 5. listopadu 2002 (Úř. věst. L 327, 4.12.2002, s. 8).

—

Směrnice Rady 92/24/EHS ze dne 31. března 1992 o omezovačích rychlosti nebo podobných palubních systémech omezení rychlosti u některých kategorií motorových vozidel (Úř. věst. L 129, 14.5.1992, s. 154) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/11/ES ze dne 11. února 2004 (Úř. věst. L 44, 14.2.2004, s. 19).

—

Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/7/ES ze dne 18. února 2002 (Úř. věst. L 67, 9.3.2002, s. 47).

—

Nařízení Rady (ES) č. 2411/98 ze dne 3. listopadu 1998 o uznávání rozlišovacích značek členského státu, ve kterém jsou registrována motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, v dopravním provozu Společenství (Úř. věst. L 299, 10.11.1998, s. 1).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/30/ES ze dne 6. června 2000 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství (Úř. věst. L 203, 10.8.2000, s. 1) naposledy pozměněná směrnicí Komise 2010/47/EU ze dne 5. července 2010 (Úř. věst. L 173, 8.7.2010, s. 33).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s. 1) naposledy pozměněná směrnicí Komise 2008/74/ES ze dne 18. července 2008 (Úř. věst. L 192, 19.7.2008, s. 51).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/40/ES ze dne 6. května 2009 o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění) (Úř. věst. L 141, 6.6.2009, s. 12).

—

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1) naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 133/2014 ze dne 31. ledna 2014 (Úř. věst. L 47, 18.2.2014, s. 1).

—

Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 627/2014 ze dne 12. června 2014 (Úř. věst. L 174, 13.6.2014, s. 28).

Přeprava nebezpečného zboží

—

Směrnice Rady 95/50/ES ze dne 6. října 1995 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 249, 17.10.1995, s. 35) naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/54/ES ze dne 17. června 2008 (Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 11).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13) naposledy pozměněná směrnicí Komise 2014/103/EU ze dne 21. listopadu 2014 (Úř. věst. L 335, 22.11.2014, s. 15).

Pro účely této dohody se ve Švýcarsku použijí tyto odchylky od směrnice 2008/68/ES:

1. Silniční doprava

Odchylky pro Švýcarsko podle čl. 6 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí:

RO–a–CH–1

Předmět: Přeprava motorové nafty a topného oleje (číslo UN 1202) v cisternových kontejnerech.

Odkaz na oddíl I.1 přílohy I této směrnice: 1.1.3.6 a 6.8.

Obsah přílohy směrnice: Výjimky vztahující se na množství přepravovaná v jedné přepravní jednotce, předpisy týkající se konstrukce cisteren.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: Na cisternové kontejnery, které nebyly zkonstruovány podle bodu 6.8, ale podle vnitrostátních právních předpisů a které mají kapacitu nejvýše 1 210 l a jsou používány pro přepravu topného oleje nebo motorové nafty s číslem UN 1202, lze uplatnit výjimku uvedenou v bodě 1.1.3.6 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

Původní odkaz na vnitrostátní právní předpisy: Bod 1.1.3.6.3 písm. b) a bod 6.14 dodatku I k vyhlášce o silniční přepravě nebezpečných věcí (SDR; RS 741.621).

Datum skončení platnosti: 1. ledna 2017.

RO–a–CH–2

Předmět: Osvobození od požadavku mít ve vozidle přepravní doklad pro některá množství nebezpečných věcí podle bodu 1.1.3.6.

Odkaz na oddíl I.1 přílohy I této směrnice: 1.1.3.6 a 5.4.1.

Obsah přílohy směrnice: Požadavek mít přepravní doklad.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: Přeprava nevyčištěných prázdných kontejnerů patřících do přepravní kategorie 4 a naplněných nebo prázdných lahví se stlačeným plynem pro dýchací zařízení používaná záchrannými službami nebo jako potápěčské vybavení, pokud jejich množství nepřekročí limity stanovené v bodě 1.1.3.6, nepodléhá povinnosti mít ve vozidle přepravní doklad podle bodu 5.4.1.

Původní odkaz na vnitrostátní právní předpisy: Bod 1.1.3.6.3 písm. c) dodatku I k vyhlášce o silniční přepravě nebezpečných věcí (SDR; RS 741.621).

Datum skončení platnosti: 1. ledna 2017.

RO–a–CH–3

Předmět: Přeprava nevyčištěných prázdných cisteren společnostmi, které provádějí údržbu zařízení na skladování kapalin nebezpečných pro vodu.

Odkaz na oddíl I.1 přílohy I této směrnice: 6.5, 6.8, 8.2 a 9.

Obsah přílohy směrnice: Konstrukce, vybavení a kontrola cisteren a vozidel, výcvik řidičů.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: Vozidla a nevyčištěné prázdné cisterny/kontejnery používané společnostmi, které provádějí údržbu zařízení na skladování kapalin nebezpečných pro vodu, a sloužící k uchovávání kapalin během údržby pevných cisteren nepodléhají předpisům o konstrukci, vybavení a kontrole ani předpisům o označování a oranžové tabulce stanoveným dohodou ADR. Vztahují se na ně zvláštní předpisy o označování štítky a nápisy a řidič vozidla nemusí absolvovat výcvik uvedený v bodě 8.2.

Původní odkaz na vnitrostátní právní předpisy: Bod 1.1.3.6.3.10 dodatku I k vyhlášce o silniční přepravě nebezpečných věcí (SDR; RS 741.621).

Datum skončení platnosti: 1. ledna 2017.

Odchylky pro Švýcarsko podle čl. 6 odst. 2 písm. b) bodu i) směrnice 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí.

RO–bi–CH–1

Předmět: Přeprava odpadu z domácností obsahujícího nebezpečné věci do zařízení na likvidaci odpadu.

Odkaz na oddíl I.1 přílohy I této směrnice: 2, 4.1.10, 5.2 a 5.4.

Obsah přílohy směrnice: Klasifikace, společné balení, označování nápisy a štítky, dokumentace.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: Pravidla obsahují ustanovení týkající se zjednodušené klasifikace odpadu z domácností, který obsahuje nebezpečné věci (z domácností), odborníkem uznaným příslušným orgánem, používání vhodných nádob a rovněž výcvik řidičů. Odpad z domácností, který nemůže být odborníkem klasifikován, může být převezen v malém množství do zařízení na zpracování odpadu, a to s příslušnými údaji k jednotlivým balením a přepravním jednotkám.

Původní odkaz na vnitrostátní právní předpisy: bod 1.1.3.7 dodatku I k vyhlášce o silniční přepravě nebezpečných věcí (SDR; RS 741.621).

Poznámky: Tato pravidla se mohou uplatňovat pouze na přepravu odpadu z domácností obsahujícího nebezpečné věci mezi veřejnými zařízeními na zpracování odpadu a zařízeními na likvidaci odpadu.

Datum skončení platnosti: 1. ledna 2017.

RO–bi–CH–2

Předmět: Zpáteční přeprava výrobků zábavní pyrotechniky.

Odkaz na oddíl I.1 přílohy I této směrnice: 2.1.2, 5.4.

Obsah přílohy směrnice: Klasifikace a dokumentace.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: S cílem usnadnit přepravu výrobků zábavní pyrotechniky s čísly UN 0335, 0336 a 0337 od maloobchodníků zpět k dodavatelům se počítá s výjimkami ohledně uvádění čisté hmotnosti a klasifikace výrobku v přepravním dokladu.

Původní odkaz na vnitrostátní právní předpisy: Bod 1.1.3.8 dodatku I k vyhlášce o silniční přepravě nebezpečných věcí (SDR; RS 741.621).

Poznámky: Podrobná kontrola přesného obsahu jednotlivých neprodaných výrobků v každém balení je u výrobků určených k maloobchodnímu prodeji prakticky nemožná.

