EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 24.11.2015

COM(2015) 586 final

2015/0270(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.Odůvodnění a cíle návrhu

Zpráva pěti předsedů 2 a návazné sdělení Komise 3 stanovily jasný plán prohloubení hospodářské a měnové unie (dále jen „HMU“), včetně kroků k dalšímu omezení rizik pro finanční stabilitu. Dokončení bankovní unie představuje nezbytný krok na cestě k úplné a prohloubené HMU. U jednotné měny je jednotný a plně integrovaný finanční systém klíčovým prvkem pro efektivní přenos měnové politiky, odpovídající rozložení rizika mezi členskými státy a pro všeobecnou důvěru v bankovní systém v eurozóně.

Zpráva pěti předsedů konkrétně navrhuje v dlouhodobém výhledu zavést evropský systém pojištění vkladů jako třetí pilíř plnohodnotné bankovní unie vedle dohledu nad bankami, kterým byl pověřen jednotný mechanismus dohledu, a řešení krizí bank, které má zajišťovat jednotný mechanismus pro řešení krizí.

Zpráva pěti předsedů upozorňuje, že vzhledem k tomu, že stávající uspořádání systémů pojištění vkladů na vnitrostátní úrovni je i nadále zranitelné vůči velkým lokálním otřesům, společné pojištění vkladů by zvýšilo odolnost bankovní unie vůči budoucím krizím.

Ve svém návazném sdělení ze dne 21. října se Komise zavázala do konce roku 2015 předložit legislativní návrh obsahující první kroky směrem ke společnému evropskému systému pojištění vkladů s cílem vytvořit evropštější systém odpojený od jednotlivých států, aby se zvýšila finanční stabilita, aby si občané mohli být jisti tím, že bezpečí jejich vkladů nezávisí na jejich zeměpisném umístění, a aby zdravé banky nebyly trestány kvůli místu svého usazení.

Komise v souladu se zprávou pěti předsedů uvedla, že první krok bude směřovat ke sdílenějšímu systému vycházejícímu z koncepce založené na zajištění, který bude zohledňovat různé úrovně financování ve vnitrostátních systémech a otázky rizik morálního hazardu. Byl by zřízen společný fond pro pojištění vkladů, řízený pod záštitou stávajícího Jednotného výboru pro řešení krizí. Evropský systém pojištění vkladů by byl pro členské státy eurozóny povinný a byl by otevřen členským státům mimo eurozónu, které jsou ochotny se k bankovní unii připojit.

Evropský systém pojištění vkladů by se během několika let postupně vyvíjel ze systému zajištění až do podoby plně sdíleného systému soupojištění. V rámci snah o prohloubení hospodářské a měnové unie a práce na zřízení mechanismů překlenovacího financování určených Jednotnému fondu pro řešení krizí a práce na přípravě společné fiskální pojistky je tento krok nezbytný pro snížení vazeb bank a státu v jednotlivých členských státech prostřednictvím opatření směřujících ke sdílení rizik mezi všemi členskými státy v bankovní unii, a tím i pro posílení bankovní unie při plnění jejího klíčového cíle. Toto sdílení rizik vyplývající z opatření k posílení bankovní unie však musí probíhat souběžně s opatřeními ke snižování rizik, která mají příměji narušit vazby bank a státu.

1.2.Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Po zavedení jednotného mechanismu dohledu nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 4 a jednotného mechanismu pro řešení krizí nařízením (EU) č. 806/2014 5 řeší evropský systém pojištění vkladů nesoulad mezi unijním dohledem a řešením problémů bank v zúčastněných členských státech na jedné straně a účinností a důvěryhodností vnitrostátních systémů pojištění vkladů v případě selhání týchž bank podle směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů 6 (směrnice o systémech pojištění vkladů) na straně druhé.

Toto navrhované nařízení vychází ze stávajícího rámce vnitrostátních systémů pojištění vkladů, které upravuje směrnice o systémech pojištění vkladů. V důsledku tohoto navrhovaného nařízení bude posíleno jednotné uplatňování rámce pojištění vkladů v členských státech zúčastněných v evropském systému pojištění vkladů tím, že rozhodovací, monitorovací a donucovací pravomoci týkající se rámce pojištění vkladů budou přiděleny Jednotnému výboru pro řešení krizí a pojištění vkladů (dále jen „výbor“).

1.3.Soulad s ostatními politikami Unie

Evropský systém pojištění vkladů by přispěl ke snížení závislosti mezi vnímanou fiskální situací jednotlivých členských států a náklady na financování bank působících v těchto členských státech, a tím by napomohl přerušení vazby mezi státy a bankami. Tento krok by zvýšil odolnost bankovního sektoru vůči budoucím krizím a přispěl by k obecnému cíli finanční stability, který je oporou hospodářské a měnové politiky Unie. Rizika by se rozložila do větší šíře, což by zvýšilo finanční stabilitu nejen v dotčeném členském státě, ale i v ostatních zúčastněných i nezúčastněných členských státech tím, že by byly omezeny potenciální nakažlivé účinky. Navíc by nařízení pomohlo obnovit rovné podmínky na vnitřním trhu díky omezení konkurenční nevýhody, která postihuje zdravé banky v důsledku místa jejich usazení. V prostředí finanční stability je poskytování úvěrů ze strany finančních institucí ve prospěch širší ekonomiky motivováno sníženými náklady na financování pro finanční instituce, což posiluje růst a zaměstnanost a zvyšuje konkurenceschopnost hospodářství Unie.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

2.1.Právní základ

Právním základem pro navrhované nařízení je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, který umožňuje přijetí opatření ke sbližování vnitrostátních právních předpisů, jejichž cílem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

Cílem navrhovaného nařízení je zachovat integritu a posílit fungování vnitřního trhu. Jednotné uplatňování jednotného souboru pravidel pro ochranu vkladů by spolu s přístupem k Evropskému fondu pro pojištění vkladů (dále jen „fond pro pojištění vkladů“) řízenému ústředním orgánem přispělo k řádnému fungování finančních trhů Unie a k finanční stabilitě v Unii. Odstranilo by překážky výkonu základních svobod tím, že by předcházelo významnému narušování hospodářské soutěže, přinejmenším v těch členských státech, které sdílejí dohled a řešení problémů úvěrových institucí a ochranu vkladatelů na evropské úrovni.

Článek 114 SFEU je tudíž vhodným právním základem.

2.2.Subsidiarita (pro nevýlučnou pravomoc)

Podle zásady subsidiarity, která je stanovena v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, by měla Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, jednat pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

V současné situaci, kdy si systémy pojištění vkladů ponechávají čistě vnitrostátní povahu, jsou tyto systémy zranitelné vůči velkým místním šokům, neboť zachovávají silný vzájemný vztah mezi bankami a jejich příslušným státem. Tato situace narušuje homogenitu ochrany vkladů a může přispět k nedostatečné důvěře investorů.

Kromě toho podstatné rozdíly z hlediska ochrany vkladatelů prováděné na vnitrostátní úrovni, na kterou působí zvláštní místní podmínky a omezení financování, mohou narušit integritu vnitřního trhu.

Pouze akce na evropské úrovni může zajistit vhodné pojištění vkladů pro vkladatele napříč vnitřním trhem a oslabit vazbu mezi vnitrostátními systémy pojištění vkladů a finanční situací příslušného státu.

Jednotný mechanismus dohledu zajišťuje rovné podmínky v oblasti dohledu nad bankami a zmenšuje riziko nemístné tolerance. Jednotný mechanismus pro řešení krizí zaručuje, že v případě selhání banky může být provedena restrukturalizace s nejnižšími náklady, daňoví poplatníci budou přiměřeně chráněni a věřitelům a úvěrovým institucím se dostane spravedlivého a rovného zacházení na celém vnitřním trhu, aniž by byli trestáni v důsledku místa svého usazení. Ve stejném duchu je přiměřené, aby Unie podnikla legislativní kroky s cílem zřídit mechanismus nutný k ochraně vkladů úvěrových institucí, které by spadaly do oblasti působnosti bankovní unie.

Kromě toho by evropský systém pojištění vkladů přinesl významné úspory z rozsahu a zabránil negativním vnějším faktorům, které by mohly nastat v důsledku čistě vnitrostátních rozhodnutí a čistě vnitrostátního financování.

2.3.Proporcionalita

V bankovní unii se dohled nad bankami a řešení problémů provádějí na téže úrovni orgánu. Pokud by měl evropský orgán pro řešení krizí rozhodovat o likvidaci banky nebo řešení krize banky, aniž by byl schopen zajistit, že během tohoto procesu budou ochráněny vklady, docházelo by k napětí způsobujícímu rizika z hlediska finanční stability. Nedávná krize zdůraznila potřebu rychlé a rozhodné akce kryté mechanismy financování na evropské úrovni. Evropský systém pojištění vkladů by zajistil, aby byla tatáž pravidla uplatňována k ochraně vkladů stejným způsobem v kterémkoli zúčastněném členském státě. Přiměřené záložní financování by zmírnilo problémy v jednotlivých bankách, aby nezpůsobovaly ztrátu důvěry v celý bankovní systém dotčeného členského státu nebo jiných členských států, o kterých se trhy domnívají, že jsou vystaveny podobnému riziku.

Větší míra právní jistoty, řádně sladěné pobídky v kontextu bankovní unie a hospodářský prospěch plynoucí z centrálních a jednotných opatření za účelem ochrany vkladatelů znamenají, že návrh je v souladu se zásadou proporcionality.

2.4.Volba nástrojů

Postupné stále centralizovanější uplatňování pravidel pojištění vkladů, která jsou stanovena ve směrnici o systémech pojištění vkladů, ze strany jediného unijního orgánu v zúčastněných členských státech může být zajištěno pouze v případě, že pravidla, kterými se řídí vytvoření a fungování evropského systému pojištění vkladů, budou přímo použitelná v členských státech, a nebude tak docházet k odlišnému výkladu v jednotlivých členských státech. To spolu se skutečností, že na úrovni bankovní unie bude zřízen fond pojištění vkladů, který bude řídit výbor zastupující všechny členy bankovní unie, vyžaduje jako vhodný právní nástroj nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI SUBJEKTY A POSOUZENÍ DOPADŮ

3.1.V čem problém spočívá a proč se jedná o problém?

Systémy pojištění vkladů existují ve všech členských státech, jak požaduje směrnice o systémech pojištění vkladů. Přestože tyto systémy sdílejí určité společné aspekty týkající se jejich hlavních prvků a jejich fungování, důležité aspekty jsou stále ponechány v pravomoci členských států. Členské státy mohou rovněž se souhlasem Evropské komise schválit snížené cílové úrovně disponibilních finančních prostředků.

Rozdíly ve výši financování a velikosti stávajících 38 systémů pojištění vkladů v EU mohou nepříznivě ovlivnit důvěru vkladatelů a mohly by narušit fungování vnitřního trhu.

3.2.Proč by měla EU jednat?

3.3.Čeho lze dosáhnout?

Množstevní analýza posuzovala účelnost plně sdíleného evropského systému pojištění vkladů při řešení případných výplat vkladů. Z analýzy vyplývá, že počet a velikost bank, u nichž by mohl výplaty zajistit fond pro pojištění vkladů, se v rámci evropského systému pojištění vkladů ve všech členských státech v porovnání s vnitrostátními systémy pojištění vkladů významně zvyšují.

Analýza dále ukazuje, že očekávaný výpadek výplat vyjádřený jako procento cílové úrovně by byl u evropského systému pojištění vkladů nižší než výpadek kteréhokoli z vnitrostátních systémů pojištění vkladů.

3.4.Jaké jsou možné varianty pro dosažení cílů?

3.4.1.Stávající výše financování ve struktuře evropského systému pojištění vkladů

Posouzení ukazuje, že evropský systém pojištění vkladů by začal s velmi nesourodými úrovněmi financování vnitrostátních systémů pojištění vkladů. To znamená, že evropský systém pojištění vkladů potřebuje ve své počáteční fázi zajistit podporu likvidity, neboť jinak by vnitrostátní systémy pojištění vkladů stále téměř výlučně závisely na vnitrostátním alternativním financování. Za druhé by evropský systém pojištění vkladů měl být navržen tak, aby se zabránilo neúměrným výhodám pro systémy, které dosud nezačaly shromažďovat finanční prostředky předem, a aby se předešlo prvkům odrazujícím od tohoto postupu v budoucnosti.

3.4.2.Oblast působnosti evropského systému pojištění vkladů

Očekává se, že rozdíly v úrovních financování již nebudou představovat problém, pokud systémy pojištění vkladů dodržely své povinnosti podle směrnice o systémech pojištění vkladů vybudovat finanční prostředky předem. Analýza ukazuje, že jednotný systém by fungoval účinněji, tzn. zajišťoval by vyšší úroveň ochrany, aniž by bylo nutné navýšit celkové příspěvky. Rovněž by mohl lépe snižovat rizika, kterým jsou členské státy vystaveny ze strany svých vnitrostátních bankovních systémů.

3.4.3.Příspěvky

Analýza ukazuje, že i) rizikové váhy příspěvků mění rozložení finanční zátěže mezi bankami určitého bankovního sektoru, ii) hodnocení rizika dané banky ve vztahu k bankám v bankovní unii spíše než k bankám vnitrostátního bankovního sektoru nebo bankovního sektoru systému pojištění vkladů pravděpodobně změní výši příspěvků, které má hradit daná jednotlivá banka. Žádná skupina bank však nebyla určena jako zvýhodněná nebo znevýhodněná.

Pravděpodobnost, že systém pojištění vkladů bude muset mobilizovat finanční prostředky, aby vyplatil náhrady vkladatelům, se zvyšuje s rizikem dané banky. Návrh tedy předpokládá úpravu příspěvků podle rizik, tj. nadále uplatňuje zásadu již stanovenou ve směrnici o systémech pojištění vkladů.

3.5.Základní práva

Navrhované nařízení nemá žádné důsledky z hlediska ochrany základních práv kromě důsledků, které má nařízení a směrnice, které nařízení pozměňuje a které jsou uvedeny v důvodových zprávách k nařízení (EU) č. 806/2014, kterým se zřizuje jednotný mechanismus pro řešení krizí. 

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Pokud jde o jeho funkce související s evropským systémem pojištění vkladů, byl by výbor plně financován správními příspěvky úvěrových institucí přidružených k zúčastněným systémům pojištění vkladů. To pak znamená, že funkce související s evropským systémem pojištění vkladů nebudou vyžadovat příspěvek z rozpočtu EU. Dodatečné lidské zdroje výboru, které činí 22 jednotek v přepočtu na plné pracovní úvazky v podobě plánovaných pracovních míst, smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků v devátém roce, tedy po dosažení fáze plného pojištění, jsou odrazem úkolů, kterými navrhované nařízení výbor pověřuje. Stejně jako při zřízení Jednotného výboru pro řešení krizí pracovní místa požadovaná pro rozšíření úkolů tohoto nového orgánu překračují rozsah cíle snížení počtu zaměstnanců o 5 %, který stanoví sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě COM(2013) 519 ze dne 10. července 2013.

Pokud jde o jeho funkce související s evropským systémem pojištění vkladů, byl by výbor plně financován správními příspěvky úvěrových institucí přidružených k zúčastněným systémům pojištění vkladů. Dodatečné zdroje výboru jsou odrazem úkolů, kterými navrhované nařízení výbor pověřuje.

5.PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ NÁVRHU

5.1.Evropský systém pojištění vkladů

Tento návrh předpokládá zřízení evropského systému pojištění vkladů prostřednictvím změny nařízení (EU) č. 806/2014 (nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí). Pravidla pro fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí by touto změnou nebyla nijak upravena.

5.1.1.Postupný vývoj evropského systému pojištění vkladů

Navrhovaná změna nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí zřizuje evropský systém pojištění vkladů ve třech po sobě jdoucích fázích (čl. 2 odst. 2): systém zajištění, systém soupojištění a systém plného pojištění. Správu evropského systému pojištění vkladů by ve všech fázích zajišťoval výbor společně se zúčastněnými systémy pojištění vkladů nebo v případech, kdy systém pojištění vkladů neprovádí správu sám, vnitrostátní určený orgán odpovědný za správu příslušných zúčastněných systémů pojištění vkladů (čl. 2 odst. 2 druhý pododstavec). Fond pro pojištění vkladů je součástí evropského systému pojištění vkladů. Tento fond by byl naplňován příspěvky, které by banky dlužily a hradily přímo výboru a které by vypočítávaly a fakturovaly zúčastněné systémy pojištění vkladů.

5.1.2.Oblast působnosti evropského systému pojištění vkladů

Evropský systém pojištění vkladů se použije na všechny systémy pojištění vkladů, které jsou úředně uznány v zúčastněném členském státě, a na všechny úvěrové instituce účastnící se těchto systémů. Zúčastněnými členskými státy jsou členské státy, jejichž měnou je euro, a ty ostatní členské státy, které navázaly úzkou spolupráci s Evropskou centrální bankou s cílem zapojit se do jednotného mechanismu dohledu (čl. 4 odst. 1).

Jelikož krytí zajišťované evropským systémem pojištění vkladů je omezeno na povinné funkce, které mají systémy pojištění vkladů podle směrnice, tj. výplaty vkladatelům a příspěvky na řešení krizí, použije se evropský systém pojištění vkladů na všechny systémy, u nichž v zásadě mohou nastat události zakládající výplatu, nebo mohou být povinny přispět na postup řešení krize. To zahrnuje zákonné systémy pojištění vkladů, institucionální systémy ochrany a smluvní systémy, které jsou členským státem úředně uznány za systémy pojištění vkladů (čl. 1 odst. 2 směrnice o systémech pojištění vkladů). Jejich uznání za systémy pojištění vkladů je neoddělitelně spojeno s jejich povinnostmi vyplatit vkladatelům náhradu v případě, že vklady nejsou k dispozici, a přispět na postupy řešení krizí.

Práva a povinnosti, které zúčastněné systémy pojištění vkladů mají v rámci evropského systému pojištění vkladů, jsou práva a povinnosti určeného orgánu v případech, kdy systém pojištění vkladů nespravuje soukromý subjekt, ale určený orgán sám (čl. 2 odst. 2 druhý pododstavec). Tím je zohledněna rozhodovací pravomoc členských států v oblasti zavádění, uznávání a správy systémů pojištění vkladů na vnitrostátní úrovni (viz čl. 2 odst. 18 směrnice).

Bude-li úzká spolupráce členského státu, jehož měnou není euro, pozastavena nebo ukončena, přestanou zúčastněné systémy pojištění vkladů úředně uznané v tomto členském státě a úvěrové instituce přidružené k těmto systémům pojištění vkladů spadat do oblasti působnosti krytí podle nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí jak z hlediska tohoto mechanismu, tak z hlediska evropského systému pojištění vkladů (článek 4). Bude-li spolupráce jen ukončena, bude mít každý z těchto systémů pojištění vkladů také nárok na část disponibilních finančních prostředků, které bude mít v době ukončení k dispozici fond pro pojištění vkladů. Tento nárok slouží k tomu, aby příslušný systém pojištění vkladů získal finanční prostředky, které potřebuje na plnění svých povinností financování podle směrnice. Podíl, který může příslušný systém pojištění vkladů požadovat, závisí na metodě výpočtu. Pokud jde o dolní hranici pro dostatečné financování, kterou stanoví čl. 11 odst. 5 písm. a) směrnice o systémech pojištění vkladů, systém pojištění vkladů nemůže z fondu pro pojištění vkladů žádat více, než je nutné k tomu, aby jeho disponibilní finanční prostředky dosáhly dvou třetin své cílové úrovně. Výbor by po dohodě s daným členským státem rozhodl o způsobech a podmínkách převodu finančních prostředků do příslušného systému pojištění vkladů do tří měsíců.

