Spojené věci C‑398/16 a C‑399/16

X BV

a

X NV

proti

Staatssecretaris van Financiën

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Hoge Raad der Nederlanden)

„Řízení o předběžné otázce – Články 49 a 54 SFEU – Svoboda usazování – Daňové právní předpisy – Daň z příjmů právnických osob – Výhody spojené s vytvořením jediné daňové jednotky – Vyloučení přeshraničních skupin“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. února 2018

1. Svoboda usazování–Daňové právní předpisy–Daň z příjmů právnických osob–Vnitrostátní právní úprava, která mateřské společnosti rezidentovi neumožňuje provést odpočet úroků z půjčky poskytnuté propojenou společností za účelem financování kapitálového vkladu do dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě–Odpočet možný v případě dceřiné společnosti rezidenta, neboť mateřská společnost může mít na tento odpočet nárok, pokud s dceřinou společností vytvoří integrovanou daňovou jednotku–Nepřípustnost–Odůvodnění–Neexistence

   (Články 49 a 54 SFEU)

2. Svoboda usazování–Daňové právní předpisy–Daň z příjmů právnických osob–Vnitrostátní právní úprava, která mateřské společnosti rezidentovi neumožňuje od svého celkového zisku odečíst ztrátu vyplývající z pohybů směnného kurzu v souvislosti s hodnotou jejích podílů na dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě–Právní úprava, která zisk plynoucí z těchto pohybů nepodřizuje dani symetrickým způsobem

   (Články 49 a 54 SFEU)

1.  Články 49 a 54 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle které mateřská společnost se sídlem v členském státě není oprávněna provést odpočet úroků z půjčky poskytnuté propojenou společností za účelem financování kapitálového vkladu do dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě, kdežto kdyby dceřiná společnost měla sídlo ve stejném členském státě, mohla by mateřská společnost mít na tento odpočet nárok, pokud by s ní vytvořila integrovanou daňovou jednotku.

   (viz bod 51, výrok 1)

2.  Články 49 a 54 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle které mateřská společnost se sídlem v členském státě není oprávněna od svého celkového zisku odečíst ztrátu vyplývající z pohybů směnného kurzu v souvislosti s hodnotou jejích podílů na dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě, pokud tatáž právní úprava nepodřizuje symetrickým způsobem dani zisk plynoucí z těchto pohybů.

   (viz bod 60, výrok 2)