Věc C‑42/13

Cartiera dell’Adda SpA

v.

CEM Ambiente SpA

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia)

„Veřejné zakázky — Zásady rovného zacházení a transparentnosti — Směrnice 2004/18/ES — Důvody pro vyloučení z účasti — Článek 45 — Osobní situace zájemce či uchazeče — Povinné prohlášení týkající se osoby označené jako ‚technický ředitel’ — Opomenutí prohlášení v nabídce — Vyloučení ze zadávacího řízení bez možnosti nápravy tohoto opomenutí“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 6. listopadu 2014

1. Předběžné otázky – Příslušnost Soudního dvora – Meze – Předložení věci soudem vydávajícím rozhodnutí, která lze napadnout opravným prostředkem podle vnitrostátního práva – Existence rozsudku soudu vyššího stupně zakládajícího překážku věci rozsouzené, o němž má předkládající soud za to, že je v rozporu s unijním právem – Přípustnost

   (Článek 267 SFEU)

2. Předběžné otázky – Příslušnost Soudního dvora – Meze – Pravomoc vnitrostátního soudu – Prokázání a posouzení skutkových okolností sporu – Nezbytnost předběžné otázky a relevance vznesených otázek – Posouzení vnitrostátním soudem – Zjevně irelevantní otázky a hypotetické otázky položené v kontextu, který vylučuje užitečnou odpověď – Otázky, které nemají vztah k předmětu sporu v původním řízení

   (Článek 267 SFEU)

3. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Směrnice 2004/18 – Zásada rovného zacházení s uchazeči – Povinnost transparentnosti – Osobní situace zájemce či uchazeče – Vyloučení hospodářského subjektu z účasti na veřejné zakázce z důvodu, že tento subjekt nesplnil povinnost, stanovenou v dokumentaci týkající se veřejné zakázky – Přípustnost – Zohlednění možnosti pozdějšího splnění – Vyloučení

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, články 2 a 45)

1.  Soud, který nerozhoduje v posledním stupni, musí, pokud se domnívá, že by v důsledku právního posouzení provedeného na vyšším stupni mohl vydat rozsudek odporující unijnímu právu, mít možnost položit Soudnímu dvoru otázky, kterými se zabývá.

   (viz bod 27)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 29)

3.  Článek 45 směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění nařízení č. 1177/2009, ve spojení s článkem 2 této směrnice, jakož i zásadou rovného zacházení a povinností transparentnosti musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vyloučení hospodářského subjektu ze zadávacího řízení z důvodu, že tento subjekt nesplnil povinnost, stanovenou v dokumentaci týkající se veřejné zakázky, přiložit k nabídce, pod hrozbou vyloučení, prohlášení, že proti osobě označené v této nabídce jako technický ředitel uvedeného subjektu není vedeno trestní stíhání ani nebyla tato osoba odsouzena v trestním řízení, a to ani v případě, že k datu následujícím po uplynutí lhůty stanovené k podání nabídek bylo takové prohlášení doručeno veřejnému zadavateli nebo se prokáže, že funkce technického ředitele byla této osobě připisována omylem.

   (viz bod 50 a výrok)

Věc C‑42/13

Cartiera dell’Adda SpA

v.

CEM Ambiente SpA

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia)

„Veřejné zakázky — Zásady rovného zacházení a transparentnosti — Směrnice 2004/18/ES — Důvody pro vyloučení z účasti — Článek 45 — Osobní situace zájemce či uchazeče — Povinné prohlášení týkající se osoby označené jako ‚technický ředitel’ — Opomenutí prohlášení v nabídce — Vyloučení ze zadávacího řízení bez možnosti nápravy tohoto opomenutí“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 6. listopadu 2014

1. Předběžné otázky — Příslušnost Soudního dvora — Meze — Předložení věci soudem vydávajícím rozhodnutí, která lze napadnout opravným prostředkem podle vnitrostátního práva — Existence rozsudku soudu vyššího stupně zakládajícího překážku věci rozsouzené, o němž má předkládající soud za to, že je v rozporu s unijním právem — Přípustnost

   (Článek 267 SFEU)

2. Předběžné otázky — Příslušnost Soudního dvora — Meze — Pravomoc vnitrostátního soudu — Prokázání a posouzení skutkových okolností sporu — Nezbytnost předběžné otázky a relevance vznesených otázek — Posouzení vnitrostátním soudem — Zjevně irelevantní otázky a hypotetické otázky položené v kontextu, který vylučuje užitečnou odpověď — Otázky, které nemají vztah k předmětu sporu v původním řízení

   (Článek 267 SFEU)

3. Sbližování právních předpisů — Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby — Směrnice 2004/18 — Zásada rovného zacházení s uchazeči — Povinnost transparentnosti — Osobní situace zájemce či uchazeče — Vyloučení hospodářského subjektu z účasti na veřejné zakázce z důvodu, že tento subjekt nesplnil povinnost, stanovenou v dokumentaci týkající se veřejné zakázky — Přípustnost — Zohlednění možnosti pozdějšího splnění — Vyloučení

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, články 2 a 45)

1.  Soud, který nerozhoduje v posledním stupni, musí, pokud se domnívá, že by v důsledku právního posouzení provedeného na vyšším stupni mohl vydat rozsudek odporující unijnímu právu, mít možnost položit Soudnímu dvoru otázky, kterými se zabývá.

   (viz bod 27)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 29)

3.  Článek 45 směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění nařízení č. 1177/2009, ve spojení s článkem 2 této směrnice, jakož i zásadou rovného zacházení a povinností transparentnosti musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vyloučení hospodářského subjektu ze zadávacího řízení z důvodu, že tento subjekt nesplnil povinnost, stanovenou v dokumentaci týkající se veřejné zakázky, přiložit k nabídce, pod hrozbou vyloučení, prohlášení, že proti osobě označené v této nabídce jako technický ředitel uvedeného subjektu není vedeno trestní stíhání ani nebyla tato osoba odsouzena v trestním řízení, a to ani v případě, že k datu následujícím po uplynutí lhůty stanovené k podání nabídek bylo takové prohlášení doručeno veřejnému zadavateli nebo se prokáže, že funkce technického ředitele byla této osobě připisována omylem.

   (viz bod 50 a výrok)