This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52019XC0924(02)
Publication of an application for registration of a name pursuant to Article 50(2)(a) of Regulation (EU) No 1151/2012 of the European Parliament and of the Council on quality schemes for agricultural products and foodstuffs
Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
C/2019/6864
Úř. věst. C 320, 24.9.2019, pp. 9–11
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
24.9.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 320/9 |
Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(2019/C 320/06)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„BJELOVARSKI KVARGL“
EU č.: PGI-HR-02382 – 3.1.2018
CHOP ( ) CHZO ( X )
1. Název (názvy)
„Bjelovarski kvargl“
2. Členský stát nebo třetí země
Chorvatsko
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.3 Sýry
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Sýr „Bjelovarski kvargl“ je produkt získaný z čerstvého kravského sýra, který se po odkapání smíchá se solí a paprikou a vytvaruje se do malých špičatých kuželů, jež se pak suší a udí. Sýr „Bjelovarski kvargl“ se vyrábí tradičním způsobem a výlučně ručně.
Má tvar špičatého kužele o průměru 40 až 65 mm, výšce 70 až 100 mm a hmotnosti 60 až 110 g. Sýrová hmota má pevnou konzistenci a hustou texturu. Barva hotového výrobku se pohybuje od světle šedé až po tmavě červenou; při horizontálním řezu se ukáže narůžovělá barva s jasně viditelnými bílými zrnky. Chuť je mírně nakyslá, výraznější, s vůní kouře a se zřetelnou chutí papriky. Maximální pH konečného produktu je 4,9 s obsahem mléčného tuku 14,5 g/100 g.
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Sýr „Bjelovarski kvargl“ se vyrábí z odkapaného čerstvého kravského sýra. Při výrobě se používají tyto přísady: sůl, paprika a příležitostně česnek.
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Všechny kroky od zpracování surovin po výrobu konečného produktu musí probíhat v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4. Pokud se produkt neuvede na trh okamžitě, balí se do fólie z PVC a umístí se do chladicího zařízení, které uchová jeho čerstvost a kde může zůstat až 15 dní.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
—
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
—
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Sýr „Bjelovarski kvargl“ se vyrábí v Bjelovarsko-bilogorské župě, na severu sousedící s Koprivnicko-križeveckou župou, na severovýchodě s Viroviticko-podravinskou župou, na jihu se Sisacko-moslavinskou župou a na západě se Záhřebskou župou. V Bjelovarsko-bilogorské župě leží pět měst: Bjelovar, Čazma, Daruvar, Garešnica a Grubišno polje a 18 obcí: Berek, Dežanovac, Đulovac, Hercegovac, Ivanska, Kapela, Končanica, Nova Rača, Rovišće, Severin, Sirač, Šandrovac, Štefanje, Velika Pisanica, Veliki Grđevac, Veliko Trojstvo, Velika Trnovitica a Zrinski Topolovac.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
Ochrana produktu „Bjelovarski kvargl“ je založena na tradičním způsobu jeho produkce v Bjelovarsko-bilogorské župě, díky němuž se dodnes těší dlouholeté dobré pověsti.
Bjelovarsko-bilogorská župa se nachází v severozápadní části Chorvatska. Ve vymezené zeměpisné oblasti převládají nízko položené travnaté plochy. Proto se zde místní obyvatelé od starověku zabývali zemědělstvím a chovem hospodářských zvířat. Důležitou složkou mnoha pokrmů obyvatel této župy je mléko a mléčné výrobky. Z nejstarších písemných pramenů vyplývá, že již před 200 lety chovalo obyvatelstvo Bjelovarsko-bilogorské župy dobytek a vyrábělo sýry.
Mléčným produktem, který se běžně používal v různých pokrmech, byl sýr z čerstvého kravského mléka nebo jídla z něj připravená. Vzhledem k tomu, že čerstvý kravský sýr má omezenou trvanlivost, přišli malí místní výrobci s rafinovaným způsobem, jak získat z čerstvého kravského sýra sýr, který by šel konzumovat po delší dobu. Sýr sušili na vzduchu a udili. Díky této metodě se trvanlivost sýra skutečně prodloužila. Tento proces je úzce spjat se znalostmi a dovednostmi místních producentů, kteří dokáží zpracovat směs tak, aby se zpevnila a změkla. Tento způsob výroby se stal tradičním, neboť celý proces výroby probíhá výhradně ručně, a spolu se znalostmi a zkušenostmi se předává z generace na generaci.
