This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52021DC0287
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL on the implementation of Regulation (EU) No 528/2012 of the European Parliament and of the Council concerning the making available on the market and use of biocidal products
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání
COM/2021/287 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.6.2021
COM(2021) 287 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání
(Text with EEA relevance)
{SWD(2021) 128 final}
Obsah
1.Úvod
2.Stav provádění nařízení o biocidních přípravcích
2.1.Schvalování účinných látek
2.2.Povolování přípravků
2.3.Ošetřené předměty
2.4.Výskyty otrav
2.5.Prosazování
2.6.Používání nanomateriálů v biocidních přípravcích
3.Závěry
1.Úvod
Nařízení (EU) č. 528/2012 1 (dále jen „nařízení o biocidních přípravcích“) se používá ode dne 1. září 2013 a stanoví pravidla pro dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání. Uvedeným nařízením byla zrušena směrnice 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh 2 (dále jen „směrnice o biocidních přípravcích“).
Biocidní přípravky jsou určeny k regulaci organismů, které mají škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat nebo na materiály (například dřevo). Biocidní přípravky mají v každodenním životě občanů EU důležitou úlohu: insekticidy a dezinfekční prostředky kupříkladu zásadním způsobem pomáhají kontrolovat šíření nemocí přenášených vektory, nemocí přenášených potravou nebo nemocničních nákaz. Klíčová úloha biocidních přípravků v oblasti ochrany veřejného zdraví se obzvláště projevila v době pandemie COVID-19, během níž jsou dezinfekční přípravky zásadně důležité pro kontrolu šíření tohoto onemocnění.
Nařízením o biocidních přípravcích byl zaveden dvoufázový postup, kterým má být dosaženo cíle tohoto nařízení, totiž zlepšit fungování trhu EU s biocidními přípravky a současně zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí 3 . Účinné látky, které jsou přísadami biocidních přípravků, jež působí proti jednomu nebo více cílovým organismům, musí být schváleny na úrovni Unie nebo zařazeny do přílohy I nařízení o biocidních přípravcích, která obsahuje seznam tzv. „účinných látek s nízkým rizikem“ 4 . Aby byla účinná látka schválena, musí žadatelé předložit úplnou dokumentaci, již nejprve posoudí hodnotící členský stát. Posouzení hodnotícího členského státu přezkoumají zástupci ostatních členských států ve Výboru pro biocidní přípravky Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). Výbor vypracuje stanovisko agentury, na jehož základě Komise o schválení rozhodne. Schválení mají omezenou platnost, ale mohou být na základě vyhodnocení příslušné žádosti obnovena. Účinné látky se schvalují pro konkrétní typy přípravků uvedené v příloze V nařízení o biocidních přípravcích, v níž je vymezeno 22 typů přípravků 5 . Biocidní přípravky, které tyto účinné látky obsahují, následně musí být před dodáním na trh a použitím povoleny na vnitrostátní nebo unijní úrovni.
Výjimku tvoří biocidní přípravky, které obsahují účinné látky zařazené do pracovního programu přezkumu stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích 6 (dále jen „program přezkumu“) a které mohou být do konečného rozhodnutí o schválení příslušné účinné látky či příslušných účinných látek dodávány na trh a používány podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států. Možnost odchýlit se od pravidel stanovených v nařízení o biocidních přípravcích existuje rovněž v případě ohrožení veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí – v takových situacích mohou členské státy udělit dočasná povolení k dodávání nepovolených přípravků na trh. Pokud Komise členským státům udělí příslušnou odchylku, mohou rovněž povolit přípravky obsahující neschválené účinné látky v zájmu ochrany kulturního dědictví. Při splnění určitých podmínek 7 mohou být povoleny i biocidní přípravky obsahující novou účinnou látku, jejíž hodnocení právě probíhá.
