Věc C‑341/16

Hanssen Beleggingen BV

proti

Tanja Prast-Knipping

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf)

„Řízení o předběžné otázce – Justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech – Nařízení (ES) č. 44/2001 – Soudní příslušnost – Článek 2 odst. 1 – Příslušnost soudů místa bydliště žalovaného – Článek 22 bod 4 – Výlučná příslušnost ve věcech zápisu nebo platnosti práv duševního vlastnictví – Spor o to, zda byla určitá osoba právem zapsána jako majitelka ochranné známky“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. října 2017

1. Soudní spolupráce v občanských věcech–Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech–Nařízení č. 44/2001–Ustanovení tohoto nařízení považovaná za rovnocenná s ustanoveními Bruselské úmluvy–Výklad uvedených ustanovení v souladu s judikaturou Soudního dvora týkající se této úmluvy–Výlučná příslušnost–Spory, jejichž předmětem je zápis nebo platnost práv duševního vlastnictví–Pojem–Autonomní výklad–Striktní výklad

   (Úmluva ze dne 27. září 1968; nařízení Rady č. 44/2001, čl. 22 bod 4)

2. Soudní spolupráce v občanských věcech–Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech–Nařízení č. 44/2001–Výlučná příslušnost–Spory, jejichž předmětem je zápis nebo platnost práv duševního vlastnictví–Spor týkající se vlastnictví zapsané ochranné známky–Vyloučení

   (Nařízení Rady č. 44/2001, čl. 22 bod 4)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 30–33)

2.  Článek 22 bod 4 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na spory, v nichž jde o určení, zda byla určitá osoba právem zapsána jako majitelka ochranné známky.

   Řízení, ve kterém není nijak zpochybněn zápis ochranné známky jako takové nebo její platnost, stojí mimo dosah jak výrazu „řízení, jejichž předmětem je zápis nebo platnost [...] ochranných známek“, uvedeného v čl. 22 bod 4 nařízení č. 44/2001, tak cíle tohoto ustanovení. V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že otázka, k jakému osobnímu majetku patří právo duševního vlastnictví, nemá zpravidla blízkou věcnou nebo právní souvislost s místem zápisu tohoto práva.

   (viz body 37, 43 a výrok)