Akční plán pro energetickou účinnost (2007–2012)

Komise přijala akční plán, jehož cílem je dosáhnout snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2020. Akční plán zahrnuje opatření, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost výrobků, staveb a služeb, zvýšit efektivitu výroby a distribuce energie, snížit dopad dopravy na energetickou spotřebu, usnadnit financování a realizaci investic v oblasti, vyvolat a posílit rozumný přístup ke spotřebě energie a podpořit mezinárodní hnutí za energetickou efektivitu.

AKT

Sdělení Komise ze dne 19. října 2006 s názvem: „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ (KOM(2006) 545 v konečném znění – Úř. věst. C 78 ze dne 11.4.2007)

PŘEHLED

Cílem tohoto akčního plánu je zmobilizovat širokou veřejnost, tvůrce politiky a účastníky trhu a proměnit vnitřní trh s energií tak, aby občané Evropské unie (EU) těžili z energetických infrastruktur (včetně budov), výrobků (mimo jiné přístrojů a automobilů), procesů a služeb, které nabídnou největší energetickou účinnost na světě.

Cílem akčního plánu je kontrolovat a snížit poptávku po energii a rovněž cíleně působit na spotřebu a zásobování, aby se do roku 2020 ušetřilo 20 % roční spotřeby energie (vzhledem k výhledům energetické spotřeby pro rok 2020). Tento cíl odpovídá ročním úsporám ve výší zhruba 1,5 % až do roku 2020.

Dosažení významných a trvalých úspor energie předpokládá, že jednak budou vyvinuty energeticky šetrné techniky, výrobky a služby, jednak změnu chování spotřebitelů směrem k nižší spotřebě energie při stejné kvalitě života. Plán uvádí řadu krátkodobých a střednědobých opatření, jimiž má být tohoto cíle dosaženo.

Akční plán pokrývá období 6 let od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2012. Komise se domnívá, že tato doba je dostatečná, aby bylo možné přijmout a provést většinu navrhovaných opatření. V půlce období, v roce 2009, proběhne vyhodnocení.

POTENCIÁL ÚSPOR ENERGIE

Komise se domnívá, že nejvýznamnější úspory energie se týkají následujících sektorů: obytných budov a budov s obchodním (terciárním) využitím, jejichž potenciál úspory energie je odhadován na 27 % respektive 30 %, továrního průmyslu s možnými s úsporami cca 25 % a dopravního sektoru s odhadovaným snížením spotřeby 26 %.

Tyto odvětvové úspory spotřeby energie odpovídají celkovým úsporám v odhadované výši 390 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe), neboli 100 miliardám EUR ročně až do roku 2020. Navíc by umožnily snížit emise CO2 o 780 milionů tun ročně.

Tyto možné úspory se přidají ke snížení spotřeby odhadovanému na 1,8 % čili 470 Mtoe ročně mimo jiné díky již uplatňovaným opatřením a běžné výměně materiálu.

Dosažení cíle 20 % snížení Akční plán bude mít rovněž za následek posílení průmyslové soutěže, rozvoj vývozu nových technologií a pozitivně ovlivní pracovní trh. Dosažené úspory kromě toho pokryjí investice vložené do nových technologií.

OPATŘENÍ NAVRHOVANÁ AKČNÍM PLÁNEM

Opatření, která Komise vybrala a zařadila do akčního plánu, představují nejlepší poměr cena-efektivita, jejich životní cyklus má tedy nejnižší náklady na životní prostředí a zároveň nepřesahuje plánované investice do energetiky. Některá z těchto opatření jsou prioritní a měla by být přijata bez zvláštních lhůt, jiná by měla být provedena během šesti let, s nimiž akční plán počítá.

Zlepšit energetický výkon

Co se týče přístrojů a vybavení spotřebovávajících energii, účinný postup spočívá v kombinaci norem energetické účinnosti přístrojů a vhodným systémem značení a odhadu energetických výkonů určeným spotřebiteli.

