Věc C‑396/14

MT Højgaard A/S

a

Züblin A/S

proti

Banedanmark

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložená Klagenævnet for Udbud (odvolací komise pro oblast veřejných zakázek, Dánsko)]

„Řízení o předběžné otázce — Článek 267 SFEU — Pravomoc Soudního dvora — Postavení předkládajícího orgánu jakožto soudu — Veřejná zakázka v odvětví železniční infrastruktury — Vyjednávací řízení — Směrnice 2004/17/ES — Článek 10 — Článek 51, odst. 3 — Zásada rovného zacházení s uchazeči — Skupina tvořená dvěma společnostmi a připuštěná jako uchazeč — Nabídka podaná jednou ze dvou společností vlastním jménem, o druhé společnosti bylo prohlášeno, že je v úpadku — Společnost považovaná za způsobilou být samostatně připuštěná jako uchazeč — Zadání zakázky této společnosti“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. května 2016

1. Předběžné otázky – Předložení sporu Soudnímu dvoru – Vnitrostátní soud ve smyslu článku 267 SFEU – Pojem – Klagenævnet for Udbud (odvolací komise pro oblast veřejných zakázek) – Zahrnutí

   (Článek 267 SFEU)

2. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání zakázek v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb – Směrnice 2004/17 – Zadávání zakázek – Zásada rovného zacházení s uchazeči o veřejnou zakázku a zásada transparentnosti – Rozsah – Povolení zadavatele veřejných zakázek jednomu ze dvou hospodářských subjektů, který byl součástí skupiny dvou podniků, která byla vyzvána k podání nabídky v rámci vyjednávacího řízení – Nahrazení účastníka v důsledku zániku skupiny ucházející se o veřejnou zakázku – Přípustnost – Podmínky

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, články 10, 51 a 54 odst. 3)

1.  Pro posouzení toho, zda má předkládající orgán postavení „soudu“, což je otázka, která je upravena výlučně unijním právem, přihlíží Soudní dvůr k souboru faktorů, například zda je takový orgán zřízen zákonem, zda se jedná o stálý orgán, zda má obligatorní jurisdikci, zda má řízení před ním kontradiktorní povahu, zda uvedený orgán aplikuje právní předpisy a zda je nezávislý.

   Klagenævnet for Udbud (odvolací komise pro oblast veřejných zakázek) splňuje tato kritéria, včetně kritéria nezávislosti, a musí být tedy považována za „soud“ ve smyslu čl. 267 SFEU. Pokud jde totiž o kritérium nezávislosti, tento orgán má ve vztahu k účastníkům řízení postavení třetí strany, především pak ve vztahu k orgánu, který přijal rozhodnutí, jež před ním bylo napadeno. Skutečnost, že sekretariát tohoto orgánu je spojený s Ministerstvem pro podnikání a růst, nemůže zpochybnit toto tvrzení. Kromě toho uvedený orgán plní své funkce zcela samostatně a není nikomu hierarchicky podřízen a od nikoho nepřijímá příkazy.

   Konečně pokud jde o nezávislost členů, kteří tvoří tento orgán, vzhledem k převaze hlasů, kterou mají jeho členové, kteří s ohledem na své postavení soudců požívají zvláštní ochrany proti odvolání, nemůže každopádně skutečnost, že expertní členové tohoto orgánu nepožívají stejné ochrany, vést ke zpochybnění nezávislosti uvedeného orgánu.

   (viz body 23, 25, 26, 31, 32)

2.  Zásada rovného zacházení s hospodářskými subjekty zahrnutá v článku 10 směrnice 2004/17 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb ve spojení s jejím článkem 51 této směrnice musí být vykládána v tom smyslu, že zadavatel neporušuje tuto zásadu, když povolí jednomu ze dvou hospodářských subjektů, které tvořily skupinu podniků, kterou jako takovou vyzval k předložení nabídky, aby nahradil tuto skupinu po jejím zániku a zúčastnil se sám za sebe vyjednávacího řízení o zadání zakázky, pokud se prokáže, že tento hospodářský subjekt samostatně splňuje požadavky definované uvedeným zadavatelem a pokračování v jeho účasti v uvedeném řízení nevede ke zhoršení konkurenčního postavení ostatních uchazečů.

   V tomto ohledu zásada rovného zacházení a povinnost transparentnosti zejména znamenají, že zájemci musí mít rovné postavení jak při sestavování nabídek, tak při posuzování těchto nabídek zadavatelem, a představují základ unijních pravidel o postupech při zadávání veřejných zakázek. Zásada rovného zacházení s uchazeči, jejímž cílem je podporovat rozvoj zdravé a účinné soutěže mezi podniky, které se účastní řízení o zadání veřejné zakázky, mimoto vyžaduje, aby všichni uchazeči měli při vypracování znění svých nabídek stejné příležitosti, a tedy aby nabídky všech soutěžitelů podléhaly stejným podmínkám. Striktní uplatňování zásady rovného zacházení s uchazeči, jak je vyjádřeno v čl. 10 směrnice 2004/17 ve spojení s článkem 51 této směrnice, vede k závěru, že pouze ty hospodářské subjekty, které byly předběžně vybrány, mohou jako takové předložit nabídky a stát se úspěšnými uchazeči.

   Požadavek na právní a materiální totožnost hospodářských subjektů, které byly předběžně vybrány a které předložily nabídky, však může být ve vyjednávacím řízení zmírněn za účelem zajištění dostatečné soutěže, jak vyžaduje čl. 54 odst. 3 směrnice 2004/17. Je však ještě třeba, aby k pokračování v účasti hospodářského subjektu vlastním jménem ve vyjednávacím řízení po zániku skupiny, které byl součástí a která byla zadavatelem předběžně vybrána, došlo za podmínek, které neohrožují zásadu rovného zacházení se všemi uchazeči.

   (viz body 37–39, 41, 43, 48 a výrok)