5.1.3.Obecné zásady platné pro evropský systém pojištění vkladů

Článek 6 stanoví obecné zásady, které se použijí jak na jednotný mechanismus pro řešení krizí, tak na evropský systém pojištění vkladů. Tyto zásady se stávají relevantní v případech, kdy výbor či jiné veřejné orgány a subjekty mají pravomoc přijímat rozhodnutí či jiná opatření.

Ani výbor, ani zúčastněný systém pojištění vkladů nesmí diskriminovat subjekty (včetně systémů pojištění vkladů a jejich členských bank), držitele vkladů, investory nebo jiné věřitele usazené v Unii na základě jejich státní příslušnosti nebo místa podnikání (čl. 6 odst. 1). Toto pravidlo je základní zásadou práva Unie a má mimořádný význam na finančních trzích, kde se často vyskytují transakce mezi stranami s různou státní příslušností a s různými místy podnikání.

Povinností výboru a zúčastněného systému pojištění vkladů je provádět jakékoli opatření, návrh či politiku s plným ohledem na jednotnost a integritu vnitřního trhu a s péčí o něj (čl. 6 odst. 2). Odstranění finanční roztříštěnosti je klíčovým motivem bankovní unie a orgány, které zajišťují správu evropského systému pojištění vkladů, musí důkladně posoudit dopad jakéhokoli zvažovaného opatření nebo rozhodnutí v jejich pravomoci z hlediska fungování vnitřního trhu.

Zatímco čl. 6 odst. 3 až 5 o zacházení se skupinami nelze v kontextu evropského systému pojištění vkladů použít, čl. 6 odst. 6 brání tomu, aby výbor přijímal v rámci evropského systému pojištění vkladů rozhodnutí, která vyžadují, aby členské státy poskytly mimořádnou veřejnou finanční podporu, nebo která zasahují do rozpočtové svrchovanosti a fiskálních pravomocí členských států.

V kontextu evropského systému pojištění vkladů může výbor přijímat rozhodnutí určená zúčastněným systémům pojištění vkladů (článek 74f). Zúčastněné systémy pojištění vkladů musí rozhodnutí dodržovat, čl. 6 odst. 7 jim však umožňuje, aby dále upřesnily opatření, která mají být přijata, pokud jsou tato opatření v souladu s dotčeným rozhodnutím výboru.

5.2.Jednotlivé fáze evropského systému pojištění vkladů

Ve všech třech fázích, tedy ve fázi zajištění, soupojištění a plného pojištění, by evropský systém pojištění vkladů jak poskytoval financování, tak kryl ztráty zúčastněných systémů pojištění vkladů.

Financování poskytované evropským systémem pojištění vkladů se zabývá prvotní potřebou likvidity systému pojištění vkladů pro výplatu náhrad vkladatelům ve lhůtě, kterou pro výplatu stanoví směrnice (obvykle sedm pracovních dnů), ale rovněž pro včasné splnění požadavku na příspěvek na řešení krize. Zúčastněné systémy pojištění vkladů musí financování výboru vrátit.

Evropský systém pojištění vkladů by ve všech fázích také kryl ztráty, které zúčastněným systémům pojištění vkladů nakonec vzniknou v důsledku výplaty náhrad vkladatelům nebo příspěvku na řešení krize. Konečná ztráta systému pojištění vkladů je obvykle nižší než jeho platby náhrad vkladatelům nebo jeho příspěvek na řešení krize. Po události zakládající výplatu může systém pojištění vkladů inkasovat pohledávky týkající se nároků na výplatu (pojištěných) vkladů, které měli vkladatelé vůči bance v selhání a které jsou převedeny do zúčastněného systému pojištění vkladů v rozsahu, v jakém vyplatil náhrady vkladatelům (čl. 9 odst. 2 první věta směrnice o systémech pojištění vkladů). Pokud se však banka dostane do platební neschopnosti, a uvedené nároky tudíž nebudou plně uspokojeny, veškeré příjmy z konkursní podstaty snižují konečnou ztrátu systému pojištění vkladů.

Jestliže systém pojištění vkladů přispěl na řešení krize, může být jeho ztráta nižší než výše daného příspěvku, zejména pokud je částka, kterou systém pojištění vkladů dluží v podobě příspěvku, snížena na základě následného ocenění (čl. 109 odst. 1 čtvrtý pododstavec ve spojení s článkem 75 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize).

Evropský systém pojištění vkladů nekryje ztráty prostřednictvím dodatečných plateb zúčastněným systémům pojištění vkladů. Částka prvotního financování, kterou musí zúčastněný systém pojištění vkladů splatit, se namísto toho snižuje o podíl na ztrátě krytý evropským systémem pojištění vkladů.

Výše zajištěného financování a podíl na ztrátě krytý evropským systémem pojištění vkladů v každé fázi narůstají.

5.2.1.Zajištění

Ve fázi zajištění, jejíž trvání se navrhuje na dobu tří let, může evropský systém pojištění poskytovat omezené financování a krýt omezený podíl na ztrátě zúčastněného systému pojištění vkladů, u kterého nastane událost zakládající výplatu nebo který je požádán o příspěvek na řešení krize (článek 41a).

V počáteční fázi zajištění je krytí omezeno na postupy k řešení krize prováděné výborem (čl. 41a odst. 2 a článek 79). Čistě vnitrostátní postupy k řešení krize jsou kryty jen soupojištěním a plným pojištěním.

5.2.1.1.Poskytnutí financování ve fázi zajištění

Financování ve fázi zajištění by bylo poskytnuto v případě deficitu likvidity v zúčastněném systému pojištění vkladů (čl. 41a odst. 2). Postup stanovování deficitu likvidity se liší v závislosti na tom, zda a) pro zúčastněný systém nastala událost zakládající výplatu nebo b) systém musí přispět na řešení krize.

a)V případě události zakládající výplatu zaznamená zúčastněný systém pojištění vkladů (čl. 41b odst. 1) deficit likvidity, jestliže je částka pojištěných vkladů v bance v selhání vyšší než celková výše a) částky disponibilních finančních prostředků, které by zúčastněný systém pojištění vkladů měl hypoteticky mít s přihlédnutím k postupu financování, který stanoví článek 41j; a b) částky mimořádných (následných) příspěvků, které může zúčastněný systém pojištění vkladů shromáždit do tří dnů od události zakládající výplatu.

Částka pojištěných vkladů použitá pro výpočet deficitu likvidity zahrnuje pouze způsobilé vklady do výše standardního krytí v částce 100 000 EUR, nebo ekvivalentu v národní měně (čl. 6 odst. 1 směrnice o systémech pojištění vkladů). Dočasně vysoké zůstatky vymezené v čl. 6 odst. 2 směrnice o systémech pojištění vkladů nebo jakékoli odpočty, které může systém pojištění vkladů provést podle článků 7 nebo 8 směrnice o systémech pojištění vkladů před odškodněním vkladatelů, obvykle nejsou v době události zakládající výplatu známy, a proto se k nim nepřihlíží. Využití hypotetické výše disponibilních finančních prostředků namísto výše skutečné slouží k oslabení možné motivace zúčastněného systému pojištění vkladů nesplnit svou povinnost získávat příspěvky předem v souladu s přesně určeným postupem financování. A konečně jsou doplňkovým zdrojem likvidity, který může snížit deficit likvidity zúčastněného systému pojištění vkladů, mimořádné (následné) příspěvky (čl. 10 odst. 8 směrnice) v rozsahu, v jakém je lze získat během velmi krátkého období. Třídenní období dosahuje přiměřené rovnováhy mezi cílem vyčerpat nejdříve zdroje likvidity v systému pojištění vkladů a nutností odškodnit vkladatele do sedmi pracovních dnů od události zakládající výplatu.

b)V případě řešení krize (čl. 41b odst. 2) je deficitem likvidity částka, kterou zúčastněný systém pojištění vkladů musí přispět na řešení krize, snížená o částku disponibilních finančních prostředků, které by zúčastněný systém pojištění vkladů měl hypoteticky mít s přihlédnutím k postupu financování, který stanoví článek 41j. Hypotetická výše disponibilních finančních prostředků je jediným zdrojem likvidity, který zúčastněný systém pojištění vkladů musí využít ke snížení svého deficitu likvidity. V případě řešení krize není nutné, aby zúčastněný systém pojištění vkladů získával krátkodobé následné příspěvky, neboť čl. 10 odst. 8 směrnice o systémech pojištění vkladů je omezen na události zakládající výplatu.

Má-li zúčastněný systém pojištění vkladů deficit likvidity, může požádat o financování z fondu pro pojištění vkladů až do výše 20 % tohoto deficitu. Zbývajících 80 % deficitu likvidity je třeba pokrýt jinými zdroji financování. Využitím hypotetické výše disponibilních finančních prostředků pro výpočet deficitu likvidity evropský systém pojištění vkladů umožňuje těm systémům pojištění vkladů, které v době události zakládající výplatu mají více disponibilních finančních prostředků, než je požadováno, aby pro svůj (technický) deficit likvidity získaly finanční prostředky z evropského systému pojištění vkladů a své doplňkové finanční prostředky využily na krytí (části) zbývajících 80 % deficitu likvidity. Pro financování poskytované evropským systémem pojištění vkladů je stanoven horní limit.

5.2.1.2.Krytí ztráty ve fázi zajištění

Ve své fázi zajištění kryje evropský systém pojištění vkladů vedle poskytování finančních prostředků na deficit likvidity ve druhém kroku také 20 % nadměrné ztráty zúčastněného systému pojištění vkladů. Pojem nadměrné ztráty se liší v závislosti na tom, zda pro zúčastněný systém nastala událost zakládající výplatu, nebo byl požádán o příspěvek na řešení krize.

V případě události zakládající výplatu (čl. 41c odst. 1) zúčastněný systém pojištění vkladů zaznamená nadměrnou ztrátu, jestliže celková částka, kterou splatil vkladatelům (článek 8 směrnice), překročí a) částku, kterou systém získal v konkursním řízení ve věci nároků na vklady nabytých (čl. 9 odst. 2 první věta směrnice o systémech pojištění vkladů) odškodněním vkladatelů; b) částky disponibilních finančních prostředků, které by zúčastněný systém pojištění vkladů měl hypoteticky mít s přihlédnutím k postupu financování, který stanoví článek 41j, a c) částky mimořádných (následných) příspěvků, které může zúčastněný systém pojištění vkladů shromáždit do jednoho roku od události zakládající výplatu.

Je-li deficit likvidity vypočítáván na základě částky pojištěných vkladů (způsobilé vklady do výše 100 000 EUR), lze při výpočtu nadměrné ztráty, který probíhá později ve fázi zajištění, využít skutečné částky splacené vkladatelům. Tato částka se snižuje o příjmy z konkursní podstaty, které zúčastněný systém pojištění vkladů získal. Kromě toho se odpočítává i hypotetická výše disponibilních finančních prostředků, kterou zúčastněný systém pojištění vkladů měl mít k dispozici v době události zakládající výplatu. A konečně se předpokládá, že zúčastněný systém pojištění vkladů byl schopen vybrat částku následných příspěvků, které může podle směrnice o systémech pojištění vkladů získat do jednoho roku po události zakládající výplatu. Jedná se o 0,5 % celkových pojištěných vkladů jeho členských bank (čl. 10 odst. 8 směrnice o systémech pojištění vkladů) s následnými příspěvky, které byly získány během období tří dnů po události zakládající výplatu. Výsledná částka znamená nadměrnou ztrátu zúčastněného systému pojištění vkladů.

V případě řešení krize (čl. 41c odst. 2) je nadměrnou ztrátou částka, kterou zúčastněný systém pojištění vkladů musí přispět na řešení krize, snížená o součet:

a)částky, která by systému mohla být vrácena, pokud by následné ocenění zjistilo, že jeho příspěvek měl být nižší, než částka původně požadovaná orgánem příslušným k řešení krize 7 , a

b)částky disponibilních finančních prostředků, které měl mít zúčastněný systém pojištění vkladů k dispozici s přihlédnutím k  postupu financování, který stanoví článek 41j.

V tomto případě opět není nutné, aby zúčastněný systém pojištění vkladů získával následné příspěvky, neboť čl. 10 odst. 8 směrnice o systémech pojištění vkladů je omezen na události zakládající výplatu.

Krytí ztráty ve výši 20 % nadměrné ztráty se provádí snížením částky financování, kterou musí zúčastněný systém pojištění vkladů splatit evropskému systému pojištění vkladů, o částku krytí ztráty. Také pro krytí ztráty evropským systémem pojištění vkladů je stanoven horní limit.

5.2.2.Soupojištění

Po prvotním tříletém období zajištění jsou zúčastněné systémy pojištění vkladů soupojištěny evropským systémem pojištění vkladů na dobu čtyř let. Zúčastněné systémy pojištění vkladů mohou žádat o financování i o krytí ztráty z fondu pro pojištění vkladů, jestliže u nich nastane událost zakládající výplatu nebo jsou požádány o příspěvek na řešení krize (článek 41d). Evropský systém pojištění vkladů nyní poskytuje financování pro příspěvky na vnitrostátní postupy řešení krizí a kryje ztráty vzniklé v jejich důsledku.

Rozdíl oproti fázi zajištění spočívá v tom, že financování je poskytováno a ztráta je kryta od „prvního eura“ a podíl, který evropský systém pojištění vkladů nese, bude v průběhu období soupojištění postupně narůstat.

Evropský systém pojištění vkladů poskytuje financování určitého procenta potřeby likvidity zúčastněných systémů pojištění vkladů vyplývající z události zakládající výplatu nebo z žádosti o příspěvek na řešení krize. Kryje i stejnou procentní část ztráty, která zúčastněnému systému pojištění vkladů z uvedených událostí nakonec vznikne. Podíl by činil 20 % v prvním roce fáze soupojištění, v každém následujícím roce by se zvyšoval o dvacet procentních bodů, až by v posledním roce soupojištění dosáhl 80 %.

V případě události zakládající výplatu se potřeba likvidity rovná celkové částce pojištěných vkladů v bance v selhání, tj. způsobilých vkladů do výše 100 000 EUR (čl. 41f odst. 1). Ztráta se určuje odečtením příjmů zúčastněných systémů pojištění vkladů z konkursní podstaty (čl. 41g odst. 1).

V případě řešení krize se potřeba likvidity rovná částce příspěvku, kterou požaduje výbor, resp. vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize (čl. 41f odst. 2). Ztráta se určuje odečtením rozdílu, který případně zúčastněný systém pojištění vkladů uhradil, a to poté, co následné ocenění určí, že prvotní příspěvek měl být nižší (čl. 41g odst. 2).

Pro poskytnuté financování ani pro krytí ztráty by nebyl stanoven horní limit.

5.2.3.Plné pojištění

Po čtyřletém období soupojištění by byly zúčastněné systémy pojištění vkladů evropským systémem pojištění vkladů plně pojištěny. Plné pojištění poskytuje plné financování potřeby likvidity a kryje veškeré ztráty vyplývající z události zakládající výplatu nebo žádosti o příspěvek na řešení krize. Mechanismus je stejný jako ve fázi soupojištění, ale evropský systém pojištění vkladů kryje podíl ve výši 100 %.

5.2.4.Ochranná opatření pro krytí evropským systémem pojištění vkladů

Návrh obsahuje ochranná opatření proti nesprávnému nebo neoprávněnému využití evropského systému pojištění vkladů ze strany vnitrostátních systémů pojištění vkladů. Systémy budou vyloučeny, jestliže nesplní povinnosti podle nařízení nebo vnitrostátních právních předpisů provádějících klíčová ustanovení směrnice nebo jestliže příslušný členský stát tyto články řádně neprovedl (článek 41i). Budou kryty evropským systémem pojištění vkladů jen tehdy, pokud výše jejich disponibilních finančních prostředků splní nejméně harmonizovaný postup financování stanovený v nařízení (článek 41j). Tato opatření mají zajistit, aby ochrany poskytované evropským systémem pojištění mohly využívat pouze zúčastněné systémy pojištění vkladů, které splnily své vlastní povinnosti, jež omezují rizika na úrovni evropského systému pojištění vkladů. Výbor může rozhodnout o vyloučení zúčastněného systému pojištění vkladů z krytí v rámci evropského systému pojištění vkladů na základě zvláštních podmínek hlasování.

5.3.Posouzení státní podpory

Ačkoli platby náhrad ze systému pojištění vkladů vkladatelům nepředstavují státní podporu, příspěvek systému k řešení krize, přestože má zajistit, aby měli vkladatelé nadále přístup ke vkladům, vede k výhodě instituce v režimu řešení krize. Příspěvek lze tudíž považovat za státní podporu a může vyžadovat oznámení Komisi a její souhlas. Jestliže se příspěvek vyplácí z fondů na evropské úrovni (Jednotný fond pro řešení krizí a fond pro pojištění vkladů), použije se obdobně postup pro státní podporu (článek 19).

5.4.Správa evropského systému pojištění vkladů

Správu evropského systému pojištění vkladů by zajišťoval výbor společně se zúčastněným systémem pojištění vkladů (nebo s určeným orgánem odpovědným za správu zúčastněného systému pojištění vkladů). Postup lze zhruba rozdělit na fázi vedoucí k zajištění financování a fázi po poskytnutí financování.

5.4.1.Postup vedoucí k financování

Zúčastněné systémy pojištění vkladů jsou povinny neprodleně upozornit výbor, jakmile se dozvědí o okolnostech, které by pravděpodobně mohly vést k události zakládající výplatu nebo k žádosti orgánu příslušného k řešení krize o příspěvek na řešení krize (článek 41i). Systémy musí výboru poskytnout odhad očekávaného deficitu likvidity (fáze zajištění) nebo potřeby likvidity (fáze soupojištění a plného pojištění). To výboru umožní připravit se na okamžité poskytnutí financování v případě události zakládající výplatu nebo žádosti o příspěvek na řešení krize.

Zúčastněné systémy pojištění vkladů musí událost zakládající výplatu nebo žádost o příspěvek na řešení krize neprodleně oznámit výboru (článek 41l). Dokonce i pokud je o příspěvek na řešení krize požádán sám výbor (článek 79), je takové oznámení stále formálně nezbytné, neboť složení výboru v evropském systému pojištění vkladů je odlišné od složení výboru v jednotném mechanismu pro řešení krizí (viz níže) a zúčastněný systém pojištění vkladů není povinen žádat financování nebo krytí ztráty od evropského systému pojištění vkladů. Spolu s oznámením musí zúčastněný systém pojištění vkladů poskytnout výboru následující informace k posouzení toho, zda jsou splněny příslušné podmínky (článek 41k):

–částka pojištěných vkladů pro výpočet deficitu likvidity nebo potřeby financování,

–disponibilní finanční prostředky v okamžiku události zakládající výplatu nebo použití při řešení krize k určení toho, jakou výši disponibilních finančních prostředků by zúčastněný systém pojištění vkladů měl mít v okamžiku události zakládající výplatu nebo použití při řešení krize s přihlédnutím k postupu financování, který stanoví článek 41j,

–odhad mimořádných následných příspěvků, které může systém získat během tří dnů od události zakládající výplatu nebo použití při řešení krize,

–jakákoli jiná podstatná překážka pro zúčastněný systém pojištění vkladů při plnění jeho závazků vůči vkladatelům nebo orgánu příslušnému k řešení krize a možné opravné prostředky.