Za tímto účelem akční plán počítá se zavedením minimálních ekokoncepčních norem, aby zlepšil energetickou účinnost 14 skupin výrobků (jako jsou kotle, televizory a osvětlení) a dlouhodoběji i dalších řad výrobků. Komise kromě toho chce posílit pravidla označování, zejména pravidelnou aktualizací klasifikací a rozšířením těchto pravidel na další vybavení.

Na základě směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách Komise zvažuje zavést zásady, etický kodex a schvalovací postup s platností pro všechny sektory.

Aby výrazně omezil úniky tepla z budov, akční plán rozšiřuje platnost směrnice na energetický výkon nových nebo renovovaných budov a podporuje takzvané „pasivní“ bydlení.

Zefektivnit přeměnu energie

Sektor zpracování energie spotřebovává zhruba třetinu primární energie, zatímco průměrná energetická účinnost konverzních zařízení se pohybuje okolo 40 %. Potenciál zefektivnění je důležitý a umožňuje výrazně snížit energetické ztráty. Přesun a distribuce energie jsou rovněž zdroji energetických ztrát, na něž se dá působit.

Komise vypracuje základní povinné předpisy energetické účinnosti pro elektrárny, teplárny a chladírny o výkonu menším než 20 MW, případně i zařízení s výkonem vyšším.

Ve spolupráci s odborníky v sektoru plánuje rovněž vytyčit zásady správného jednání určené stávajícím výrobcům, dodavatelům a distributorům energie. Mimo to bude posílená podpora kogenerace, jakož i spojování decentralizovaných výrobních jednotek.

Omezit výdaje za dopravu

S téměř 20 % z celkové spotřeby primární energie a nejrychlejším růstem spotřeby představuje dopravní sektor zároveň velkou hrozbu pro životní prostředí (emise skleníkových plynů) a jeden z hlavních faktorů závislosti na fosilních palivech. Základními činiteli při řešení těchto problémů jsou tlak na spotřebu aut a podpora čistší alternativní dopravy.

Komise chce vytyčit mezní cíl, kam by se měly snížit znečišťující automobilové emise, aby dosáhla do roku 2012 prahu 120 g CO2/km. Rovněž se hodlá zaměřit na automobilové součásti, jako jsou klimatizace nebo pneumatiky, zejména prostřednictvím evropské normy vztahující se k jízdnímu odporu a podpoře kontroly tlaku huštění. Posílení pravidel o označování vozidel, stejně jako vhodné kampaně a nákup ekologických vozidel ze strany veřejných orgánů, umožní podpořit prodej energeticky účinnějších vozidel..

Pro městskou dopravu bude navíc vypracována zelená kniha, jejímž cílem bude podělit se o nabyté zkušenosti a podpořit tak využívání alternativ k autu, jako jsou veřejná doprava, nemotorizované dopravní prostředky nebo práce z domova.

Snížení energetické spotřeby dalších způsobu dopravy – po železnici, letecky a po vodě – bude rovněž studováno. Akční plán tak například mimo jiné uvádí iniciativu začlenit leteckou dopravu do systému obchodu s emisemi skleníkových plynů, zlepšení řízení letového provozu (SESAR), provedení třetího železničního balíčku či připojení lodí k elektrické síti, jakmile jsou v přístavu.

Financování, pobídky a stanovení cen

Akční plán obsahuje řadu různých opatření, jak usnadnit investice mající zvýšit energetickou účinnost.

Komise chce takto vybídnout bankovní sektor, aby navrhl možnosti financování přizpůsobené malým a středním podnikům a podnikům dodávajícím řešení v oblasti energetické účinnosti (společnosti energetických služeb). Vznik partnerství veřejného a soukromého sektoru podpoří soukromá bankovní sféra, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a další mezinárodní finanční instituce.