Předkládaná zpráva byla vypracována podle čl. 65 odst. 4 nařízení o biocidních přípravcích, který Komisi ukládá vypracovat na základě zpráv, jež členské státy podaly o provádění uvedeného nařízení na svém území, souhrnnou zprávu a předložit ji Evropskému parlamentu a Radě. Příslušnou zprávu předložily všechny členské státy kromě České republiky. Podle čl. 65 odst. 3 mají členské státy ve zprávách uvádět zejména informace o i) výsledcích úředních kontrol, ii) otravách, iii) nepříznivých účincích na životní prostředí a iv) používání nanomateriálů. Členské státy nicméně neposkytly žádné informace o nepříznivých účincích na životní prostředí, neboť tento druh údajů pro první zprávu nebyly schopny shromáždit. Komise se členskými státy prodiskutuje možnosti, jak zajistit, aby byl sběr těchto údajů zahájen pro příští zprávu (jež má být předložena v roce 2025). Zpráva se týká období ode dne použitelnosti nařízení o biocidních přípravcích (tj. od 1. září 2013) do 31. prosince 2019. Vedle informací poskytnutých členskými státy tato zpráva vychází také z údajů získaných z elektronické platformy 8 , jež se používá k předkládání a posuzování žádostí, a z informací uvedených v souhrnné zprávě 9 o zjišťovacích misích, které v letech 2017 a 2018 vykonalo Generální ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin. Zpráva je doplněna pracovním dokumentem útvarů 10 , v němž jsou zjištění představená ve zprávě podrobně doložena.
2.Stav provádění nařízení o biocidních přípravcích
2.1.Schvalování účinných látek
Stávající účinné látky zařazené do programu přezkumu
Program přezkumu 11 byl zahájen podle směrnice o biocidních přípravcích a původně měl být dokončen za deset let. Jelikož se však ukázalo, že hodnocení dokumentací předložených v rámci žádostí nebudou v původní lhůtě dokončena, program musel být dvakrát prodloužen, nejprve v rámci směrnice o biocidních přípravcích 12 do 14. května 2014 a poté v rámci nařízení o biocidních přípravcích 13 do 31. prosince 2024.
Provádění programu přezkumu se nadále potýká se značnými prodlevami. Ke dni 31. prosince 2019 bylo dokončeno pouze 35 % souvisejících činností. Komise přijala rozhodnutí o schválení nebo neschválení účinných látek pro 252 kombinací účinné látky a typu přípravku (179 z těchto rozhodnutí bylo přijato podle nařízení o biocidních přípravcích), přičemž stále probíhá přezkum u 474 kombinací účinné látky a typu přípravku. Jak je vidět na obrázku 1, v období 2014–2016 byl zaznamenán stálý růst počtu přijatých rozhodnutí, avšak v letech 2017–2018 se jejich počet výrazně snížil.
Obrázek 1: Počet kombinací účinné látky a typu přípravku, pro něž Komise přijala rozhodnutí o schválení nebo neschválení
Tento pokles byl způsoben tím, že se snižoval počet hodnocení dokončených členskými státy. Zatímco v období 2014–2018 členské státy agentuře ECHA předložily celkem 130 zpráv o posouzení, v roce 2018 byla předložena pouze jedna zpráva a v roce 2019 jich bylo sedm. Jako hlavní faktory, jež zapříčiňují zdržení, členské státy uvedly: nedostatek dostupných zdrojů, prodlení, s nimiž žadatelé předkládají dodatečné údaje vyžádané členskými státy v průběhu hodnocení, složité technické otázky v případě konkrétních dokumentací, změny technických pokynů a přijetí nových vědeckých kritérií 14 pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému.
Komise a agentura ECHA přijaly opatření s cílem řešit přetrvávající zpoždění v provádění programu přezkumu. Komise již v roce 2015 zaslala členským státům dopisy, v nichž zdůraznila, jak je důležité program přezkumu dokončit. V roce 2017 zahájila jednání s členskými státy a zúčastněnými stranami, aby porozuměla hlavním příčinám prodlev a určila možná opatření ke zlepšení. Seznam opatření 15 byl schválen v březnu 2018. Agentura ECHA na základě výsledků průzkumu provedeného mezi členskými státy a informací shromážděných na pracovním setkání, které se konalo v roce 2019, navrhla akční plán 16 , jenž byl Komisí a příslušnými orgány členských států schválen v únoru 2020.
Nové účinné látky
Inovace v oblasti nových biocidních účinných látek jsou spíše omezené. Od začátku použitelnosti nařízení o biocidních přípravcích bylo ohodnoceno pouze deset nových účinných látek pro třináct kombinací účinné látky a typu přípravku, z nichž bylo devět schváleno.