Datum skončení platnosti: 1. ledna 2017.

RO–bi–CH–3

Předmět: Osvědčení o výcviku podle dohody ADR pro cesty podniknuté za účelem přepravy porouchaných vozidel, cesty související s opravami, cesty podniknuté za účelem prohlídky cisternových vozidel/cisteren a pro cesty podniknuté v cisternových vozidlech odborníky odpovědnými za prohlídku těchto vozidel.

Odkaz na oddíl I.1 přílohy I této směrnice: 8.2.1.

Obsah přílohy směrnice: Řidiči vozidel musí absolvovat výcvik.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: Výcvik a osvědčení podle dohody ADR se nevyžadují u cest podniknutých za účelem přepravy porouchaných vozidel nebo u zkušebních jízd souvisejících s opravou, u cest v cisternových vozidlech za účelem prohlídky cisternového vozidla nebo jeho cisterny a rovněž u cest podniknutých odborníky odpovědnými za prohlídku cisternových vozidel.

Původní odkaz na vnitrostátní právní předpisy: Pokyny Federálního ministerstva životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů (DETEC) ze dne 30. září 2008 týkající se silniční přepravy nebezpečných věcí.

Poznámky: Porouchaná vozidla nebo vozidla, u nichž probíhá oprava, a cisternová vozidla, která se připravují na technickou inspekci nebo u nichž v rámci inspekce již probíhá kontrola, v některých případech stále obsahují nebezpečné věci.

Nadále se použijí požadavky uvedené v bodech 1.3 a 8.2.3.

Datum skončení platnosti: 1. ledna 2017.

2. Železniční doprava

Odchylky pro Švýcarsko podle čl. 6 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí.

RA–a–CH–1

Předmět: Přeprava motorové nafty a topného oleje (číslo UN 1202) v cisternových kontejnerech.

Odkaz na oddíl II.1 přílohy II této směrnice: 6.8.

Obsah přílohy směrnice: Právní předpisy týkající se konstrukce cisteren.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: Jsou povoleny cisternové kontejnery, které nebyly zkonstruovány podle bodu 6.8, ale podle vnitrostátních právních předpisů a které mají kapacitu nejvýše 1 210 l a jsou používány pro přepravu topného oleje nebo motorové nafty s číslem UN 1202.

Původní odkaz na vnitrostátní právní předpisy: Příloha vyhlášky ministerstva DETEC ze dne 3. prosince 1996 o přepravě nebezpečných věcí po železnici a na lanových drahách (RSD, RS 742.401.6) a kapitola 6.14 dodatku I k vyhlášce o silniční přepravě nebezpečných věcí (SDR, RS 741.621).

Datum skončení platnosti: 1. ledna 2017.

RA–a–CH–2

Předmět: Přepravní doklad.

Odkaz na oddíl II.1 přílohy II této směrnice: 5.4.1.1.1.

Obsah přílohy směrnice: Obecné informace požadované v přepravním dokladu.

Obsah vnitrostátních právních předpisů: Použití souhrnného označení v přepravním dokladu je možné, pokud je připojen seznam s předepsanými údaji stanovenými výše.

Datum skončení platnosti: 1. ledna 2017.

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1).

ODDÍL 4 – PRÁVA PŘÍSTUPU A TRANZITU V žELEZNIČNÍ DOPRAVĚ

—

Směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25).

—

Směrnice Rady 95/18/ES ze dne 19. června 1995 o vydávání licencí železničním podnikům (Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 70).

—

Směrnice Rady 95/19/ES ze dne 19. června 1995 o přidělování kapacit železniční infrastruktury a o zpoplatnění infrastruktury (Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 75).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44) naposledy pozměněná směrnicí Komise 2014/88/EU ze dne 9. července 2014 (Úř. věst. L 201, 10.7.2014, s. 9).

—

Nařízení Komise (ES) č. 653/2007 ze dne 13. června 2007 o používání společného evropského vzoru pro osvědčení o bezpečnosti a žádosti podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES a o platnosti osvědčení o bezpečnosti předkládaných podle směrnice 2001/14/ES (Úř. věst. L 153, 14.6.2007, s. 9) ve znění nařízení Komise (EU) č. 445/2011 ze dne 10. května 2011 (Úř. věst. L 122, 11.5.2011, s. 22).

—

Rozhodnutí Komise 2007/756/ES ze dne 9. listopadu 2007, kterým se přijímá společná specifikace celostátního registru vozidel stanoveného podle čl. 14 odst. 4 a 5 směrnic 96/48/ES a 2001/16/ES (Úř. věst. L 305, 23.11.2007, s. 30), ve znění rozhodnutí Komise 2011/107/EU ze dne 10. února 2011 (Úř. věst. L 43, 17.2.2011, s. 33).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění) (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1) naposledy pozměněná směrnicí Komise 2014/38/EU ze dne 10. března 2014 (Úř. věst. L 70, 11.3.2014, s. 20).

—

Nařízení Komise (ES) č. 352/2009 ze dne 24. dubna 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úř. věst. L 108, 29.4.2009, s. 4).

—

Rozhodnutí Komise 2010/713/EU ze dne 9. listopadu 2010 o modulech pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování, které mají být použity v technických specifikacích pro interoperabilitu přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES (Úř. věst. L 319, 4.12.2010, s. 1).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 ze dne 9. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 326, 10.12.2010, s. 11).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 327, 11.12.2010, s. 13).

—

Nařízení Komise (EU) č. 201/2011 ze dne 1. března 2011 o vzoru prohlášení o shodě s povoleným typem železničního vozidla (Úř. věst. L 57, 2.3.2011, s. 8).

—

Rozhodnutí Komise 2011/275/EU ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „infrastruktura“ transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 126, 14.5.2011, s. 53) ve znění rozhodnutí Komise 2012/464/EU ze dne 23. července 2012 (Úř. věst. L 217, 14.8.2012, s. 20).

—

Nařízení Komise (EU) č. 445/2011 ze dne 10. května 2011 o systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu nákladních vozů a o změně nařízení (ES) č. 653/2007 (Úř. věst. L 122, 11.5.2011, s. 22).

—

Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11) naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2015/302 ze dne 25. února 2015 (Úř. věst. L 55, 26.2.2015, s. 2).

—

Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/633/EU ze dne 15. září 2011 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury (Úř. věst. L 256, 1.10.2011, s. 1).

—

Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/665/EU ze dne 4. října 2011 o evropském registru povolených typů železničních vozidel (Úř. věst. L 264, 8.10.2011, s. 32).

—

Rozhodnutí Komise 2012/88/EU ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému (Úř. věst. L 51, 23.2.2012, s. 1) naposledy pozměněné rozhodnutím Komise (EU) 2015/14 ze dne 5. ledna 2015 (Úř. věst. L 3, 7.1.2015, s. 44).

—

Rozhodnutí Komise 2012/757/EU ze dne 14. listopadu 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o změně rozhodnutí 2007/756/ES (Úř. věst. L 345, 15.12.2012, s. 1) ve znění rozhodnutí Komise 2013/710/EU ze dne 2. prosince 2013 (Úř. věst. L 323, 4.12.2013, s. 35).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1077/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě pro dozor vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti (Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 3).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu (Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 8).

—

Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES (Úř. věst. L 104, 12.4.2013, s. 1) ve znění nařízení Komise (EU) č. 1236/2013 (Úř. věst. L 322, 3.12.2013, s. 23).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1301/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému energie železničního systému v Unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 179).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 228).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se bezpečnosti v železničních tunelech železničního systému Evropské unie (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 394).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1304/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – hluk, kterým se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 421).

—

Nařízení Komise (EU) č. 1305/2014 ze dne 11. prosince 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Využití telematiky v nákladní dopravě“ železničního systému Evropské unie a zrušuje rozhodnutí (ES) č. 62/2006 (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 438).

