Věc T‑462/15

(zveřejněné výňatky)

Asia Leader International (Cambodia) Co. Ltd

proti

Evropské komisi

„Dumping – Dovoz jízdních kol zasílaných z Kambodži, Pákistánu a Filipín – Rozšíření konečného antidumpingového cla uloženého na dovozy jízdních kol pocházejících z Číny na tento dovoz – Nařízení (EU) 2015/776 – Obcházení – Překládka – Článek 13 odst. 1 a 2 a článek 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 [nyní článek 13 odst. 1 a 2 a článek 18 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036]“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 19. dubna 2018

1. Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Obcházení – Zjištění, zda docházelo k obcházení – Důkazní břemeno

   (Nařízení Rady č. 1225/2009, čl. 13 odst. 1 a 4)

2. Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Obcházení – Zjištění, zda docházelo k obcházení – Praktiky zakládající obcházení

   (Nařízení Rady č. 1225/2009, čl. 13 odst. 1)

3. Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Obcházení – Zjištění, zda docházelo k obcházení – Nezbytnost zjištění obcházení dotčeným vývozcem pro každý vývoz do Unie během referenčního období – Absence

   (Nařízení Rady č. 1225/2009, čl. 13 odst. 4)

1.  Podle čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, je obcházení antidumpingových opatření prokázáno, jsou-li splněny čtyři podmínky. Zaprvé musí dojít ke změně obchodních toků mezi třetí zemí a Unií nebo mezi jednotlivými společnostmi v zemi, která je předmětem opatření a Unií. Tato změna musí být zadruhé způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Zatřetí musí existovat důkazy, které prokazují, že výrobnímu odvětví Unie vznikne újma nebo že jsou mařeny vyrovnávací účinky antidumpingového cla. Začtvrté musí existovat důkazy o dumpingu.

   V souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1225/2009 tak obcházení antidumpingových opatření dokládají pro celou třetí zemi, která je předmětem šetření souvisejícího s obcházením, unijní orgány, zatímco skutečnost, že jejich specifická situace odůvodňuje osvobození podle čl. 13 odst. 4 tohoto nařízení, prokazují jednotliví vyvážející výrobci.

   (viz body 53, 55)

2.  Článek 13 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, obsahuje demonstrativní výčet praktik, zpracovatelských procesů nebo prací uvedených v prvním pododstavci, které zahrnují zasílání výrobku, který je předmětem opatření, prostřednictvím třetích zemí a za podmínek uvedených v odstavci 2 montáž součástí při montážní operaci v Unii nebo třetí zemi. Z toho vyplývá, že k tomu, aby byla splněna druhá podmínka podle čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1225/2009, postačuje, aby byla prokázána existence jen jednoho druhu obcházení, což nicméně nebrání tomu, aby dotčené orgány stanovily rovněž jiné druhy obcházení, pokud se domnívají, že k nim došlo.

   (viz body 56, 57)

3.  Článek 13 odst. 4 nařízení č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, ukládá dotčenému výrobci, aby prokázal, že se „nepodílí na praktikách obcházení“. Toto ustanovení přitom nestanoví ani množstevní, ani kvalitativní podmínky ohledně těchto praktik. Nevyžaduje zejména, aby byly uvedené praktiky zjištěny, pokud jde o každý vývoz do Unie během referenčního období.

   (viz bod 86)