Kritéria vyloučení a kritéria pro náhradu
V nařízení o biocidních přípravcích byla stanovena kritéria vyloučení 17 , aby se zajistilo, že se přestanou používat ty nejnebezpečnější účinné látky, a dále kritéria pro náhradu látek vzbuzujících zvláštní obavy 18 . Látky, které splňují kritéria vyloučení, v zásadě nemohou být schváleny, pokud se na ně nevztahují určité odchylky 19 . Na základě kritérií vyloučení zatím nebyly schváleny tři účinné látky pro tři kombinace účinné látky a typu přípravku a na základě kritérií pro náhradu čtyři účinné látky pro devět kombinací účinné látky a typu přípravku. Schváleno bylo 21 účinných látek, které splňovaly kritéria vyloučení 20 , pro 24 kombinací účinné látky a typu přípravku a 20 účinných látek, které splňovaly kritéria pro náhradu, pro 37 kombinací účinné látky a typu přípravku. Devět z uvedených schválených účinných látek splňujících kritéria vyloučení jsou rodenticidy, jež jsou považovány za nezbytné k regulaci nebezpečí pro zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí, neboť neexistují dostatečně účinné alternativy. Na dalších dvanáct účinných látek se vztahovala přechodná opatření uvedená v čl. 90 odst. 2 nařízení o biocidních přípravcích, podle nichž musela být rozhodnutí o schválení přijata na základě předcházející směrnice o biocidních přípravcích, která kritéria vyloučení neobsahovala. Zatím není možné posoudit, zda kritéria vyloučení a kritéria pro náhradu povedou k nahrazování nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami. Kritéria vyloučení však odrazují od podávání žádostí o obnovení schválení, pro což svědčí to, že nebyla předložena žádost o obnovení schválení šesti účinných látek splňujících kritéria vyloučení a dvou účinných látek splňujících kritéria pro náhradu.
2.2.Povolování přípravků
V důsledku zpoždění v provádění programu přezkumu se na většinu (několik desítek tisíc) přípravků dostupných na trhu stále vztahují vnitrostátní právní předpisy, které se v jednotlivých členských státech velmi liší. V řadě členských států je nutné dodání přípravků na trh pouze předem oznámit 21 , zatímco v jiných členských státech přípravky musí být povoleny.
V souladu s pravidly stanovenými v nařízení o biocidních přípravcích je povoleno zhruba 9 000 přípravků, které jsou povoleny v návaznosti na schválení účinných látek v nich obsažených. U většiny přípravků povolených podle nařízení o biocidních přípravcích (asi 6 400 přípravků) bylo povolení uděleno postupy pro vzájemné uznávání 22 a přibližně u 2 600 přípravků nezávislými postupy pro vnitrostátní povolení.
Pokud jde o program přezkumu stávajících účinných látek, členské státy nedodržují lhůty, které jsou v nařízení o biocidních přípravcích stanoveny pro provedení různých postupů povolování přípravků 23 . Zejména v případě vzájemného uznávání došlo ke zpoždění u více než 60 % postupů (asi u třetiny z nich o 1–2 roky a zhruba u poloviny o více než 2 roky).
Nařízení o biocidních přípravcích obsahuje zvláštní ustanovení 24 týkající se řešení sporných bodů, jež mohou vyvstat mezi členskými státy v souvislosti s postupy pro vzájemné uznávání, a tato ustanovení svůj účel dosud plnila velmi dobře. Většina sporných bodů byla vyřešena v rámci koordinační skupiny 25 a pouze 8 % sporných bodů bylo předloženo Komisi.
Přípravky obsahující účinné látky, které se mají nahradit, mohou být povoleny pouze na základě srovnávacího posouzení. Bylo provedeno 1 394 těchto posouzení a ve velké většině případů (1 289) bylo následně uděleno povolení bez omezení. Pro povolování přípravků obsahujících účinné látky, které jsou méně škodlivé, je naopak určen zjednodušený postup. Zjednodušeným postupem bylo dosud povoleno 232 přípravků a v členských státech bylo učiněno celkem 474 oznámení o dodání těchto přípravků na trh.
Dosud bylo předloženo 138 žádostí o povolení Unie 26 , z nichž se 106 týkalo kategorií biocidních přípravků 27 . Komise udělila jedenáct povolení Unie, jedno pro jednotlivý přípravek a zbylých deset pro kategorie biocidních přípravků, jež celkem zahrnovaly 66 přípravků. Bylo podáno 183 žádostí o povolení Unie pro tzv. stejné biocidní přípravky 28 , z nichž se 105 týkalo kategorií biocidních přípravků, přičemž dosud byla udělena dvě povolení. Také v případě postupů udělování povolení Unie dochází ke zpožděním, především při posuzování hodnotícím členským státem, a dodnes se ve stanovené lhůtě nepodařilo dokončit žádný postup pro povolení Unie: asi dvě třetiny postupů mají zpoždění do jednoho roku, kolem 20 % postupů je opožděno o 1–2 roky a zhruba 10 % z nich o více než 2 roky.