ODDÍL 5 – JINÉ OBLASTI

—

Směrnice Rady 92/82/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 19).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 39).

—

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59).

▼B

PŘÍLOHA 2

PRAVIDLA PRO UKLÁDÁNÍ POPLATKŮ STANOVENÝCH V ČLÁNKU 8

1. Švýcarský poplatek za vozidla s celkovou hmotností nad 28 t, využívající povolení uvedené v čl. 8 odst. 2, nesmí přesáhnout

—

180 CHF u tranzitní jízdy přes Švýcarsko,

—

70 CHF u dvoustranné zpáteční jízdy ze Švýcarska nebo do Švýcarska.

2. Maximální švýcarský poplatek za vozidla využívající povolení uvedené v čl. 8 odst. 3 o celkové hmotnosti nad 34 t, ale nepřekračující 40 t a jedoucí na vzdálenost 300 km přes Alpy je 252 CHF u vozidel, která nesplňují normy EURO, 211 CHF u vozidel splňujících normy EURO I a 178 CHF u vozidel splňujících normu EURO II. Poplatek se účtuje v souladu s článkem 40.

3. Maximální švýcarský poplatek za vozidla využívající povolení uvedená v čl. 8 odst. 4 o celkové hmotnosti nad 34 t, ale nepřesahující 40 t a jedoucí na vzdálenosti 300 km přes Alpy je 300 CHF u vozidla, které nesplňuje normy EURO, 240 CHF u vozidla splňujícího normu EURO I a 210 CHF u vozidla splňujícího normu EURO II. Poplatek se účtuje v souladu s článkem 40.

▼M5

PŘÍLOHA 3

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

(a) (Barva Pantone light blue 290 nebo co nejbližší této barvě, celulózový papír formát DIN A4, alespoň 100 g/m2)

(První strana povolení)

(Znění v (jednom) úředním jazyce členského státu vydávajícího povolení)

Rozlišovací znak státu (1) vydávajícího povolení:		Název příslušného orgánu:
(1) Rozlišovací znaky členských států jsou: (A) Rakousko, (B) Belgie, (BG) Bulharsko, (CZ) Česká republika, (CY) Kypr, (D) Německo, (DK) Dánsko, (E) Španělsko), (EST) Estonsko, (F) Francie, (FIN) Finsko, (GR) Řecko, (H) Maďarsko, (HR) Chorvatsko, (I) Itálie, (IRL) Irsko, (L) Lucembursko, (LV) Lotyšsko, (LT) Litva, (MT) Malta, (NL) Nizozemsko, (P) Portugalsko, (PL) Polsko, (RO) Rumunsko, (S) Švédsko, (SLO) Slovinsko, (SK) Slovensko, (UK) Spojené království.

POVOLENÍ č. …

nebo

OVĚŘENÁ KOPIE č. …

pro mezinárodní přepravu zboží po silnici pro cizí potřebu

Toto povolení opravňuje ( 1 ): …

…

k účasti na mezinárodní přepravě zboží po silnici pro cizí potřebu a použití jakékoli trasy pro jízdy nebo části jízd uskutečněných na území Společenství, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy a podle obecných ustanovení tohoto povolení.

Zvláštní poznámky: …
…
Toto povolení platí od …	do …
Vydáno v …,	Dne …
… (1)
(1) Podpis a razítko vydávajícího příslušného orgánu.

(b) (Druhá strana povolení)

(Znění v (jednom) úředním jazyce členského státu vydávajícího povolení)

OBECNÁ USTANOVENÍ

Toto povolení se vydává podle nařízení (ES) č. 1072/2009.

Toto povolení opravňuje držitele k provozování mezinárodní přepravy zboží po silnici pro cizí potřebu a k použití jakékoli trasy, k jízdám nebo částem jízd, které jsou uskutečněny na území Společenství, a podle potřeby za těchto podmínek:

—

pokud se výchozí místo a místo určení nachází ve dvou odlišných členských státech, s tranzitem nebo bez tranzitu přes území jednoho nebo více členských států nebo třetích zemí,

—

z členského státu do třetí země nebo naopak, s tranzitem nebo bez tranzitu přes území jednoho nebo více členských států nebo třetích zemí,

—

mezi třetími zeměmi s tranzitem přes území jednoho nebo více členských států

a jízdám bez nákladu v souvislosti s takovou přepravou.

V případě přepravy z členského státu do třetí země nebo naopak platí toto povolení pro tu část jízdy, která vedla po území Společenství. Na území členského státu, ve kterém proběhla nakládka a vykládka, platí toto povolení až po uzavření nezbytné dohody mezi Společenstvím a dotyčnou třetí zemí v souladu s nařízením (ES) č. 1072/2009.

Toto povolení se vydává osobně držiteli a je nepřenosné.

Příslušný orgán členského státu, který povolení vydal, může povolení odebrat, zejména jestliže dopravce:

—

nesplnil všechny podmínky pro vydání povolení,

—

uvedl nesprávné údaje nezbytné pro vydání nebo prodloužení povolení.

Originál povolení si ponechá dopravní podnik.

Ověřená kopie povolení musí být uložena ve vozidle ( 2 ). V případě jízdní soupravy musí být ověřená kopie uložena v motorovém vozidle. Povolení se vztahuje na soupravu vozidel, i když přívěs nebo návěs není registrovaný na jméno držitele povolení či nemá povolení k použití v silničním provozu na jeho jméno, nebo pokud je registrovaný nebo má povolení k použití v silničním provozu v jiném členském státě.

Povolení je nutno předložit kdykoli na požádání zmocněného kontrolního pracovníka.

Na území každého členského státu musí držitel povolení dodržovat podmínky právních a správních předpisů použitelných v daném státě, zejména co se týče dopravy a provozu.

PŘÍLOHA 4

DRUHY PŘEPRAVY A JÍZDY BEZ NÁKLADU PROVÁDĚNÉ V SOUVISLOSTI S TOUTO PŘEPRAVOU, KTERÉ NEPODLÉHAJÍ PŘEPRAVNÍM LICENCÍM A POVOLENÍM

1. Přeprava poštovních zásilek, která se uskutečňuje v rámci všeobecné služby.

2. Přeprava poškozených nebo havarovaných vozidel.

3. Přeprava zboží motorovými vozidly, jejichž celková přípustná hmotnost včetně celkové hmotnosti připojeného vozidla nepřesahuje 3,5 tuny.

4. Přeprava zboží motorovými vozidly, pokud jsou splněny tyto podmínky:

přepravované zboží je ve vlastnictví podniku nebo je jím prodáváno, kupováno, pronajímáno, najímáno, vyráběno, získáváno, zpracováváno nebo opravováno;

účelem přepravy je převést zboží z podniku nebo do podniku, nebo jeho přemístění jak uvnitř podniku, nebo mimo podnik, jde-li o přepravu pro vlastní potřebu;

motorová vozidla vykonávající takovou přepravu musí být řízena zaměstnanci podniku nebo jim dána k dispozici na základě smluvního závazku;

vozidla přepravující zboží musí být ve vlastnictví podniku, nebo jím být pořízena na splátky nebo je musí mít podnik v pronájmu, přičemž v naposledy uvedeném případě musí tato vozidla splňovat podmínky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ( 3 ).

Toto ustanovení neplatí pro použití náhradního vozidla během dočasné poruchy vozidla, které by bylo používané za normálních okolností;

přeprava smí být pouze pomocnou činností v rámci celkové činnosti podniku.

5. Přeprava léků, zdravotnických přístrojů a vybavení, jakož i dalšího materiálu pro poskytování pomoci v naléhavých případech (zejména při živelných pohromách).

