Věc C‑546/12 P

Ralf Schräder

v.

Odrůdový úřad Společenství (OÚS)

„Kasační opravný prostředek — Odrůdová práva Společenství — Odrůdový úřad Společenství (OÚS) — Nařízení (ES) č. 2100/94 — Články 20 a 76 — Nařízení (ES) č. 874/2009 — Článek 51 — Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti odrůdového práva Společenství — Zásada zjišťování skutkového stavu z moci úřední — Řízení u odvolacího senátu OÚS — Podstatné důkazy“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. května 2015

1. Zemědělství — Jednotné právní předpisy — Odrůdová práva — Odvolací řízení — Odvolání podané proti rozhodnutí Odrůdového úřadu Společenství a postoupené odvolacímu senátu — Zjišťování skutkového stavu z moci úřední

   (Nařízení Rady č. 2100/2009, články 54, 55, 72 a 76; nařízení Komise č. 874/2009, článek 51)

2. Zemědělství — Jednotné právní předpisy — Odrůdová práva — Prohlášení neplatnosti neoprávněně přiznaného odrůdového práva — Posuzovací pravomoc Odrůdového úřadu Společenství — Nové přezkoumání a nové zkoušení chráněné odrůdy — Podmínky — Závažné pochybnosti o legalitě přiznání odrůdového práva

   [Nařízení Rady č. 2100/94, články 6, 7, 10, čl. 20 odst. 1, články 54 a 55)

3. Zemědělství — Jednotné právní předpisy — Odrůdová práva — Prohlášení neplatnosti neoprávněně přiznaného odrůdového práva — Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti — Důkazní břemeno příslušející žadateli

   [Nařízení Rady č. 2100/94, čl. 20 odst. 1 písm. a), články 54, 55 a 59]

4. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Nedostatečné nebo rozporné odůvodnění — Rozsah povinnosti uvést odůvodnění — Implicitní odůvodnění Tribunálem — Přípustnost — Podmínky

   (Statut Soudního dvora, článek 36 a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu, článek 81)

5. Zemědělství — Jednotné právní předpisy — Odrůdová práva — Ustanovení upravující řízení před Odrůdovým úřadem Společenství — Uplatnění obecných zásad procesního práva obecně uznávaných v členských státech — Návrh na provedení důkazů

   (Nařízení Rady č. 2100/94, článek 81)

6. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Chybné posouzení skutkového stavu — Nepřípustnost — Přezkum posouzení skutkových okolností předložených Tribunálu Soudním dvorem — Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

7. Zemědělství — Jednotné právní předpisy — Odrůdová práva — Podmínky pro přiznání ochrany — Odlišitelnost rostlinné odrůdy — Kritéria posouzení

   (Nařízení Rady č. 2100/94, článek 7)

1.  Znění článku 76 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství omezuje použití zásady, že se skutkový stav zjišťuje z moci úřední, na skutkové okolnosti, které jsou předmětem přezkumu stanoveného v článcích 54 a 55 tohoto nařízení. Podle článku 51 nařízení č. 874/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 2100/94, pokud jde o řízení před Odrůdovým úřadem Společenství, se ustanovení týkající se řízení před Odrůdovým úřadem Společenství obdobně použijí na odvolací řízení. Zásada zjišťování skutkového stavu z moci úřední se tak rovněž uplatní v takovém řízení před odvolacím senátem.

   (viz body 45, 46)

2.  Podle čl. 20 odst. 1 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství prohlásí Odrůdový úřad Společenství (OÚS) odrůdové právo Společenství neplatným, pokud zjistí, že podmínky stanovené v článcích 7 nebo 10 tohoto nařízení nejsou splněny ke dni přiznání tohoto práva.

   V této souvislosti jsou podmínky vztahující se zejména k odlišnosti a novosti podle článku 6 uvedeného nařízení podmínkami sine qua non pro přiznání ochrany Společenství. Pokud tedy nejsou tyto podmínky splněny, přiznaná ochrana je protiprávní a je v obecném zájmu, aby byla prohlášena za neexistující od samého počátku.

