This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02001R0044-20120314
Council Regulation (EC) No 44/2001 of 22 December 2000 on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in civil and commercial matters
Consolidated text: Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
02001R0044 — CS — 14.03.2012 — 009.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 012 16.1.2001, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 225 |
13 |
22.8.2002 |
||
L 334 |
3 |
10.11.2004 |
||
L 381 |
10 |
28.12.2004 |
||
L 363 |
1 |
20.12.2006 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1103/2008 ze dne 22. října 2008 |
L 304 |
80 |
14.11.2008 |
|
L 93 |
13 |
7.4.2009 |
||
L 119 |
7 |
13.5.2010 |
||
L 50 |
3 |
23.2.2012 |
Ve znění:
L 236 |
33 |
23.9.2003 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 44/2001
ze dne 22. prosince 2000
o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
KAPITOLA I
OBLAST PŮSOBNOSTI
Článek 1
KAPITOLA II
PŘÍSLUŠNOST
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 2
Článek 3
Článek 4
Oddíl 2
Zvláštní příslušnost
Článek 5
Osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována,
pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;
pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:
nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a);
ve věcech týkajících se výživného u soudu místa, kde má oprávněná osoba k výživě bydliště nebo místo obvyklého pobytu, nebo je-li věc týkající se výživného věcí vedlejší v řízení týkajícím se osobního stavu, u soudu, který je k tomuto řízení příslušný podle práva státu místa řízení, pokud tato příslušnost není založena pouze státní příslušností některé ze stran;
►C1 ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události; ◄
jedná-li se o žalobu na náhradu škody nebo žalobu o uvedení do původního stavu vyvolanou jednáním, které je trestným činem, u soudu, u něhož byla podána obžaloba, je-li tento soud podle práva pro něj platného oprávněn rozhodovat o občanskoprávních nárocích;
jedná-li se o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, u soudu místa, kde se tyto složky nacházejí;
jako zakladatel, člen správní rady trustu nebo oprávněný z trustu, který byl zřízen zákonem nebo písemným nebo písemně potvrzeným ústním právním úkonem, u soudů členského státu, na jehož území má trust sídlo;
jedná-li se o spor o zaplacení odměny za pomoc nebo záchrany nákladu nebo zboží, u soudu, v jehož působnosti tento náklad nebo zboží
byly zadrženy k zajištění této platby nebo
mohly být zadrženy k tomuto účelu, avšak byla složena jistota nebo bylo poskytnuto jiné zajištění;
toto ustanovení se použije pouze tehdy, pokud je tvrzeno, že žalovaný má práva k nákladu nebo zboží nebo tato práva měl v době poskytnutí pomoci nebo záchrany.
Článek 6
Osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být též žalována,
je-li žalováno více osob společně, u soudu místa, kde má bydliště některý z žalovaných, za předpokladu, že právní nároky jsou spojeny tak úzce, že je účelné je vyšetřit a rozhodnout o nich společně, aby se zabránilo vydání vzájemně si odporujících rozhodnutí v oddělených řízeních;
jedná-li se o žalobu o záruku nebo o intervenční žalobu, u soudu, u něhož byla podána původní žaloba, ledaže by toto řízení bylo zahájeno pouze proto, aby tato osoba byla odňata soudu, který je pro ni příslušný;
jedná-li se o vzájemnou žalobu, která se týká stejné smlouvy či stejné skutečnosti jako původní žaloba, u soudu, u něhož byla podána původní žaloba;
ve věcech týkajících se smlouvy nebo nároku ze smlouvy, kde žaloba může být spojena s žalobou týkající se věcných práv k nemovitostem proti témuž žalovanému, u soudu členského státu, na jehož území se nemovitost nachází.
Článek 7
Je-li soud členského státu podle tohoto nařízení příslušný k rozhodování v řízení o odpovědnosti při používání či provozování lodi, rozhoduje tento nebo jiný soud, určený místo něj podle práva tohoto členského státu, také o žalobách na omezení této odpovědnosti.