▼B

PŘÍLOHA 5

SEZNAM USTANOVENÍ OBSAŽENÝCH VE DVOUSTRANNÝCH DOHODÁCH O SILNIČNÍ DOPRAVĚ, UZAVŘENÝCH MEZI ŠVÝCARSKEM AJEDNOTLIVÝMI ČLENSKÝMI STÁTY SPOLEČENSTVÍ A VZTAHUJÍCÍCH SE K PŘEPRAVĚ ZBOŽÍ V TROJSTRANNÉ DOPRAVĚ

Země	Dohoda podepsána (datum)	Vstup v platnost	Podmínky
Německo	17.12.1953	1.2.1954	Článek 7: Podle vnitrostátních právních předpisů trojstranná doprava jako taková povolena; ostatní takzvané trojstranné druhy dopravy zakázány
Rakousko	22.10.1958	4.4.1959	Článek 8: Dopravci mající nárok na provozování přepravy zboží mají povolení přepravovat, ve vozidlech registrovaných v jednom ze smluvních států: a) zboží určené pro smluvní stát nebo pocházející z jednoho ze států. Trojstranná doprava jako taková povolena; ostatní takzvané trojstranné druhy dopravy zakázány.
Belgie	25.2.1957	24.7.1975	Čl. 4 odst. 1 písm. b): Trojstranná doprava jako taková povolena; ostatní takzvané trojstranné druhy dopravy zakázány
Dánsko	27.8.1981	25.3.1982	Čl. 4 odst. 2: Přeprava z třetí země do jiné smluvní strany nebo z jiné smluvní strany do třetí země podléhá povolení vydávanému pro jednotlivé případy druhou smluvní stranou
Španělsko	23.1.1963	21.8.1963	Protokol ze dne 29. října 1971: Trojstranná doprava jako taková povolena; ostatní takzvané trojstranné druhy dopravy zakázány
Finsko	16.1.1980	28.5.1981	Čl. 6 odst. 2 a zápis z jednání Švýcarsko-finského společného výboru dne 23. a 24. května 1989, bod 2.2: trojstranná doprava jako taková povolena; jiné takzvané trojstranné druhy dopravy jsou povoleny a jsou předmětem povolení
Francie	20.11.1951	1.4.1952	Podle vnitrostátních právních předpisů: Švýcarští dopravci: všechny druhy trojstranné dopravy ve Francii zakázány; Francouzští dopravci: ve Švýcarsku všechny druhy trojstranné dopravy povoleny
Řecko	8.8.1970	6.9.1971	Článek 3 a zápis z jednání Švýcarsko-řeckého společného výboru dne 11. až 13. prosince 1972: všechny typy trojstranné dohody povoleny (na základě povolení vydávaných podle zvláštních kvót)
Itálie	—	—	Zápis z jednání Švýcarsko-italského společného výboru dne 14. června 1993: Švýcarští dopravci: kvótová povolení pro trojstrannou dopravu jako takovou; ostatní druhy takzvané trojstranné dopravy zakázány; Italští dopravci: kvótová povolení pro trojstrannou dopravu jako takovou; ostatní druhy takzvané trojstranné dopravy zakázány;
Irsko	—	—	Podle vnitrostátních právních předpisů: Švýcarští dopravci: všechny druhy trojstranné dopravy zakázány kromě případů povolení vydaných irskými orgány; Irští dopravci: všechny druhy trojstranné dopravy ve vztahu se Švýcarskem povoleny.
Lucembursko	17.5.1972	1.6.1972	Dohoda platí pouze na přepravu cestujících. Nebyla uzavřena žádná dohoda o přepravě zboží. Trojstranná doprava je podle vnitrostátních právních předpisů povolena. (Použití zásady vzájemnosti). Všechny druhy trojstranné dohody povoleny.
Nizozemsko	20.5.1952	15.6.1952	Dohoda se vztahuje pouze na přepravu cestujících. Nebyla uzavřena žádná dohoda o přepravě zboží. Trojstranná doprava je podle vnitrostátních právních předpisů povolena. (Použití zásady vzájemnosti). Všechny druhy trojstranné dohody povoleny.
Portugalsko	28.6.1973	1.1.1974	Všechny druhy trojstranné dopravy jsou liberalizované podle rozhodnutí přijatého Švýcarsko-portugalským společným výborem dne 6. června 1996.
Spojené království	20.12.1974	21.11.1975	Článek 3 písm. b): Trojstranná doprava jako taková povolena. Ostatní druhy takzvané trojstranné dohody zakázány.
Švédsko	12.12.1973	22.4.1974	Čl. 4 odst. 1 a 2: Trojstranná doprava povolena na zvláštní kvótové povolení.
Trojstranná doprava jako taková: jestliže vozidlo jedoucí po obvyklé trase projíždí zemí, ve které je registrováno, např. jestliže vozidlo registrované ve Švýcarsku přepravuje zboží z Německa do Itálie přes Švýcarsko. Ostatní druhy takzvané trojstranné dopravy: jestliže vozidlo neprojíždí zemí, ve které je registrováno, např. jestliže vozidlo registrované ve Švýcarsku přepravuje zboží z Německa do Itálie přes Rakousko.

PŘÍLOHA 6

VÝJIMKY Z MAXIMÁLNÍ PŘÍPUSTNÉ HMOTNOSTI A ZE ZÁKAZU NOČNÍ A NEDĚLNÍ JÍZDY

I. Výjimka z maximální přípustné hmotnosti v období, které končí dnem 31. prosince 2004

V případě jízd, které začínají v zahraničí a končí ve švýcarském pohraničím pásmu ( 4 ) (a naopak), se výjimky povolují bez poplatků za zboží až do celkové hmotnosti 40 t a u 40 palcových kontejnerů ISO v kombinované dopravě až do celkové hmotnosti 44 t. Z důvodů konstrukce vozovky některá hraniční stanoviště používají nižší limity.

II. Ostatní výjimky z maximální přípustné hmotnosti

V případě jízd, které začínají v zahraničí a končí za švýcarským pohraničním pásmem ( 5 ) (a naopak) a v případě tranzitu Švýcarskem, může být povolena celková hmotnost větší než maximální přípustná hmotnost ve Švýcarsku u druhů dopravy neuvedených v článku 8:

při přepravě zboží, které je nedělitelné, v případech, kdy ustanovení není možné dodržet i přes použití vhodného vozidla;

u přemístění zvláštních vozidel nebo při jejich použití, zejména samojízdných pracovních strojů a pracovních vozidel, která vzhledem k účelu, ke kterému jsou používána, nesplňují ustanovení o hmotnosti;

u dopravy v případě poškozených nebo havarovaných vozidel;

u dopravy dodávek pro leteckou obsluhu;

přeprava po silnici během počáteční a konečné fáze kombinované dopravy, většinou do 30 km od terminálu.

III. Výjimka za zákazu noční a nedělní jízdy

Plánují se tyto výjimky ze zákazu noční a nedělní jízdy:

bez zvláštního povolení

—

jízdy za účelem poskytnutí neodkladné pomoci v případě živelné pohromy,

—

jízdy za účelem poskytnutí neodkladné pomoci v případě nehod, zejména nehod ve veřejné dopravě a leteckých nehod;

se zvláštním povolením

Pro přepravu zboží, které díky svému charakteru odůvodňuje noční přepravu a ze specifických důvodů nedělní jízdu:

—

zemědělské produkty rychle podléhající zkáze (jako jsou bobulovité plody, ovoce a zelenina, rostliny (včetně řezaných květin nebo čerstvě vymačkané ovocné šťávy) po celý rok,

—

vepři a kuřata na porážku,

—

čerstvé mléko a mléčné produkty rychle podléhající zkáze,

—

cirkusové vybavení, hudební nástroje orchestru, divadelní rekvizity, atd.

—

denní tisk včetně vydavatelské složky a poštovní zásilky soudních písemností.

Pro zjednodušení schvalovacích postupů lze vydat povolení platné až 12 měsíců pro jakýkoliv počet jízd, pokud se jedná o jízdy stejného druhu.