Výbor by do 24 hodin určil, zda jsou splněny (čl. 41l odst. 1) podmínky pro evropský systém pojištění vkladů, které stanoví článek 41a (zajištění), článek 41d (soupojištění) nebo článek 41h (plné pojištění). Dále určí, obvykle ve stejné lhůtě, částku financování, kterou by poskytl zúčastněnému systému pojištění vkladů (čl. 41l odst. 2 druhý pododstavec).

Jestliže u jednoho či více zúčastněných systémů pojištění vkladů nastane několik událostí zakládajících výplatu nebo (událostí) použití při řešení krize současně, nemusí disponibilní finanční prostředky fondu pro pojištění vkladů stačit. V takovém případě by bylo financování, které může každý zúčastněný systém pojištění vkladů získat, omezeno podílem disponibilních finančních prostředků fondu pro pojištění vkladů podle poměrného výpočtu (čl. 41l odst. 3).

Výbor musí neprodleně uvědomit zúčastněné systémy pojištění vkladů o tom, zda jsou splněny podmínky pro krytí z evropského systému pojištění vkladů, a o částce finančních prostředků, které by zúčastněnému systému pojištění vkladů poskytl. Zúčastněné systémy pojištění vkladů mohou do 24 hodin požádat o přezkum rozhodnutí výboru, o němž výbor rozhodne během dalších 24 hodin (článek 41m).

Financování by bylo poskytnuto okamžitě poté, co výbor určí částku, a bude vyplaceno v podobě hotovostního příspěvku zúčastněnému systému pojištění vkladů (článek 41n). Jestliže výbor na žádost zúčastněného systému pojištění vkladů provede přezkumu svého původního rozhodnutí a zvýší částku financování, bude tato částka splatná od okamžiku, kdy výbor přijal své rozhodnutí o žádosti o přezkum.

5.4.2.Postup po financování

Poté, co poskytne financování, musí výbor určit nadměrnou ztrátu (zajištění) nebo ztrátu (soupojištění, plné pojištění) zúčastněného systému pojištění vkladů, monitorovat využití poskytnutého financování na výplaty vkladatelům nebo na příspěvek na řešení krize, a monitorovat snahy zúčastněného systému pojištění vkladů o úhradu pohledávek z vkladů z konkursní podstaty.

Po události zakládající výplatu se postupně vyjasní částka (nadměrné) ztráty, neboť zúčastněný systém pojištění vkladů bude průběžně shromažďovat následné příspěvky a získávat příjmy z konkursní podstaty. V případě příspěvku na řešení krize, kdy zúčastněný systém pojištění vkladů nemůže vybírat následné příspěvky a nemá regresní nároky vůči třetím stranám, lze (nadměrnou) ztrátu určit již poté, co zúčastněný systém pojištění vkladů obdrží platbu případné částky rozdílu, na kterou může mít nárok, a to poté, co následné ocenění určilo, že prvotní příspěvek měl být nižší. Tudíž pouze po události zakládající výplatu musí výbor průběžně posuzovat vývoj (nadměrné) ztráty, nežli určí konečnou (nadměrnou) ztrátu. Obdobně zúčastněný systém pojištění vkladů splatí výboru financování, které získal, po částech odpovídajících následným příspěvkům nebo příjmům z konkursní podstaty, jakmile jimi bude zúčastněný systém pojištění vkladů moci disponovat (článek 41o).

Rozdíl mezi prvotním financováním, které zúčastněný systém pojištění vkladů získá z fondu pro pojištění vkladů, a částkou financování, kterou musí nakonec splatit výboru, znamená (nadměrnou) ztrátu, kterou kryje evropský systém pojištění vkladů.

Po události zakládající výplatu by výbor důsledně monitoroval postup výplaty, zejména pak využití financování, které za tímto účelem poskytl zúčastněnému systému pojištění vkladů, a to, jak zúčastněný systém pojištění vkladů uplatňoval své pohledávky z vkladů v konkursním řízení. Zúčastněný systém pojištění vkladů je povinen v pravidelných intervalech, které stanoví výbor, poskytovat přesné, spolehlivé a úplné informace, zejména informace týkající se postupu výplaty a výkonu práv, do nichž systém vstoupil, v konkursním řízení. Zúčastněný systém pojištění vkladů se musí snažit maximalizovat své příjmy z konkursní podstaty. Nedbalé chování zúčastněného systému pojištění vkladů může vést k žalobám o náhradu škody ze strany výboru, výbor však po vyslechnutí zúčastněného systému pojištění vkladů může také rozhodnout, že bude sám vykonávat všechna práva vyplývající z nároků z vkladů, do nichž zúčastněný systém pojištění vkladů vstoupil. Výbor pak může inkasovat příjmy přímo na svůj účet, aby uhradil svůj nárok na úhradu financování poskytnutého zúčastněnému systému pojištění vkladů (článek 41q).

5.5.Finanční ustanovení pro evropský systém pojištění vkladů

Fungování evropského systému pojištění vkladů vyžaduje finanční zdroje na úhradu správních výdajů a zajištění potřebného krytí (krytí financování a ztráty) pro zúčastněný systém pojištění vkladů.

5.5.1.Obecná rozpočtová ustanovení a správní příspěvky

Rozpočet aktuálně obsahuje dvě části: část I pro správu výboru a část II pro Jednotný fond pro řešení krizí.

Správní výdaje evropského systému pojištění vkladů by byly kryty stávajícími správními příspěvky, které jsou získávány do části I rozpočtu výboru, s přihlédnutím k dodatečné správní zátěži, kterou evropský systém pojištění vkladů vyvolá, a ke skutečnosti, že rozsah subjektivní působnosti (ratione personae) jednotného mechanismu pro řešení krizí a evropského systému pojištění vkladů není totožný (čl. 65 odst. 5).

V nové části III rozpočtu výboru by byl zařazen fond pro pojištění vkladů. Jeho struktura příjmů a výdajů (článek 60a) odpovídá struktuře uvedené v části II pro Jednotný fond pro řešení krizí (článek 60) a je dále vysvětlena v oddíle 5.5.2 níže.

Obecná rozpočtová ustanovení (články 57, 58, 61 až 64 a článek 66) se použijí i na část III rozpočtu.

Výbor by nesl odpovědnost za správu Jednotného fondu pro řešení krizí i fondu pro pojištění vkladů a investoval by jejich prostředky podle pravidel nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí a aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí (článek 75).

5.5.2.Příspěvky předem do fondu pro pojištění vkladů

Fond pro pojištění vkladů by byl naplňován příspěvky předem, které banky dluží a hradí přímo výboru a které vypočítávají a fakturují zúčastněné systémy pojištění vkladů v zastoupení výboru (čl. 74a odst. 1). Tyto příspěvky předem představují povinnost oddělenou od povinnosti hradit příspěvky předem zúčastněným systémům pojištění vkladů podle čl. 10 odst. 1 druhého pododstavce směrnice o systémech pojištění vkladů. Aby však bylo dosaženo nákladové neutrality pro bankovní sektor, lze příspěvky předem placené do fondu pro pojištění vkladů kompenzovat na úrovni zúčastněného systému pojištění vkladů (viz níže, oddíl 5.5.2.2) 8 .

5.5.2.1.Cílové úrovně fondu pro pojištění vkladů

Disponibilní finanční prostředky fondu pro pojištění vkladů musí dosáhnout dvou po sobě jdoucích cílových úrovní (čl. 74b odst. 1 a 2): a) prvotní cílové úrovně ve výši 20 % čtyř devítin součtu všech vnitrostátních minimálních cílových úrovní do konce tříleté fáze zajištění a b) konečné cílové úrovně rovné součtu minimálních cílových úrovní, kterých musí zúčastněné systémy pojištění vkladů podle směrnice dosáhnout do konce čtyřletého období soupojištění. Minimální cílové úrovně by byly pro všechny zúčastněné systémy pojištění vkladů plně harmonizovány. Společně by se minimální cílové úrovně fondu pro pojištění vkladů a zúčastněného systému pojištění vkladů lineárně zvyšovaly o jednu devítinu každý rok v období do roku 2024.

Příspěvky předem, které mají platit banky, jsou v čase rozloženy co možná nejrovnoměrněji, až do okamžiku dosažení prvotní nebo konečné cílové úrovně. Jestliže byly po období zajištění disponibilní finanční prostředky použity k financování nebo ke krytí ztrát a klesly pod počáteční cílovou úroveň, musí být prostředky získávány znovu až do opětovného dosažení cílové úrovně.

Každoročně se příspěvky předem, které banky dluží a jsou povinny uhradit výboru, určují ve dvou krocích: a) výbor určí celkovou částku příspěvků předem, které může požadovat od členských bank každého zúčastněného systému pojištění vkladů (čl. 74d odst. 1); b) každý zúčastněný systém pojištění vkladů pak na základě příslušné celkové částky, kterou výbor určil, vypočítá příspěvek, který dluží a má uhradit každá z jeho členských bank (čl. 74d odst. 2) a vystaví fakturu na tuto částku v zastoupení výboru.

Během fáze zajištění by rizikově vážený příspěvek předem, který musí každá členská banka uhradit do fondu pro pojištění vkladů, vypočítával zúčastněný systém pojištění vkladů ve vztahu ke všem svým ostatním členským bankám. Po fázi zajištění by rizikově vážené příspěvky předem hrazené každou bankou byly vypočítávány ve vztahu ke všem bankám v oblasti působnosti evropského systému pojištění vkladů. Výpočet by prováděl výbor s pomocí zúčastněných systémů pojištění vkladů a na základě metod zohledňujících riziko, stanovených aktem Komise v přenesené pravomoci.

Příspěvek předem, na který vystaví fakturu fond pro pojištění vkladů v zastoupení výboru, musí banka zaplatit přímo výboru, který částku zaúčtuje ve prospěch fondu pro pojištění vkladů (a jako příjem v části III svého rozpočtu).

5.5.2.2.Kompenzace na úrovni zúčastněných systémů pojištění vkladů

Tento návrh umožňuje, aby členské státy dosáhly nákladové neutrality pro členské banky svých zúčastněných systémů pojištění vkladů. Mohou rozhodnout, že vytvoření samostatné povinnosti bank platit příspěvky předem do fondu pro pojištění vkladů odůvodňuje kompenzace na úrovni zúčastněných systémů pojištění vkladů. Při přijímání tohoto rozhodnutí musí členské státy řádně zohlednit zásadu proporcionality a zvážit, zda úroveň ochrany vkladů, která je budována postupným vývojem evropského systému pojištění vkladů, odůvodňuje snížení finančních zdrojů pro ochranu vkladů na úrovni zúčastněného systému pojištění vkladů.

Nákladovou neutralitu zajišťuje čl. 74c odst. 4: a) příspěvky předem, které banky platí do fondu pro pojištění vkladů, se započítávají do cílové úrovně, kterou příslušný zúčastněný systém pojištění vkladů musí dosáhnout podle směrnice; b) jestliže do konce fáze budování systému (3. července 2024 nebo později) vnitrostátní systém pojištění vkladů splní přesně určený postup financování (článek 41j) a jeho členské banky uhradí všechny příspěvky splatné ve prospěch fondu pro pojištění vkladů, představují tyto příspěvky částku příspěvků nutných k dosažení vnitrostátní cílové úrovně 0,8 %; a c) zúčastněné členské státy mohou svým systémům pojištění vkladů povolit, aby k příspěvkům, které jejich členské banky zaplatily do evropského systému pojištění vkladů, přihlížely při výpočtu výše příspěvků a/nebo aby svým členským bankám vyplácely náhrady ze svých disponibilních finančních prostředků v rozsahu, v jakém příspěvky překračují částky stanovené přesně určeným postupem financování.

V závislosti na výši disponibilních finančních prostředků, které již zúčastněný systém pojištění vkladů získal, může tento systém kompenzovat náklady svým členským bankám prostřednictvím nižších příspěvků nebo prostřednictvím vracení příspěvků, které již od svých členských bank obdržel.

5.5.3.Mimořádné následné příspěvky

Od počátku fáze soupojištění může výbor také požadovat platbu mimořádných následných příspěvků od bank přidružených k zúčastněným systémům pojištění vkladů, jestliže disponibilní prostředky fondu pro pojištění vkladů nedostačují k financování a krytí ztráty. Vnitrostátní systém pojištění vkladů by nadále nesl odpovědnost za získání následných příspěvků z vnitrostátního bankovního sektoru k doplnění svého vnitrostátního systému v návaznosti na událost zakládající výplatu nebo příspěvek na řešení krize.

Následné příspěvky banky dluží a hradí přímo výboru a během fáze soupojištění je vypočítávají a fakturují příslušné zúčastněné systémy pojištění vkladů v zastoupení výboru. Výbor určí celkovou částku následných příspěvků, které může požadovat od členských bank každého zúčastněného systému pojištění vkladů v mezích stanovených aktem Komise v přenesené pravomoci. Zúčastněný systém pojištění vkladů vypočítá následný příspěvek dlužný ze strany každé z jeho členských bank na základě celkové částky, kterou určil výbor, pomocí téže metody zohledňující riziko, kterou používá k výpočtu příspěvku předem podle čl. 10 odst. 1 směrnice.

Po fázi soupojištění vypočítá následný příspěvek dlužný ze strany každé banky výbor pomocí metod zohledňujících riziko, které stanoví akt Komise v přenesené pravomoci a které se používají i k výpočtu příspěvků předem po fázi soupojištění. Zúčastněné systémy pojištění vkladů vystavují faktury na následné příspěvky v zastoupení výboru.

Jak ve fázi soupojištění, tak ve fázi plného pojištění může výbor z vlastního podnětu nebo na návrh relevantního příslušného orgánu odložit platbu následného příspěvku jednotlivé banky v plné nebo částečné výši. Odklad musí být nezbytný k ochraně finanční situace banky, nesmí trvat déle než šest měsíců, ale může být na žádost banky obnoven.

Akt Komise v přenesené pravomoci stanoví maximální částky, které může evropský systém pojištění vkladů získat následně, s přihlédnutím k vnitrostátním následným příspěvkům.

5.5.4.Doplňkové finanční zdroje pro fond pro pojištění vkladů

Kromě výběru příspěvků předem a následných příspěvků může výbor získávat doplňkové finanční zdroje pro fond pro pojištění vkladů smluvně. Při postupném nahrazování financování na úrovni zúčastněných systémů pojištění vkladů může výbor požádat o půjčku ze systémů pojištění vkladů uznávaných v nezúčastněných členských státech, které o takové žádosti mohou rozhodnout podle článku 12 směrnice (článek 74g). Aby bylo dosaženo reciprocity, může naopak výbor rozhodnout o poskytnutí půjček systémům pojištění vkladů v nezúčastněných členských státech.

Výbor může pro fond pro pojištění vkladů smluvně zajistit další alternativní finanční prostředky od třetích stran, zejména v případě, že prostředky, které výbor může získat z příspěvků předem a následných příspěvků nejsou (okamžitě) k dispozici (článek 74h). Splatné finanční prostředky se hradí formou zvýšení příspěvků předem a následných příspěvků v období splatnosti.

5.5.5.Evropský systém pojištění vkladů – postup rozhodování

Správu evropského systému pojištění vkladů by zajišťoval výbor na svých výkonných i plenárních zasedáních. Výkonné zasedání by se skládalo z týchž členů pro rozhodnutí a úkoly týkající se evropského systému pojištění vkladů i jednotného mechanismu pro řešení krizí. Zvláštní úkoly evropského systému pojištění vkladů by vyžadovaly zvláštní složení plenárního zasedání pro rozhodnutí týkající se pouze evropského systému pojištění vkladů. Členové zastupující vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize na plenárním zasedání by byli nahrazeni členy zastupujícími vnitrostátní určené orgány.

Plenární zasedání by mělo konkrétní jemu přiřazené úkoly.

Vzhledem k tomu, že některá rozhodnutí rady jsou významná pro výbor jako celek nebo pro jednotný mechanismus pro řešení krizí i evropský systém pojištění vkladů, byla by přijímána na novém společném plenárním zasedání se zvláštními zástupci a postupy hlasování.

Veškerá ostatní rozhodnutí týkající se evropského systému pojištění vkladů by byla přijímána na výkonném zasedání výboru.

5.6.Další pravidla

Ustanovení vztahující se ke konkrétní oblasti, která se použijí na jednotný mechanismus pro řešení krizí, by se použila na výbor při výkonu jeho funkcí v rámci evropského systému pojištění vkladů: výsady a imunity, jazykový režim, zaměstnanci a výměny zaměstnanců, interní komise, odvolací senát, soudní žaloby, odpovědnost výboru, služební tajemství a výměna informací, ochrana údajů, přístup k dokumentům, bezpečnostní pravidla pro citlivé či utajované informace, Účetní dvůr.

Změny zavádějící evropský systém pojištění vkladů by se použily ode dne vstupu pozměňujícího nařízení v platnost.

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 9 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)V minulých letech Unie učinila při vytváření vnitřního trhu bankovních služeb pokrok. Lépe integrovaný vnitřní trh bankovních služeb je zásadní pro podporu hospodářského růstu v Unii, zajištění stability bankovního systému a ochranu vkladatelů.

2)Dne 18. října 2012 došla Evropská rada k závěru, že „s ohledem na fundamentální výzvy, jimž hospodářská a měnová unie čelí, a s cílem zajistit hospodářský a sociální blahobyt, jakož i stabilitu a trvalou prosperitu je nezbytné hospodářskou a měnovou unii posílit“ a že „tento proces směřující k hlubší hospodářské a měnové unii by měl vycházet z institucionálního a právního rámce Unie a měl by se vyznačovat otevřeností a transparentností ve vztahu k členským státům, jejichž měnou není euro, a respektováním integrity vnitřního trhu“. Za tím účelem byla zřízena bankovní unie, která se opírá o komplexní a podrobný jednotný soubor pravidel pro finanční služby na vnitřním trhu jako celku. Proces vytváření bankovní unie se vyznačuje otevřeností a transparentností vůči nezúčastněným členským státům a respektováním integrity vnitřního trhu.

3)Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2012 „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ rovněž uvedl, že pro hladké fungování hospodářské a měnové unie je zcela klíčové přerušit negativní cyklickou zpětnou vazbu mezi státy, bankami a reálnou ekonomikou, zdůraznil, že je naléhavě nutné přijmout dodatečná dalekosáhlá opatření pro vytvoření plně funkční bankovní unie a současně zajistit další řádné fungování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb a volný pohybu kapitálu.

4)Ačkoli byly učiněny klíčové kroky k zajištění účinného fungování bankovní unie v podobě jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 11 , který zajišťuje, aby byla soudržně a efektivně uplatňována politika Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech eurozóny a v těch členských státech mimo eurozónu, které se rozhodnou jednotného mechanismu dohledu účastnit (dále jen „zúčastněné členské státy“), a v podobě jednotného mechanismu pro řešení krizí zřízeného nařízením (EU) č. 806/2014, který zajišťuje jednotný rámec pro řešení krizí bank v zúčastněných členských státech, které jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, vyžaduje dovršení bankovní unie ještě další kroky.

