Věc C-357/20

IE

v.

Magistrat der Stadt Wien

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Wien (Správní soud ve Vídni, Rakousko)]

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. října 2021

„Řízení o předběžné otázce – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Směrnice 92/43/EHS – Článek 12 odst. 1 – Přísná ochrana živočišných druhů – Příloha IV písm. a) – Cricetus cricetus (křeček polní) – Místa odpočinku a místa rozmnožování – Poškozování nebo ničení“

1. Životní prostředí – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Směrnice 92/43 – Přísná ochrana živočišných druhů uvedených v příloze IV a) – Zákaz poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku – Pojem „místo rozmnožování“ – Okolí místa rozmnožování – Zahrnutí

   [Směrnice Rady 92/43, čl. 12 odst. 1 písm. d) a příloha IV bod a)]

   (viz body 21–34, výrok 1)

2. Životní prostředí – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Směrnice 92/43 – Přísná ochrana živočišných druhů uvedených v příloze IV a) – Zákaz poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku – Rozsah – Ochrana míst rozmnožování již neobývaných chráněným živočišným druhem – Zahrnutí – Podmínka – Dostatečně vysoká pravděpodobnost návratu chráněného druhu

   [Směrnice Rady 92/43, čl. 12 odst. 1 písm. d) a příloha IV bod a)]

   (viz body 37–43, výrok 2)

3. Životní prostředí – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Směrnice 92/43 – Přísná ochrana živočišných druhů uvedených v příloze IV a) – Zákaz poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku – Rozlišení mezi pojmy „poškozování“ a „ničení“ – Kritéria – Stupeň zásahu do ekologické funkčnosti místa rozmnožování nebo místa odpočinku

   [Směrnice Rady 92/43, čl. 12 odst. 1 písm. d) a příloha IV bod a)]

   (viz body 47–54, výrok 3)

Shrnutí

Realitní developer provedl stavební práce na pozemku, na kterém se vyskytuje Cricetus cricetus (křeček polní), chráněný druh na základě přílohy IV a) směrnice „o stanovištích“ ( 1 ). Před provedením dotčených prací tento realitní developer bez předchozího povolení příslušného orgánu provedl opatření, jejichž cílem bylo zejména vzdálit tento živočišný druh ze stavebního pozemku a přemístit jej na jiné zvláště chráněné plochy, což způsobilo zničení alespoň dvou vstupů do nor.

Magistrat der Stadt Wien (Magistrát města Vídně, Rakousko) proto uložil IE, jakožto zaměstnanci realitního developera, zaplacení pokuty za poškozování a ničení míst odpočinku, jakož i míst rozmnožování křečka polního.

IE podal k Verwaltungsgericht Wien (Správní soud ve Vídni, Rakousko) žalobu, která napadá uložení této pokuty zejména z důvodu, že jednak dotčené nory nebyly v okamžiku provedení dotčených opatření užívány Cricetus cricetus (křečkem polním), a jednak tato opatření nevedla k poškozování nebo ničení míst odpočinku nebo míst rozmnožování tohoto živočišného druhu.

V této souvislosti se tento soud rozhodl položit Soudnímu dvoru otázky týkající se rozsahu pojmu „místo rozmnožování“ jak v prostoru, tak v čase, jakož i kritéria pro rozlišení mezi „poškozováním“ a „ničením“ místa rozmnožování nebo místa odpočinku ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice „o stanovištích“.

Závěry Soudního dvora

Pokud jde nejprve o rozsah ochrany míst rozmnožování v prostoru, Soudní dvůr provádí doslovný, systematický a teleologický výklad čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice „o stanovištích“.

Zaprvé, pokud jde o znění tohoto ustanovení, Soudní dvůr uvádí, že toto ustanovení ukládá členským státům povinnost přijmout nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany živočišných druhů uvedených v příloze IV a) této směrnice v jejich přirozeném areálu rozšíření a zakazuje poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku.