▼M5

PŘÍLOHA 7

MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVA CESTUJÍCÍCH AUTOKAREM A AUTOBUSEM

Článek 1

Definice

Pro účely této dohody platí tyto definice:

1. Linková doprava

1.1.

Linkovou dopravou se rozumí přeprava cestujících v určených časech a po určených trasách, kdy cestující mohou vystupovat a nastupovat na předem určených místech. S výjimkou případné povinné rezervace je linková doprava přístupná všem.

Pravidelnost linkové dopravy není nijak dotčena tím, že provozní podmínky této dopravy mohou být upraveny.

1.2.

Doprava, organizovaná kýmkoliv, zajišťující přepravu zvláštních kategorií cestujících s vyloučením jiných cestujících, pokud je tato doprava zajišťována za podmínek stanovených v bodu 1.1, se považuje za linkovou dopravu. Tato doprava je dále nazývána „zvláštní linková doprava“.

Zvláštní linková doprava zahrnuje:

přepravu zaměstnanců mezi bydlištěm a pracovištěm;

přepravu žáků a studentů mezi bydlištěm a vzdělávacími institucemi.

Pravidelnost zvláštní linkové dopravy není nijak dotčena tím, že provozní podmínky této dopravy mohou být upraveny podle potřeb uživatelů.

1.3.	Organizace souběžných nebo dočasných linkových spojů poskytovaných stejným uživatelům jako linkové spoje, nezastavujících na určitých zastávkách a zastavujících na dodatečných zastávkách ke stávajícím linkovým spojům, se řídí stejnými pravidly jako stávající linkové spoje.

2. Příležitostná doprava

2.1.

Příležitostnou dopravou se rozumí doprava, která nesplňuje požadavky linkové dopravy ani zvláštní linkové dopravy a která se vyznačuje zejména tím, že přepravuje skupiny vytvořené z podnětu zákazníka nebo samotného dopravce.

Organizace souběžných nebo dočasných linkových spojů srovnatelných se stávající linkovou dopravou a určených jejím uživatelům je vázána na povolení v souladu s postupem stanoveným v části 1.

2.2.	Samotná skutečnost, že doprava uvedená v bodě 2 je provozována v určitých intervalech, nepostačuje k tomu, aby přestala být považována za příležitostnou dopravu.

2.3.

Příležitostná doprava může být zajišťována skupinou dopravců, kteří jednají na účet jediného objednavatele.

Jména takových dopravců a případně přestupní místa na trase se oznamují příslušným orgánům dotyčných členských zemí Evropské unie a Švýcarska v souladu s postupem stanoveným společným výborem.

3. Doprava na vlastní náklady

Doprava na vlastní náklady je doprava provozovaná za neziskovým nebo nekomerčním účelem fyzickými nebo právnickými osobami, pokud:

—

doprava je pro fyzickou nebo právnickou osobu pouze vedlejší činností,

—

použitá vozidla jsou ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby nebo jsou pořizována formou splátek nebo dlouhodobé leasingové smlouvy a jsou řízena zaměstnancem této fyzické nebo právnické osoby nebo přímo touto fyzickou osobou nebo zaměstnancem podniku či jim byla dána k dispozici na základě smluvního závazku.

Část I

LINKOVÉ SPOJE PODLÉHAJÍCÍ POVOLENÍ

Článek 2

Charakter povolení

Povolení se vydávají na jméno dopravního podniku; nejsou jím přenosná na třetí strany. Nicméně dopravce, který získal povolení, může se souhlasem orgánu uvedeného v čl. 3 odst. 1 této přílohy provozovat služby prostřednictvím pověřené osoby. V tomto případě se v povolení vyznačí název tohoto podniku a jeho funkce pověřené osoby. Pověřená osoba musí splňovat podmínky stanovené v článku 17 této dohody.

V případě podniků spojených pro účely poskytování linkových spojů se povolení vydává na jména všech podniků. Vydává se podniku, který řídí provoz, a ostatní obdrží opisy povolení. V povolení musí být uvedena jména všech provozovatelů.

Doba platnosti povolení nesmí překročit pět let.

V povolení se uvádí:

druh spoje;

trasa spoje, zejména výchozí místo a místo určení;

období platnosti povolení;

zastávky a jízdní řád.

Povolení musí odpovídat vzoru stanovenému v nařízení Komise (EU) č. 361/2014 ( 6 ).

Povolení opravňuje jeho držitele k provozování linkového spoje na území smluvních stran.

Provozovatel linkových spojů může použít pro vyřešení dočasných nebo výjimečných situací náhradní vozidla.

V tomto případě musí dopravce zajistit, aby bylo vozidlo vybaveno těmito doklady:

—

kopií povolení linkového spoje,

—

kopií smlouvy mezi provozovatelem linkového spoje a podnikem poskytujícím náhradní vozidla nebo odpovídajícím dokladem,

—

ověřenou kopií licence Společenství v případě dopravců Evropské unie nebo podobné švýcarské licence v případě švýcarských dopravců, která byla vydána provozovateli, který poskytuje pro linkový spoj náhradní vozidla.

Článek 3

Podání žádosti o povolení

Provozovatelé Evropské unie žádající o povolení předloží své žádosti v souladu ustanoveními článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ( 7 ) a švýcarští provozovatelé žádající o povolení předloží své žádosti v souladu s ustanoveními kapitoly 3 vyhlášky ze dne 4. listopadu 2009 o přepravě cestujících (OTV) ( 8 ). V případě spojů, které nepodléhají povolení ve Švýcarsku, ale podléhají povolení v Evropské unii, švýcarští provozovatelé žádající o povolení předkládají své žádosti příslušným švýcarským orgánům, nachází-li se výchozí místo spoje ve Švýcarsku.

Žádosti musí odpovídat vzoru stanovenému v nařízení (EU) č. 361/2014.

Osoby žádající o povolení uvádějí veškeré doplňkové informace, které považují za důležité nebo které požaduje vydávající orgán. Zejména musí žadatelé předložit časový plán jízdy, který umožňuje zkontrolovat, zda spoje splňují ustanovení právních předpisů o době jízdy a odpočinku. Dopravci Evropské unie také předkládají kopii licence Společenství pro mezinárodní přepravu cestujících po silnici pro cizí potřebu a švýcarští dopravci podobnou švýcarskou licenci vydanou provozovateli linkového spoje.

Článek 4

Povolovací postup

Povolení se vydávají po dohodě s příslušnými orgány smluvních stran, na jejichž území cestující nastupují nebo vystupují. Vydávající orgán zasílá své hodnocení těmto orgánům, jakož i příslušným orgánům členských států Evropské unie, jejichž územím projíždějí bez zastávky k vystoupení nebo nastoupení cestujících, spolu s kopií žádosti a kopiemi veškeré další související dokumentace.

Příslušné orgány Švýcarska a členských států Evropské unie, o jejichž souhlas bylo požádáno, oznámí vydávajícímu orgánu své rozhodnutí do dvou měsíců. Tato časová lhůta běží ode dne přijetí žádosti o souhlas a tento den je uveden na potvrzení přijetí. Pokud v této lhůtě vydávající orgán neobdrží odpověď, má se za to, že dožádaný orgán poskytl svůj souhlas, a vydávající orgán vydá povolení. Je-li rozhodnutí obdržené od příslušných orgánů smluvních stran, o jejichž souhlas bylo požádáno, záporné, musí být řádně zdůvodněno.

S výhradou odstavců 7 a 8 vydávající orgán vydá rozhodnutí během čtyř měsíců ode dne podání žádosti dopravcem.