   Mimoto v rámci řízení o přiznání ochrany je rostlinná odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo, podle článků 54 a 55 nařízení č. 2100/94 předmětem věcného přezkoumání a důkladného a komplexního technického zkoušení. OÚS má tak širokou posuzovací pravomoc ohledně prohlášení neplatnosti odrůdového práva ve smyslu článku 20 tohoto nařízení, jelikož chráněná odrůda byla předmětem uvedeného přezkoumání.

   Nové přezkoumání a nové zkoušení chráněné odrůdy prostřednictvím řízení o prohlášení neplatnosti na základě článku 20 nařízení č. 2100/94 mohou tedy odůvodnit pouze závažné pochybnosti o tom, zda podmínky uvedené v článcích 7 nebo 10 uvedeného nařízení byly ke dni přezkoumání a zkoušení stanovených v článcích 54 a 55 tohoto nařízení splněny.

   (viz body 51, 52, 55, 56)

3.  Prohlášení neplatnosti neoprávněně přiznané ochrany sice může být učiněno rovněž v zájmu třetí osoby, zejména tehdy, když třetí osoba podala žádost o odrůdové právo, jejíž zamítnutí bylo odůvodněno nedostatkem odlišitelnosti odrůdy, pro kterou se žádalo o odrůdové právo, od neoprávněně chráněné odrůdy. Nicméně to nemůže odůvodnit to, aby bylo třetí osobě umožněno za všech okolností a bez konkrétního důvodu požadovat prohlášení neplatnosti tohoto práva po řízení o přiznání práva a po uplynutí lhůt stanovených v článku 59 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství pro předložení námitek třetími osobami.

   Třetí osoba, která požaduje odnětí odrůdového práva, musí předložit podstatné důkazy a fakta, která mohou vyvolat závažné pochybnosti o legalitě přiznání odrůdového práva uděleného na základě přezkoumání a zkoušení stanovených v článcích 54 a 55 nařízení č. 2100/94. V důsledku toho je v rámci žaloby podané proti zamítavému rozhodnutí o návrhu na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti přiznaného odrůdového práva na žalobci, aby fakty a důkazy týkajícími se věcného přezkoumání a technického zkoušení, které předložil Odrůdovému úřadu Společenství, prokázal, že Odrůdový úřad Společenství měl povinnost provést kontrolu stanovenou v čl. 20 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

   (viz body 53, 54, 57, 58)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 43)

5.  Článek 81 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství stanoví, že se v řízeních zahájených před Odrůdovým úřadem Společenství (OÚS) použijí obecné zásady procesního práva obecně uznávané v členských státech.

   Navrhovatel na základě zásad vytýčených v rozsudku ILFO v. Vysoký úřad (51/65, EU:C:1966:21), podle kterého nelze návrhu na přijetí opatření k provedení důkazů podanému jedním z účastníků řízení vyhovět, pokud tento návrh nepodává alespoň neúplný důkaz o tom, že je namístě nařídit provedení důkazu, tedy musí u odvolacího senátu OÚS předložit neúplný důkaz, aby se domohl, že odvolací senát přijme opatření k provedení důkazů. Tato judikatura se totiž obdobně uplatní ve vztahu k odvolacímu senátu z důvodu, že odvolací senát je kvazisoudním orgánem.

   (viz body 73, 75, 76)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 81)

7.  Zkoumání odlišitelnosti rostlinné odrůdy nutně předpokládá existenci referenčních rostlinných odrůd. V závislosti na tom, zda takové odrůdy existují, je tedy třeba zkoumat vlastnost „Růstu výhonků“, a tato skutečnost musí hrát více či méně rozhodující úlohu v odlišitelnosti rostlinné odrůdy, která má být chráněna.

   Mimoto provedení změny popisu vlastnosti „Růstu výhonků“ nezpochybňuje ochranu přiznanou dané odrůdě. Pokud se totiž uvedená vlastnost určuje srovnáním s jinými rostlinnými odrůdami, upřesnění popisu je nevyhnutelné, jelikož se objevují jiné rostlinné odrůdy.

