(Věc T-435/20)

JR

v.

Evropská komise

Rozsudek Tribunálu (sedmého rozšířeného senátu) ze dne 22. září 2021

„Veřejná služba – Úředníci – Nábor – Vnitřní výběrové řízení COM/03/AD/18 (AD 6) – Rozhodnutí nezařadit jméno žalobce na rezervní seznam výběrového řízení – Povinnost uvést odůvodnění – Důvěrnost jednání výběrové komise – Poměrná váha složek tvořících zkoušku uvedených v oznámení o výběrovém řízení“

1. Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Rozhodnutí přijaté po přezkumu předchozího rozhodnutí – Rozhodnutí přijaté výběrovou komisí po přezkoumání situace uchazeče

   (Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 2 a čl. 91 odst. 1)

   (viz bod 34)

2. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrová komise – Rozhodnutí o nezapsání na rezervní seznam výběrového řízení – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah – Zachování tajnosti jednání – Sdělení metody poměrného vážení jednotlivých složek zkoušky uvedených v oznámení o výběrovém řízení – Přípustnost

   (Článek 296 SFEU; služební řád úředníků, čl. 25 odst. 2, články 90, 91 a příloha III, článek 6)

   (viz body 44–47, 50–57, 65–78, 84–86, 88)

3. Úředníci – Rozhodnutí nepříznivě zasahující do právního postavení – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah – Nedostatečné odůvodnění – Odstranění vad v průběhu soudního řízení – Podmínky – Mimořádné okolnosti

   (Článek 296 odst. 2 SFEU; služební řád úředníků, čl. 25 druhý pododstavec)

   (viz body 48, 49)

4. Úředníci – Výběrové řízení – Výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a na základě zkoušek – Zavedení kritérií známkování a jejich vážení – Posuzovací pravomoc výběrové komise – Soudní přezkum – Rozsah

   (Služební řád úředníků, příloha III)

   (viz body 80–83, 87)

Shrnutí

Dne 16. prosince 2018 se žalobkyně, JR, přihlásila do interního výběrového řízení COM/03/AD/18, jehož cílem bylo sestavení rezervního seznamu za účelem náboru administrátorů v platové třídě AD 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uspěla v písemné části výběrového řízení, byla připuštěna k ústní zkoušce, jejímž cílem bylo podle oznámení o výběrovém řízení posoudit zaprvé souvislost mezi její předchozí praxí a požadovanou kvalifikací, zadruhé její obecné dovednosti a motivaci plnit úkoly na obsazovaných pracovních místech a zatřetí její schopnost provést prezentaci k tématu souvisejícímu s oborem výběrového řízení.

Dopisem ze dne 16. prosince 2019 informovala výběrová komise žalobkyni o svém rozhodnutí nezapsat její jméno na rezervní seznam, přičemž uvedla, že z ústní zkoušky obdržela známku 13/20, která je sice vyšší než minimum 10/20 stanovené v oznámení o výběrovém řízení, avšak nižší než dolní limitní hodnota 14/20, které bylo třeba dosáhnout, aby žalobkyně mohla být zařazena mezi nejlepší uchazeče. Rovněž upřesnila, že žalobkyni bylo dáno slovní hodnocení „silná“, „silná“ a „dobrá“ u tří složek ústní zkoušky uvedených v oznámení o výběrovém řízení, zatímco její celkový výkon při této zkoušce bylo možné ohodnotit jako „dobrý“.

Dne 20. prosince 2019 podala žalobkyně k Evropskému úřadu pro výběr personálu (EPSO) žádost o přezkum rozhodnutí výběrové komise spolu se žádostí o přístup ke všem informacím nebo dokumentům týkajícím se jejího výkonu při ústní zkoušce a zejména k přepočtovým tabulkám slovních hodnocení na číselné známky a metod vážení a zaokrouhlování, které byly případně použity za tímto účelem. Evropská komise předala žalobkyni požadované informace a dokumenty, s výjimkou metod vážení a zaokrouhlení, na něž se podle jejího názoru vztahovala tajnost jednání výběrové komise ( 1 ).

Rozhodnutím ze dne 15. dubna 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“) Komise žádost o přezkum zamítla.