Odchylky od požadavků na povolení
V letech 2014–2019 devět členských států využilo možnosti uvedené v čl. 55 odst. 1 a udělilo 135 dočasných povolení pro přípravky, které považovaly za nezbytné k odvrácení ohrožení veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí. Od března 2020 uvedené ustanovení v hojné míře využívaly téměř všechny členské státy, aby mohlo být na trh dodáno dostatečné množství dalších dezinfekčních prostředků, po nichž panovala obrovská poptávka, neboť byly zapotřebí ke kontrole šíření onemocnění COVID-19. Komise v období od března do listopadu 2020 obdržela bezmála 600 oznámení o vnitrostátních povoleních. Osm měsíců po vypuknutí pandemie COVID-19 lze učinit závěr, že uvedené mimořádné opatření zakotvené v nařízení o biocidních přípravcích umožnilo nebývalou situaci v době pandemie zvládnout.
Pouze jeden členský stát udělil dočasné povolení pro přípravek obsahující dosud neschválenou novou účinnou látku.
Do konce roku 2019 dva členské státy požádaly o odchylku podle čl. 55 odst. 3 nařízení o biocidních přípravcích, aby mohly povolit přípravky, jež obsahují na místě generovaný dusík, pro účely ochrany kulturního dědictví. V roce 2020 o odchylku podle téhož článku požádalo dalších pět členských států. Komise odchylku ve všech případech udělila.
2.3.Ošetřené předměty
Článek 58 nařízení o biocidních přípravcích obsahuje ustanovení týkající se předmětů, které byly ošetřeny biocidním přípravkem nebo které biocidní přípravek obsahují. Biocidními přípravky se ošetřuje celá škála běžných produktů, jako je například dřevo, nátěry či textilní výrobky, a to především za účelem jejich ochrany. Tyto předměty mohou být ošetřovány pouze účinnými látkami povolenými pro příslušný typ přípravku (účinné látky buď musí být schváleny či zařazeny do programu přezkumu, nebo musela být žádost o jejich schválení předložena v době před zářím 2013) a musí splňovat veškeré podmínky nebo omezení uvedené ve schválení dané účinné látky. Nařízení o biocidních přípravcích rovněž stanoví konkrétní požadavky na označování ošetřených předmětů.
Z kontrol provedených členskými státy v letech 2014–2018 29 vyplývá, že poměrně málo předmětů je ošetřováno nepovolenými účinnými látkami, avšak ve větším počtu případů nejsou splněny požadavky týkající se označování. Označení nejméně 30 % zkontrolovaných předmětů bylo chybné nebo neúplné a ve dvou členských státech 30 dosahovala míra neplnění těchto požadavků asi 80 %.
V roce 2019 členské státy uskutečnily projekt koordinovaný podskupinou pro nařízení o biocidních přípravcích, zřízenou v rámci fóra pro výměnu informací o prosazování 31 , který se zaměřoval na prosazování uvedeného nařízení. Výsledky tohoto projektu 32 dokládají, že požadavek používat k ošetření předmětů výhradně povolené účinné látky je ve velké míře dodržován. Provedené kontroly rovněž prokázaly velmi vysokou míru dodržování povinného označování. Nižší míra plnění požadavků však byla zjištěna, pokud jde o kvalitu a úplnost informací, jež mají být na označení uvedeny.
Ve třech případech členské státy požádaly Komisi, aby rozhodla, zda se daný přípravek považuje za biocidní přípravek, nebo ošetřený předmět 33 . Komise přijala tři související rozhodnutí 34 .
2.4.Výskyty otrav
Všechny členské státy určily toxikologická centra, avšak výskyty otrav evidují odlišným způsobem. Celkový počet evidovaných otrav 35 se pohyboval od 5 248 (v roce 2013) do 14 135 (v roce 2018). Z dostupných údajů vyplývá, že ve většině případů došlo k otravě dezinfekčními prostředky (47–59 % ročně zaznamenaných otrav) a přípravky používanými k regulaci škodlivých organismů (39–50 %). Pokud jde o závažnost otrav, nejvyšší počet smrtelných či téměř smrtelných případů otravy lidí nebo necílových živočichů byl způsoben přípravky používanými k regulaci škodlivých organismů.