Oddíl 3
Příslušnost ve věcech pojištění
Článek 8
Ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a čl. 5 bod 5).
Článek 9
Pojistitel, který má bydliště na území některého členského státu, může být žalován:
u soudů členského státu, v němž má bydliště nebo
v jiném členském státě v případě žaloby podané pojistníkem, pojištěným nebo oprávněnou osobou u soudu místa bydliště žalobce,
jedná-li se o spolupojistitele, u soudu členského státu, u kterého je žalován hlavní pojistitel.
Článek 10
Ve věcech pojištění odpovědnosti nebo pojištění nemovitostí může být pojistitel kromě toho žalován u soudu místa, v němž nastala škodná událost. Totéž platí, jsou-li v téže pojistné smlouvě pojištěny a stejnou škodní událostí postiženy movité věci i nemovitosti.
Článek 11
Článek 12
Článek 13
Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze
dohodou uzavřenou po vzniku sporu,
dohodou umožňující pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle,
dohodou uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto státu přípustná,
dohodou uzavřenou pojistníkem, který nemá bydliště v členském státě, pokud se nejedná o povinné pojištění nebo o pojištění nemovitostí nacházejících se v některém členském státě, nebo
dohodou týkající se pojistné smlouvy do té míry, v níž se vztahuje na jedno či více z rizik uvedených v článku 14.
Článek 14
Rizika uvedená v čl. 13 bodu 5 jsou tato:
veškeré škody
na námořních plavidlech, zařízeních při pobřeží a na volném moři nebo na letadlech, způsobené událostmi, které souvisí s jejich využíváním pro obchodní účely;
na přepravovaném zboží, s výjimkou zavazadel cestujících, při přepravě, která se uskutečňuje výlučně nebo z části těmito plavidly nebo letadly;
veškerá odpovědnost, s výjimkou odpovědnosti za škody na zdraví cestujících nebo za škody na jejich zavazadlech,
související s používáním nebo provozem námořních plavidel, zařízení nebo letadel uvedených v bodě 1 písm. a), pokud nejsou v případě letadel podle práva členského státu, v němž je letadlo registrováno, ujednání o příslušnosti pro pojištění takových rizik zakázána;
za škody, které jsou způsobeny na přepravovaném zboží během přepravy, ve smyslu bodu 1) písm. b);
veškeré finanční ztráty v souvislosti s používáním nebo provozem námořních plavidel, zařízení nebo letadel uvedeným v bodě 1) písm. a), zejména ztráty nákladu nebo charterové;
veškerá další rizika související s některým z rizik uvedených v bodech 1) až 3);
Oddíl 4
Příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv
Článek 15
Ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a čl. 5 bod 5),
jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky;
jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí nebo
ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.
Článek 16
Článek 17
Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze
dohodou uzavřenou po vzniku sporu,
dohodou umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo
dohodou uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná.
Oddíl 5
Příslušnost pro individuální pracovní smlouvy
Článek 18
Článek 19
Zaměstnavatel, který má bydliště na území některého členského státu, může být žalován
u soudů členského státu, v němž má bydliště nebo
v jiném členském státě:
u soudu místa, kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci, nebo u soudu místa, kde svou práci obvykle vykonával naposledy, nebo
jestliže zaměstnanec obvykle nevykonává nebo nevykonával svou práci v jediné zemi, u soudu místa, kde se nachází nebo nacházela provozovna, která zaměstnance přijala do zaměstnání.
Článek 20
Článek 21
Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze
dohodou o určení příslušnosti uzavřenou po vzniku sporu; nebo
dohodou o určení příslušnosti umožňující zaměstnanci podat návrh na zahájení řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle.
Oddíl 6
Výlučná příslušnost
Článek 22
Bez ohledu na bydliště mají výlučnou příslušnost:
pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, na jehož území se nemovitost nachází.