5)V červnu 2015 zpráva pěti předsedů na téma „Dokončení hospodářské a měnové unie“ poukázala na to, že jednotný bankovní systém může skutečně existovat, jen pokud bude všude panovat stejná důvěra v bezpečnost bankovních vkladů bez ohledu na to, v kterém členském státě banka působí. To vyžaduje jednotný bankovní dohled, jednotné řešení krizí bank a jednotné pojištění vkladů. Zpráva pěti předsedů proto navrhla dokončit bankovní unii zřízením evropského systému pojištění vkladů (EDIS), spolu s dohledem nad bankami a řešením krizí bank třetí pilíř plnohodnotné bankovní unie. Je třeba přednostně podniknout tímto směrem konkrétní kroky, přičemž systém zajištění na evropské úrovni pro vnitrostátní systémy pojištění vkladů by měl být prvním krokem k plně sdílenému přístupu. Oblast působnosti tohoto systému zajištění by se měla shodovat s oblastí působnosti jednotného mechanismu dohledu.

6)Nedávná krize ukázala, že fungování vnitřního trhu může být ohroženo a že se zvyšuje nebezpečí roztříštěnosti finančnictví. Selhání banky, která je vůči vnitrostátnímu bankovnímu sektoru poměrně velká, nebo souběžné selhání části vnitrostátního bankovního sektoru může vyvolat zranitelnost vnitrostátních systémů pojištění vkladů vůči velkým lokálním šokům, dokonce i s doplňkovými mechanismy financování podle směrnice Evropského parlamentem a Rady 2014/49/EU 12 . Tato zranitelnost vnitrostátních systémů pojištění vkladů vůči velkým lokálním šokům může přispět k negativní zpětné vazbě mezi bankami a jejich příslušným státem, která znamená narušení homogenity ochrany vkladů, přispívá k nedostatečné důvěře mezi vkladateli a vede k nestabilitě trhu.

7)Neexistence homogenní úrovně ochrany vkladatelů může narušit hospodářskou soutěž a vytvořit účinnou překážku svobody usazování a volného pohybu služeb úvěrových institucí na vnitřním trhu. Společný systém pojištění vkladů je proto nezbytnou podmínkou dokončení vnitřního trhu finančních služeb.

8)Ačkoli směrnice 2014/49/EU kapacitu vnitrostátních systémů pro odškodňování vkladatelů významně zlepšuje, jsou zapotřebí účinnější režimy pojištění vkladů na úrovni bankovní unie, které by zajistily dostatečné finanční prostředky s cílem podpořit důvěru všech vkladatelů a ochránit tak finanční stabilitu. Evropský systém pojištění vkladů by zvýšil odolnost bankovní unie vůči budoucím krizím tím, že by rozložil riziko do větší šíře a nabídl by rovnou ochranu pojištěných vkladatelů a podpořil tak řádné fungování vnitřního trhu.

9)Finanční prostředky, které systémy pojištění vkladů používají k výplatě nedisponibilních pojištěných vkladů vkladatelům podle článku 8 směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů, nepředstavují státní podporu ani podporu z fondu. Jsou-li však tyto finanční prostředky využívány při restrukturalizaci úvěrových institucí a představují státní podporu nebo podporu z fondu, musí být v souladu s článkem 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, respektive s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 13 , který by měl být za tímto účelem pozměněn.

10)Navzdory další harmonizaci, kterou přinesla směrnice 2014/49/EU, si vnitrostátní systémy pojištění vkladů zachovávají určité možnosti a pravomoci, mimo jiné pokud jde o určité nezbytné prvky, jako jsou cílové úrovně, rizikové faktory, které se mají používat při posuzování příspěvků úvěrových institucí, lhůty pro výplatu nebo využití fondů. Tyto rozdíly mezi vnitrostátními pravidly mohou bránit volnému pohybu služeb a vést k narušování hospodářské soutěže. Ve vysoce integrovaném bankovním sektoru je zapotřebí jednotnost pravidel a přístupů, aby byla zajištěna konzistentně robustní úroveň ochrany vkladatelů v celé Unii a byl tak zaručen cíl spočívající ve finanční stabilitě.

11)Zřízení evropského systému pojištění vkladů, jehož rozhodovací, monitorovací a donucovací pravomoci budou centralizovány a svěřeny Jednotnému výboru pro řešení krizí a pojištění vkladů (dále jen „výbor“), bude nezbytnou podmínkou dosažení cíle harmonizovaného rámce pojištění vkladů. Jednotné uplatňování požadavků na pojištění vkladů v zúčastněných členských státech bude posíleno v důsledku toho, že bude svěřeno tomuto ústřednímu orgánu. Činnost evropského systému pojištění vkladů by tak měla prostřednictvím podpory a zajištění rámce stanovení a následného provádění jednotných pravidel pro režimy pojištění vkladů usnadnit proces harmonizace v oblasti finančních služeb.

12)Kromě toho je evropský systém pojištění vkladů součástí širších pravidel EU harmonizujících obezřetnostní dohled a ozdravné postupy a řešení krize, což jsou doplňující prvky vnitřního trhu bankovních služeb. Dohled může být účelný a smysluplný jen v případě, že je vytvořen odpovídající systém pojištění vkladů, který odpovídá vývoji v oblasti dohledu. Evropský systém pojištění vkladů je tudíž nezbytný pro širší proces harmonizace a jeho cíle jsou úzce spojeny s rámcem Unie pro obezřetnostní dohled, ozdravné postupy a řešení krize, jehož centralizované uplatňování je navzájem závislé. Přiměřená koordinace na úrovni dohledu a pojištění vkladů jsou například zapotřebí v případech, kdy Evropská centrální banka (ECB) předpokládá odnětí povolení úvěrové instituci, nebo kdy úvěrová instituce nesplňuje povinnost členství v systému pojištění vkladů. Podobně vysoká úroveň integrace je nutná při opatřeních k řešení krizí a úkolech v oblasti pojištění vkladů, jimiž je pověřen výbor.

13)Toto nařízení se vztahuje pouze na banky, jejichž domovský orgán dohledu je ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán v členských státech, jejichž měnou je euro, nebo v členských státech, jejichž měnou euro není, ale které navázaly úzkou spolupráci v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013. Oblast působnosti tohoto nařízení souvisí s oblastí působnosti nařízení (EU) č. 1024/2013. Právě s ohledem na významnou míru provázanosti úkolů dohledu přidělených jednotnému mechanismu dohledu s opatřeními k pojištění vkladů má zavedení centralizovaného systému dohledu fungujícího v souladu s čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie v procesu harmonizace pojištění vkladů v zúčastněných členských státech zásadní význam. Skutečnost, že subjekty spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1024/2013 podléhají jednotnému mechanismu dohledu, představuje zvláštní znak, který je pro účely pojištění vkladů staví do objektivně a příznačně odlišného postavení. Je nezbytné přijmout opatření k vytvoření jednotného mechanismu pojištění vkladů pro všechny členské státy, které se účastní jednotného mechanismu dohledu, a usnadnit tak řádné a stabilní fungování vnitřního trhu.

14)Za účelem zajištění souběžnosti s jednotným mechanismem dohledu a jednotným mechanismem pro řešení krizí by se měl evropský systém pojištění vkladů uplatňovat na zúčastněné členské státy. Na banky usazené v členských státech neúčastnících se jednotného mechanismu dohledu by se evropský systém pojištění vkladů vztahovat neměl. Pokud dohled v členském státě zůstane mimo oblast působnosti jednotného mechanismu dohledu, měl by tento členský stát zůstat zodpovědný za zajištění ochrany vkladatelů vůči důsledkům platební neschopnosti úvěrové instituce. Pokud se členské státy připojí k jednotnému mechanismu dohledu, měl by se na ně automaticky vztahovat rovněž evropský systém pojištění vkladů. Evropský systém pojištění vkladů by se případně mohl rozšířit na celý vnitřní trh.

15)S cílem zajistit rovné podmínky v rámci vnitřního trhu jako celku je toto nařízení v souladu se směrnicí 2014/49/EU. Doplňuje pravidla a zásady uvedené směrnice tak, aby se zajistilo řádné fungování evropského systému pojištění vkladů a aby bylo pro systém k dispozici odpovídající financování. Právní rámec pro pojištění vkladů, který bude uplatňován v evropském systému pojištění vkladů, proto bude v souladu s právním rámcem použitelným ze strany vnitrostátních systémů pojištění vkladů nebo určených orgánů nezúčastněných členských států, který je harmonizován směrnicí 2014/49/EU.

16)Na integrovaných finančních trzích zvyšuje jakákoli finanční podpora určená k výplatám náhrad vkladatelům finanční stabilitu nejen v dotčeném členském státě, ale i v ostatních členských státech tím, že zamezuje přelévání krizí bank do nezúčastněných členských států. Toto svěření úkolů, které souvisejí s pojištěním vkladů, výboru, by nemělo nijak bránit fungování vnitřního trhu finančních služeb. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) by si měl proto zachovat svou roli a ponechat si své stávající pravomoci a úkoly: měl by rozvíjet právní předpisy Unie platné pro všechny členské státy a podporovat jejich důsledné uplatňování a zlepšit sbližování postupů v oblasti pojištění vkladů v Unii jako celku.

17)Evropský systém pojištění vkladů by se měl během několika let postupně vyvíjet ze systému zajištění až do podoby plně sdíleného systému soupojištění. V rámci snah o prohloubení hospodářské a měnové unie a práce na zřízení mechanismů překlenovacího financování určených Jednotnému fondu pro řešení krizí a práce na přípravě společné fiskální pojistky je tento krok nezbytný pro snížení vazeb bank a státu v jednotlivých členských státech prostřednictvím opatření směřujících ke sdílení rizik mezi všemi členskými státy v bankovní unii, a tím i pro posílení bankovní unie při plnění jejího klíčového cíle. Toto sdílení rizik vyplývající z opatření k posílení bankovní unie však musí probíhat souběžně s opatřeními ke snižování rizik určenými k přímějšímu narušení vazby bank a státu.

18)Evropský systém pojištění vkladů by měl být budován ve třech po sobě jdoucích fázích, nejprve jako systém zajištění, který kryje část deficitu likvidity a nadměrných ztrát zúčastněných systémů pojištění vkladů, po němž bude následovat systém soupojištění, který kryje postupně narůstající část deficitu likvidity a ztrát zúčastněných systémů pojištění vkladů, a konečně systém plného pojištění, který kryje veškeré potřeby likvidity a ztrát zúčastněných systémů pojištění vkladů.

19)Ve fázi zajištění a s cílem omezit odpovědnost Evropského fondu pro pojištění vkladů (dále jen „fond pro pojištění vkladů“) a snížit riziko morálního hazardu na vnitrostátní úrovni lze o pomoc z fondu pro pojištění vkladů žádat pouze v případě, že vnitrostátní systém pojištění vkladů získal příspěvky předem v souladu s přesně určeným postupem financování a nejprve využije tyto finanční prostředky. Pokud však vnitrostátní systém pojištění vkladů shromáždil finanční prostředky nad rámec požadovaného financování, musí v plné výši využít jen ty finanční prostředky, které byl povinen získat pro splnění požadovaného postupu financování, nežli může získat finanční krytí z evropského systému pojištění vkladů. Systémy pojištění vkladů, které získaly více finančních prostředků, nežli je nutné pro splnění požadovaného postupu financování, by tedy neměly být v horším postavení než systémy, které shromáždily finanční prostředky nepřevyšující úrovně stanovené postupem financování.

20)Vzhledem k tomu, že fond pro pojištění vkladů by ve fázi zajištění poskytoval jen doplňkový zdroj financování a pouze by oslaboval vazbu mezi bankami a jejich příslušným státem, aniž by však zajišťoval, aby všichni vkladatelé v bankovní unii požívali rovné úrovně ochrany, měla by fáze zajištění po třech letech postupně přerůst do systému soupojištění a nakonec do plně sdíleného systému pojištění vkladů.

21)Ačkoli by fáze zajištění a soupojištění sdílely mnoho společných prvků, které by zabezpečovaly bezproblémový postupný vývoj, výplaty ve fázi soupojištění by se dělily mezi vnitrostátní systém pojištění vkladů a fond pro pojištění vkladů od prvního eura ztráty. Poměrný příspěvek fondu pro pojištění vkladů by postupně narůstal až na 100 procent, což by po čtyřech letech vedlo k plnému sdílení rizika vkladatelů v celé bankovní unii.

22)Do evropského systému pojištění vkladů by měla být zabudována ochranná opatření, která by omezila riziko morálního hazardu a zajistila, aby evropský systém pojištění vkladů poskytoval krytí jen tehdy, pokud budou vnitrostátní systémy pojištění vkladů jednat obezřetně. Za prvé by vnitrostátní systémy pojištění vkladů měly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, směrnice 2014/49/EU a ostatních příslušných právních předpisů EU, zejména svou povinnost vytvářet své vlastní finanční zdroje v souladu s článkem 10 směrnice 2014/49/EU, jak dále upřesňuje toto nařízení. Aby mohly využít krytí z evropského systému pojištění vkladů, musí zúčastněné systémy pojištění vkladů získat příspěvky předem v souladu s přesně určeným postupem financování. To rovněž znamená, že možnost snížení cílové úrovně v souladu s čl. 10 odst. 6 směrnice 2014/49/EU již není k dispozici, chtějí-li systémy pojištění vkladů využít evropského systému pojištění vkladů. Za druhé by vnitrostátní systém pojištění vkladů měl v případě výplaty nebo použití finančních prostředků na řešení krize sám nést spravedlivý podíl ztráty. Proto by měl být povinen vybírat od svých členů následné příspěvky na doplňování svého fondu a splátky evropskému systému pojištění vkladů v rozsahu, v jakém daný systém na počátku obdržel financování nad rámec podílu na ztrátě, který má evropský systém pojištění vkladů nést. Za třetí, po provedení výplaty by měl vnitrostátní systém pojištění vkladů maximalizovat příjmy z konkursní podstaty a provést splátku výboru a výbor by měl mít dostatečné pravomoci, aby chránil svá práva. Za čtvrté, výbor by měl mít pravomoci získat zpět veškeré finanční prostředky nebo jejich část v případě, že zúčastněný systém pojištění vkladů nesplní své hlavní povinnosti.

23)Fond pro pojištění vkladů je nezbytným prvkem, bez něhož nelze dosáhnout postupného budování evropského systému pojištění vkladů. Rozdílné vnitrostátní systémy financování by nezajistily homogenní pojištění vkladů v celé bankovní unii. Ve všech třech fázích by měl fond pro pojištění vkladů pomoci zajistit stabilizování úlohy systémů pojištění vkladů, jednotně vysokou úroveň ochrany pro všechny vkladatele v harmonizovaném rámci v celé Unii a měl by zamezit vzniku překážek pro výkon základních svobod nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu v důsledku rozdílné míry ochrany na vnitrostátní úrovni.

24)Fond pro pojištění vkladů by měl být financován přímými příspěvky bank. Rozhodnutí přijatá v rámci evropského systému pojištění vkladů, která vyžadují použití fondu pro pojištění vkladů nebo vnitrostátního systému pojištění vkladů, by neměla představovat zásah do fiskálních pravomocí členských států. V tomto ohledu by měla být považována za zásah do rozpočtové svrchovanosti a fiskálních pravomocí členských států pouze mimořádná veřejná finanční podpora.

25)Toto nařízení stanoví způsoby použití fondu pro pojištění vkladů a obecná kritéria určující stanovení a výpočet příspěvků předem a následných příspěvků a vymezuje pravomoci výboru při využívání a řízení fondu pro pojištění vkladů.

26)Příspěvky k financování fondu pro pojištění vkladů by byly vybírány přímo od bank. Výbor by vybíral příspěvky a zajišťoval správu fondu pro pojištění vkladů, zatímco vnitrostátní systémy pojištění vkladů by nadále vybíraly vnitrostátní příspěvky a zajišťovaly správu vnitrostátních fondů. Aby byly zajištěny spravedlivé a harmonizované příspěvky pro zúčastněné banky a pobídky k činnosti na základě modelu, který představuje nižší riziko, měly by být příspěvky do evropského systému pojištění vkladů i do vnitrostátních systémů pojištění vkladů vypočítávány na základě pojištěných vkladů a faktoru korekce o riziko každé banky. Během doby zajištění by měl faktor korekce o riziko zohledňovat stupeň rizika banky ve vztahu ke všem ostatním bankám přidruženým k témuž zúčastněnému systému pojištění vkladů. Jakmile bude dosaženo fáze soupojištění, měl by faktor korekce o riziko přihlížet ke stupni rizika banky ve vztahu ke všem ostatním bankám usazeným v zúčastněných členských státech. Tím by se zajistilo, aby evropský systém pojištění vkladů byl pro banky a vnitrostátní systémy pojištění vkladů nákladově neutrální, a předešlo by se přerozdělování příspěvků ve fázi budování fondu pro pojištění vkladů.

27)V zásadě by měly být příspěvky získávány především z příslušného odvětví, a to nezávisle na jakékoli případné operaci řešení krize. Nepostačují-li předem získané příspěvky ke krytí ztrát či nákladů vzniklých využitím fondu pro pojištění vkladů, měly by se vybrat další příspěvky na úhradu dodatečných nákladů nebo ztrát. Fond pro pojištění vkladů by měl být dále schopen sjednávat půjčky nebo jiné formy podpory u úvěrových institucí, finančních institucí nebo jiných třetích stran v případě, že příspěvky předem a následné příspěvky nejsou okamžitě k dispozici nebo nestačí k pokrytí výdajů vzniklých při použití fondu pro pojištění vkladů v souvislosti s opatřeními pojištění vkladů.

28)Za účelem dosažení kritického množství a zamezení procyklickým efektům, k nimž by došlo, pokud by se fond pro pojištění vkladů musel v situaci systémové krize spoléhat výlučně na následné příspěvky, je nezbytné, aby finanční prostředky fondu pro pojištění vkladů dostupné předem dosahovaly přinejmenším určité minimální cílové úrovně.

29)Výchozí a cílová úroveň fondu pro pojištění vkladů by měla být stanovena jako procentní podíl celkových minimálních cílových hodnot zúčastněných systémů pojištění vkladů. Postupně by měla dosáhnout 20 % čtyř devítin součtu minimálních cílových úrovní do konce období zajištění a součtu všech minimálních cílových úrovní do konce období soupojištění. Možnost požádat o souhlas s povolením nižší cílové úrovně v souladu s čl. 10 odst. 6 směrnice 2014/49/EU by neměla být zvažována při stanovování výchozí nebo konečné úrovně fondu pro pojištění vkladů. Měla by být stanovena přiměřená lhůta pro dosažení cílové úrovně fondu pro pojištění vkladů.

