(Věc T‑631/20)

MZ

proti

Evropské komisi

Rozsudek Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) ze dne 6. července 2022

„Veřejná služba – Úředníci – Výběrové řízení EPSO/AD/363/18 určené k náboru administrátorů v oblasti daní – Omezení volby druhého jazyka, ve kterém se testy konají – Nezapsání na rezervní seznam – Námitka protiprávnosti – Přípustnost – Diskriminace na základě jazyka – Zvláštní povaha obsazovaného pracovního místa – Odůvodnění – Zájem služby – Proporcionalita“

1. Žaloby úředníků – Námitka protiprávnosti – Akty, proti nimž může být vznesena námitka protiprávnosti – Oznámení o výběrovém řízení – Jazykový režim – Přípustnost – Podmínky – Přímá právní spojitost mezi napadeným aktem a dotčeným výběrovým řízením – Rozsah – Nezbytnost prokázat možnost získat lepší známku z testů v případě neexistence jazykového omezení

   (Články 266, 270 a 277 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47)

   (viz body 31–48, 51–54)

2. Úředníci – Oznámení o otevřeném výběrovém řízení – Jazyky pro účast na testech – Omezení výběru druhého jazyka – Diskriminace na základě jazyka – Odůvodnění vycházející ze zájmu služby přijímat osoby schopné se okamžitě zapojit do pracovního procesu – Přípustnost – Podmínka – Souvislost mezi povahou služebních povinností na obsazovaných pracovních místech a požadovanými jazykovými znalostmi

   [Služební řád úředníků, článek 1d a čl. 28 písm. f) a příloha III, čl. 1 odst. 1 písm. f); nařízení Rady č. 1, článek 1]

   (viz body 69–71, 77–94)

Shrnutí

Dne 11. října 2018 zveřejnil Evropský úřad pro výběr pracovníků (EPSO) oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/363/18. Cílem tohoto výběrového řízení bylo vytvoření rezervních seznamů pro nábor administrátorů v oblasti cel a daní. Oznámení o výběrovém řízení vyžadovalo mimo jiné jakožto podmínku účasti ve výběrovém řízení znalost nejméně dvou úředních jazyků Evropské unie, přičemž druhým jazykem měla být angličtina, nebo francouzština.

Žalobkyně, MZ, italská státní příslušnice, se přihlásila do tohoto výběrového řízení a zvolila italštinu jako první jazyk a francouzštinu jako druhý jazyk (dále jen „druhý jazyk“). Byla pozvána do hodnoticího centra, kde se zúčastnila testů, které se konaly v posledně uvedeném jazyce.

Následně předseda výběrové komise informoval žalobkyni o rozhodnutí výběrové komise nezapsat její jméno na rezervní seznam z důvodu, že neobdržela minimální požadovaný počet bodů pro každý z testů. V návaznosti na žádost žalobkyně o přezkum vydala výběrová komise rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“) potvrzující její původní rozhodnutí.

Žalobkyně v důsledku toho podala k Tribunálu žalobu na neplatnost. V tomto ohledu uplatňuje mimo jiné žalobní důvod vycházející z námitky protiprávnosti jazykového režimu stanoveného v oznámení o výběrovém řízení.

Tribunál žalobě vyhověl a poskytl vysvětlení, pokud jde o přípustnost námitky protiprávnosti oznámení o výběrovém řízení vznesené vyřazeným uchazečem.

Závěry Tribunálu

Tribunál nejprve uvedl, že pokud kandidát nese důsledky oznámení o výběrovém řízení, které je aktem s obecnou působností, aniž měl možnost podat proti nim žalobu na neplatnost, která by byla bez jakékoliv pochybnosti přípustná, přípustnost námitky protiprávnosti není podmíněna prokázáním úzké souvislosti mezi samotným odůvodněním napadeného individuálního rozhodnutí a žalobním důvodem vycházejícím z protiprávnosti oznámení o výběrovém řízení, které nebylo včas zpochybněno.

V takovém případě vzhledem k zásadě účinné soudní ochrany, která znamená, že vůči aktu, který nemůže být předmětem žaloby na neplatnost, musí být možno vznést námitku protiprávnosti aktu s obecnou působností, podléhá přípustnost námitky protiprávnosti aktu s obecnou působností dvojí podmínce, a to že napadený individuální akt byl přijat přímo na základě aktu s obecnou působností a žalobce má zájem na napadení individuálního rozhodnutí, které je předmětem hlavní žaloby.

Pokud jde dále o první podmínku, podle níž je třeba určit, zda bylo napadené rozhodnutí přijato přímým použitím oznámení o výběrovém řízení, předmětem námitky protiprávnosti mohou být platně ustanovení aktu s obecnou působností, která jsou základem individuálního rozhodnutí nebo která mají přímou právní spojitost s takovým rozhodnutím. Tak je tomu v případě oznámení o výběrovém řízení, které tvoří jak rámec zákonnosti, tak rámec posuzování výběrové komise a postup, podle kterého výběrová komise přijala napadené rozhodnutí.

Pokud jde o druhou podmínku týkající se právního zájmu na podání žaloby, znamená, že námitka protiprávnosti může ve svém výsledku přinést prospěch účastníku řízení, který ji vznesl. Nemá-li přitom hrozit, že na uvedeného účastníka řízení bude kladeno důkazní břemeno, které není možné unést, nelze požadovat, aby tento účastník prokázal, že v důsledku výkonu zrušujícího rozsudku nutně získá lepší známku z testů v hodnotícím centru, ale pouze to, že taková možnost není vyloučena. V tomto ohledu v projednávané věci upřednostnění angličtiny nebo francouzštiny, s vyloučením všech ostatních úředních jazyků Unie, mohlo poskytnout během testů výhodu uchazečům, pro které je jeden z těchto dvou jazyků nejlépe ovládaným jazykem, na úkor ostatních uchazečů, u kterých tomu tak není. Námitka protiprávnosti je tedy přípustná.

Konečně Tribunál zkoumal přípustnost odůvodnění omezení výběru druhého jazyka nezbytností přijímat osoby schopné se okamžitě zapojit do pracovního procesu. V tomto ohledu zjištění, podle kterého angličtina a francouzština jsou pravděpodobně dva jazyky, jejichž znalost je nejrozšířenější v rámci generálních ředitelství, do nichž mohou být úspěšní kandidáti výběrového řízení přijati, samo o sobě nestačí k prokázání jazykových znalostí, které mohly být objektivně vyžadovány ve vztahu ke zvláštní náplni práce, kterou přijaté osoby budou vykonávat. Je totiž třeba ověřit, zda s ohledem na zvláštní povahu obsazovaných pracovních míst znalost pouze jednoho z těchto dvou jazyků jakožto druhého jazyka skutečně umožňuje nově přijatému úředníkovi, aby se mohl okamžitě zapojit do pracovního procesu, a případně ověřit, že povinnost absolvovat všechny testy v hodnotícím centru ve druhém jazyce byla s to uspokojit takovou potřebu. Ačkoli tedy v projednávané věci rozšířená znalost francouzštiny v rámci dotyčného orgánu neumožňuje vyloučit, že úspěšný uchazeč, který má pouze uspokojivou znalost francouzštiny, může být v konečném výsledku zapojen do pracovního procesu, nelze mít nicméně s ohledem na zvláštní povahu obsazovaných pracovních míst za to, že by se takový úspěšný kandidát mohl okamžitě zapojit do pracovního procesu, jak vyžaduje oznámení o výběrovém řízení.