Žádost se udělí, pokud nebude zjištěno toto:

žadatel není schopen provozovat spoj, na který se žádost vztahuje, vybavením, se kterým je oprávněn přímo nakládat;

žadatel v minulosti porušil vnitrostátní nebo mezinárodní právní předpisy o silniční dopravě, zejména podmínky a požadavky související s povolováním mezinárodní silniční přepravy cestujících, nebo se dopustil závažného porušení právních předpisů v oblasti pravidel bezpečnosti silničního provozu, zejména ustanovení, která se vztahují na vozidla, dobu řízení a odpočinku řidičů;

v případě žádosti o prodloužení povolení nesplnil žadatel podmínky pro udělení tohoto povolení;

příslušný orgán jedné ze smluvních stran rozhodne na základně podrobné analýzy, že příslušný spoj by na dotčených přímých úsecích vážně narušil životaschopnost srovnatelného spoje provozovaného v rámci jedné či několika smluv o veřejné službě podle platného práva smluvní strany. V tomto případě příslušný orgán stanoví nediskriminační kritéria, jež umožní určit, zda by spoj, který je předmětem žádosti, vážně narušil životaschopnost výše uvedeného srovnatelného spoje, a na žádost společného výboru mu je sdělí;

příslušný orgán jedné ze smluvních stran rozhodne na základně podrobné analýzy, že hlavním cílem spoje není přeprava cestujících mezi zastávkami na území smluvních stran.

Pokud stávající autokarová nebo autobusová služba vážně ovlivňuje na dotčených přímých úsecích životaschopnost srovnatelného spoje provozovaného v rámci jedné nebo několika smluv o veřejné službě podle práva jedné smluvní strany následkem mimořádných okolností, které nebylo možno předvídat v okamžiku, kdy bylo povolení vydáno, příslušný orgán jedné ze smluvních stran může po souhlasu společného výboru pozastavit nebo odebrat povolení k provozování mezinárodního spoje autobusem a autokarem poté, co šest měsíců předem dopravce na tuto možnost upozorní.

Samotná skutečnost, že dopravce nabízí nižší ceny než jiní provozovatelé silniční dopravy nebo že je příslušný spoj již provozován jinými provozovateli silniční dopravy, neopravňuje k odmítnutí žádosti.

Povolující orgán může odmítnout žádosti jen z důvodů slučitelných s touto dohodou.

Jestliže postup pro dosažení dohody podle odstavce 1 neumožňuje povolujícímu orgánu o žádosti rozhodnout, je záležitost předána společnému výboru.

Společný výbor co nejrychleji přijme rozhodnutí, které nabývá účinnosti do třiceti dnů od jeho oznámení Švýcarsku a dotčeným členským státům Evropské unie.

Po ukončení postupu podle tohoto článku uvědomí povolující orgán všechny orgány uvedené v odstavci 1 o svém rozhodnutí a případně jim zašle kopii povolení.

Článek 5

Udělení a prodloužení povolení

Po ukončení postupu uvedeného v článku 4 této přílohy udělí povolující orgán povolení nebo žádost formálně zamítne.

Rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta, musí být zdůvodněno. Smluvní strany zajistí dopravcům, aby se v případě zamítnutí žádosti mohli domáhat svých práv.

Článek 4 této přílohy platí obdobně pro žádosti o prodloužení povolení nebo o změnu podmínek provozování spoje, který podléhá povolení.

O menších změnách provozních podmínek, zejména úpravách četnosti spoje, jízdného a jízdních řádů, uvědomí vydávající orgán příslušné orgány druhé smluvní strany.

Článek 6

Zánik platnosti povolení

Postup, kterým se řídí zánik platnosti povolení, se stanoví v článku 10 nařízení (ES) č. 1073/2009 a článku 46 OTV.

Článek 7

Povinnosti dopravce

S výjimkou tzv. vyšší moci musí provozovatel linkové dopravy přijmout během doby platnosti povolení všechna opatření k provozování spoje, tak aby odpovídal všem požadavkům pro návaznost, přesnost a přepravní kapacitu a splňoval ostatní podmínky stanovené příslušným orgánem podle čl. 2 odst. 3 této přílohy.

Dopravce musí trasu, zastávky, jízdní řád, jízdné a ostatní podmínky přepravy zveřejnit tak, aby tyto informace byly snadno k dispozici všem uživatelům.

Švýcarsko a dotyčné členské státy Evropské unie mohou vzájemnou dohodou a po dohodě s držitelem povolení změnit provozní podmínky linkové přepravy.

Část II

PŘÍLEŽITOSTNÁ DOPRAVA A JINÁ DOPRAVA, NA KTEROU SE NEVZTAHUJE POVOLENÍ

Článek 8

Kontrolní doklady

Doprava podle čl. 18 odst. 1 dohody probíhá na základě kontrolního dokladu (jízdního listu).

Dopravce provozující příležitostnou dopravu je povinen vyplnit jízdní list před započetím každé jízdy.

Knihy jízdních listů poskytují příslušné orgány Švýcarska nebo členského státu Evropské unie, v němž je dopravce usazen, nebo jimi určené subjekty.

Vzor kontrolního dokladu a způsob jeho používání se stanoví v nařízení (EU) č. 361/2014.

U dopravy podle čl. 18 odst. 2 dohody slouží jako kontrolní doklad smlouva nebo její ověřená kopie.

Článek 9

Osvědčení

Osvědčení podle čl. 18 odst. 6 dohody se vydává příslušným orgánem Švýcarska nebo členského státu Evropské unie, kde je vozidlo registrováno.

Musí odpovídat vzoru stanovenému v nařízení (EU) č. 361/2014.

Část III

KONTROLY A SANKCE

Článek 10

Jízdenky

Provozovatelé linkové dopravy, s výjimkou zvláštní linkové dopravy, vystavují jednotlivou nebo hromadnou jízdenku, která uvádí tyto údaje:

—

výchozí a cílové místo, případně i zpáteční jízdy,

—

dobu platnosti jízdenky,

—

cenu přepravy.

Jízdenka ve smyslu odstavce 1 se předkládá na požádání oprávněného kontrolního pracovníka.

Článek 11

Silniční kontroly a kontroly v podniku

U dopravy pro cizí potřebu musí být ve vozidle uloženy a na žádost oprávněného kontrolního pracovníka předloženy tyto doklady: ověřená kopie licence Společenství pro dopravce Evropské unie nebo obdobná švýcarská licence u švýcarských dopravců a v závislosti na druhu služby buď povolení (nebo jeho ověřená kopie) nebo jízdní list.

U dopravy na vlastní náklady musí být ve vozidle uloženo a na žádost oprávněného kontrolního pracovníka předloženo osvědčení (nebo jeho ověřená kopie).

Dopravci mezinárodní přepravy cestujících, kteří provozují autokary a autobusy, umožní všechny kontroly zajišťující řádné provozování této přepravy, zejména pokud jde o dobu řízení a odpočinku.

Článek 12

Vzájemná pomoc a sankce

Příslušné orgány smluvních stran si poskytují vzájemnou pomoci, aby zajistily provádění a kontrolu ustanovení této přílohy. Vyměňují si informace prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst zřízených podle článku 18 nařízení (ES) č. 1071/2009 ( 9 ).

Příslušné orgány smluvní strany, ve které je dopravce usazen, odejmou licenci Společenství dopravcům Evropské unie nebo obdobnou švýcarskou licenci v případě švýcarských dopravců, jestliže držitel:

nesplňuje podmínky čl. 17 odst. 1 dohody, nebo

poskytl nepřesné informace o údajích nezbytných pro vydání licence Společenství dopravcům Evropské unie nebo obdobné švýcarské licence v případě švýcarských dopravců.

Vydávající orgán odejme povolení, jestliže držitel nesplňuje podmínky, na jejichž základě bylo podlé této dohody povolení vydáno, zejména, požádají-li o to příslušné orgány smluvní strany, ve které je dopravce usazen. Vydávající orgán o tom neprodleně uvědomí příslušné orgány druhé smluvní strany.