   (viz body 128, 130)

Věc C‑546/12 P

Ralf Schräder

v.

Odrůdový úřad Společenství (OÚS)

„Kasační opravný prostředek — Odrůdová práva Společenství — Odrůdový úřad Společenství (OÚS) — Nařízení (ES) č. 2100/94 — Články 20 a 76 — Nařízení (ES) č. 874/2009 — Článek 51 — Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti odrůdového práva Společenství — Zásada zjišťování skutkového stavu z moci úřední — Řízení u odvolacího senátu OÚS — Podstatné důkazy“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. května 2015

1. Zemědělství – Jednotné právní předpisy – Odrůdová práva – Odvolací řízení – Odvolání podané proti rozhodnutí Odrůdového úřadu Společenství a postoupené odvolacímu senátu – Zjišťování skutkového stavu z moci úřední

   (Nařízení Rady č. 2100/2009, články 54, 55, 72 a 76; nařízení Komise č. 874/2009, článek 51)

2. Zemědělství – Jednotné právní předpisy – Odrůdová práva – Prohlášení neplatnosti neoprávněně přiznaného odrůdového práva – Posuzovací pravomoc Odrůdového úřadu Společenství – Nové přezkoumání a nové zkoušení chráněné odrůdy – Podmínky – Závažné pochybnosti o legalitě přiznání odrůdového práva

   [Nařízení Rady č. 2100/94, články 6, 7, 10, čl. 20 odst. 1, články 54 a 55)

3. Zemědělství – Jednotné právní předpisy – Odrůdová práva – Prohlášení neplatnosti neoprávněně přiznaného odrůdového práva – Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti – Důkazní břemeno příslušející žadateli

   [Nařízení Rady č. 2100/94, čl. 20 odst. 1 písm. a), články 54, 55 a 59]

4. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nedostatečné nebo rozporné odůvodnění – Rozsah povinnosti uvést odůvodnění – Implicitní odůvodnění Tribunálem – Přípustnost – Podmínky

   (Statut Soudního dvora, článek 36 a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu, článek 81)

5. Zemědělství – Jednotné právní předpisy – Odrůdová práva – Ustanovení upravující řízení před Odrůdovým úřadem Společenství – Uplatnění obecných zásad procesního práva obecně uznávaných v členských státech – Návrh na provedení důkazů

   (Nařízení Rady č. 2100/94, článek 81)

6. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Chybné posouzení skutkového stavu – Nepřípustnost – Přezkum posouzení skutkových okolností předložených Tribunálu Soudním dvorem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

7. Zemědělství – Jednotné právní předpisy – Odrůdová práva – Podmínky pro přiznání ochrany – Odlišitelnost rostlinné odrůdy – Kritéria posouzení

   (Nařízení Rady č. 2100/94, článek 7)

1.  Znění článku 76 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství omezuje použití zásady, že se skutkový stav zjišťuje z moci úřední, na skutkové okolnosti, které jsou předmětem přezkumu stanoveného v článcích 54 a 55 tohoto nařízení. Podle článku 51 nařízení č. 874/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 2100/94, pokud jde o řízení před Odrůdovým úřadem Společenství, se ustanovení týkající se řízení před Odrůdovým úřadem Společenství obdobně použijí na odvolací řízení. Zásada zjišťování skutkového stavu z moci úřední se tak rovněž uplatní v takovém řízení před odvolacím senátem.

   (viz body 45, 46)

2.  Podle čl. 20 odst. 1 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství prohlásí Odrůdový úřad Společenství (OÚS) odrůdové právo Společenství neplatným, pokud zjistí, že podmínky stanovené v článcích 7 nebo 10 tohoto nařízení nejsou splněny ke dni přiznání tohoto práva.

   V této souvislosti jsou podmínky vztahující se zejména k odlišnosti a novosti podle článku 6 uvedeného nařízení podmínkami sine qua non pro přiznání ochrany Společenství. Pokud tedy nejsou tyto podmínky splněny, přiznaná ochrana je protiprávní a je v obecném zájmu, aby byla prohlášena za neexistující od samého počátku.