Na rozdíly mezi sýry „Bjelovarski kvargl“, „Turoš“ (vyráběným v Mezimuřské župě) a „Prgica“ (z Varaždinské župy) poukázal po vědeckém výzkumu K. Valkaj ve své dizertační práci v roce 2015 (Valkaj K. (2015), Međimurski turoš u odnosu na varaždinsku prgicu i bjelovarski kvargl, dizertační práce). Výsledky jeho výzkumu potvrdily zřetelné rozdíly mezi tradičními způsoby výroby, chemickým složením, fyzikálními vlastnostmi, texturou a organoleptickými vlastnostmi (chutí a vůní) těchto různých sýrů. Hlavní rozdíl ve výrobě sýra „Bjelovarski kvargl“ a sýrů „Turoš“ a „Prgica“ spočívá v tom, že sýr „Bjelovarski kvargl“ se po vysušení rovněž udí (až tři hodiny), zatímco „Turoš“ a „Prgica“ nikoli. Také tvar kužele sýra „Bjelovarski kvargl“ je špičatější než u sýrů „Prgica“ nebo „Turoš“.
Pověst produktu „Bjelovarski kvargl“ v poslední době dokládá skutečnost, že jeho název a tradiční metoda výroby jsou zmiňovány v odborných periodikách věnovaných mléku a sýrům, např. ve vydání časopisu Mlijeko i ja [„Mléko a já“] z března 2013.
„Bjelovarski kvargl“ se nevyrábí průmyslově; jednotlivé fáze zpracování probíhají tradičním způsobem – výhradně ručně a za použití tradičního vybavení. Tato skutečnost dále zdůrazňuje význam know-how zachovávaného na malých statcích v Bjelovarsko-bilogorské župě; v důsledku sušení a uzení se prodlužuje trvanlivost produktu, který lze konzumovat déle než obyčejný čerstvý sýr.
Příčinná souvislost mezi produktem „Bjelovarski kvargl“ a vymezenou zeměpisnou oblastí, Bjelovarsko-bilogorskou župou, je založena na pověsti produktu a na jeho tradičním způsobu výroby.
Konkrétní zmínky o dobré pověsti produktu „Bjelovarski kvargl“ se začaly objevovat na konci 20. a začátku 21. století, kdy se v dané oblasti, mj. ve městě Bjelovar a okolí, konaly akce s ochutnávkami potravin. Takovéto akce se organizují i v současnosti. Jednou z nich je po mnoho let pořádaný Mezinárodní bjelovarský veletrh (Međunarodni bjelovarski sajam), kde zemědělští producenti vystavují a prodávají původní zemědělské produkty z bjelovarsko-bilogorského regionu, mj. i sýr „Bjelovarski kvargl“ (22. mezinárodní podzimní bjelovarský veletrh, 2014).
Město Bjelovar je proslulé v župě Bjelovarsko-Bilgora svojí po staletí trvající tradicí produkce mléka a sýrů, za niž si vysloužilo titul „město sýrů“. Proto je město Bjelovar od roku 2006 dějištěm veletrhu nazvaného „Sýrové dny ve městě sýrů“ (Dani sira u gradu sira, katalog vystavovatelů, 2015). Na něm malé farmy vystavují, propagují a prodávají tradiční sýry z bjelovarsko-bilogorského regionu, včetně sýra „Bjelovarski kvargl“. Vystavené sýry hodnotí zvláštní porota a nejlepším výrobcům uděluje ceny.
Sýr „Bjelovarski kvargl“ získal zlatou a stříbrnou medaili na veletrhu v Grubišno polje (13. sýrový veletrh – 2015, zlatá a stříbrná medaile pro rodinnou farmu OPG Ankica Kraljic, Bjelovar).
Kromě historických a kulturních aspektů je bjelovarsko-bilogorský region známý také svojí rozmanitou gastronomickou nabídkou v místních stravovacích zařízeních, která vychází z tradičních původních produktů tohoto regionu (Bistro Franc, 2017, menu).
Souvislost mezi názvem „Bjelovarski kvargl“ a bjelovarsko-bilogorským regionem je zřejmá ze způsobu, jakým je tento region prezentován v několika turistických publikacích, kde „Bjelovarski kvargl“ figuruje jako tradiční specialita a neodmyslitelná součást gastronomické nabídky mnoha farem v tomto regionu (Kapljica turist d.o.o., Na krilima Bilogore [Na křídle v Bilogore]).
Celosvětové uznání sýra „Bjelovarski kvargl“ rovněž potvrzuje zápis v nejobsáhlejší publikaci věnované sýrům na světě – v knize „Cheese“ [Sýry] (Oxford University Press, 2016).
Malí výrobci tradičních sýrů „Bjelovarski kvargl“ zachovávají tradici a i díky tomu výroba tradičních mléčných výrobků neupadne v zapomnění. Dobré jméno produktu „Bjelovarski kvargl“ se podařilo udržet na místní úrovni a je i nadále zachováno díky malým místním producentům, kteří tento název nikdy neopomenou zdůraznit ve svých každodenních rozhovorech a při uvádění tohoto produktu na místní trhy (Bjelovarski list (2015), „Bjelovarski kravlji sir ne gubi na popularnosti“) [„Bjelovarský kravský sýr neztrácí na popularitě“].
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)
https://poljoprivreda.gov.hr/UserDocsImages/dokumenti/hrana/proizvodi_u_postupku_zastite-zoi-zozp-zts/Specifikacija_proizvoda_Bjelovarski_kvargl_2019.pdf