Zadruhé, pokud jde o kontext, do něhož je toto ustanovení zasazeno, Soudní dvůr zdůrazňuje, že zákaz uvedený v tomto ustanovení směřuje k ochraně ekologické funkčnosti míst rozmnožování, jakož i k ochraně významných částí stanovišť chráněných živočišných druhů, aby zde tyto druhy měly podmínky vyžadované zejména pro rozmnožování. Z toho vyplývá, že pojem „místo rozmnožování“ musí být chápán tak, že se vztahuje na všechny oblasti nezbytné k tomu, aby se dotyčný živočišný druh mohl úspěšně rozmnožovat, včetně okolí uvedeného místa.

Tento výklad je podpořen cíli směrnice „o stanovištích“. Cílem posledně uvedené směrnice je zachování nebo obnova příznivého stavu z hlediska ochrany přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Unie z titulu zajištění biologické rozmanitosti. Z toho vyplývá, že režim ochrany stanovený v čl. 12 odst. 1 uvedené směrnice musí být schopen účinně zabránit tomu, aby byla poškozena stanoviště chráněných živočišných druhů.

Výklad pojmu „místo rozmnožování“, který by měl v úmyslu omezit rozsah tohoto pojmu pouze na nory křečka polního, přitom může z této ochrany vyloučit oblasti nezbytné k rozmnožování a rození mláďat tohoto živočišného druhu. Kromě toho by ochrana místa rozmnožování byla zbavena užitečného účinku, pokud by účelem nebo důsledkem lidských činností prováděných v okolí tohoto místa bylo, že tento živočišný druh dané místo rozmnožování již nenavštěvuje.

Pokud jde dále o časový rozsah ochrany míst rozmnožování, Soudní dvůr přijímá široký význam tohoto rozsahu, podobně jako v případě širokého významu, který zvolil, pokud jde o časový rozsah pojmu „místo odpočinku“ ( 2 ).

Za účelem zajištění přísné ochrany poskytované čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice „o stanovištích“ musí místa rozmnožování chráněného živočišného druhu požívat ochrany tak dlouho, jak je to nezbytné k tomu, aby se tento živočišný druh mohl úspěšně rozmnožovat. Z tohoto hlediska se zde uvedená ochrana vztahuje rovněž na místa rozmnožování, která již nejsou obývána, pokud existuje dostatečně vysoká pravděpodobnost, že se uvedený živočišný druh na tato místa vrátí.

Konečně Soudní dvůr objasňuje kritérium pro účely rozlišení mezi pojmy „poškozování“ a „ničení“ místa rozmnožování nebo místa odpočinku ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice „o stanovištích“.

S přihlédnutím k obvyklému smyslu těchto výrazů v běžném jazyce, kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům sledovaných směrnicí „o stanovištích“, Soudní dvůr dospěl k závěru, že rozhodující kritérium pro účely rozlišení mezi jednáním způsobujícím poškození místa rozmnožování nebo místa odpočinku na straně jedné a jednáním způsobujícím jejich zničení na straně druhé je stupeň zásahu do ekologické funkčnosti uvedeného místa rozmnožování nebo uvedeného místa odpočinku bez ohledu na to, zda tento zásah je, či není úmyslný. Pro účely tohoto určení je třeba zohlednit ekologické požadavky vlastní každému dotčenému živočišnému druhu, jakož i situaci na úrovni jedinců tohoto živočišného druhu obývajících dotčené místo rozmnožování nebo místo odpočinku.

Z toho vyplývá, že pojmy „poškozování“ a „ničení“ uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice „o stanovištích“ musí být vykládány v tom smyslu, že označují postupné snižování ekologické funkčnosti místa rozmnožování nebo místa odpočinku chráněného živočišného druhu a úplnou ztrátu této funkčnosti, nezávisle na úmyslné, či neúmyslné povaze takových zásahů.

( 1 ) – Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. 1992, L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102) (dále jen směrnice „o stanovištích“).

( 2 ) – Ve sporu v původním řízení již byla podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, o níž Soudní dvůr rozhodl v rozsudku ze dne 2. července 2020, Magistrat der Stadt Wien (křeček polní), (C‑477/19, EU:C:2020:517). V tomto rozsudku Soudní dvůr rozhodl, že ochrana míst odpočinku Cricetus cricetus (křečka polního) zahrnuje rovněž místa odpočinku, která již nejsou tímto živočišným druhem obývána, pokud existuje dostatečně vysoká pravděpodobnost, že se uvedený živočišný druh na tato místa odpočinku vrátí.