   Mimoto v rámci řízení o přiznání ochrany je rostlinná odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo, podle článků 54 a 55 nařízení č. 2100/94 předmětem věcného přezkoumání a důkladného a komplexního technického zkoušení. OÚS má tak širokou posuzovací pravomoc ohledně prohlášení neplatnosti odrůdového práva ve smyslu článku 20 tohoto nařízení, jelikož chráněná odrůda byla předmětem uvedeného přezkoumání.

   Nové přezkoumání a nové zkoušení chráněné odrůdy prostřednictvím řízení o prohlášení neplatnosti na základě článku 20 nařízení č. 2100/94 mohou tedy odůvodnit pouze závažné pochybnosti o tom, zda podmínky uvedené v článcích 7 nebo 10 uvedeného nařízení byly ke dni přezkoumání a zkoušení stanovených v článcích 54 a 55 tohoto nařízení splněny.

   (viz body 51, 52, 55, 56)

3.  Prohlášení neplatnosti neoprávněně přiznané ochrany sice může být učiněno rovněž v zájmu třetí osoby, zejména tehdy, když třetí osoba podala žádost o odrůdové právo, jejíž zamítnutí bylo odůvodněno nedostatkem odlišitelnosti odrůdy, pro kterou se žádalo o odrůdové právo, od neoprávněně chráněné odrůdy. Nicméně to nemůže odůvodnit to, aby bylo třetí osobě umožněno za všech okolností a bez konkrétního důvodu požadovat prohlášení neplatnosti tohoto práva po řízení o přiznání práva a po uplynutí lhůt stanovených v článku 59 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství pro předložení námitek třetími osobami.

   Třetí osoba, která požaduje odnětí odrůdového práva, musí předložit podstatné důkazy a fakta, která mohou vyvolat závažné pochybnosti o legalitě přiznání odrůdového práva uděleného na základě přezkoumání a zkoušení stanovených v článcích 54 a 55 nařízení č. 2100/94. V důsledku toho je v rámci žaloby podané proti zamítavému rozhodnutí o návrhu na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti přiznaného odrůdového práva na žalobci, aby fakty a důkazy týkajícími se věcného přezkoumání a technického zkoušení, které předložil Odrůdovému úřadu Společenství, prokázal, že Odrůdový úřad Společenství měl povinnost provést kontrolu stanovenou v čl. 20 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

   (viz body 53, 54, 57, 58)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 43)

5.  Článek 81 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství stanoví, že se v řízeních zahájených před Odrůdovým úřadem Společenství (OÚS) použijí obecné zásady procesního práva obecně uznávané v členských státech.

   Navrhovatel na základě zásad vytýčených v rozsudku ILFO v. Vysoký úřad (51/65, EU:C:1966:21), podle kterého nelze návrhu na přijetí opatření k provedení důkazů podanému jedním z účastníků řízení vyhovět, pokud tento návrh nepodává alespoň neúplný důkaz o tom, že je namístě nařídit provedení důkazu, tedy musí u odvolacího senátu OÚS předložit neúplný důkaz, aby se domohl, že odvolací senát přijme opatření k provedení důkazů. Tato judikatura se totiž obdobně uplatní ve vztahu k odvolacímu senátu z důvodu, že odvolací senát je kvazisoudním orgánem.

   (viz body 73, 75, 76)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 81)

7.  Zkoumání odlišitelnosti rostlinné odrůdy nutně předpokládá existenci referenčních rostlinných odrůd. V závislosti na tom, zda takové odrůdy existují, je tedy třeba zkoumat vlastnost „Růstu výhonků“, a tato skutečnost musí hrát více či méně rozhodující úlohu v odlišitelnosti rostlinné odrůdy, která má být chráněna.

   Mimoto provedení změny popisu vlastnosti „Růstu výhonků“ nezpochybňuje ochranu přiznanou dané odrůdě. Pokud se totiž uvedená vlastnost určuje srovnáním s jinými rostlinnými odrůdami, upřesnění popisu je nevyhnutelné, jelikož se objevují jiné rostlinné odrůdy.

   (viz body 128, 130)