Věc T‑487/21

Neoperl AG

v.

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Rozsudek Tribunálu (desátého rozšířeného senátu) ze dne 7. prosince 2022

„Ochranná známka Evropské unie – Přihláška ochranné známky Evropské unie znázorňující válcovitou sanitární vložku – Hmatová poziční ochranná známka – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Působnost právní normy – Uplatnění i bez návrhu – Přezkum rozlišovací způsobilosti odvolacím senátem – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001] – Označení, která nemohou být ochrannou známkou Evropské unie – Absence přesného a samo o sobě úplného grafického ztvárnění hmatového dojmu vyvolaného označením – Článek 4 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 4 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001]“

1. Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Rozsah – Zákaz rozhodnout ultra petitum – Povinnost respektovat rámec sporu vymezený účastníky řízení – Povinnost rozhodnout pouze na základě argumentů uplatněných účastníky řízení – Neexistence – Zásada jura novit curia

   (viz body 24, 25)

2. Soudní řízení – Žaloba – Žalobní důvod vycházející z překročení působnosti právní normy – Určení bez návrhu

   (viz body 26, 27, 48, 49)

3. Právo Evropské unie – Zásady – Právo na obhajobu – Zásada kontradiktornosti – Dodržení v rámci soudního řízení – Rozsah

   (viz bod 28)

4. Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Označení, která mohou být ochrannou známkou – Grafické ztvárnění ochranné známky – Podmínky zápisu – Dostatečně jasné, přesné a samo o sobě úplné grafické ztvárnění – Ochranná známka znázorňující válcovitou sanitární vložku – Hmatová poziční ochranná známka – Hmatový dojem, který přesně a sám o sobě úplně nevyplývá z grafického ztvárnění

   [Nařízení Rady č. 207/2009, článek 4 a čl. 7 odst. 1 písm. a) a b)]

   (viz body 32, 34, 54–60)

5. Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost – Předběžné posouzení, zda může být označení ochrannou známkou

   [Nařízení Rady č. 207/2009, článek 4 a čl. 7 odst. 1 písm. b)]

   (viz body 35–38, 44, 45, 47)

Shrnutí

Dne 1. září 2016 podala Neoperl AG k Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) přihlášku k zápisu ochranné známky znázorňující válcovitou sanitární vložku jako ochranné známky Evropské unie pro výrobky náležející do třídy 11 ( 1 ).

Požadovaná ochrana se týká jak struktury tryskových regulátorů, tak hmatového aspektu označení. Tato přihláška byla průzkumovou referentkou zamítnuta z důvodu, že v podstatě nebyla dostatečně přesná.

V rozhodnutí ze dne 3. června 2021 měl odvolací senát EUIPO za to, že označení, o jehož zápis jako ochranné známky bylo požádáno, postrádá rozlišovací způsobilost ( 2 ), a odvolání zamítl.

Tribunál, k němuž byla proti tomuto rozhodnutí podána žaloba, zrušil rozhodnutí odvolacího senátu a poprvé rozhodl, že bude v oblasti práva ochranných známek i bez návrhu uplatněn žalobní důvod vycházející z překročení působnosti právní normy uplatněné na přezkum přihlášky k zápisu hmatové poziční ochranné známky.

Závěry Tribunálu

Na prvním místě Tribunál uplatnil i bez návrhu žalobní důvod vycházející z překročení působnosti právní normy.

Tribunál v tomto ohledu připomněl, že z výkladu ustanovení článku 4 nařízení č. 207/2009, ve znění použitelném rationae temporis, ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení vyplývá, že pro účely zápisu označení může být jeho rozlišovací způsobilost posouzena až poté, co bylo konstatováno, že toto označení je ochrannou známkou ve smyslu článku 4 nařízení č. 207/2009, tedy od okamžiku, kdy bylo konstatováno, že je schopno grafického ztvárnění.

Na rozdíl od toho, co vyplývá z těchto úvah, však odvolací senát zkoumal rozlišovací způsobilost ochranné známky, aniž předtím zkoumal, zda označení, o jehož zápis bylo požádáno, může být ochrannou známkou.

Z toho vyplývá, že výklad relevantních právních norem a zejména otázky, zda označení, jehož zápis jako ochranné známky Evropské unie je požadován, splňuje podmínky uvedené v článku 4 nařízení č. 207/2009, mezi něž patří podmínka, aby bylo schopné grafického ztvárnění a aby tedy mohlo být ochrannou známkou, je v projednávané věci předběžnou otázkou, jejíž vyřešení je nezbytné pro přezkum žalobních důvodů vycházejících z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 95 odst. 1 nařízení č. 207/2009.

Tribunál by proto nesplnil svoji úlohu soudu posuzujícího otázky legality, pokud by se na jedné straně i přesto, že mezi účastníky řízení v tomto ohledu není sporu, nezabýval tím, že napadené rozhodnutí bylo přijato na základě normy, a sice ustanovení týkajícího se odmítnutí zápisu ochranných známek postrádajících rozlišovací způsobilost, která by se mohla ukázat jako nepoužitelná v projednávané věci v případě, že – což odvolací senát neověřil – by označení, o jehož zápis se žádá, nebylo ochrannou známkou ve smyslu článku 4 nařízení č. 207/2009, a pokud by na druhé straně sám ve sporu, který mu byl předložen, při svém rozhodování tuto normu použil.

Tribunál se poté, co i bez návrhu uplatnil žalobní důvod vycházející z překročení působnosti právní normy, na druhém místě zabýval jeho opodstatněností. V tomto ohledu zkoumal, zda označení, o jehož zápis bylo požádáno, je schopno grafického ztvárnění, a zda v důsledku toho ustanovení týkající se zamítnutí zápisu ochranných známek postrádajících rozlišovací způsobilosti je použitelné v projednávané věci.

Tribunál konstatoval, že struktura dotčeného označení je schopná grafického ztvárnění. Naproti tomu v případě hmatového dojmu vyvolaného touto strukturou tomu tak není. Hmatový dojem vyvolaný označením, o jehož zápis se žádá, totiž nevyplývá přesně a úplně z grafického ztvárnění tohoto označení jako takového, ale nanejvýš z přiloženého popisu. Tento popis tedy neupřesňuje grafické ztvárnění označení ve smyslu judikatury ( 3 ), ale může naopak vyvolat pochybnosti o předmětu a dosahu tohoto grafického ztvárnění, jelikož se snaží rozšířit předmět požadované ochrany.

Dotčené označení tedy nesplňuje podmínky uvedené v článku 4 nařízení č. 207/2009 a vztahuje se na něj absolutní důvod pro zamítnutí zápisu uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, podle kterého se do rejstříku nezapíšou označení, která nesplňují podmínky výše uvedeného článku 4. Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 nemohl být v důsledku toho uplatněn na posouzení přihlášky k zápisu dotčeného označení, které nemohlo být ochrannou známkou, takže odvolací senát při přijetí napadeného rozhodnutí, kterým byl zamítnut zápis označení na základě tohoto ustanovení, překročil působnost právní normy.

( 1 ) – Ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

( 2 ) – Rozlišovací způsobilost ochranné známky ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

( 3 ) – Rozsudek ze dne 29. července 2019, Red Bull v. EUIPO, (C‑124/18 P, EU:C:2019:641, bod 37 a citovaná judikatura).