Věc C‑197/18

Řízení zahájené Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland a dalšími

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Wien (Správní soud ve Vídni, Rakousko)]

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 3. října 2019

„Řízení o předběžné otázce – Životní prostředí – Směrnice 91/676/EHS – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů – Cíl snížit znečištění – Znečištěné vody – Maximální koncentrace dusičnanů ve výši 50 mg/l – Akční programy přijaté členskými státy – Práva jednotlivců na změnu takového programu – Aktivní legitimace v řízeních před vnitrostátními orgány a soudy“

1. Životní prostředí – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů – Směrnice 91/676 – Porušení povinností stanovených směrnicí členským státem – Aktivní legitimace k podání stížnosti nebo žaloby u vnitrostátních orgánů a soudů – Podmínky – Osoby, které musí být bezprostředně dotčeny porušením dovolávaných povinností – Přímá dovolatelnost povinností stanovených směrnicí – Povinnosti, které musí být jasné, přesné a bezpodmínečné

   (Článek 288 SFEU; směrnice Rady 91/676, článek 1 a čl. 5 odst. 4 a 5)

   (viz body 30–35, 40–46 a 70–73)

2. Životní prostředí – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů – Směrnice 91/676 – Vymezení znečištěných vod a vod ohrožených znečištěním – Kritéria – Obsah dusičnanů v podzemních vodách, který překračuje nebo může překročit 50 mg/l

   [Směrnice Rady 91/676, čl. 1 písm. j), čl. 3 odst. 1, článek 5 a příloha I část A bod 2)]

   (viz body 36–39)

3. Životní prostředí – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů – Směrnice 91/676 – Provádění akčních programů použitelných na ohrožené oblasti – Jasná, přesná a bezpodmínečná povinnost členských států přijmout veškerá další opatření nezbytná k dosažení cíle stanoveného směrnicí – Dosah – Monitorování stavu vod – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu

   (Směrnice Rady 91/676, dvanáctý bod odůvodnění a článek 1, čl. 3 odst. 1, článek 5, příloha I část A a příloha III)

   (viz body 50–69)

Shrnutí

Směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů opravňuje osoby dotčené znečištěním vody vyžadovat vnitrostátní opatření za účelem snížení koncentrace dusičnanů

V rozsudku Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland a další (C‑197/18), vyhlášeném dne 3. října 2019, Soudní dvůr poprvé prohlásil, že fyzické a právnické osoby přímo dotčené znečištěním podzemních vod se mohou u vnitrostátních soudů dovolávat některých ustanovení směrnice 91/676 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále jen „směrnice o dusičnanech“).

Tento rozsudek byl vydán v rámci sporu mezi sdružením pro distribuci vody v severním Burgenlandu (Rakousko), rakouskou obcí provozující městské pítko a jednotlivcem, který je majitelem domácího distributoru vody, jakožto žalobci, a rakouským spolkovým ministerstvem pro trvalou udržitelnost a turismus. Žalobci si stěžují na znečištění podzemních vod ve svém regionu, v nichž obsah dusičnanů překračuje pravidelně hranici 50 mg/l, kterou stanovuje směrnice o dusičnanech. V této souvislosti podali žádosti o přijetí opatření umožňujících snížit obsah dusičnanů v těchto vodách. Ministerstvo naopak zpochybnilo, že žalobci jsou oprávněni tato opatření požadovat. Soudní dvůr byl tak vyzván k tomu, aby upřesnil, zda fyzické a právnické osoby, jakými jsou uvedení tři žalobci, se mohou dovolávat ustanovení směrnice o dusičnanech s cílem domáhat se přijetí nebo změny vnitrostátních opatření stanovených uvedenou směrnicí pro snížení koncentrace dusičnanů v podzemních vodách.

Soudní dvůr nejprve připomněl, že za účelem zachování závazné povahy směrnic a jejich užitečného účinku nemůže vnitrostátní právo v zásadě vyloučit, aby se jednotlivci dovolávali ustanovení stanovených těmito akty unijního práva. Přinejmenším fyzické nebo právnické osoby, které jsou porušením ustanovení směrnice bezprostředně dotčeny, musí mít možnost od příslušných orgánů požadovat, případně i soudní cestou, dodržování dotčených povinností.

Soudní dvůr dále uvedl, že obsah dusičnanů v podzemních vodách, který překračuje nebo může překročit hranici 50 mg/l stanovenou uvedenou směrnicí, je v rozporu s hlavním cílem směrnice. Tím je umožnit jednotlivcům oprávněné využívání vod. Pokud je tato hranice překročena, musí být vody považovány za znečištěné. Již pouhá hrozba, že k překročení hranice 50 mg/l by mohlo dojít, je na překážku obvyklému používání vod a vyžaduje přijetí opatření k odstranění znečištění ze strany držitelů zdrojů. Dané osoby jsou tedy bezprostředně dotčeny nedosažením hlavního cíle směrnice o dusičnanech a musí mít možnost obrátit se na vnitrostátní orgány a soudy, aby vyžadovaly dodržování povinností členských států.

V tomto ohledu Soudní dvůr připomněl, že pokud dusičnany zemědělského původu významně přispívají ke znečištění vod, uplatní se směrnice o dusičnanech a nutí členské státy spustit akční programy a přijmout veškerá nutná opatření za účelem snížení koncentrace dusičnanů ve vodě, tak aby nepřekračovala hranici 50 mg/l nebo se snížilo riziko takového překročení. Za tímto účelem mají členské státy rovněž povinnost přísně kontrolovat stav vod v rámci monitorovacích programů a prostřednictvím zvolených měřicích míst, vše s přihlédnutím k nejlepším dostupným technickým a vědeckým poznatkům.

Povinnost přijmout opatření nezbytná ke snížení obsahu dusičnanů v podzemních vodách stanovená směrnicí o dusičnanech a uložená členským státům je jasná, přesná a bezpodmínečná, a mohou se jí v důsledku toho jednotlivci vůči členským státům přímo dovolávat.

S ohledem na tyto úvahy tedy Soudní dvůr rozhodl, že pokud zemědělská činnost významně přispívá ke znečištění podzemních vod, musí mít fyzické a právnické osoby, jejichž oprávněnému využívání jejich zdrojů vody je bráněno, možnost požadovat od vnitrostátních orgánů změnu stávajícího akčního programu nebo přijetí jiných opatření stanovených směrnicí o dusičnanech, pokud obsah dusičnanů v podzemních vodách překračuje nebo při neexistenci těchto opatření může překročit 50 mg/l.