30)Zajištění efektivního a postačujícího financování fondu pro pojištění vkladů má zásadní význam pro důvěryhodnost evropského systému pojištění vkladů. Pravomoc výboru ke smluvnímu zajištění alternativních finančních prostředků pro fond pro pojištění vkladů by měla být posílena tak, aby se optimalizovaly náklady na financování a zachovala úvěruschopnost fondu pro pojištění vkladů. Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost by měl výbor ve spolupráci se zúčastněnými členskými státy přijmout nezbytná opatření s cílem vypracovat vhodné metody a podmínky, které umožní zvýšit výpůjční kapacitu fondu pro pojištění vkladů a které by měly být k dispozici ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

31)Je nutné zajistit, aby fond pojištění vkladů byl plně k dispozici pro účely pojištění vkladů. Fond pro pojištění vkladů by proto měl být využíván především k účinnému provádění požadavků a opatření v oblasti pojištění vkladů. Dále by měl být využíván pouze v souladu s platnými cíli a zásadami pojištění vkladů. Za určitých podmínek by fond pojištění vkladů mohl poskytovat i financování v případech, kdy jsou disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů používány v souladu s článkem 79 tohoto nařízení.

32)Aby byla chráněna hodnota částek vložených do fondu pro pojištění vkladů, měly by být investovány do dostatečně bezpečných, diverzifikovaných a likvidních aktiv.

33)V případě ukončení úzké spolupráce zúčastněného členského státu, jehož měnou není euro, s ECB v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013 by mělo být rozhodnuto o spravedlivém rozdělení nahromaděných příspěvků dotyčného zúčastněného členského státu s přihlédnutím k zájmům jak dotyčného zúčastněného členského státu, tak fondu pojištění vkladů.

34)Aby byla zaručena úplná samostatnost a nezávislost výboru při provádění opatření v rámci pojištění vkladů podle tohoto nařízení, měl by mít výbor samostatný rozpočet s příjmy z povinných příspěvků od institucí v zúčastněných členských státech. Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost, aby členské státy vybíraly poplatky na pokrytí administrativních výdajů svých vnitrostátních systémů pojištění vkladů nebo určených orgánů.

35)Jestliže budou splněna všechna kritéria týkající se využití fondu pro pojištění vkladů, měl by výbor poskytnout vnitrostátnímu systému pojištění vkladů příslušné financování a krytí ztráty.

36)Výbor by měl pracovat formou společných plenárních zasedání, plenárních zasedání a výkonných zasedání. Výbor by měl na svém výkonném zasedání připravit všechna rozhodnutí týkající se postupů výplat náhrad a v nejvyšší možné míře tato rozhodnutí přijmout. Pokud jde o použití fondu pro pojištění vkladů, je důležité, aby neexistovala žádná výhoda prvního hráče na tahu a aby bylo čerpání prostředků z fondu pro pojištění vkladů sledováno. Jakmile čistá kumulovaná částka využitých prostředků z fondu pro pojištění vkladů za předchozích 12 po sobě jdoucích měsíců dosáhne limitu 25 % konečné cílové úrovně, mělo by plenární zasedání vyhodnotit použití opatření v rámci pojištění vkladů nebo účastí při řešení krize a použití prostředků z fondu pro pojištění vkladů, a mělo by poskytnout pokyny, kterými by se výkonné zasedání mělo řídit v následných rozhodnutích. Pokyny pro výkonné zasedání by se měly zejména zaměřit na zajištění nediskriminačního používání opatření v rámci pojištění vkladů nebo účasti na řešení krize a na opatření, která mají být přijata s cílem zamezit úplnému vyčerpání fondu pro pojištění vkladů.

37)Měla by být zajištěna účinnost a jednotnost opatření v rámci pojištění vkladů ve všech zúčastněných členských státech. Za tímto účelem by výbor, pokud zúčastněný systém pojištění vkladů neuplatnil nebo nesplnil rozhodnutí výboru podle tohoto nařízení, nebo je uplatnil způsobem, který ohrožuje některý z cílů systému pojištění vkladů nebo účinné provádění opatření v rámci pojištění vkladů, měl být oprávněn nařídit veškerá nezbytná opatření, která významně řeší daný problém nebo ohrožení cílů systému pojištění vkladů. Jakákoliv opatření zúčastněného systému pojištění vkladů, která by omezovala výkon práv nebo funkcí výboru či do nich zasahovala, by měla být vyloučena.

38)Při přijímání rozhodnutí nebo opatření, zejména pokud jde o subjekty usazené jak v zúčastněných, tak v nezúčastněných členských státech, je třeba rovněž zohlednit možné nepříznivé dopady na tyto členské státy, například ohrožení finanční stability jejich finančních trhů, a na subjekty usazené v těchto členských státech.

39)Výbor, určené orgány, příslušné orgány, včetně ECB, a orgány příslušné k řešení krize by v případě potřeby měly uzavřít memorandum o porozumění, v němž bude obecným způsobem uvedeno, jak budou vzájemně spolupracovat při plnění svých úkolů podle práva Unie. Memorandum by mělo být pravidelně revidováno.

40)Příslušné subjekty, instituce a orgány, jež se podílejí na uplatňování tohoto nařízení, by měly vzájemně spolupracovat v souladu se zásadou loajální spolupráce zakotvené ve Smlouvách.

41)Výbor a určené orgány a příslušné orgány z nezúčastněných členských států by měly rovněž uzavřít memoranda o porozumění, v nichž bude obecným způsobem uvedeno, jak budou spolupracovat při plnění svých úkolů podle směrnice 2014/49/EU. Tato memoranda o porozumění by mimo jiné mohla objasnit konzultace týkající se rozhodnutí výboru, která mají dopad na pobočky nacházející se v nezúčastněných členských státech, pokud je úvěrová instituce usazena v zúčastněném členském státě. Tato memoranda by měla být pravidelně revidována.

42)Postup související s přijímáním rozhodnutí výborem respektuje zásadu přenesení pravomocí na agentury, jak ji vykládá Soudní dvůr Evropské unie.

43)Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí práva, svobody a zásady uznané zejména v Listině, a zejména právo na vlastnictví, právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obranu, a mělo by být prováděno v souladu s těmito právy a zásadami.

44)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž vytvoření účinného a efektivního jednotného rámce pojištění vkladů a zajištění soudržného uplatňování pravidel pro pojištění vkladů, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

45)Komise by měla přezkoumat uplatňování tohoto nařízení, aby bylo možné posoudit jeho dopad na vnitřní trh a určit, zda jsou nutné jakékoli úpravy či další rozpracování, s cílem zlepšit účinnost a účelnost evropského systému pojištění vkladů.

46)Aby evropský systém pojištění vkladů účinně fungoval ke dni [….], měla by se ustanovení týkající se platby příspěvků do fondu pojištění vkladů, zřízení všech příslušných postupů a veškerých dalších provozních a institucionálních aspektů použít od XX.

47)Nařízení (EU) č. 806/2014 by mělo být pozměněno, aby začlenilo a příslušným způsobem zohlednilo zřízení evropského systému pojištění vkladů.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 806/2014

Nařízení (ES) č. 806/2014 se mění takto:

1.název nařízení se nahrazuje tímto:

„NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí a evropském systému pojištění vkladů a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010“;

2.článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize subjektů uvedených v článku 2, které jsou usazeny v zúčastněných členských státech uvedených v článku 4.

Tato jednotná pravidla a tento jednotný postup jsou uplatňovány Jednotným výborem pro řešení krizí zřízeným článkem 42 (dále jen „výbor“) společně s Radou a Komisí a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí stanoveného tímto nařízením. Tento jednotný mechanismus pro řešení krizí je podporován Jednotným fondem pro řešení krizí.

Použití Jednotného fondu pro řešení krizí je podmíněno vstupem v platnost dohody mezi zúčastněnými členskými státy (dále jen „dohoda“) o převádění prostředků získaných na vnitrostátní úrovni do Jednotného fondu pro řešení krizí a o postupném slučování prostředků získaných na vnitrostátní úrovni, které budou přidělovány do podfondů fondu.

2.Kromě toho toto nařízení zřizuje evropský systém pojištění vkladů (EDIS) ve třech po sobě jdoucích fázích:

–systém zajištění, který v určitém rozsahu poskytuje financování a kryje část ztrát zúčastněných systémů pojištění vkladů v souladu s článkem 41a,

–systém soupojištění, který v narůstajícím rozsahu poskytuje financování a kryje ztráty zúčastněných systémů pojištění vkladů v souladu s článkem 41c,

–systém plného pojištění, který poskytuje financování a kryje ztráty zúčastněných systémů pojištění vkladů v souladu s článkem 41e.

Správu evropského systému pojištění vkladů zajišťuje výbor ve spolupráci se zúčastněnými systémy pojištění vkladů a určenými orgány v souladu s částí IIa. Evropský systém pojištění vkladů je podporován fondem pro pojištění vkladů.“

3.Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Oblast působnosti

1.    Pro účely jednotného mechanismu pro řešení krizí se toto nařízení použije na následující subjekty:

a)úvěrové instituce usazené v zúčastněném členském státě;

b)mateřské podniky, včetně finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, které jsou usazeny v zúčastněném členském státě, pokud podléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému ECB podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1024/2013;

c)investiční podniky a finanční instituce usazené v zúčastněném členském státě, jsou-li zahrnuty do dohledu nad mateřským podnikem na konsolidovaném základě vykonávaného ECB podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1024/2013.

2.    Pro účely evropského systému pojištění vkladů se toto nařízení použije na následující subjekty:“

a)zúčastněné systémy pojištění vkladů ve smyslu čl. 3 odst. 1a bodu 1;

b)úvěrové instituce přidružené k zúčastněným systémům pojištění vkladů.

Pokud toto nařízení zřizuje práva či povinnosti zúčastněného systému pojištění vkladů, jehož správu zajišťuje určený orgán ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/49/EU, pak se tato práva či povinnosti považují za práva či povinnosti určeného orgánu.“

4.Článek 3 se mění takto:

a)v odstavci 1 se vkládají body 55), 56) a 57), které znějí:

„(55)„zúčastněnými systémy pojištění vkladů“ systémy pojištění vkladů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/49/EU, které jsou zavedeny a úředně uznány v zúčastněném členském státě;

(56)„událostí zakládající výplatu“ vznik nedisponibilních vkladů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 8 směrnice 2014/49/EU ve vztahu k úvěrové instituci přidružené k zúčastněnému systému pojištění vkladů;

(57)„disponibilními finančními prostředky fondu pro pojištění vkladů“ hotovost, vklady a nízkoriziková aktiva, jež lze zlikvidnit ve lhůtě nepřesahující lhůtu stanovenou v čl. 8 odst. 1 směrnice 2014/49/EU.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Není-li určitá definice obsažena v předchozích odstavcích, použijí se definice uvedené v článku 2 směrnice 2014/59/EU a v článku 2 směrnice 2014/59/EU.

Není-li určitá definice obsažena v článku 2 směrnice 2014/59/EU a článku 2 směrnice 2014/59/EU, použijí se definice uvedené v článku 3 směrnice 2013/36/EU.“.

5.V článku 4 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto:

„2. V případě pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce mezi členským státem a ECB v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013 se na subjekty uvedené v článku 2 tohoto nařízení, které jsou usazeny nebo uznány v daném členském státě, toto nařízení přestane vztahovat ode dne použitelnosti rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení úzké spolupráce.

3. Je-li úzká spolupráce členského státu, jehož měnou není euro, s ECB ukončena v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1024/2013, rozhodne výbor do tří měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o ukončení úzké spolupráce po dohodě s daným členským státem o způsobech a případných podmínkách použitelných pro:

a)vrácení příspěvků, které dotyčný členský stát do Jednotného fondu pro řešení krizí převedl;

b)převod příspěvků do systémů pojištění vkladů úředně uznaných v dotčeném členském státě, které do fondu pojištění vkladů zaplatily úvěrové instituce přidružené k těmto systémům pojištění vkladů.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) vracené prostředky zahrnují část podfondu odpovídajícího dotyčnému členskému státu, která nepodléhá sdílení. Pokud vrácené prostředky z části nepodléhající sdílení nestačí v průběhu přechodného období stanoveného v dohodě k zajištění finančních zdrojů pro zřízení vnitrostátního mechanismu financování dotčeného členského státu v souladu se směrnicí 2014/59/EU, jsou předmětem vracení také veškeré finanční prostředky v části podfondu odpovídajícího danému členskému státu, která v souladu s dohodou podléhá sdílení, nebo jejich část, či po uplynutí přechodného období veškeré příspěvky převedené dotčeným členským státem během úzké spolupráce nebo jejich část, a to ve výši postačující k zajištění finančních zdrojů pro uvedený vnitrostátní mechanismus financování.

Při posuzování výše finančních prostředků, které mají být vráceny ze sdílené části fondu či po uplynutí přechodného období z fondu, se zohlední tato doplňující kritéria:

a)způsob ukončení úzké spolupráce s ECB – zda se tak stalo dobrovolně v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) č. 1024/2013, či nikoli;

b)zda ke dni ukončení úzké spolupráce probíhají opatření k řešení krize;

c)hospodářský cyklus dotčeného členského státu, jehož se ukončení spolupráce týká.

Vracení finančních prostředků se rozloží na omezené období, které je úměrné délce trvání úzké spolupráce. Od vracených finančních prostředků se odečte podíl dotčeného členského státu na finančních prostředcích Jednotného fondu pro řešení krizí, které byly v průběhu období úzké spolupráce z fondu použity na opatření k řešení krize.

Pro účely písmene b) prvního pododstavce se částka převedená do každého systému pojištění vkladů úředně uznaného v dotčeném členském státě rovná disponibilním finančním prostředkům fondu pojištění vkladů vynásobeným podílem částek a) a b):

a)částka všech příspěvků předem, které do fondu pro pojištění vkladů uhradily úvěrové instituce přidružené k dotčenému systému pojištění vkladů;

b)částka všech příspěvků předem uhrazených do fondu pro pojištění vkladů.

Převedená částka nepřesáhne částku nezbytnou k tomu, aby disponibilní finanční prostředky dotčeného systému pojištění vkladů dosáhly dvou třetin své cílové úrovně ve smyslu čl. 10 odst. 2 prvního pododstavce směrnice 2014/49/EU.

4. Toto nařízení se i nadále vztahuje na probíhající postupy k řešení krize a pojištění vkladů, které byly zahájeny přede dnem použitelnosti rozhodnutí uvedeného v odstavci 2.“

6.V článku 5 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Výbor, Rada a Komise a případně vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize a zúčastněné systémy pojištění vkladů přijímají rozhodnutí za podmínky, že jsou dodrženy příslušné právní předpisy Unie, a zejména veškeré legislativní i nelegislativní akty, včetně aktů uvedených v článcích 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, a v souladu s nimi.“

7.Článek 6 se mění takto:

(a)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Žádné z opatření, návrhů nebo politik výboru, Rady, Komise, vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize nebo zúčastněného systému pojištění vkladů nesmí subjekty, držitele vkladů, investory nebo jiné věřitele usazené v Unii diskriminovat na základě jejich státní příslušnosti nebo místa podnikání.

2. Každé opatření, návrh či politika výboru, Rady, Komise, vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize nebo zúčastněného systému pojištění vkladů v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí nebo evropského systému pojištění vkladů se přijímá s plným ohledem na jednotnost a integritu vnitřního trhu a s péčí o něj.“;

(b)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Jestliže výbor přijme rozhodnutí, které je určeno vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize nebo zúčastněnému systému pojištění vkladů, má tento orgán nebo systém právo dále upřesnit opatření, která budou přijata. Toto upřesnění musí být v souladu s dotyčným rozhodnutím výboru.“

8.Název části II se nahrazuje tímto: „Jednotný mechanismus pro řešení krizí“.

9.Článek 19 se mění takto:

a)v odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud opatření k řešení krize, které navrhuje výbor, zahrnuje použití fondů (Jednotného fondu pro řešení krizí nebo fondu pro pojištění vkladů), výbor oznámí navrhované použití fondů Komisi. Oznámení výboru obsahuje veškeré informace nutné k tomu, aby Komise mohla provést posouzení podle tohoto odstavce.“;

b)v odst. 3 se ve třetím, pátém a sedmém pododstavci slovo „fond“ nahrazuje slovem „fondy“ v náležitém gramatickém tvaru;

c)v odst. 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Výbor převede veškeré částky, které získal podle prvního pododstavce, do příslušného fondu (Jednotného fondu pro řešení krizí nebo fondu pro pojištění vkladů) a přihlíží k nim při stanovování příspěvků v souladu s články 70 a 71 a s články 74c a 74d.“;

d)v odstavcích 7 a 10 se slovo „fond“ nahrazuje slovem „fondy“ v náležitém gramatickém tvaru.

10.Před část III se doplňuje část IIa, která zní:

„ČÁST IIa
EVROPSKÝ SYSTÉM POJIŠTĚNÍ VKLADŮ (EDIS)

HLAVA I: FÁZE EVROPSKÉHO SYSTÉMU POJIŠTĚNÍ VKLADŮ

Kapitola 1
Zajištění

Článek 41a
Částečné financování a krytí nadměrné ztráty

1.Od data použitelnosti stanoveného v čl. 99 odst. 5a jsou zúčastněné systémy pojištění vkladů zajištěny evropským systémem pojištění vkladů v souladu s touto kapitolou na dobu tří let („období zajištění“).

2.V případě, že pro zúčastněný systém pojištění vkladů nastane událost zakládající výplatu nebo je systém využit při řešení krize v souladu s článkem 79 tohoto nařízení, může žádat o financování z fondu pro pojištění vkladů až do výše 20 % svého deficitu likvidity ve smyslu článku 41b.

3.Fond pro pojištění vkladů kryje rovněž 20 % nadměrné ztráty zúčastněného systému pojištění vkladů ve smyslu článku 41c. Zúčastněný systém pojištění vkladů splatí částku financování, kterou získal podle odstavce 2 tohoto článku, sníženou o částku krytí nadměrné ztráty postupem stanoveným v článku 41o.

4.Ani financování, ani krytí nadměrné ztráty nepřekročí 20 % prvotní cílové úrovně fondu pro pojištění vkladů ve smyslu čl. 74b odst. 1 tohoto nařízení, nebo desetinásobek cílové úrovně zúčastněného systému pojištění vkladů ve smyslu prvního pododstavce čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/49/EU.

Článek 41b
Deficit likvidity

1.V případě, že pro zúčastněný systém pojištění vkladů nastane událost zakládající výplatu, vypočítá se jeho deficit likvidity jako celková částka pojištěných vkladů ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2014/49/EU držených danou úvěrovou institucí v okamžiku události zakládající výplatu snížená o

a)částku disponibilních finančních prostředků, které by zúčastněný systém pojištění vkladů měl v okamžiku události zakládající výplatu mít, pokud by získal příspěvky předem podle článku 41j; a

b)částku mimořádných příspěvků ve smyslu čl. 10 odst. 8 směrnice 2014/49/EU, které zúčastněný systém pojištění vkladů může získat do tří dnů od události zakládající výplatu.

2.V případě, že je zúčastněný systém pojištění vkladů využit při postupu řešení krize, je jeho deficitem likvidity částka, kterou určí orgán příslušný k řešení krize v souladu s článkem 79, snížená o částku disponibilních finančních prostředků, které by zúčastněný systém pojištění vkladů měl v okamžiku závěru o řešení krize mít, pokud by získal příspěvky předem podle článku 41j.