Nejčastější cestou expozice vedoucí k otravě je u dětí a živočichů (domácích zvířat) požití, zatímco u dospělých lidí převažuje inhalace.
Většina členských států přijala opatření s cílem vzdělávat širokou veřejnost a zvýšit informovanost o bezpečném používání biocidních přípravků a o rizicích a přínosech spojených s jejich používáním. Prevence otrav by se mohla zlepšit tím, že se do podpory omezení používání biocidních přípravků a poskytování informací o jejich bezpečném používání (zejména o bezpečném používání dezinfekčních prostředků a rodenticidů) zapojí všechny členské státy.
2.5.Prosazování
Každý členský stát musí zajistit vhodný systém úředních kontrol, jehož účelem je prosazovat dodržování nařízení o biocidních přípravcích. Správní struktury členských států se liší a mnohdy je do prosazování tohoto nařízení zapojeno více orgánů. Ve dvaceti členských státech byly zavedeny obecné strategie prosazování nařízení o biocidních přípravcích. Ve většině případů zahrnují jak proaktivní kontroly (na základě rizik), tak kontroly v návaznosti na stížnosti.
Míra dodržování nařízení o biocidních přípravcích zjištěná členskými státy při kontrolách v období, na něž se tato zpráva vztahuje, se v jednotlivých členských státech velmi liší. Některé členské státy uvedly, že míra dodržování pravidel stanovených v daném nařízení pro dodávání přípravků na trh byla vysoká, zatímco v jiných členských státech byla nízká. Vysoká míra nedodržování uvedených pravidel v některých členských státech může souviset s tím, že většina kontrol byla provedena v návaznosti na stížnosti, jejichž předmětem bylo podezření, že se na trhu vyskytují přípravky bez patřičného povolení.
Velmi rozdílný stav v různých členských státech odhalily také kontroly biocidních přípravků obsahujících účinné látky, které jsou zařazeny do programu přezkumu a jejichž hodnocení ještě nebylo dokončeno, a dodávaných na trh v souladu s vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu 36 .
Pouze čtyři členské státy (Estonsko, Polsko, Slovensko a Švédsko) uvedly údaje o kontrolách reziduí v potravinách a krmivech. Ve většině případů však nebylo možné konkrétně určit, z jakého konkrétního použití biocidního přípravku rezidua pocházejí (použití na ochranu rostlin, biocidního použití nebo jiných způsobů použití). Předložené údaje dokládají, že rezidua v potravinách a krmivech jen ve velmi málo případech překročila příslušný maximální povolený limit rezidua.
Harmonizace prosazování
Podskupina pro nařízení o biocidních přípravcích v rámci fóra pro výměnu informací o prosazování přispívá k harmonizaci prosazování na úrovni EU. První projekt v oblasti harmonizovaného prosazování se zabýval ošetřenými předměty (viz oddíl 2.3) a byl v provozní fázi v roce 2019. Provozní fáze druhého projektu, jehož předmětem jsou účinné látky v biocidních přípravcích, je naplánována na rok 2022.
2.6.Používání nanomateriálů v biocidních přípravcích
Nařízení o biocidních přípravcích zahrnuje definici nanomateriálů, která je uvedena v doporučení Komise ze dne 18. října 2011 37 , a pro nanomateriály stanoví zvláštní pravidla. Podle čl. 4 odst. 4 nařízení o biocidních přípravcích se schválení účinné látky nevztahuje na nanomateriály, pokud tak není výslovně stanoveno. Pokud jsou v biocidním přípravku obsaženy nanomateriály, rizika pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí musejí být posouzena zvlášť (čl. 19 odst. 1 písm. f)) a biocidní přípravky obsahující nanomateriály nejsou způsobilé pro zjednodušený postup povolování (čl. 25 písm. c)). Použije-li se biocidní přípravek obsahující nanomateriály k ošetření předmětu, musí označení ošetřeného předmětu uvádět názvy všech nanomateriálů, které jsou v daném přípravku obsaženy.
Dosud byly schváleny pouze dvě biocidní účinné látky, které se považují za nanomateriály 38 . Povolen byl jenom jeden přípravek v jedenácti členských státech 39 . U tohoto přípravku byl učiněn závěr, že se při jeho použití nepředpokládá expozice primárním částicím na nanoúrovni. Další dvě účinné látky, jež se považují za nanomateriály, jsou zařazeny do programu přezkumu 40 .