Příslušné orgány smluvní strany, ve které je dopravce usazen, mohou zejména odejmout licenci Společenství dopravci Evropské unie nebo obdobnou švýcarskou licenci v případě švýcarského dopravce nebo mohou dočasně nebo částečně odejmout ověřené kopie jeho licence Společenství nebo obdobné švýcarské licence u švýcarského dopravce v případě, že dopravce závažným způsobem porušil dopravní předpisy a pravidla bezpečnosti silničního provozu, zejména ustanovení týkající se doby jízdy a odpočinku řidičů a neoprávněného provozování souběžné nebo příležitostné dopravy podle čl. 1 bodu 2.1.

Tyto sankce se stanoví podle závažnosti přestupku spáchaného držitelem licence Společenství u dopravců Evropské unie nebo obdobné švýcarské licence v případě švýcarských dopravců a podle celkového počtu ověřených kopií, které drží v souvislosti s mezinárodní dopravou.

Příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území je dopravce usazen, uvedou příslušným orgánům smluvní strany, na jejímž území byly přestupky zjištěny, a to v nejkratší možné lhůtě a nejpozději do šesti týdnů po přijetí konečného rozhodnutí o daném případě, zda došlo k udělení výše uvedených sankcí. Nejsou-li tyto sankce uděleny, příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území je dopravce usazen, sdělí důvody neudělení.

Pokud se příslušné orgány jedné ze smluvních stran dozví o vážném porušení této přílohy nebo právních předpisů v oblasti přepravy po silnici, jež je přičitatelné dopravci, který v ní nesídlí, předá smluvní strana, na jejímž území byl přestupek zjištěn, příslušným orgánům smluvní strany, na jejímž území je dopravce usazen, a to v nejkratší možné lhůtě a nejpozději do šesti týdnů po přijetí jejich konečného rozhodnutí, tyto informace:

popis přestupku a den a hodinu, kdy k němu došlo;

kategorii, typ a vážnost přestupku a

udělené a provedené sankce.

Příslušné orgány přijímající smluvní strany mohou požádat příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území je dopravce usazen, aby udělily správní sankce podle odstavce 4.

Smluvní strany zaručují, že dopravci mají možnost odvolání proti každé správní sankci, která by jim byla udělena uplatněním tohoto článku.

Článek 13

Zápis do vnitrostátního elektronického rejstříku

Smluvní strany zajistí, aby závažná porušení právních předpisů v oblasti silniční dopravy, kterých se dopustili podnikatelé v silniční osobní dopravě usazení na jejich území a jež vedla k uložení sankce příslušnými orgány členského státu Evropské unie nebo Švýcarska, jakož i dočasné nebo trvalé odejmutí licence Společenství dopravcům z Evropské unie či podobné švýcarské licence v případě švýcarských dopravců nebo jejího ověřeného opisu byly zapsány do vnitrostátního elektronického rejstříku podniků silniční dopravy. Položky v rejstříku, které se týkají dočasného nebo trvalého odejmutí licence Společenství dopravcům z Evropské unie či podobné švýcarské licence v případě švýcarských dopravců, zůstávají v databázi po dobu alespoň dvou let ode dne uplynutí doby, na kterou byla licence dočasně odejmuta, nebo dvou let ode dne trvalého odejmutí licence.

▼B

PŘÍLOHA 8

SEZNAM USTANOVENÍ OBSAŽENÝCH VE DVOUSTRANNÝCH DOHODÁCH O SILNIČNÍ DOPRAVĚ, UZAVŘENÝCH ŠVÝCARSKEM SJEDNOTLIVÝMI ČLENSKÝMI STÁTY SPOLEČENSTVÍ A TÝKAJÍCÍCH SE UDĚLOVÁNÍ POVOLENÍ NA PŘEPRAVU CESTUJÍCÍCH V TROJSTRANNÉ DOPRAVĚ

Země	Dohoda podepsána (datum)	Vstup v platnost	Podmínky
Německo	17.12.1953	1.2.1954	Články 4 a 5: — v souladu s vnitrostátními právními předpisy — dodržení zásady vzájemnosti
Rakousko	22.10.1958	4.4.1959	Článek 6: — v souladu s vnitrostátními právními předpisy — dodržení zásady vzájemnosti
Belgie	25.2.1975	24.7.1975	Článek 3: — v souladu s vnitrostátními právními předpisy
Dánsko	27.8.1981	25.3.1982	Články 3 a 5: — v souladu s vnitrostátními právními předpisy
Španělsko	23.1.1963	21.8.1963	Články 2 a 3: — výslovné povolení druhé smluvní strany — vzájemnou dohodou (vzájemnost)
Finsko	16.1.1980	28.5.1981	Článek 3: — v souladu s vnitrostátními právními předpisy
Francie	20.11.1951	1.4.1952	Kapitola II: — vzájemnou dohodou — dodržení zásady vzájemnosti
Řecko	8.8.1970	6.9.1971	Článek 2: — vzájemnou dohodou (vzájemnost)
Itálie	—	—	V souladu s vnitrostátním právním předpisem (není dvoustranná dohoda)
Irsko	—	—	V souladu s vnitrostátním právním předpisem (není dvoustranná dohoda)
Lucembursko	17.5.1972	1.6.1972	Článek 3: V souladu s vnitrostátním právním předpisem
Nizozemsko	20.5.1952	15.6.1952	Odst. 2 bod 2 V souladu s vnitrostátním právním předpisem
Portugalsko	28.6.1973	1.1.1974	Protokol k dohodě, části 5 a 6 — vzájemná dohoda — vzájemnost
Spojené království	20.12.1974	21.11.1975	V souladu s vnitrostátním právním předpisem (dohoda se týká pouze přepravy zboží)
Švédsko	12.12.1973	22.4.1974	Článek 3: V souladu s vnitrostátním právním předpisem

PŘÍLOHA 9

KVALITA SLUŽEB ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÉ DOPRAVY

Pokud Švýcarsko přijme ochranná opatření podle v článku 46, může tak učinit za následujících podmínek.

Průměrná cena železniční nebo kombinované dopravy Švýcarskem nesmí být vyšší než náklady na vozidlo s maximální přípustnou hmotnosti 40 t jedoucí na vzdálenost 300 km Alpami. Zejména průměrná cena účtovaná za kombinovanou dopravu s doprovodem („doprava nákladních vozidel vlakem“) nesmí překročit náklady na silniční dopravu (silniční poplatky a proměnné náklady).

Švýcarsko přijalo opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti kombinované dopravy a přepravy zboží po železnici na svém území.

Parametry používané pro hodnocení konkurenceschopnosti kombinované dopravy a přepravy zboží po železnici musí zahrnovat alespoň:

—

do jaké míry harmonogram přepravy a rychlost naplňují potřeby uživatelů,

—

do jaké míry poskytovatelé služeb zaručují a přebírají odpovědnost za jejich kvalitu,

—

do jaké míry švýcarští provozovatelé plní své závazky ohledně kvality služeb, nebo v případě nedodržení, do jaké míry je zákazníkům poskytnuta náhrada,

—

rezervační podmínky.

PŘÍLOHA 10

PRAVIDLA PRO POUŽÍVÁNÍ POPLATKŮ UVEDENÝCH V ČLÁNKU 40

S výhradou čl. 40 odst. 3 písm. b) a čl. 40 odst. 5 se poplatky stanovené v článku 40 používají takto:

v případě dopravy ve Švýcarsku se poplatky zvyšují nebo snižují úměrně rozsahu, v jakém je skutečně ujetá vzdálenost ve Švýcarsku kratší nebo delší než 300 km;

poplatky jsou úměrné hmotnostní kategorii vozidla.