Pro řízení týkající se nájmu nemovitostí za účelem jejich dočasného soukromého užívání na dobu nejvýše šesti po sobě následujících měsíců jsou však příslušné i soudy toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, pokud je nájemcem fyzická osoba a pronajímatel i nájemce mají bydliště na území téhož členského státu;
pro řízení, jejichž předmětem je platnost založení, nulita nebo zrušení společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení právnických nebo fyzických osob nebo platnost usnesení jejich orgánů, soudy členského státu, na jehož území má společnost, právnická osoba nebo sdružení sídlo. Při určení sídla postupuje soud podle pravidel mezinárodního práva soukromého;
pro řízení, jejichž předmětem je platnost zápisů do veřejných rejstříků, soudy členského státu, na jehož území jsou tyto rejstříky vedeny;
pro řízení, jejichž předmětem je zápis nebo platnost patentů, ochranných známek a průmyslových vzorů nebo jiných podobných práv, která vyžadují udělení nebo zápis, soudy členského státu, na jehož území bylo požádáno o udělení nebo zápis nebo kde byly uděleny nebo zapsány nebo platí za udělené nebo zapsané na základě právního aktu Společenství nebo mezinárodní smlouvy.
Pro řízení, jejichž předmětem je zápis nebo platnost evropského patentu uděleného pro členský stát, mají bez ohledu na bydliště stran výlučnou příslušnost soudy tohoto členského státu, aniž je dotčena příslušnost Evropského patentového úřadu podle Úmluvy o udělování evropských patentů, podepsané v Mnichově dne 5. října 1973;
pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden.
Oddíl 7
Ujednání o příslušnosti
Článek 23
►C2 Dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. ◄ Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Taková dohoda o příslušnosti musí být uzavřena
písemně nebo ústně s písemným potvrzením nebo
ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo
v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.
Článek 24
Není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, stane se příslušným, jestliže se žalovaný řízení před tímto soudem účastní. To neplatí, pokud se žalovaný účastní proto, aby namítal nepříslušnost soudu, nebo je-li jiný soud podle článku 22 výlučně příslušný.
Oddíl 8
Přezkoumání příslušnosti a přípustnosti
Článek 25
Soud členského státu bez návrhu prohlásí, že není příslušný, je-li u něj zahájeno řízení ve věci, v níž má na základě článku 22 výlučnou příslušnost soud jiného členského státu.
Článek 26
Oddíl 9
Překážka litispendence a závislá řízení
Článek 27
Článek 28
Článek 29
Je-li pro určité řízení dána výlučná příslušnost více soudů, prohlásí se soud, u něhož bylo řízení zahájeno později, za nepříslušný ve prospěch soudu, u něhož bylo řízení zahájeno jako první.
Článek 30
Pro účely tohoto oddílu se okamžikem, kdy bylo zahájeno řízení, rozumí
okamžik, kdy byl u soudu podán návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost, za předpokladu, že žalobce následně neopomene učinit kroky nezbytné k řádnému doručení písemnosti žalovanému, nebo
okamžik, kdy je písemnost předána úřadu, který provádí doručení, pokud musí být písemnost před svým podáním soudu doručena žalovanému, za předpokladu, že žalobce následně neopomene učinit kroky nezbytné k řádnému podání písemnosti u soudu.
Oddíl 10
Předběžná a zajišťovací opatření
Článek 31
Předběžná nebo zajišťovací opatření, která jsou upravena právem jednoho členského státu, je možné u soudů tohoto státu navrhnout i tehdy, kdy je pro rozhodnutí ve věci samé příslušný na základě tohoto nařízení soud jiného členského státu.
KAPITOLA III
UZNÁVÁNÍ A VÝKON
Článek 32
Pro účely tohoto nařízení se „rozhodnutím“ rozumí každé rozhodnutí vydané soudem členského státu bez ohledu na to, je-li označeno jako rozsudek, usnesení, příkaz nebo nařízení výkonu rozhodnutí, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem.