3.Závěry
Osm let od přijetí nařízení o biocidních přípravcích jsou všechna jeho ustanovení plně účinná. Význam biocidních přípravků, a to především dezinfekčních prostředků používaných k osobní hygieně a dezinfekci povrchů, se obzvláště prokázal v době pandemie COVID-19. Použitím ustanovení o odchylkách, která byla v rámci nařízení o biocidních přípravcích zavedena, aby bylo možné reagovat na mimořádné situace, se vyřešil závažný nedostatek dezinfekčních prostředků, poté co poptávka po nich prudce stoupla. Díky společnému úsilí průmyslového odvětví, členských států a Komise se nebývalou situaci způsobenou pandemií COVID-19 podařilo zvládnout.
Jako hlavní problémy jsou v této zprávě určeny pomalý průběh hodnocení účinných látek zařazených do programu přezkumu a neustálá velká zpoždění jak ve schvalování účinných látek, tak v povolování přípravků. Pomalý průběh hodnocení účinných látek zařazených do programu přezkumu, který byl zjištěn 41 již v souvislosti se směrnicí o biocidních přípravcích, přetrvává i v době, kdy se používá nařízení o biocidních přípravcích. A tak je pět let před koncem již dvakrát prodloužené lhůty, který je stanoven na 31. prosince 2024, dokončeno pouhých 35 % pracovního programu.
Inovace v oblasti nových účinných látek byly v rámci nařízení o biocidních přípravcích velmi omezené. Podle zúčastněných stran brání rozvoji inovací v této oblasti vysoké regulační náklady a velmi zdlouhavé postupy, poměrně malý trh s biocidními přípravky a jeho roztříštěnost i malá návratnost investic. Od vývoje nových účinných látek odrazuje také pomalý průběh programu přezkumu, jelikož přípravky obsahující účinné látky, které jsou do programu přezkumu zařazeny a jejichž hodnocení ještě nebylo dokončeno, lze dodávat na trh v souladu s vnitrostátními předpisy, aniž by musela být dodržena omezení zavedená nařízením o biocidních přípravcích na ochranu zdraví a životního prostředí. Rozvoji inovací v této oblasti by mohly pomoci veřejné investice do výzkumu.
Pro splnění cílů nařízení o biocidních přípravcích je proto zásadní, aby byl program přezkumu dokončen. Čím déle se bude dokončení tohoto pracovního programu oddalovat, tím déle se budou moci na trh dodávat biocidní přípravky obsahující účinné látky, jejichž bezpečnost a účinnost ještě nebyly zhodnoceny. Je proto nezbytně nutné urychlit hodnocení stávajících účinných látek a dokončit program přezkumu co nejdříve.
Mimoto se na Komisi obrací stále více společností, kterým se nedaří vyhledat hodnotící členský stát, kterému by předložily žádost o schválení nebo obnovení schválení účinných látek či žádost o povolení biocidních přípravků (ať už jako referenčnímu členskému státu v případě vzájemného uznání, nebo jako hodnotícímu členskému státu v případě povolení Unie), neboť všechny oslovené členské státy to odmítly.
Hlavní příčinou veškerých zaznamenaných prodlev – a tím i obtíží společností, které nemohou nalézt referenční nebo hodnotící členské státy, jež by přijaly jejich žádosti – je systémový nedostatek zdrojů v členských státech.
Komise proto vyzývá členské státy, aby příslušným orgánům zajistily náležité zdroje, díky kterým budou moci plnit veškeré povinnosti, jež jim ukládá nařízení o biocidních přípravcích, ve stanovených lhůtách. Komise členské státy rovněž vybízí, aby přezkoumaly poplatky, které vybírají za úkony provedené v rámci postupů podle nařízení o biocidních přípravcích, pokud jde o přiměřenost jejich výše, a případně omezily příjmy z těchto poplatků určené na pokrytí činností souvisejících s tímto nařízením. Komise také vyhlásí výzvu za účelem zadání zakázky na poskytnutí zvláštní technické podpory pro příslušné orgány členských států na dokončení příslušných hodnocení. V rámci úplného hodnocení nařízení o biocidních přípravcích, které je naplánováno na rok 2025, bude provedena podrobná analýza účelnosti současného regulačního rámce, na jejímž základě se rozhodne o tom, zda jsou zapotřebí další opatření.
Pokud členské státy nepřijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby jejich orgány mohly vykonávat úlohu hodnotícího orgánu v souvislosti s žádostmi o schválení, povolení a jejich obnovení, nemůže regulační systém zavedený nařízením o biocidních přípravcích fungovat správně.