Článek 41c
Nadměrná ztráta

1.V případě, že pro zúčastněný systém pojištění vkladů nastane událost zakládající výplatu, vypočítá se jeho nadměrná ztráta jako celková částka, kterou splatil věřitelům podle článku 8 směrnice 2014/49/EU, snížená o

a)částku, kterou zúčastněný systém pojištění vkladů získal zpět vstupem do práv vkladatelů v likvidačním nebo reorganizačním řízení podle první věty čl. 9 odst. 2 směrnice 2014/49/EU;

b)částku disponibilních finančních prostředků, které by zúčastněný systém pojištění vkladů měl v okamžiku události zakládající výplatu mít, pokud by získal příspěvky předem podle článku 41j;

c)částku následných příspěvků, které může zúčastněný systém pojištění vkladů získat podle první věty prvního pododstavce čl. 10 odst. 8 směrnice 2014/49/EU do jednoho kalendářního roku, která obsahuje částku získanou podle čl. 41b odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

2.V případě, že jsou fondy zúčastněného systému pojištění vkladů využity při postupu řešení krize, je jeho nadměrnou ztrátou částka, kterou určí orgán příslušný k řešení krize v souladu s článkem 79, snížená o

a)částku případného rozdílu uhrazeného zúčastněnému systému pojištění vkladů v souladu s článkem 75 směrnice 2014/59/EU; a

b)částku disponibilních finančních prostředků, které by zúčastněný systém pojištění vkladů měl v okamžiku závěru o řešení krize mít, pokud by získal příspěvky předem podle článku 41j.

Kapitola 2
Soupojištění

Článek 41d
Financování a krytí ztráty

1.Od konce období zajištění je zúčastněný systém pojištění vkladů soupojištěn evropským systémem pojištění vkladů v souladu s touto kapitolou na dobu čtyř let („období soupojištění“).

2.V případě, že pro zúčastněný systém pojištění vkladů nastane událost zakládající výplatu nebo je systém využit při řešení krize v souladu s článkem 109 směrnice 2014/59/EU nebo s článkem 79 tohoto nařízení, může žádat o financování určitého podílu na své potřebě likvidity z fondu pro pojištění vkladů ve smyslu článku 41f tohoto nařízení. Tento podíl se zvyšuje v souladu s článkem 41e.

3.Fond pro pojištění vkladů kryje rovněž určitý podíl na ztrátě zúčastněného systému pojištění vkladů ve smyslu článku 41g. Tento podíl se zvyšuje v souladu s článkem 41e. Zúčastněný systém pojištění vkladů splatí částku financování, kterou získal podle odstavce 2, sníženou o částku krytí ztráty postupem stanoveným v článku 41o.

Článek 41e
Navýšení financování a krytí ztráty

Podíl na krytí podle druhého a třetího odstavce článku 41d se během období soupojištění zvyšuje takto:

–v prvním roce období soupojištění činí 20 %,

–ve druhém roce období soupojištění činí 40 %,

–ve třetím roce období soupojištění činí 60 %,

–ve čtvrtém roce období soupojištění činí 80 %.

Článek 41f
Potřeba likvidity

1.V případě, že pro zúčastněný systém pojištění vkladů nastane událost zakládající výplatu, považuje se za jeho potřebu likvidity celková částka pojištěných vkladů ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2014/49/EU držených danou úvěrovou institucí v okamžiku události zakládající výplatu.

2.V případě, že je zúčastněný systém pojištění vkladů využit při postupu řešení krize, je jeho potřebou likvidity částka, kterou určí orgán příslušný k řešení krize v souladu s článkem 109 směrnice 2014/59/EU nebo s článkem 79 tohoto nařízení.

Článek 41g
Ztráta

1.V případě, že pro zúčastněný systém pojištění vkladů nastane událost zakládající výplatu, považuje se za jeho ztrátu celková částka, kterou splatil věřitelům podle článku 8 směrnice 2014/49/EU, snížená o částku, kterou zúčastněný systém pojištění vkladů získal zpět přebráním práv vkladatelů v likvidačním nebo reorganizačním řízení podle první věty čl. 9 odst. 2 směrnice 2014/49/EU.

2.V případě, že je zúčastněný systém pojištění vkladů využit při postupu řešení krize, je jeho ztrátou částka, kterou určí orgán příslušný k řešení krize v souladu s článkem 109 směrnice 2014/59/EU nebo s článkem 79 tohoto nařízení, snížená o částku případného rozdílu uhrazeného zúčastněnému systému pojištění vkladů v souladu s článkem 75 směrnice 2014/59/EU.

Kapitola 3
Plné pojištění

Článek 41h
Financování a krytí ztráty

1.Od konce období soupojištění je zúčastněný systém pojištění vkladů plně pojištěn evropským systémem pojištění vkladů v souladu s touto kapitolou.

2.V případě, že pro zúčastněný systém pojištění vkladů nastane událost zakládající výplatu nebo je systém využit při řešení krize v souladu s článkem 109 směrnice 2014/59/EU nebo s článkem 79 tohoto nařízení, může žádat o financování své potřeby likvidity z fondu pro pojištění vkladů ve smyslu článku 41f tohoto nařízení.

3.Fond pro pojištění vkladů kryje rovněž ztrátu zúčastněného systému pojištění vkladů ve smyslu článku 41g. Zúčastněný systém pojištění vkladů splatí částku financování, kterou získal podle odstavce 2, sníženou o částku krytí ztráty postupem stanoveným v článku 41o.

Kapitola 4
Společná ustanovení

Článek 41i
Vyloučení z krytí evropským systémem pojištění vkladů

1.Zúčastněný systém pojištění vkladů nebude kryt evropským systémem pojištění vkladů ve fázi zajištění, soupojištění nebo plného pojištění, jestliže Komise ze svého podnětu nebo na žádost výboru nebo zúčastněného členského státu rozhodne, že je splněna nejméně jedna z následujících vylučujících podmínek, a vyrozumí o tom výbor:

(a)zúčastněný systém pojištění vkladů nesplnil své povinnosti podle tohoto nařízení nebo podle článků 4, 6, 7 či 10 směrnice 2014/49/EU;

(b)zúčastněný systém pojištění vkladů, příslušný správní orgán ve smyslu článku 3 směrnice 2014/49/EU, nebo kterýkoli jiný příslušný orgán příslušného členského státu jednal ve vztahu ke konkrétní žádosti o krytí z evropského systému pojištění vkladů způsobem, který je v rozporu se zásadou loajální spolupráce zakotvenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

2.Jestliže zúčastněný systém pojištění vkladů již získal financování a ve vztahu k události zakládající výplatu nebo využití při řešení krize je naplněna nejméně jedna z vylučujících podmínek uvedených v odstavci 1, může Komise nařídit vrácení financování do fondu pro pojištění vkladů v plné výši nebo zčásti.

Článek 41j
Postup financování, který musí zúčastněné systémy pojištění vkladů dodržovat

1.Zúčastněný systém pojištění vkladů bude během roku následujícího po níže uvedených datech zajištěn, spolupojištěn nebo plně pojištěn evropským systémem pojištění vkladů, jestliže do tohoto data jeho disponibilní finanční prostředky získané prostřednictvím příspěvků podle čl. 10 odst. 1 směrnice 2014/49/EU dosáhnou nejméně následujících procentních podílů z celkové částky pojištěných vkladů všech úvěrových institucí přidružených k zúčastněnému systému pojištění vkladů:

do 3. července 2017: 0,14 %,

do 3. července 2018: 0,21 %,

do 3. července 2019: 0,28 %,

do 3. července 2020: 0,28 %,

do 3. července 2021: 0,26 %,

do 3. července 2022: 0,20 %,

do 3. července 2023: 0,11 %,

do 3. července 2024: 0 %.

2.Komise může po konzultaci s výborem schválit výjimky z požadavků stanovených v odstavci 1, a to z řádně odůvodněných příčin souvisejících s hospodářským cyklem v příslušném členském státě, s případným dopadem procyklických příspěvků nebo s událostí zakládající výplatu, která nastala na vnitrostátní úrovni. Tyto výjimky musí být dočasné a mohou podléhat splnění určitých podmínek.

HLAVA II

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 41k
Předběžné informace

Jestliže byl zúčastněný systém pojištění vkladů informován příslušným orgánem, nebo se jinak dozvěděl o okolnostech týkajících se úvěrové instituce přidružené k danému zúčastněnému systému pojištění vkladů, které by pravděpodobně mohly vést k události zakládající výplatu nebo k využití systému k řešení krize, neprodleně vyrozumí o takových okolnostech výbor, hodlá-li požádat o krytí z evropského systému pojištění vkladů. V takovém případě zúčastněný systém pojištění vkladů poskytne výboru i odhad očekávaného deficitu likvidity nebo potřeby likvidity.

Článek 41l
Oznamovací povinnost

1.V případě, že pro zúčastněný systém pojištění vkladů nastane událost zakládající výplatu nebo je systém využit při řešení krize v souladu s článkem 109 směrnice 2014/59/EU nebo s článkem 79 tohoto nařízení, neprodleně vyrozumí výbor a poskytne veškeré potřebné informace, aby výboru umožnil posoudit, zda jsou splněny podmínky financování a krytí ztráty v souladu s články 41a, 41d a 41h tohoto nařízení.

2.Zúčastněný systém pojištění vkladů informuje výbor zejména o

a)částce pojištěných vkladů dotčené úvěrové instituce;

b)disponibilních finančních prostředcích v okamžiku události zakládající výplatu nebo použití při řešení krize;

c)v případě události zakládající výplatu o odhadu mimořádných příspěvků, které může systém shromáždit do tří dnů od dané události;

d)o veškerých událostech, které by systému bránily splnit povinnosti podle vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnici 2014/49/EU a případných opravných prostředků.

Článek 41m

Určení částky financování

1.Jakmile obdrží oznámení podle článku 41k, výbor na svém výkonném zasedání do 24 hodin rozhodne, zda byly splněny podmínky pro krytí z evropského systému pojištění vkladů, a určí částku financování, kterou poskytne zúčastněnému systému pojištění vkladů.

2.V případě, že byl výbor před oznámením nebo souběžně s oznámením podle odstavce 1 informován v souladu s článkem 41k o jedné nebo více pravděpodobných událostech zakládajících výplatu nebo použitích při řešení krize, může prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až na sedm dnů. Jestliže jsou v této prodloužené lhůtě oznámeny v souladu s článkem 41k další události zakládající výplatu nebo použití při řešení krize a celkové financování, které by bylo možné požadovat z fondu pro pojištění vkladů, by mohlo překročit disponibilní finanční prostředky fondu, bude se financování poskytnuté pro každou oznámenou událost zakládající výplatu nebo použití při řešení krize rovnat dostupným finančním prostředkům fondu pro pojištění vkladů vynásobeným podílem částek a) a b):

a)částka financování, kterou by mohl každý příslušný zúčastněný systém pojištění vkladů požadovat z fondu pro pojištění vkladů pro událost zakládající výplatu nebo použití při řešení krize, pokud by neexistovala žádná oznámená událost zakládající výplatu nebo oznámené použití při řešení krize;

b)součet všech částek financování, které by mohl příslušný zúčastněný systém pojištění vkladů požadovat z fondu pro pojištění vkladů pro každou událost zakládající výplatu nebo každé použití při řešení krize, pokud by neexistovala žádná oznámená událost zakládající výplatu nebo oznámené použití při řešení krize.

3.Výbor neprodleně informuje zúčastněný systém pojištění vkladů o svém rozhodnutí podle odstavců 1 a 2. Zúčastněný systém pojištění vkladů může do 24 hodin od okamžiku, kdy byl vyrozuměn, požádat o přezkum rozhodnutí výboru. Uvede důvody, proč považuje změnu rozhodnutí výboru za nezbytnou, zejména pokud jde o rozsah krytí evropským systémem pojištění vkladů. Výbor přijme rozhodnutí o žádosti během dalších 24 hodin.

Článek 41n
Poskytnutí financování

Výbor poskytne financování podle čl. 41a odst. 2, čl. 41d odst. 2 a čl. 41h odst. 2 v souladu s následujícími ustanoveními:

a)financování bude poskytnuto v podobě hotovostního příspěvku zúčastněnému systému pojištění vkladů;

b)finanční prostředky budou splatné okamžitě po rozhodnutí výboru podle článku 41m.

Článek 41o
Splacení financování a určení nadměrné ztráty a ztráty

1.Zúčastněný systém pojištění vkladů splatí financování, které výbor poskytl podle článku 41n, snížené o částku případného krytí nadměrné ztráty v případě krytí podle článku 41a nebo případného krytí ztráty v případě krytí podle článku 41d nebo článku 41h.

2.Do ukončení úpadkového řízení nebo postupu řešení krize výbor každoročně určí částku, kterou již zúčastněný systém pojištění vkladů vymohl v úpadkovém řízení, nebo již uhradil v souladu s článkem 75 směrnice 2014/59/EU. Zúčastněný systém pojištění vkladů poskytne výboru veškeré informace nezbytné k tomuto rozhodnutí. Zúčastněný systém pojištění vkladů zaplatí výboru podíl na této částce odpovídající podílu, který kryje evropský systém pojištění vkladů v souladu s články 41a, 41d nebo 41h.

3.V případě krytí podle článku 41a zúčastněný systém pojištění vkladů uhradí výboru do konce prvního kalendářního roku po poskytnutí financování rovněž částku rovnou následným příspěvkům, které může zúčastněný systém pojištění vkladů získat během jednoho kalendářního roku podle čl. 10 odst. 8 prvního pododstavce první věty směrnice 2014/49/EU, sníženou o částku následných příspěvků získaných v souladu s  čl. 41b odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

4.Po skončení úpadkového řízení nebo postupu řešení krize dotčené úvěrové instituce výbor neprodleně určí nadměrnou ztrátu v souladu s článkem 41d nebo ztrátu v souladu s článkem 41h. Jestliže toto určení vede k povinnosti zúčastněného systému pojištění vkladů splatit částku, která se liší od částek splácených podle druhého a třetího odstavce, rozdíl bude mezi výborem a zúčastněným systémem pojištění vkladů neprodleně vypořádán.

Článek 41p
Monitorování výplat vkladatelům a použití při řešení krize

1.Po poskytnutí financování v případě události zakládající výplatu v souladu s článkem 41n výbor pečlivě monitoruje postup výplat prováděných zúčastněným systémem pojištění vkladů, a zejména to, jak systém používá hotovostní příspěvek.

2.Zúčastněný systém pojištění vkladů v pravidelných intervalech, které určí výbor, poskytuje přesné, spolehlivé a úplné informace o postupu výplat, výkonu práv, do nichž vstoupil, nebo o jakékoli jiné záležitosti významné pro účinné provádění opatření výboru stanovených v tomto nařízení nebo pro výkon pravomocí zúčastněného systému pojištění vkladů ve směrnici 2014/49/EU nebo v tomto nařízení. Zúčastněný systém pojištění vkladů denně informuje výbor o celkové částce vyplacené vkladatelům, o použití hotovostního příspěvku a případných problémech, s nimiž se setkal.

Článek 41q
Monitorování úpadkového řízení

1.Po poskytnutí financování v případě události zakládající výplatu v souladu s článkem 41n tohoto nařízení výbor pečlivě monitoruje úpadkové řízení dotčené úvěrové instituce, a zejména to, jak se systém pojištění vkladů snaží inkasovat nároky z práv ke vkladům, do nichž vstoupil podle první věty čl. 9 odst. 2 směrnice 2014/49/EU.

2.Zúčastněný systém pojištění vkladů maximalizuje své příjmy z konkursní podstaty a nese vůči výboru odpovědnost za veškeré částky dosud nevymožené v důsledku nedostatečně pečlivého přístupu. Po vyslechnutí zúčastněného systému pojištění vkladů může výbor rozhodnout, že bude sám vykonávat všechna práva vyplývající z nároků z vkladů uvedených v odstavci 1.“

11.Článek 43 se mění takto:

a)v odstavci 1 se tečka na konci písmene c) nahrazuje středníkem a doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d) člena, jehož jmenuje každý ze zúčastněných členských států, který zastupuje jeho určený orgán.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Každý člen včetně předsedy má jeden hlas, kromě případů, kdy výbor zasedá na společném plenárním zasedání v souladu s článkem 49b, kdy mají členové jmenovaní zúčastněným členským státem podle odst. 1 písm. c) a d) společně jeden hlas.“;

c)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Komise a ECB určí každá svého zástupce, který je oprávněn se účastnit výkonných zasedání, plenárních zasedání a společných plenárních zasedání jako stálý pozorovatel.“;

d)odstavec 4 a 5 se nahrazují těmito:

„4. Je-li v určitém zúčastněném členském státě více než jeden vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, resp. více než jeden vnitrostátní určený orgán, může se zasedání účastnit druhý zástupce jako pozorovatel bez hlasovacích práv.

5. Správní a řídící strukturu výboru tvoří:

a)společné plenární zasedání, které plní úkoly uvedené v článku 49b;

b)plenární zasedání výboru podle článků 49 a 49a, které plní úkoly uvedené v článku 50, resp. v článku 50a;

c)výkonné zasedání výboru, které plní úkoly uvedené v článku 54;

d)předseda, který plní úkoly uvedené v článku 56;

e)sekretariát, který zajišťuje nezbytnou administrativní a technickou podporu pro plnění všech úkolů, jež jsou výboru svěřeny.“

12.Článek 45 se mění takto:

a)v odstavcích 4 a 5 se slova „úkolů výboru v oblasti řešení krize“ nahrazují slovy „úkolů výboru v oblasti řešení krize a v oblasti pojištění vkladů“ v náležitém gramatickém tvaru;

b)v odstavci 7 se slova „jako vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize“ nahrazují slovy „jako vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize nebo jako vnitrostátní systém pojištění vkladů nebo určený orgán“ v náležitém gramatickém tvaru.

13.V čl. 46 odst. 4 se slova „vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize“ nahrazují slovy „vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize nebo vnitrostátního systému pojištění vkladů nebo určených orgánů“ v náležitém gramatickém tvaru.

14.V článku 47 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Při plnění úkolů, které jsou jim svěřeny tímto nařízením, jednají výbor, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, vnitrostátní systémy pojištění vkladů nebo určené orgány nezávisle a sledují obecný zájem.“

15.V části III hlavy II se nadpis „Plenární zasedání výboru“ nahrazuje nadpisem „Společné plenární zasedání a plenární zasedání výboru“.

16.Za článek 48 se vkládá nový článek 48a, který zní:

„Článek 48a

Účast na společných plenárních zasedáních

Společných plenárních zasedání se účastní všichni členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1.“

17.Článek 49 se nahrazuje tímto:

„Článek 49

Účast na plenárních zasedáních týkajících se jednotného mechanismu pro řešení krizí

Plenárních zasedání týkajících se jednotného mechanismu pro řešení krizí („plenární zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí“) se účastní členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. a), b) a c).“

18.Za článek 49 se vkládají nové články 49a a 49b, které znějí:

„Článek 49a

Účast na plenárních zasedáních týkajících se evropského systému pojištění vkladů

Plenárních zasedání týkajících se evropského systému pojištění vkladů („plenární zasedání pro jednotný mechanismus evropský systém pojištění vkladů“) se účastní členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. a), b) a d).