Oddíl 1
Uznávání
Článek 33
Článek 34
Rozhodnutí se neuzná,
je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá;
jestliže žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem, ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl možnost;
je-li neslučitelné s rozhodnutím vydaným v řízení mezi týmiž stranami v členském státě, v němž se o uznání žádá;
je-li neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi v řízení mezi týmiž stranami a pro tentýž nárok, pokud toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání v členském státě, v němž se o uznání žádá.
Článek 35
Článek 36
Cizí rozhodnutí nesmí být v žádném případě přezkoumáváno ve věci samé.
Článek 37
Oddíl 2
Výkon
Článek 38
Článek 39
Článek 40
Článek 41
►C2 Rozhodnutí se prohlásí za vykonatelné, ◄ jakmile jsou splněny formální náležitosti uvedené v článku 53, aniž by bylo přezkoumáváno podle článků 34 a 35. Strana, vůči níž je výkon navrhován, není v této části řízení oprávněna činit k návrhu jakákoli podání.
Článek 42
Článek 43
Článek 44
Rozhodnutí vydané o opravném prostředku může být napadeno pouze opravným prostředkem uvedeným v příloze IV.
Článek 45
Článek 46
Článek 47
Článek 48
Článek 49
Cizí soudní rozhodnutí o zaplacení penále jsou v dožádaném členském státě vykonatelná pouze tehdy, jestliže je výše penále s konečnou platností stanovena soudy členského státu původu.
Článek 50
Navrhovatel, jemuž se v členském státě původu dostává výhod úplné nebo částečné bezplatné právní pomoci nebo který je osvobozen od úhrady nákladů nebo výdajů, požívá v řízení podle tohoto oddílu nejvýhodnější právní pomoci nebo nejširšího osvobození od úhrady nákladů a výdajů podle práva dotčeného členského státu.
Článek 51
Po straně, která v jednom členském státě navrhuje výkon rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, nesmí být na základě skutečnosti, že je cizím státním příslušníkem nebo že nemá bydliště nebo pobyt ve státě, v němž se výkon navrhuje, požadována žádná záruka ani jistota, jakkoli označená.
Oddíl 3
Společná ustanovení
Článek 53
Článek 54
Soud nebo příslušný orgán členského státu, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno, vydá na žádost kterékoli dotčené strany osvědčení za použití standardního formuláře uvedeného v příloze V tohoto nařízení.
Článek 55
Článek 56
Písemnosti uvedené v článku 53 nebo v čl. 55 odst. 2, nebo písemnosti o procesní plné moci nevyžadují ověřování ani jiné podobné formality.
KAPITOLA IV
VEŘEJNÉ LISTINY A SOUDNÍ SMÍRY
Článek 57
Článek 58
Smír, který byl schválen soudem v průběhu řízení a je vykonatelný v členském státě, v němž byl uzavřen, je v jiném členském státě, v němž byl podán návrh na výkon, vykonatelný za stejných podmínek jako veřejné listiny. ►C2 Soud nebo příslušný orgán členského státu, ve kterém byl soudní smír schválen, vydá na návrh kterékoli dotčené strany osvědčení s použitím standardního formuláře uvedeného v příloze V tohoto nařízení. ◄
KAPITOLA V
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 59
Článek 60
Pro účely tohoto nařízení se v případě společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení fyzických nebo právnických osob „bydlištěm“ rozumí místo, kde má tato osoba své
sídlo nebo
ústředí nebo
hlavní provozovnu.
Článek 61
Aniž jsou dotčena výhodnější ustanovení vnitrostátních právních předpisů, může být osoba s bydlištěm na území členského státu, proti které je vedeno trestní řízení za nedbalostní trestný čin u soudů jiného členského státu, jehož není státním příslušníkem, obhajována k tomu způsobilými zástupci i v případě, že se k soudu nedostaví osobně. Soud vedoucí řízení však může její osobní účast nařídit; v případě, že se tato osoba nedostaví, nemusí být rozhodnutí vydané ve věci občanskoprávního nároku, pokud si dotyčná osoba nemohla zajistit obhajobu, uznáno ani vykonáno v jiných členských státech.
