Věc C‑640/15

Tomas Vilkas

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Irsko)]

„Řízení o předběžné otázce – Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech – Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV – Evropský zatýkací rozkaz – Článek 23 – Lhůta pro předání vyžádané osoby – Možnost dohodnout opakovaně nové datum předání – Odpor vyžádané osoby proti jejímu předání – Vyšší moc“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 25. ledna 2017

1. Policejní spolupráce–Justiční spolupráce v trestních věcech–Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy–Lhůta pro předání vyžádané osoby–Nemožnost předání osoby ve lhůtě deseti dnů od prvního dohodnutého nového data předání v důsledku odporu uvedené osoby proti jejímu předání–Přípustnost–Podmínky–Opakovaný odpor, který nebylo možné předvídat–Důsledky odporu, kterým nemohlo být zabráněno–Ověření vnitrostátním soudem

   (Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, čl. 15 odst. 1 a článek 23)

2. Policejní spolupráce–Justiční spolupráce v trestních věcech–Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy–Lhůta pro předání vyžádané osoby–Nemožnost předání osoby ve lhůtě deseti dnů od prvního dohodnutého nového data předání v důsledku vyšší moci–Důsledek–Povinnost propustit osobu, nachází-li se ještě ve vazbě–Neexistence–Podmínka–Postup předání, který byl veden s dostatečnou péčí–Neexistence nepřiměřené délky vazby

   (Listina základních práv Evropské unie, článek 6; rámcové rozhodnutí Rady 2002/584 ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, čl. 23 odst. 3 a 5)

3. Policejní spolupráce–Justiční spolupráce v trestních věcech–Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy–Lhůta pro předání vyžádané osoby–Stanovení nového data předání v případě nemožnosti předat osobu ve stanovené lhůtě v důsledku vyšší moci–Pojem „vyšší moc“–Striktní výklad–Odpor vyžádané osoby proti jejímu předání–Neexistence vyšší moci s výhradou výjimečných okolností

   (Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, článek 23)

4. Policejní spolupráce–Justiční spolupráce v trestních věcech–Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy–Provedení členskými státy–Povinnost přijmout rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu–Uplynutí lhůt stanovených rámcovým rozhodnutím–Neexistence vlivu

   (Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, čl. 15 odst. 1)

1.  Článek 23 odst. 3 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, o jakou se jedná v původním řízení, vykonávající a vystavující justiční orgán dohodnou nové datum předání podle tohoto ustanovení, pokud předání vyžádané osoby ve lhůtě deseti dnů od prvního nového data předání dohodnutého na základě tohoto ustanovení není možné kvůli odporu opakovaně kladenému touto osobou, za předpokladu, že kvůli výjimečným okolnostem nemohly orgány tento odpor předvídat a jeho důsledkům pro předání nemohlo být přes veškerou péči vynaloženou uvedenými orgány zabráněno, což musí ověřit předkládající soud.

   Článek 15 odst. 1 a článek 23 rámcového rozhodnutí 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, musí být vykládány v tom smyslu, že tytéž orgány jsou v případě uplynutí lhůt stanovených v tomto článku 23 nadále povinny dohodnout nové datum předání.

   (viz bod 74 a výrok)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 34–43)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 53–64)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 67–72)