Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014CJ0543

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 28. července 2016.
Ordre des barreaux francophones et germanophone e.a. a další v. Conseil des ministres.
DPH – Směrnice 2006/112/ES – Platnost a výklad směrnice – Poskytování služeb advokáty – Povinnost k DPH – Právo na účinný prostředek nápravy – Rovnost zbraní – Právní pomoc.
Věc C-543/14.

Court reports – general

Věc C‑543/14

Ordre des barreaux francophones et germanophone a další

v.

Conseil des ministres

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour constitutionnelle (Belgie)]

„DPH — Směrnice 2006/112/ES — Platnost a výklad směrnice — Poskytování služeb advokáty — Povinnost k DPH — Právo na účinný prostředek nápravy — Rovnost zbraní — Právní pomoc“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 28. července 2016

  1. Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Poskytování služeb – Pojem – Služby advokátů poskytované procesním subjektům, které nemají nárok na právní pomoc – Zahrnutí – Porušení práva na účinný prostředek nápravy a zásady rovnosti zbraní – Neexistence

    [Listina základních práv Evropské unie, článek 47; směrnice Rady 2006/112, čl. 1 odst. 2, a čl. 2 odst. 1 písm. c)]

  2. Mezinárodní dohody – Dohody Unie – Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) – Účinky – Přednost před akty unijního sekundárního práva – Posouzení legality unijního aktu z hlediska této úmluvy – Podmínky – Dovolatelnost čl. 9 odst. 4 a 5 úmluvy – Neexistence

    [Aarhuská úmluva, čl. 9 odst. 4 a 5; směrnice Rady 2006/112, čl. 1 odst. 2, a čl. 2 odst. 1 písm. c)]

  3. Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození – Plnění, jež souvisejí se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením poskytovanými veřejnoprávními subjekty nebo jinými subjekty považovanými za dobročinné – Pojem – Služby advokátů poskytované procesním subjektům, které nemají nárok na právní pomoc – Vyloučení

    [Směrnice Rady 2006/112, čl. 132 odst. 1 písm. g)]

  1.  Přezkum čl. 1 odst. 2 a čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty z hlediska práva na účinnou právní ochranu a zásady rovnosti zbraní zaručených článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie neodhalil nic, čím by mohla být dotčena jejich platnost v rozsahu, v němž tato ustanovení ukládají daň z přidané hodnoty na služby poskytované advokáty procesním subjektům, které nemají nárok na právní pomoc v rámci vnitrostátního režimu právní pomoci.

    Na jednu stranu se ochrana přiznaná právem na účinný prostředek nápravy zaručeným článkem 47 Listiny nevztahuje na povinnost platit daň z přidané hodnoty ze služeb poskytovaných advokáty. Procesním subjektům, které nemají nárok na právní pomoc a které se na základě příslušných ustanovení vnitrostátního práva považují za osoby, které mají dostatečné prostředky k zajištění přístupu ke spravedlnosti prostřednictvím advokáta, přitom právo na účinnou právní ochranu v zásadě nezaručuje právo na to, aby byly služby advokátů osvobozeny od DPH. Zdanění takových nákladů mimoto lze napadnout z pohledu uvedeného práva pouze v případě, že jsou tyto náklady nepřekonatelné nebo v praxi znemožňují či nadměrně ztěžují výkon práv přiznaných unijním právním řádem. Neexistuje však striktní, resp. automatická korelace mezi zatížením služeb poskytovaných advokáty DPH a zvýšením cen těchto služeb. Dotčená daň z přidané hodnoty v každém případě netvoří nejvyšší procento z nákladů vynakládaných v souvislosti se soudním řízením. Na druhou stranu zásada rovnosti zbraní, která má zajistit rovnováhu mezi účastníky soudního řízení, s sebou nese povinnost nabídnout každému účastníku řízení přiměřenou možnost prezentovat svoji věc včetně důkazů za podmínek, které ho nestaví do jasně nevýhodnější situace oproti jeho protivníkovi, a to při zaručení stejných práv a povinností, zejména co se týče úpravy dokazování a kontradiktorního projednání věci před soudem. Tato zásada neznamená, že musí být s účastníky zacházeno stejně, pokud jde o finanční náklady vynaložené v rámci soudního řízení.

    (viz body 28, 31, 35, 36, 38, 40–42, 47, výrok 1)

  2.  Článku 9 odst. 4 a 5 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) se nelze dovolávat za účelem posouzení platnosti čl. 1 odst. 2 a čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty.

    Ustanovení mezinárodní dohody, jejíž stranou je Unie, se tedy lze dovolávat na podporu žaloby na neplatnost aktu unijního sekundárního práva nebo námitky vycházející z protiprávnosti takového aktu pouze za podmínky, že povaha a systematika této dohody tomu nebrání a že tato ustanovení jsou z hlediska svého obsahu bezpodmínečná a dostatečně přesná. Pokud jde o čl. 9 čl. 4 Aarhuské úmluvy, ze znění tohoto ustanovení vyplývá, že se uplatní pouze na řízení ve smyslu čl. 9 odst. 1, 2 a 3 této úmluvy. Tato ustanovení přitom nestanoví bezpodmínečnou a dostatečně přesnou povinnost, která by byla s to přímo upravit právní postavení jednotlivců. Totéž platí, pokud jde o čl. 9 odst. 5 Aarhuské úmluvy.

    (viz body 49, 50, 55, 57, výrok 2)

  3.  Článek 132 odst. 1 písm. g) směrnice 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že služby poskytované advokáty procesním subjektům, které mají nárok na právní pomoc na základě vnitrostátního režimu právní pomoci, nejsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty.

    Uplatnění osvobození ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. g) směrnice 2006/112 totiž závisí nejen na tom, zda jsou dotčené poskytované služby sociální, přičemž musí úzce souviset se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením, ale je dále omezeno na služby poskytované subjekty považovanými za dobročinné. Profesní kategorii advokátů v tomto ohledu nelze vzhledem k jejím celkovým cílům a vzhledem ke skutečnosti, že její případná sociální činnost postrádá stálost, obecně považovat za kategorii, která má sociální povahu.

    (viz body 62, 63, 68, výrok 3)

Top