Článek 62
Ve Švédsku se v případě zkráceného řízení o platebním rozkazu (betalningsföreläggande) a pomoci (handräckning) „soudem“ rozumí i švédský vykonávající úřad (kronofogdemyndighet).
Článek 63
Článek 64
Článek 65
K soudní příslušnosti stanovené v čl. 6 odst. 2 a v článku 11 pro žaloby o záruku nebo pro intervenční žalobu se nepřihlíží v Německu, v Rakousku a v Maďarsku. Jakákoli osoba, která má bydliště na území jiného členského státu, může být žalována u soudů:
v Německu podle § 68 a § 72 až 74 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung), které platí pro oznámení sporu,
v Rakousku podle § 21 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung), které platí pro oznámení sporu,
v Maďarsku podle § 58 až 60 občanského soudního řádu (Polgári perrendtartás), které platí pro oznámení sporu.
KAPITOLA VI
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 66
Pokud však bylo řízení zahájeno v členském státě původu přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, rozhodnutí, která byla vydána po tomto dni, se uznají a vykonají podle kapitoly III,
pokud bylo řízení zahájeno v členském státě původu až poté, co Bruselská nebo Luganská úmluva vstoupila v platnost jak v členském státě původu, tak i v dožádaném členském státě;
ve všech dalších případech za předpokladu, že soud byl příslušný podle pravidel, která se shodují s pravidly pro určení příslušnosti obsaženými v kapitole II nebo v dohodě uzavřené mezi členským státem původu a dožádaným členským státem, která byla platná v době zahájení řízení.
KAPITOLA VII
VZTAH K JINÝM NÁSTROJŮM
Článek 67
Tímto nařízením není dotčeno uplatňování ustanovení, kterými se upravuje příslušnost a uznání a výkon rozhodnutí ve zvláštních věcech a která jsou obsažena v právních aktech Společenství nebo ve vnitrostátních právních předpisech harmonizovaných k provedení těchto aktů.
Článek 68
Článek 69
Aniž je dotčen čl. 66 odst. 2 a článek 70, nahrazuje toto nařízení mezi členskými státy tyto dohody, smlouvy a úmluvy uzavřené:
Článek 70
Článek 71
Aby byl zajištěn jednotný výklad, použije se odstavec 1 tímto způsobem:
toto nařízení nebrání tomu, aby soud členského státu, který je stranou smlouvy o zvláště vymezené věci, založil svoji příslušnost v souladu s takovou smlouvou i tehdy, když má žalovaný bydliště na území jiného členského státu, který není smluvní stranou takové smlouvy. V každém případě takový soud použije článek 26 tohoto nařízení;
rozhodnutí, která vydal v členském státě soud, který svou příslušnost založil v souladu s takovou smlouvou o zvláště vymezené věci, jsou v ostatních členských státech uznávána a vykonávána v souladu s tímto nařízením.
Stanoví-li smlouva o zvláště vymezené věci, jejímiž smluvními stranami jsou členský stát původu i dožádaný členský stát, podmínky uznání a výkonu rozhodnutí, použijí se tyto podmínky. V každém případě je však možno použít ustanovení tohoto nařízení týkající se řízení o uznávání a výkonu rozhodnutí.
Článek 72
Tímto nařízením nejsou dotčeny dohody, kterými se členské státy zavázaly před vstupem tohoto nařízení v platnost neuznávat podle článku 59 Bruselské úmluvy rozhodnutí vydaná v jiných smluvních státech uvedené úmluvy proti žalovaným s bydlištěm nebo obvyklým pobytem na území třetí země, pokud by v případě stanoveném v článku 4 Bruselské úmluvy takové rozhodnutí mohlo být vydáno pouze na základě příslušnosti uvedené v čl. 3 druhém pododstavci uvedené úmluvy.
KAPITOLA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 73
Nejpozději do pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V případě potřeby se ke zprávě přiloží návrhy na jeho změny.