ZÁVĚREČNÝ AKT

Zmocnění zástupci

EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE,

kteří se sešli jednadvacátého dne měsíce června roku tisíc devět set devadesát devět v Lucemburku k podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici, přijali společná prohlášení uvedená dále a připojená k tomuto závěrečnému aktu:

—

společné prohlášení k čl. 38 odst. 6,

—

společné prohlášení o dalších jednáních,

Rovněž vzali na vědomí tato prohlášení připojená k závěrečnému aktu:

—

prohlášení o účasti Švýcarska ve výborech,

—

prohlášení Švýcarska o použití sazebních kvót (40 t),

—

prohlášení Evropského společenství o používání sazebních kvót (40 t),

—

prohlášení Švýcarska k čl. 40 odst. 4,

—

prohlášení Švýcarska o usnadnění celních postupů (čl. 43 odst. 1).

V Lucemburku, jednadvacátého dne měsíce června roku tisíc devět set devadesát devět.

Hecho en Luxemburgo, el ventiuno de junio de mil novecientos noventa y nueve.

Udfærdiget i Luxembourg den enogtyvende juni nitten hundrede og nioghalvfems.

Geschehen zu Luxemburg am einundzwanzigsten Juni neunzehnhundertneunundneunzig.

Έγινε στο Λουξεμβούργο, στις είκοσι μία Ιουνίου χίλια εννιακόσια ενενήντα εννέα.

Done at Luxembourg on the twenty-first day of June in the year one thousand nine hundred and ninety-nine.

Fait à Luxembourg, le vingt-et-un juin mil neuf cent quatre-vingt dix-neuf.

Fatto a Lussemburgo, addì ventuno giugno millenovecentonovantanove.

Gedaan te Luxemburg, de eenentwintigste juni negentienhonderd negenennegentig.

Feito em Luxemburgo, em vinte e um de Junho de mil novecentos e noventa e nove.

Tehty Luxemburgissa kahdentenakymmenentenäensimmäisenä päivänä kesäkuuta vuonna tuhatyhdeksänsataayhdeksänkymmentäyhdeksän.

Som skedde i Luxemburg den tjugoförsta juni nittonhundranittionio.

Por la Comunidad Europea

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Voor de Europese Gemeenschap

Pela Comunidade Europeia

Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapens vägnar

signatory

Por la Confederación Suiza

For Det Schweiziske Edsforbund

Für der Schweizerischen Eidgenossenschaft

Για την Ελβετική Συνομοσπονδία

For the Swiss Confederation

Pour la Confédération suisse

Per la Confederazione svizzera

Voor de Zwitserse Bondsstaat

Pela Confederação Suíça

Sveitsin valaliiton puolesta

På Schweiziska Edsförbundets vägnar

signatory

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ

k čl. 38 odst. 6

Smluvní strany prohlašují, že čl. 38 odst. 6 neovlivňuje použití, podle švýcarského federálního systému, nástrojů spadajících do federálního systému finančního vyrovnání.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ

o dalších jednáních

Evropské společenství a Švýcarská konfederace vyjadřují svůj úmysl jednat o uzavření dohod v oblastech společného zájmu, jako je aktualizace protokolu 2 Dohody o volném obchodu z roku 1976 a švýcarská účast v některých programech, které se týkají vzdělávání, mládeže, sdělovacích prostředků, statistiky a životního prostředí. Jakmile budou ukončena současná dvoustranná jednání, budou urychleny přípravné práce k těmto jednáním.

PROHLÁŠENÍ

o účasti Švýcarska ve výborech

Rada souhlasí, aby se zástupci Švýcarska, pokud se jich týkají daná témata, účastnili zasedání následujících výborů a odborných pracovních skupin jako pozorovatelé:

—

výborů pro výzkumné programy včetně Výboru pro vědeckotechnický výzkum (CREST),

—

Správní komise pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků,

—

Koordinační skupiny pro vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů,

—

Poradního výboru pro letecké trasy a používání pravidel hospodářské soutěže v oblasti letecké dopravy.

Zástupci Švýcarska se neúčastní při hlasování výborů.

V případě dalších výborů zabývajících se oblastmi, na které se vztahují tyto dohody, v nichž Švýcarsko přijalo buď aquis communautaire nebo odpovídající opatření, Komise jedná se švýcarskými odborníky způsobem stanoveným v článku 100 Dohody o EHP.

PROHLÁŠENÍ ŠVÝCARSKA

o použití sazebních kvót (40 t)

Švýcarsko prohlašuje, že pro dovozní, vývozní a tranzitní přepravu využije nanejvýš 50 % kvót stanovených v článku 8 Dohody pro švýcarská vozidla, jejichž celková hmotnost nepřesahuje 40 t.

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

o použití sazebních kvót (40 t)

Společenství prohlašuje, že podle stávajících odhadů očekává využití přibližně 50 % svých kvót podle článku 8 pro dvoustrannou dopravu.

PROHLÁŠENÍ ŠVÝCARSKA

k čl. 40 odst. 4

Švýcarsko prohlašuje, že v souvislosti s používáním poplatků uvedených v čl. 40 odst. 4 Dohody stanoví poplatky platné do otevření prvního základního tunelu nebo do 1. ledna 2008 podle toho, co nastane dříve, na úrovni nižší, než je maximální částka povolená tímto ustanovením. Švýcarsko má v úmyslu na základě současného plánování stanovit úroveň pro roky 2005, 2006 a 2007 ve výši průměrně 292,50 CHF a maximálně 350 CHF.

PROHLÁŠENÍ ŠVÝCARSKA

o usnadnění celních postupů (čl. 43 odst. 1)

Za účelem usnadnění celního odbavení na silničních hraničních přechodech mezi Evropskou unií a Švýcarskem souhlasí Švýcarsko s následujícími opatřeními, která budou přednostně dohodnuta v průběhu roku 1999 ve společném výboru zřízeném podle dohody z roku 1992:

—

ve spolupráci s celními úřady sousedních států zajistit, aby pracovní doba úřadů na hlavních hraničních přechodech byla dostatečně dlouhá, aby umožňovala těžkým nákladním vozidlům zahájit cestu Švýcarskem, jakmile skončí zákaz noční jízdy, nebo pokračovat v cestě do okamžiku, než zákaz začne platit. Případně lze pro tento účel uložit zvláštní poplatek odrážející dodatečné náklady. Tento poplatek by však neměl překročit 8 CHF;

—

do 1. ledna 2000 dosáhnout a dále zachovat ve spolupráci s celními orgány sousedních zemí dobu celního odbavení pro těžká nákladní vozidla v délce 30 minut na každém hraničním přechodu mezi Švýcarskem a Evropskou unií (měřeno od vstupu na první celní úřad do odbavení ve druhém).

( 1 ) Název nebo obchodní jméno a celá adresa dopravce.

( 2 ) „Vozidlo“ znamená motorové vozidlo registrované v členském státě nebo jízdní souprava vozidel, z nichž přinejmenším motorové vozidlo je registrováno v členském státě, a používané výhradně k přepravě zboží.

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 82).

( 4 ) Švýcarské pohraniční pásmo je definováno v příloze 4 zápisu z jednání pátého zasedání společného výboru zřízeného podle dohody z roku 1992, které se konalo v Bruselu 2. dubna 1998. Je to zpravidla pásmo v rozsahu 10 kilometrů od stanoviště pohraniční kontroly.

( 5 ) Švýcarské pohraniční pásmo je definováno v příloze 4 zápisu z jednání pátého zasedání společného výboru zřízeného podle dohody z roku 1992, které se konalo v Bruselu 2. dubna 1998. Je to zpravidla pásmo v rozsahu 10 kilometrů od stanoviště pohraniční kontroly.

( 6 ) Nařízení Komise (EU) č. 361/2014 ze dne 9. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ohledně dokladů pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2121/98 (Úř. věst. L 107, 10.4.2014, s. 39).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88).

( 8 ) RS/SR/745.11.

( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

Top

Choose the experimental features you want to try