Článek 49b

Úkoly společného plenárního zasedání výboru

1.Na svém společném plenárním zasedání výbor:

a)přijme každoročně do 30. listopadu roční pracovní program výboru na následující rok na základě návrhu předloženého předsedou a předá jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ECB;

b)přijímá a kontroluje roční rozpočet výboru v souladu s čl. 61 odst. 2, schvaluje účetní závěrku výboru a uděluje předsedovi absolutorium v souladu s čl. 63 odst. 4 a 8;

c)rozhoduje o investicích v souladu s článkem 75;

d)přijímá výroční zprávu o činnosti výboru podle článku 45, v níž je podrobně vysvětleno plnění rozpočtu;

e)přijímá finanční pravidla podle článku 64, jimiž se bude výbor řídit;

f)přijímá strategii pro boj proti podvodům, jež je přiměřená riziku podvodů, přičemž se zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být přijata;

g)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;

h)přijímá svůj jednací řád a jednací řád výboru na jeho plenárních a výkonných zasedáních podle tohoto nařízení;

i)v souladu s odstavcem 3 tohoto článku vykonává ve vztahu k zaměstnancům výboru pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (dále jen „pracovní řád“) svěřuje výboru oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

j)přijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;

k)na základě služebního řádu a pracovního řádu jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

l)přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

m)přijímá veškerá rozhodnutí týkající se zřízení a případně příslušných změn vnitřních struktur výboru.

2.Při rozhodování jedná společné plenární zasedání výboru v souladu s cíli uvedenými v článcích 6 a 14.

3.Na svém společném plenárním zasedání přijímá výbor podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a na základě článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na předsedu a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Předseda je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.

Za výjimečných okolností může výbor na svém plenárním zasedání rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na předsedu a pravomocí, které předseda přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sám nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na předsedu.“

19.Článek 50 se nahrazuje tímto:

„Článek 50

Úkoly výboru na plenárním zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí

1.Na plenárním zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí výbor:

a)s výhradou postupu uvedeného v odstavci 2 rozhoduje o použití fondu, pokud podpora z fondu potřebná u daného konkrétního opatření k řešení krize překračuje limit 5 000 000 000 EUR, u něhož je váha podpory likvidity 0,5;

b)jakmile čistá souhrnná částka použitých prostředků z fondu za posledních dvanáct po sobě jdoucích měsíců dosáhne limitu 5 000 000 000 EUR, vyhodnotí používání nástrojů k řešení krize, zejména použití prostředků z fondu, a poskytne vodítko, kterým se má výkonné zasedání řídit v dalších rozhodnutích týkajících se řešení krize, zejména tam, kde je to vhodné, ve věci rozlišování mezi podporou likvidity a jinými formami podpory;

c)rozhoduje o tom, zda je třeba získat mimořádné následné příspěvky v souladu s článkem 71, o dobrovolných půjčkách mezi mechanismy financování v souladu s článkem 72, o alternativních finančních prostředcích v souladu s články 73 a 74 a o vzájemném využívání vnitrostátních mechanismů financování podle článku 78, které zahrnuje podporu z fondu překračující limit uvedený v písmeni c) tohoto odstavce;

d)schvaluje rámec uvedený v čl. 31 odst. 1 pro organizaci praktického průběhu spolupráce s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize.

2.Při rozhodování jedná plenární zasedání výboru v souladu s cíli uvedenými v článcích 6 a 14.

Pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku se program řešení krize vypracovaný výkonným zasedáním považuje za přijatý, pokud do tří hodin od předložení návrhu výkonným zasedáním plenárnímu zasedání alespoň jeden člen plenárního zasedání nesvolá plenární zasedání. Pokud ho svolá, přijme rozhodnutí o daném programu řešení krize plenární zasedání.“

20.Vkládá se nový článek 50a, který zní:

„Článek 50a

Úkoly výboru na plenárním zasedání pro evropský systém pojištění vkladů

1.Na plenárním zasedání pro evropský systém pojištění vkladů výbor:

a)jakmile čistá souhrnná částka použitých prostředků z fondu pro pojištění vkladů za posledních dvanáct po sobě jdoucích měsíců dosáhne limitu 25 % konečné cílové úrovně, vyhodnotí uplatňování evropského systému pojištění vkladů, zejména použití prostředků z fondu pro pojištění vkladů, a poskytne vodítko, kterým se má výkonné zasedání řídit v dalších rozhodnutích o výplatách, zejména, je-li to vhodné, ve věci rozlišování mezi zajišťováním financování a krytím ztráty;

b)rozhoduje o prodloužení lhůty uvedené v čl. 41m odst. 1 podle čl. 41m odst. 2;

c)rozhoduje o dobrovolných půjčkách mezi mechanismy financování v souladu s článkem 47f, o alternativních finančních prostředcích v souladu s články 74g;

d)rozhoduje na základě postoupení výkonného zasedání v případech podle čl. 41i odst. 1 nebo 2, zda je splněna vylučující podmínka stanovená v čl. 41i odst. 1 písm. b).

2.Při rozhodování jedná plenární zasedání výboru v souladu s cíli uvedenými v článku 6.“.

21.Článek 51 se nahrazuje tímto:

„Článek 51
Společná plenární zasedání výboru a plenární zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí a evropský systém pojištění vkladů

1.Společná plenární zasedání a plenární zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí a evropský systém pojištění vkladů svolává předseda a předsedá jim v souladu s čl. 56 odst. 2 písm. a).

2.Každoročně se konají minimálně dvě řádná společná plenární zasedání výboru. Kromě toho se výbor schází z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně jedné třetiny svých členů. Zástupce Komise může požádat předsedu, aby svolal společné plenární zasedání výboru nebo plenární zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí, resp. evropský systém pojištění vkladů. Pokud předseda zasedání v patřičné době nesvolá, podá písemné odůvodnění.

3.V jednotlivých relevantních případech může výbor kromě osob uvedených v čl. 43 odst. 3 přizvat k účasti na společném plenárním zasedání, nebo plenárním zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí, resp. evropský systém pojištění vkladů pozorovatele, včetně zástupce orgánu EBA.

4.Pro společná plenární zasedání nebo plenární zasedání poskytuje výbor sekretariát.“

22.Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52
Obecná ustanovení o postupu rozhodování

1.Na svém plenárním zasedání nebo na plenárním zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí, resp. evropský systém pojištění vkladů přijímá výbor rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

2.Odchylně od odstavce 1 se rozhodnutí podle čl. 50 odst. 1 písm. a) a b), podle čl. 50a odst. 1 písm. a) a o vzájemném využívání vnitrostátních mechanismů financování podle článku 78, s omezením na použití finančních prostředků, které jsou k dispozici v Jednotném fondu pro řešení krizí nebo ve fondu pro pojištění vkladů, přijímají prostou většinou hlasů členů výboru představujících nejméně 30 % příspěvků. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

3.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se rozhodnutí podle čl. 50 odst. 1 nebo čl. 50a odst. 1, která zahrnují získání následných příspěvků v souladu s článkem 71 nebo článkem 74d, rozhodnutí o dobrovolných půjčkách mezi mechanismy financování v souladu s článkem 72 nebo článkem 74f, o alternativních finančních prostředcích v souladu s články 73 a 74 nebo s článkem 74g a o vzájemném využívání vnitrostátních mechanismů financování podle článku 78, která překračují finanční prostředky, které jsou k dispozici v Jednotném fondu pro řešení krizí nebo fondu pro pojištění vkladů, přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů členů výboru představujících nejméně 50 % příspěvků během přechodného období do doby, než bude Jednotný fond pro řešení krizí plně sdílen, resp. než fond pro pojištění vkladů dosáhne své konečné cílové úrovně, a dvoutřetinovou většinou hlasů členů výboru představujících nejméně 30 % příspěvků poté. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

4.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se rozhodnutí podle čl. 50a odst. 1 písm. d) přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů členů výboru. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

5.Výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Jednací řád stanoví podrobněji postup při hlasování, zejména podmínky, za jakých může jeden člen jednat jménem jiného člena, a případně rovněž pravidla upravující usnášeníschopnost.“

23.Článek 53 se mění takto:

a)v odst. 1 třetím pododstavci se slova „vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize“ nahrazují slovy „vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize nebo vnitrostátní určené orgány“ v náležitém gramatickém tvaru.

b)v odstavci 2 se odkaz na „ čl. 43 odst. 1 písm. c)“ nahrazuje tímto „ čl. 43 odst. 1 písm. c) nebo případně čl. 43 odst. 1 písm. d)“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.Při jednání o subjektu uvedeném v článku 2 či skupině subjektů, jež je usazena pouze v jednom zúčastněném členském státě, nebo o opatření či rozhodnutí týkajícím se pojištění vkladů se jednání a rozhodování účastní rovněž příslušný člen jmenovaný uvedeným členským státem podle čl. 43 odst. 1 písm. c) nebo čl. 43 odst. 1 písm. d) a použijí se pravidla stanovená v čl. 55 odst. 1.“;

d)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Členové výboru uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. a) a b) zajistí, aby rozhodnutí a opatření k řešení krize nebo pojištění vkladů, zejména pokud jde o použití Jednotného fondu pro řešení krizí, resp. fondu pro pojištění vkladů, byla v různých složeních výkonných zasedání výboru ve vzájemném souladu, vhodná a přiměřená.“

24.Článek 54 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.Na svém výkonném zasedání výbor:

a)připravuje veškerá rozhodnutí, která mají být přijata na společném plenárním zasedání výboru nebo plenárním zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí, resp. evropský systém pojištění vkladů;

b)přijímá veškerá rozhodnutí k uplatnění tohoto nařízení, pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak.“;

b)v odstavci 2 se tečka na konci písmene e) nahrazuje středníkem a doplňují se následující písmena:

„f)určuje částku financování v souladu s článkem 41l;

g) určuje ztrátu z výplat a krytí ztráty v souladu s článkem 41o;

h)rozhoduje o výkonu práv vzniklých podle článku 41q.“;

c)odstavce 3 a 4 se nahrazují těmito:

„3. Je-li to třeba z důvodu naléhavosti, může výbor na svém výkonném zasedání přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem výboru ve složení pro společné plenární zasedání nebo plenární zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí, resp. evropský systém pojištění vkladů, zejména ve věcech administrativního řízení včetně rozpočtových záležitostí.

4. Výbor ve složení pro výkonné zasedání informuje průběžně výbor ve složení pro plenární zasedání nebo plenární zasedání pro jednotný mechanismus pro řešení krizí, resp. evropský systém pojištění vkladů o rozhodnutích, která přijme ve věci řešení krize nebo pojištění vkladů.“

25.Článek 56 se mění takto:

a)v odstavci 1

i) se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) přípravu práce výboru na jeho společných plenárních, plenárních a výkonných zasedáních a za svolávání a předsedání jeho jednání;“;

ii) v  písm. g) se slova „činnostech výboru k řešení krize“ nahrazují slovy „činnostech výboru k řešení krize a pojištění vkladů“ v náležitém gramatickém tvaru;

b)v první větě odstavce 4 se slova „řešením krizí bank“ nahrazují slovy „řešením krizí bank a pojištěním vkladů“ v náležitém gramatickém tvaru.

26.Čl. 58 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3.Rozpočet obsahuje tři části: část I pro správu výboru, část II pro Jednotný fond pro řešení krizí a část III pro fond pro pojištění vkladů.“

27.V článku 59 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Tímto článkem není dotčeno právo vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize, zúčastněných systémů pojištění vkladů a určených orgánů vybírat poplatky v souladu s vnitrostátním právem v souvislosti s jejich správními výdaji typů uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně výdajů na spolupráci s výborem a na pomoc výboru.“

28.Za článek 60 se vkládá nový článek 60a, který zní:

„Článek 60a

Část II rozpočtu

1.Příjmy části III rozpočtu tvoří zejména:

a)příspěvky hrazené institucemi přidruženými k zúčastněným systémům pojištění vkladů v souladu s články 74c a 74d;

b)úvěry získané ze systémů pojištění vkladů v nezúčastněných členských státech v souladu s článkem 74f;

c)úvěry získané od finančních institucí nebo jiných třetích stran v souladu s článkem 74g;

d)výnosy z investovaných částek uložených ve fondu pro pojištění vkladů v souladu s článkem 75;

e)financování splacené zúčastněnými systémy pojištění vkladů v souladu s článkem 41o.

2.Výdaje části III rozpočtu tvoří zejména:

a)financování poskytované zúčastněným systémům pojištění vkladů pro účely článků 41a, 41d nebo 41h;

b)investice v souladu s článkem 75;

c)úroky placené z úvěrů získaných od jiných systémů pojištění vkladů v nezúčastněných členských státech v souladu s článkem 74f;

d)úroky placené z úvěrů získaných od finančních institucí nebo jiných třetích stran v souladu s článkem 74g.“

29.V čl. 61 odst. 2 se slova „na svém plenárním zasedání“ nahrazují slovy „na svém společném plenárním zasedání“.

30.V čl. 63 odst. 8 se slova „na svém plenárním zasedání“ nahrazují slovy „na svém společném plenárním zasedání“.

31.Článek 65 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Subjekty uvedené v čl. 2 odst. 1, resp. čl. 2 odst. 2 písm. b) přispívají do části I rozpočtu výboru v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci o příspěvcích přijatých podle odstavce 5 tohoto článku.“;

b)v odstavci 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) určí druh příspěvků a situace, v nichž je třeba příspěvky hradit, s přihlédnutím k jednotlivým úkolům výboru podle tohoto nařízení pro účely jednotného mechanismu pro řešení krizí a evropského systému pojištění vkladů, způsob výpočtu výše příspěvků a způsob jejich platby;“

32.V hlavě V části III se nadpis kapitoly 2 nahrazuje nadpisem „Jednotný fond pro řešení krizí a fond pojištění vkladů“.

33.V kapitole 2 hlavy V částí III se nadpis oddílu 1 nahrazuje nadpisem „Zřízení Jednotného fondu pro řešení krizí“.

34.V kapitole 2 hlavy V části III se vkládá tento oddíl:

„ODDÍL 1a
ZŘÍZENÍ FONDU PRO POJIŠTĚNÍ VKLADŮ

Článek 74a
Obecná ustanovení

1.Zřizuje se fond pro pojištění vkladů. Tento fond je naplňován příspěvky, které výboru dluží úvěrové instituce přidružené k zúčastněným systémům pojištění vkladů. Příspěvky vypočítávají a fakturují zúčastněné systémy pojištění vkladů v zastoupení výboru.

2.Výbor využije fond pro pojištění vkladů jen za účelem poskytnutí financování konkrétnímu systému pojištění vkladů nebo krytí ztráty takového systému v jednotlivých fázích stanovených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s cíli a zásadami platnými pro Evropský fond pro pojištění vkladů uvedenými v článku 6. Rozpočet Unie ani vnitrostátní rozpočty členských států nenesou za žádných okolností odpovědnost za výdaje nebo ztráty fondu.

3.Vlastníkem fondu pro pojištění vkladů je výbor. Činnosti výboru podle tohoto nařízení nesmí za žádných okolností zakládat rozpočtovou odpovědnost členských států.

Článek 74b
Cílové úrovně fondu pro pojištění vkladů

1.Do konce období zajištění disponibilní finanční prostředky fondu pro pojištění vkladů dosáhnou prvotní cílové úrovně ve výši 20 % čtyř devítin součtu minimálních cílových úrovní, kterých zúčastněné systémy pojištění vkladů dosáhnou podle prvního pododstavce čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/49/EU.

2.Do konce období soupojištění disponibilní finanční prostředky fondu pro pojištění vkladů dosáhnou součtu minimálních cílových úrovní, kterých zúčastněné systémy pojištění vkladů dosáhnou podle prvního pododstavce čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/49/EU.

3.Během období zajištění a soupojištění se příspěvky do fondu pro pojištění vkladů podle článku 74c rozdělí v čase co nejrovnoměrněji, dokud není dosaženo cílové úrovně.

4.Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně stanovené v odstavci poté, co jí bylo poprvé dosaženo, stanoví se výše příspěvků vypočtených podle článku 74c tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do šesti let.

5.Komise je v souladu s článkem 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem upřesnit:

a)kritéria pro časové rozložení příspěvků do fondu pro pojištění vkladů vypočtených podle odstavce 2;

b)kritéria ke stanovení ročních příspěvků podle odstavce 4.

Článek 74c
Příspěvky předem

1.Každý rok během období zajištění a soupojištění výbor po konzultaci s ECB a vnitrostátním příslušným orgánem a v úzké spolupráci se zúčastněnými systémy pojištění vkladů a určenými orgány stanoví pro každý zúčastněný systém pojištění vkladů celkovou částku příspěvků předem, které může požadovat od úvěrových institucí přidružených k příslušnému zúčastněnému systému pojištění vkladů, aby dosáhl cílových úrovní stanovených v článku 74b. Celková výše příspěvků nepřekročí cílové úrovně stanovené v čl. 74b odst. 1 a 2.

2.Během období zajištění každý zúčastněný systém pojištění vkladů vypočítá na základě celkové částky určené výborem podle odstavce 1 příspěvek každé úvěrové instituce přidružené k danému systému. Použije metodu zohledňující riziko, kterou stanoví akt v přenesené pravomoci podle odstavce 5 druhého pododstavce.

Po období zajištění výbor sám vypočítá příspěvek každé úvěrové instituce přidružené k zúčastněnému systému pojištění vkladů. Výbor použije metodu zohledňující riziko, kterou stanoví akt v přenesené pravomoci podle odst. 5 třetího pododstavce.

Ve všech fázích evropského systému pojištění vkladů zúčastněný systém pojištění vkladů každoročně vyfakturuje příspěvek každé úvěrové instituce v zastoupení výboru. Úvěrové instituce uhradí fakturovanou částku přímo výboru. Příspěvky jsou splatné 31. května každého roku.

3.Řádně obdržené příspěvky každé úvěrové instituce uvedené v čl. 2 odst. 2 se těmto subjektům nevracejí.

4.Příspěvky, které úvěrové instituce přidružené k zúčastněnému systému pojištění vkladů hradí do fondu pro pojištění vkladů v souladu s tímto článkem, se započítávají do minimální cílové úrovně, které zúčastněné systémy pojištění vkladů dosahují v souladu s čl. 10 odst. 2 prvním pododstavcem směrnice 2014/49/EU. Jestliže zúčastněné systémy pojištění vkladů do 3. července 2024 nebo k pozdějšímu datu dodrží postup financování stanovený v článku 41j a úvěrové instituce přidružené k tomuto systému uhradí ve prospěch fondu pro pojištění vkladů všechny příspěvky předem, které měly být do fondu pro pojištění vkladů uhrazeny do 3. července 2024, představují tyto příspěvky celou částku příspěvku dlužnou za účelem dosažení cílové úrovně v souladu s čl. 10 odst. 2 prvním pododstavcem směrnice 2014/49/EU.

Členské státy mohou stanovit, že zúčastněný systém pojištění vkladů může k příspěvkům, které do fondu pro pojištění vkladů uhradily úvěrové instituce přidružené k tomuto systému, přihlížet při stanovování úrovně jejich příspěvků předem, nebo může těmto úvěrovým institucím vracet částky ze svých disponibilních finančních prostředků, a to v rozsahu, v jakém tyto prostředky k příslušnému datu překročí částky stanovené v článku 41j.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 93 s cílem určit metodu výpočtu příspěvků zohledňující riziko v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

Komise přijme jeden akt v přenesené pravomoci, který stanoví metodu výpočtu příspěvků splatných ve prospěch zúčastněných systémů pojištění vkladů a pouze pro období zajištění ve prospěch fondu pro pojištění vkladů. V tomto aktu v přenesené pravomoci bude výpočet vycházet z částky pojištěných vkladů a ze stupně rizika každé úvěrové instituce v poměru ke všem ostatním úvěrovým institucím přidruženým k témuž zúčastněnému systému pojištění vkladů.