Článek 74
Článek 75
Článek 76
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. března 2002.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
PŘÍLOHA I
Pravidla pro určení příslušnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2
— |
v Belgii : články 5 až 14 zákona ze dne 16. července 2004 o mezinárodním právu soukromém, |
— |
v Bulharsku : čl. 4 odst. 1 bod 2 zákona o mezinárodním právu soukromém, |
— |
v České republice : § 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, |
— |
v Dánsku : čl. 246 odst. 2 a 3 zákona o organizaci soudnictví (lov om rettens pleje), |
— |
v Německu : článek 23 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung), |
— |
v Estonsku : článek 86 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik), |
— |
v Řecku : článek 40 občanského soudního řádu (Κώδικας Πολιτικής Δικονομίας), |
— |
ve Francii : články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil), |
— |
v Irsku : předpisy, podle nichž je příslušnost založena doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti v Irsku, |
— |
v Itálii : články 3 a 4 zákona č. 218 ze dne 31. května 1995, |
— |
na Kypru : § 21 odst. 2 zákona o soudech č. 14 z roku 1960, ve znění pozdějších předpisů, |
— |
v Lotyšsku : § 27 a § 28 odst. 3, 5, 6 a 9 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums), |
— |
v Litvě : článek 31 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas), |
— |
v Lucembursku : články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil), |
— |
v Maďarsku : článek 57 zákonného dekretu č. 13 z roku 1979 o mezinárodním právu soukromém (a nemzetközi magánjogról szóló 1979. évi 13. törvényerejű rendelet), |
— |
na Maltě : články 742, 743 a 744 zákoníku organizace soudů a civilního řízení – kapitola 12 (Kodiċi ta‘ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili – Kap. 12) a článek 549 obchodního zákoníku – kapitola 13 (Kodiċi tal-kummerċ - Kap. 13), |
— |
v Rakousku : článek 99 zákona o organizaci soudnictví (Jurisdiktionsnorm), |
— |
v Polsku : čl. 1103 odst. 4 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego), |
— |
v Portugalsku : čl. 65 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (Código de Processo Civil) do té míry, že to může zahrnovat exorbitantní důvody pro příslušnost, jako např. soudy místa pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny (je-li v Portugalsku) v případě, že je účastníkem, kterému se doručuje, ústřední správa (je-li v cizím státě), a článek 10 zákoníku o řízení v pracovních věcech (Código de Processo de Trabalho) do té míry, že to může zahrnovat exorbitantní důvody pro příslušnost, jako např. soudy místa bydliště žalobce v řízeních týkajících se individuálních pracovních smluv zahájených zaměstnancem proti zaměstnavateli, |
— |
v Rumunsku : články 148–157 zákona č. 105/1992 o vztazích mezinárodního práva soukromého, |
— |
ve Slovinsku : čl. 48 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k čl. 47 odst. 2 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku) a článek 58 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k článku 59 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku), |
— |
na Slovensku : § 37 až § 37e zákona č. 97/1963 o mezinárodním právu soukromém a procesním, |
— |
ve Finsku : kapitola 10 § 18 odst. 1 pododstavec 1 a 2 občanského soudního řádu (oikeudenkäymiskaari/rättegångsbalken), |
— |
ve Švédsku : kapitola 10 § 3 odst. 1 první věta občanského soudního řádu (rättegngsbalken), |
— |
ve Spojeném království : předpisy, podle nichž je příslušnost založena:
a)
doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti ve Spojeném království nebo
b)
existencí majetku žalovaného ve Spojeném království nebo
c)
zajištěním majetku, který se nachází ve Spojeném království, žalobcem. |
PŘÍLOHA II
Soudy nebo příslušné orgány, u kterých se podává návrh podle článku 39:
předsedovi senátu u „Landgericht“,
notáři při prohlašování vykonatelnosti veřejné listiny,
u „greffier en chef du tribunal de grande instance“,
u „président de la chambre départementale des notaires“ v případě návrhu na prohlášení vykonatelnosti notářských veřejných listin,
v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrate’s Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;
ve Skotsku u „Court of Session“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Sheriff Court“ prostřednictvím „Scottish Ministers“;
v Severním Irsku „High Court of Justice“ nebo v případě rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“ prostřednictvím „Department of Justice“;
na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates‘ Court“ prostřednictvím „Attorney General of Gibraltar“.
