Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62017CJ0152

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 19. dubna 2018.
Consorzio Italian Management et Catania Multiservizi SpA v. Rete Ferroviaria Italiana SpA.
Řízení o předběžné otázce – Postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb – Směrnice 2004/17/ES – Povinnost upravit cenu po zadání zakázky – Neexistence takovéto povinnosti vyplývající ze směrnice 2004/17/ES nebo z obecných zásad, z nichž vychází článek 56 SFEU a směrnice 2004/17/ES – Úklidové služby a služby údržby spojené s železniční dopravou – Článek 3 odst. 3 SEU – Články 26, 57, 58 a 101 SFEU – Nedostatečné upřesnění skutkového rámce sporu v původním řízení, jakož i skutečností odůvodňujících nezbytnost odpovědi na předběžné otázky – Nepřípustnost – Článek 16 Listiny základních práv Evropské unie – Ustanovení vnitrostátního práva, která neprovádí unijní právo – Nedostatek pravomoci.
Věc C-152/17.

Věc C‑152/17

Consorzio Italian Management

a

Catania Multiservizi SpA

proti

Rete Ferroviaria Italiana SpA

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cognsiglio di Stato (státní rada, Itálie)]

„Řízení o předběžné otázce – Postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb – Směrnice 2004/17/ES – Povinnost upravit cenu po zadání zakázky – Neexistence takovéto povinnosti vyplývající ze směrnice 2004/17/ES nebo z obecných zásad, z nichž vychází článek 56 SFEU a směrnice 2004/17/ES – Úklidové služby a služby údržby spojené s železniční dopravou – Článek 3 odst. 3 SEU – Články 26, 57, 58 a 101 SFEU – Nedostatečné upřesnění skutkového rámce sporu v původním řízení, jakož i skutečností odůvodňujících nezbytnost odpovědi na předběžné otázky – Nepřípustnost – Článek 16 Listiny základních práv Evropské unie – Ustanovení vnitrostátního práva, která neprovádí unijní právo – Nedostatek pravomoci“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 19. dubna 2018

  1. Sbližování právních předpisů–Postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby–Směrnice 2004/17 a 2004/18–Rozsah působnosti–Veřejný zadavatel ve smyslu směrnice 2004/17–Zakázka související s výkonem činností v jednom nebo ve vícero odvětvích, na která se vztahuje směrnice 2004/17–Použitelnost postupů stanovených touto směrnicí–Zakázka zadávaná v souvislosti s výkonem jiných činností–Použitelnost postupů stanovených směrnicí 2004/18

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, ve znění nařízení č. 1251/2011, články 3 až 7 a směrnice 2004/18)

  2. Sbližování právních předpisů–Postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb–Směrnice 2004/17–Zadávání zakázek–Povinnost upravit cenu po zadání zakázky–Neexistence

    (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, ve znění nařízení č. 1251/2011)

  1.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 26)

  2.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1251/2011 ze dne 30. listopadu 2011, a obecné zásady, z nichž vychází, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takovým ustanovením vnitrostátního práva, jako jsou ta, o která se jedná ve věci v původním řízení, která nestanoví pravidelnou úpravu cen po zadání zakázek v odvětvích, na která se vztahuje tato směrnice.

    V tomto ohledu je třeba podotknout, že z žádného ustanovení uvedené směrnice nevyplývá, že musí být vykládána v tom smyslu, že brání takovým ustanovením vnitrostátního práva, jako jsou články 115 a 206 legislativního nařízení č. 163/2006, která nestanoví pravidelnou úpravu cen po zadání zakázek v odvětvích, na která se vztahuje uvedená směrnice, protože tato směrnice neukládá členským státům žádnou specifickou povinnost přijmout ustanovení, která by vyžadovala, aby zadavatel schválil svému smluvnímu partnerovi úpravu ceny směrem nahoru po zadání zakázky. Rovněž obecné zásady, z nichž vychází směrnice 2004/17, zejména zásada rovného zacházení a povinnost transparentnosti, která z ní vyplývá, zakotvené v článku 10 této směrnice, takovýmto ustanovením nebrání. Právě naopak, nelze vyloučit, že úprava ceny po zadání zakázky by mohla představovat porušení této zásady a této povinnosti (viz obdobně rozsudek ze dne 7. září 2016, Finn Frogne,C‑549/14EU:C:2016:634, bod 40). Jak totiž uvedla Komise ve svém písemném vyjádření, cena zakázky představuje velmi důležitý prvek při posuzování nabídek zadavatelem, jakož i při jeho rozhodnutí zadat zakázku určitému subjektu. Tato důležitost vyplývá mimo jiné z uvedení ceny v prvním i ve druhém ze dvou kritérií pro zadání zakázky, která jsou uvedena v čl. 55 odst. 1 směrnice 2004/17. Za těchto okolností jsou ustanovení vnitrostátního práva, která nestanoví pravidelnou úpravu cen po zadání zakázek v odvětvích, na která se vztahuje uvedená směrnice, spíše s to podpořit dodržování uvedených zásad.

    (viz body 29, 30, 36 a výrok)

Top