Komise přijme druhý akt v přenesené pravomoci, který stanoví metodu výpočtu příspěvků splatných ve prospěch fondu pro pojištění vkladů od období soupojištění. V tomto aktu v přenesené pravomoci bude výpočet vycházet z částky pojištěných vkladů a ze stupně rizika každé úvěrové instituce v poměru ke všem ostatním úvěrovým institucím podle čl. 2 odst. 2 písm. b).

Oba akty v přenesené pravomoci budou obsahovat vzorec pro výpočet, konkrétní ukazatele, kategorie rizik pro členy, prahy pro rizikové váhy přiřazené jednotlivým kategoriím rizik a jiné nezbytné prvky. Stupeň rizika se posuzuje na základě těchto kritérií:

a)úroveň kapacity instituce pro absorpci ztrát;

b)schopnost instituce plnit své krátkodobé a dlouhodobé závazky;

c)stabilita a různorodost finančních zdrojů instituce a její nezatížená vysoce likvidní aktiva;

d)kvalita aktiv instituce;

e)obchodní model a řízení instituce;

f)stupeň zatížení aktiv instituce.

Článek 74d
Mimořádné následné příspěvky

1.Pokud po období zajištění disponibilní finanční prostředky nestačí k pokrytí ztrát, nákladů nebo jiných výdajů vzniklých fondu pro pojištění vkladů po události zakládající výplatu, zvýší se mimořádné následné příspěvky úvěrových institucí přidružených k zúčastněným systémům pojištění vkladů za účelem pokrytí doplňkových částek. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 se částka následných příspěvků, které mají být získány, rovná deficitu disponibilních finančních prostředků, avšak nepřekročí maximální podíl na celkových pojištěných vkladech všech úvěrových institucí v oblasti působnosti evropského systému pojištění vkladů, který stanoví akt Komise v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 5.

2.Výbor sám vypočítá příspěvek každé úvěrové instituce přidružené ke každému zúčastněnému systému pojištění vkladů. Použije metodu zohledňující riziko, kterou stanoví akt v přenesené pravomoci přijatý Komisí podle čl. 74c odst. 5 třetího pododstavce.

Čl. 74c odst. 2 třetí pododstavec se použije obdobně.

3.Výbor z vlastního podnětu po konzultaci s relevantním příslušným orgánem nebo na jeho návrh může úplně nebo částečně odložit v souladu s akty v přenesené pravomoci podle odstavce 4 úhradu mimořádných následných příspěvků instituce, je-li to nezbytné v zájmu ochrany její finanční situace. Toto odložení lze udělit nejvýše na dobu šesti měsíců, která však může být na žádost instituce prodloužena. Příspěvky, jejichž uhrazení bylo odloženo podle tohoto odstavce, musí být uhrazeny v pozdějším okamžiku, kdy tato úhrada již finanční situaci dané instituce neohrožuje.

4.Komise je v souladu s článkem 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem upřesnit roční limity uvedené v odstavci 1 a okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu následných příspěvků subjekty uvedenými v čl. 2 odst. 2 písm. b) podle odstavce 3 tohoto článku.

Článek 74e
Provádění rozhodnutí podle tohoto nařízení

1.Zúčastněný systém pojištění vkladů přijme opatření, jež jsou nezbytná k provedení rozhodnutí uvedených v tomto nařízení.

S výhradou tohoto nařízení zúčastněný systém pojištění vkladů vykonává své pravomoci podle vnitrostátního práva, kterým se provádí směrnice 2014/49/EU, a v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem. Zúčastněný systém pojištění vkladů plně informuje výbor o výkonu těchto pravomocí.

2.Pokud zúčastněný systém pojištění vkladů neuplatnil nebo nesplnil rozhodnutí výboru podle tohoto nařízení, nebo je uplatnil způsobem, který ohrožuje účinné provádění evropského systému pojištění vkladů a cílů tohoto nařízení, může výbor systému pojištění vkladů nařídit, aby přijal veškerá nezbytná opatření s cílem splnit dotčené rozhodnutí.

3.Pokud zúčastněný systém pojištění vkladů vydal rozhodnutí určené úvěrové instituci, která je k němu přidružena, včetně vyfakturování příspěvků, a úvěrová instituce toto rozhodnutí úmyslně nebo z nedbalosti nesplnila, rozhodne výbor o uložení pokuty úvěrové instituci v souladu s článkem 38.

Článek 74f
Dobrovolné úvěry a výpůjčky od nezúčastněných systémů pojištění vkladů

1.Výbor rozhodne, že požádá o půjčku pro fond pro pojištění vkladů u systémů pojištění vkladů z nezúčastněných členských států v případě, že:

a)částky získané v souladu s článkem 74c nestačí k pokrytí ztrát, nákladů nebo jiných výdajů vzniklých při použití fondu pro pojištění vkladů v souvislosti s opatřeními k řešení krize;

b)mimořádné následné příspěvky uvedené v článku 74d nejsou okamžitě k dispozici; a

c)alternativní finanční prostředky uvedené v článku 74g nejsou okamžitě k dispozici za přiměřených podmínek.

2.Uvedené systémy pojištění vkladů rozhodují o takové žádosti v souladu s článkem 12 směrnice 2014/49/EU.

3.Výbor může na požádání rozhodnout o úvěru jiným systémům pojištění vkladů z nezúčastněných členských států. Na podmínky úvěru se obdobně použije článek 12 směrnice 2014/49/EU.

Článek 74g
Alternativní finanční prostředky

1.Výbor může pro fond pro pojištění vkladů sjednávat půjčky nebo jiné formy podpory u těch institucí, finančních institucí nebo jiných třetích stran, které nabízejí lepší finanční podmínky a v nejvhodnější době, a to v zájmu optimalizace nákladů na financování a ochrany jeho pověsti. Příjmy z těchto výpůjček se používají výhradně k plnění platebních závazků vůči zúčastněným systémům pojištění vkladů, jestliže částky získané v souladu s články 74c a 74d nejsou okamžitě dostupné nebo nekryjí částky nárokované od fondu pro pojištění vkladů ve vztahu k událostem zakládajícím výplatu.

2.Výpůjčky nebo jiné formy podpory uvedené v odstavci 1 se musí vrátit v souladu s články 74c a 74d.

3.Všechny výdaje vzniklé v souvislosti s použitím půjček podle odstavce 1 jsou hrazeny z části III rozpočtu výboru, a nikoli z rozpočtu Unie ani zúčastněných členských států.

4.Výbor může rozhodnout o investování příjmů z výpůjček v souladu s článkem 75 za účelem ochrany jejich reálné hodnoty.“

35.Nadpis oddílu 2 v kapitole 2 hlavy V části III se nahrazuje nadpisem „Správa Jednotného fondu pro řešení krizí a fondu pro pojištění vkladů“.

36.Článek 75 se nahrazuje tímto:

„Článek 75
Investice

1.Jednotný fond pro řešení krizí a fond pro pojištění vkladů spravuje výbor v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 4.

2.Objem prostředků získaný od instituce v režimu krize nebo překlenovací instituce, úroky nebo jiné výnosy z investic a veškeré jiné výnosy se připisují pouze ve prospěch Jednotného fondu pro řešení krizí a fondu pro pojištění vkladů.

3.Výbor má obezřetnou a bezpečnou investiční strategii stanovenou v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku a investuje částky uložené v Jednotném fondu pro řešení krizí a fondu pro pojištění vkladů do závazků členských států či mezivládních organizací nebo do vysoce likvidních aktiv s vysokou úvěruschopností, s přihlédnutím k aktu v přenesené pravomoci podle článku 460 nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i k dalším relevantním ustanovením uvedeného nařízení. Investice musí být dostatečně odvětvově, zeměpisně a proporčně rozloženy. Výnosy z těchto investic se připisují ve prospěch Jednotného fondu pro řešení krizí, resp. fondu pro pojištění vkladů.

4.Komise je v souladu s postupem podle článku 93 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví podrobná pravidla pro správu Jednotného fondu pro řešení krizí a fondu pro pojištění vkladů a obecné zásady a kritéria pro jejich investiční strategii.“

37.Doplňuje se nový článek 77a, který zní:

„Článek 77a
Použití fondu pro pojištění vkladů

1.Během období zajištění výbor využije fond pro pojištění vkladů za účelem poskytnutí financování v souladu s čl. 41a odst. 2 a ke krytí nadměrné ztráty v souladu s čl. 41a odst. 3.

2.Během období soupojištění a po něm výbor využije fond pro pojištění vkladů za účelem poskytnutí financování v souladu s čl. 41d odst. 2, resp. čl. 41h odst. 2 a ke krytí ztráty v souladu s čl. 41d odst. 3, resp. čl. 41h odst. 3.

3.Použití fondu pro pojištění vkladů ve vztahu k instituci přidružené k zúčastněnému fondu pro pojištění vkladů je podmíněno tím, že daná úvěrová instituce splní své povinnosti člena zúčastněného systému pojištění vkladů stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2014/49/EU.“

38.V hlavě VI části III se v čl. 81 odst. 4, čl. 83 odst. 2 a 3, čl. 87 odst. 4, čl. 88 odst. 2 a 6, slova „vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize“ nahrazují slovy „vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, systém pojištění vkladů, případně určené orgány“ a slova „vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize“ se nahrazují slovy „vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, systém pojištění vkladů, případně určené orgány“.

39.Článek 93 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 8, čl. 65 odst. 5, čl. 69 odst. 5, čl. 71 odst. 3, čl. 74b odst. 5, čl. 74c odst. 5, čl. 74d odst. 4 a čl. 75 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od příslušných dat uvedených v článku 99.“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 8, čl. 65 odst. 5, čl. 69 odst. 5, čl. 71 odst. 3, čl. 74b odst. 5, čl. 74c odst. 5, čl. 74d odst. 4 a čl. 75 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení pravomoci se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí o zrušení pravomoci nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 19 odst. 8, čl. 65 odst. 5, čl. 69 odst. 5, čl. 71 odst. 3, čl. 74b odst. 5, čl. 74c odst. 5, čl. 74d odst. 4 a čl. 75 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

40.V článku 99 se vkládá nový odstavec 5a, který zní:

„5a.Odchylně od odstavce 2 se čl. 1 odst. 2, část IIa a část III, hlava V kapitola 2 oddíl 1a použijí od [vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost]“.

41.Slovo „fond“ se v celém nařízení (EU) č. 806/2014 nahrazuje výrazem „Jednotný fond pro řešení krizí“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

6.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

6.1.Název návrhu/podnětu

6.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 14  

6.3.Povaha návrhu/podnětu

☑ Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 15  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

6.4.Cíle

6.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

6.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

6.4.3.Očekávané výsledky a dopady

6.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

6.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

6.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

6.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

6.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

6.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

6.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻    Časově omezený návrh/podnět

◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑Časově neomezený návrh/podnět

◻    Provádění s obdobím rozběhu od 2017 do 2024,

◻    poté plné fungování.

6.7.Předpokládaný způsob řízení 16  

◻Přímé řízení Komisí

◻    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie

◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻Sdílené řízení s členskými státy

◻Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻    třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

◻    mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻    EIB a Evropský investiční fond;

☑    subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

◻    veřejnoprávní subjekty;

◻    soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻    soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻    osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

7.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

7.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

7.2.Systém řízení a kontroly

7.2.1.Zjištěná rizika

7.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

7.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

7.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

8.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Níže uvedená analýza předkládá odhad celkových nákladů na výbor a jeho správu. Neočekávají se žádné náklady pro rozpočet EU, neboť všechny výdaje výboru budou plně financované přibližně 6 000 finančními institucemi zahrnutými do evropského systému pojištění vkladů. Metoda výpočtu bude založena na velikosti a bude stanovena aktem v přenesené pravomoci v roce 2016. Z důvodů jednotnosti by měla být v rámci evropského systému pojištění vkladů uplatňována tatáž metodika.

Úkoly výboru budou ve věci pojištění vkladů omezeny. Evropský systém pojištění vkladů se bude vyvíjet v následujících třech fázích: i) zajištění; ii) soupojištění a iii) plné pojištění. Ve všech fázích bude muset výbor posuzovat, zda žádající systém pojištění vkladů splňuje řadu ustanovení směrnice 2014/49/EU, zejména zda zřídil svůj vnitrostátní fond. Na rozdíl od funkce výboru při řešení krizí však rozhodování výboru neobsahuje prvek volného uvážení, neboť platební povinnost zúčastněného systému pojištění vkladů vůči vkladatelům (náhrada) nebo vůči orgánu příslušnému k řešení krize (příspěvek na řešení krize) se řídí rozhodnutím správního nebo soudního orgánu.

V první fázi bude výbor posuzovat žádosti o krytí v rámci zajištění a bude poskytovat potřebné financování pro náhrady vnitrostátním systémům pojištění vkladů v mezích tohoto krytí. Tyto úkoly se ve fázi soupojištění nemění, jakkoli však všechny ostatní prvky zůstávají stejné, lze očekávat vyšší počet potenciálních případů, neboť podmínky pro krytí z evropského systému pojištění vkladů jsou méně omezující než v období zajištění. V rámci plného pojištění by úkoly výboru významně narostly. Kromě toho, že by reagoval na žádosti o krytí, musel by vypočítávat a vybírat příspěvky od jednotlivých bank a řídit Evropský fond pro pojištění vkladů. Tyto úkoly jsou obdobné jako úkoly v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí. Lze tudíž očekávat významné úspory z rozsahu a nárůst úkolů nepovede k úměrně narůstající potřebě zaměstnanců.

Počet zaměstnanců systému pojištění vkladů závisí na oblasti působnosti intervencí. Některé systémy pojištění vkladů mají možnost použít své finanční prostředky na opatření, která by zabránila selhání institucí, tzn. především by předešla událostem zakládajícím výplatu. Systémy pojištění vkladů, které takovou možnost mají, mají i širší kapacity pro monitorování a řízení rizik než systémy pojištění vkladů, které slouží hlavně jako „pokladna“ pro náhrady vkladatelům. Oblast působnosti evropského systému pojištění vkladů by byla omezena na finanční pomoc vnitrostátním systémům pojištění vkladů v rámci této výplatní funkce.

Existuje jen málo veřejně dostupných informací o počtu zaměstnanců vnitrostátních systémů pojištění vkladů. Z průzkumu Evropského fóra pojistitelů vkladů vyplývá, že počty přímých zaměstnanců (tj. bez podpůrných funkcí) se u systémů pojištění vkladů s funkcemi srovnatelnými s evropským systémem pojištění vkladů pohybují mezi 10 a 40 zaměstnanci v přepočtu na plné pracovní úvazky.

S ohledem na omezené, ale pomalu narůstající úkoly evropského systému pojištění vkladů Komise navrhuje pro přímé funkce následující ekvivalenty plného pracovního úvazku:

Ve fázi zajištění: 5 ekvivalentů plného pracovního úvazku (+ 0,5 ekvivalentu plného pracovního úvazku režijní)

Ve fázi soupojištění: 10 ekvivalentů plného pracovního úvazku (+ 1 ekvivalent plného pracovního úvazku režijní)

Ve fázi plného pojištění: 20 ekvivalentů plného pracovního úvazku (+ 2 ekvivalenty plného pracovního úvazku režijní)

Tabulka: Orientační vývoj ekvivalentů plného pracovního úvazku

GŘ FISMA má v současné době podíl režijních zaměstnanců ve výši 11,2 procent. Očekává se, že u evropského systému pojištění vkladů lze dosáhnout významných úspor z rozsahu prostřednictvím funkcí výboru pro řešení krizí, zejména v oblasti řízení lidských zdrojů, výpočtu a výběru příspěvků a řízení fondu. Koeficient režijních nákladů ve výši 9 % se proto jeví dosažitelný.

Tabulka: Orientační vývoj výdajů:

Hlavní předpoklady

Na základě podmínek předpokládaných pro funkci řešení krizí ze strany Jednotného výboru pro řešení krizí je navrhována tato skladba zaměstnanců:

80 % dočasných zaměstnanců (68 % kategorie AD a 12 % kategorie AST),

10 % vyslaných národních odborníků,

10 % smluvních zaměstnanců

Použit bude služební řád orgánů EU, což se odrazí na mzdových sazbách na osobu:

průměrné roční náklady na jednoho dočasného zaměstnance: 131 000 EUR,

průměrné roční náklady na jednoho vyslaného národního odborníka: 78 000 EUR,

průměrné roční náklady na jednoho smluvního zaměstnance: 70 000 EUR.

Kromě mzdy obsahují tyto náklady také nepřímé náklady, jako jsou budovy, odborná příprava, informační technologie a náklady na sociální a zdravotní infrastrukturu.

Vzhledem k tomu, že výbor má sídlo v Bruselu, použije se k výpočtu mzdy opravný koeficient 1.

Operační výdaje budou podle odhadů představovat 15 % celkových nákladů na výbor. To je významně méně než 25 % odhadovaných pro funkci řešení krizí, neboť se očekává, že náklady na vývoj a údržbu informačních systémů a interních služeb by bylo možné sdílet s funkcí řešení krizí.

8.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Bez dopadu na rozpočet Unie.

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

8.2.Odhadovaný dopad na výdaje

Bez dopadu na rozpočet Unie.

8.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

8.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

8.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

8.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

8.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

–◻Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

8.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

8.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

8.3.Odhadovaný dopad na příjmy

Bez dopadu na rozpočet Unie.

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)

   Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Plán ustavení bankovní unie“, COM(2012) 510, 12.9.2012.

(2)

   Zpráva pěti předsedů ze dne 22. června 2015 „Dokončení hospodářské a měnové unie“, http://ec.europa.eu/priorities/economic-monetary-union/docs/5-presidents-report_cs.pdf .

(3)

   Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě a Evropské centrální bance o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie, COM(2015) 600 final 21.10.2015.

(4)

   Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.

(5)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1.

(6)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů, Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149.

(7) Platba rozdílu podle článku 75 směrnice 2014/59/EU: předpokládá se, že toto pravidlo se použije obdobně i v případech řešení krize v jednotném mechanismu pro řešení krizí podle článku 79.

(8) Graf porovnávající vývoj finančních prostředků evropského systému pojištění vkladů s vývojem finančních prostředků zúčastněného systému pojištění vkladů v případě, že se členský stát a zúčastněný systém pojištění vkladů rozhodnou pro kompenzaci členských bank za příspěvky předem hrazené do evropského systému pojištění vkladů, je k dispozici na internetových stránkách Komise: http://ec.europa.eu/finance/general-policy/banking-union/european-deposit-insurance-scheme/index_en.htm.

(9) Úř. věst. C , , s. .

(10) Úř. věst. C , , s. .

(11) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů, Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149.

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1.

(14) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(15) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(16) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(17) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(18) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(19) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(20) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(21) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(22) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(23) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(24) Popsaný v oddíle 1.4.2 „Specifické cíle…“.

(25) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(26) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(27) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(28) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(29) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.