PŘÍLOHA III
Soudy, u kterých se podává opravný prostředek podle čl. 43 odst. 2:
pokud jde o opravné prostředky podané žalovaným: u „tribunal de première instance“ nebo „rechtbank van eerste aanleg“ nebo „erstinstanzliches Gericht“;
pokud jde o opravné prostředky podané žalobcem, u „Cour d’appel“ nebo „hof van beroep“,
u „cour d’appel“, pokud jde o rozhodnutí, kterými byl návrh povolen;
předsedovi senátu u „tribunal de grande instance“, pokud jde o rozhodnutí, kterými byl návrh zamítnut,
v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates‘ Court“;
ve Skotsku u „Court of Session“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Sheriff Court“;
v Severním Irsku „High Court of Justice“ nebo v případě rozhodnutí ve věcech výživného, „Magistrate’s Court“;
na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates‘ Court“.
PŘÍLOHA IV
Opravné prostředky podle článku 44 jsou tyto:
PŘÍLOHA V
Osvědčení podle článků 54 a 58 o soudních rozhodnutích a soudních smírech
(čeština, checo, tchèque, ceco,.…)
1. |
Členský stát původu |
2. |
Soud nebo příslušný orgán vydávající osvědčení
|
3. |
Soud, který vydal soudní rozhodnutí/schválil soudní smír ( *1 )
|
4. |
Soudní rozhodnutí/soudní smír (*1)
|
5. |
Jména stran řízení, kterým byla poskytnuta právní pomoc. |
Rozhodnutí/soudní smír (*1) je vykonatelné(ý) v členském státě původu (články 38 a 58 nařízení) proti:
Jméno:
… V … dne …
Podpis a/nebo razítko …
PŘÍLOHA VI
Osvědčení podle čl. 57 odst. 4 o veřejných listinách
(čeština, checo, tchèque, ceco, …)
1. |
Členský stát původu |
2. |
Příslušný orgán vydávající osvědčení
|
3. |
Orgán, který veřejnou listinu ověřil
|
4. |
Veřejná listina
|
5. |
Znění vykonatelné pohledávky, která je přiložena k tomuto osvědčení |
Veřejná listina je vykonatelná vůči dlužníkovi v členském státě původu (čl. 57 odst. 1 nařízení)
V … dne …
Podpis a/nebo razítko …
( 1 ) Úř. věst. C 376, 28.12.1999, s. 1.
( 2 ) Stanovisko ze dne 21. září 2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
( 3 ) Úř. věst. C 117, 26.4.2000, s. 6.
( 4 ) Úř. věst. L 299, 31.12.1972, s. 32.
Úř. věst. L 304, 30.10.1978, s. 1.
Úř. věst. L 388, 31.12.1982, s. 1.
Úř. věst. L 285, 3.10.1989, s. 1.
Úř. věst. C 15, 15.1.1997, s. 1.
Úplné znění viz Úř. věst. C 27, 26.1.1998, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 204, 2.8.1975, s. 28.
Úř. věst. L 304, 30.10.1978, s. 1.
Úř. věst. L 388, 31.12.1982, s. 1.
Úř. věst. L 285, 3.10.1989, s. 1.
Úř. věst. C 15, 15.1.1997, s. 1.
Úplné znění viz Úř. věst. C 27, 26.1.1998, s. 28.
( 6 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
( 7 ) Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES (Úř. věst. L 181, 20.7.2000, s. 65).
( 8 ) Úř. věst. L 172, 4.7.1988, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2000/26/ES.
( 9 ) Úř. věst. L 330, 29.11.1990, s. 44.
( 10 ) Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 37.
( *1 ) Nehodící se škrtněte.