Komise rovněž usiluje o co nejvýraznější odstranění národních právních překážek, které omezují sdílené úspory, financování třetími stranami, smlouvy o energetické výkonnosti a využívání společností energetických služeb.

Využití strukturálního fondu soudržnosti umožní rovněž podpořit regiony, které to potřebují, zejména v nových členských státech, mimo jiné v oblasti bydlení.

Daňový systém je rovněž silným pobídkovým nástrojem. Komise zde odkazuje zejména k vytvoření zelené knihy o nepřímém zdanění, k revizi směrnice o zdanění energie, k zdanění vozidel obzvláště v závislosti na způsobovaném znečištění, jakož i k možnosti daňových úlev pro firmy a domácnosti.

Změnit chování

Úspěch akčního plánu naprosto závisí na kupních rozhodnutích spotřebitelů. Aby Komise vštípila veřejnosti povědomí o důležitosti energetické účinnosti, chce zavést určité množství výchovných opatření, mimo jiné školicí a vzdělávací programy týkající se tématu energie a klimatických změn. Navrhuje rovněž organizovat soutěž, která by odměnila energeticky nejšetrnější školu.

Komise se kromě toho domnívá, že veřejné orgány by měly jít příkladem. Proto Komise sama počítá s tím, že požádá o certifikát EMAS pro všechny budovy, které vlastní, a posléze tuto iniciativu rozšíří na všechny instituce EU.

Kromě toho chce přijmout zásady týkající se veřejných trhů a vytvořit výměnnou síť založenou na správném meziměstském jednání s ohledem na energetickou účinnost městských zón.

Přizpůsobit a rozvíjet mezinárodní partnerství

Komise má za to, že evropské politiky rozvoje a obchodu, jakož i úmluvy, smlouvy a další nástroje mezinárodního dialogu představují prostředky, jak podpořit v celosvětovém měřítku šíření a používání vysoce energeticky účinných technologií a technik.

Mimo to svolá mezinárodní konferenci s cílem přijmout mezinárodní rámcovou dohodu o energetické účinnosti, která by se týkala hlavních obchodních partnerů EU a klíčových mezinárodních organizací.

KONTEXT

Ve své zelené knize o evropské energetické strategii Komise zdůrazňuje nutnost posilovat politiku nakloněnou energetické účinnosti. Mimo to cíl snížit o 20 % spotřebu energie, který stanoví tento akční plán, spadá mezi opatření, která Evropská rada žádala v březnu 2006, aby zajistila environmentální životnost evropské energetické politiky.

Politiky a opatření obsažené v tomto akčním plánu se zakládají na zelené knize z roku 2005 o energetické účinnosti.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. května 2008 – „Zlepšování energetické účinnosti prostřednictvím informačních a komunikačních technologií“ (KOM(2008) 241 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku) Toto sdělení staví informační a komunikační technologie (IKT) do středu evropské integrované politiky v oblasti klimatu a energie. IKT totiž představují prostředek, jak zvýšit energetickou účinnost v různých ekonomických sektorech. Důraz je kladen na sektory se silným potenciálem, jako jsou elektrická síť, budovy šetřící energii, inteligentní osvětlení, IKT předcházející zahájení konzultačního a partnerského procesu, který určí další pole působnosti. Toto sdělení podporuje také výzkum a inovace, spolupráci, národní a regionální iniciativy i šíření osvědčených postupů v oblasti IKT.

Směrnice Evropského parlament a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS (Úř. věst. L 114 ze dne 27.4.2006) EU přijala rámec týkající se energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických služeb. Tento rámec obsahuje mimo jiné orientační cíl energetických úspor aplikovatelný na členské státy, povinnosti veřejných orgánů v oblasti energetických úspor a energeticky účinných nákupů a opatření na podporu energetické účinnosti a energetických služeb.

See also

• Generální ředitelství pro energetiku - Energetická účinnost (EN)

Poslední aktualizace: 03.09.2008