Dne 17. ledna 2017 podala žalobkyně k Tribunálu žalobu znějící na zrušení napadeného rozhodnutí. Na podporu své žaloby poukazovala zejména na porušení povinnosti uvést odůvodnění, když tvrdila, že při prostudování napadeného rozhodnutí nebyla s to pochopit způsob, jakým slovní hodnocení dosažená ve třech složkách ústní zkoušky uvedených v oznámení o výběrovém řízení umožnila výběrové komisi, aby její celkový výkon při této zkoušce slovně ohodnotila jako „dobrý“ a toto hodnocení převedla na číselně vyjádřenou známku 13/20. Žalobkyně má za to, že ke stanovení této známky byla nutně použita metoda poměrného vážení, na jejíž definování se podle ní nevztahuje tajnost jednání výběrových komisí.

Po podání uvedené žaloby předala Komise žalobkyni další dokumenty a informace, včetně požadované metody zaokrouhlování.

Žalobě bylo vyhověno sedmým rozšířeným senátem Tribunálu. Ve svém rozsudku se Tribunál vyjádřil k otázce, zda se na metodu poměrného vážení, kterou výběrová komise použila na jednotlivé složky zkoušky uvedené v oznámení o výběrovém řízení, vztahuje tajnost jednání výběrové komise.

Závěry Tribunálu

Tribunál zaprvé připomíná povinnost administrativy odůvodnit svá rozhodnutí, přičemž toto odůvodnění musí být dotčené osobě v zásadě sděleno současně s rozhodnutím, které nepříznivě zasahuje do jejího právního postavení. Nedostatečné odůvodnění tak může být doplněno vysvětleními poskytnutými autorem rozhodnutí v průběhu soudního řízení pouze ve výjimečných případech.

Zadruhé, pokud jde o rozhodnutí přijatá výběrovou komisí, Tribunál uvádí, že v rozporu s názorem, který zastává Komise, sdělení uchazeči pouze jedné individuální eliminační známky nepředstavuje za všech okolností dostatečné odůvodnění. Upřesňuje však, že povinnost uvést odůvodnění musí být v souladu se zachováním tajnosti jednání výběrové komise, která mimo jiné brání zpřístupnění veškerých informací týkajících se hodnocení uchazečů, které má srovnávací povahu. Na rozdíl od první fáze činnosti výběrové komise, která spočívá v roztřídění uchazečů připuštěných do výběrového řízení na základě objektivních a jim známých údajů, je druhá fáze těchto jednání především srovnávací činností, a v tomto rozsahu se na ni tedy vztahuje tajnost inherentně spjatá s touto činností.

V projednávaném případě Tribunál konstatoval, že napadené rozhodnutí je součástí posledně uvedené fáze, jelikož výběrová komise musela provést srovnání výkonu žalobkyně při ústní zkoušce dotčeného výběrového řízení s výkonem ostatních uchazečů. Kromě toho poznamenává, že na hodnocení výkonů uchazečů, která výběrová komise provedla ve třech složkách ústní zkoušky uvedených v oznámení o výběrovém řízení, byly použity váhové koeficienty za účelem dosažení váženého průměru.

Tribunál se tedy zabýval otázkou, zda je sdělení těchto koeficientů slučitelné s tajností jednání výběrové komise. Konstatoval, že koeficienty nespadají pod pojem „kritéria opravování“, která jsou nedílnou součástí hodnocení srovnávací povahy, která činí výběrová komise ohledně výkonů uchazečů, a která v důsledku toho musejí zůstat tajná. Koeficienty vyjadřují totiž pouze relativní význam přiznaný jednotlivým složkám zkoušky vyplývající z oznámení o výběrovém řízení s ohledem na pracovní místa, která mají být obsazena, a výběrová komise je nepoužívá k činění hodnotových soudů ohledně výkonů uchazečů v těchto složkách. Z toho vyplývá, že na uvedené koeficienty se nevztahuje tajnost jednání výběrové komise, a nejsou tedy vyloučeny z množiny informací, které musí být na základě povinnosti odůvodnění sděleny uchazečům vyloučeným z výběrového řízení.

Tribunál z toho vyvozuje, že jelikož navrhovatelka nebyla obeznámena s koeficienty použitými na každou ze složek ústní zkoušky uvedených v oznámení o výběrovém řízení, nebyla schopna pochopit, jak byl její výkon v těchto složkách převeden na celkovou známku vyjádřenou ve dvacetinách. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí neumožňuje ani žalobkyni, ani Tribunálu posoudit, zda se výběrová komise dopustila pochybení při vypracování této známky, Tribunál vyhověl žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění a napadené rozhodnutí zrušil.

( 1 ) – Tajnost jednání výběrové komise je zakotvena v čl. 6 přílohy III služebního řádu úředníků Evropské unie.