Keywords
Summary

Keywords

1. Hospodářská soutěž – Unijní normy – Věcná působnost – Kolektivní smlouvy, jejichž účelem je dosahování cílů sociální politiky – Dodatek ke kolektivní smlouvě, kterým se zavádí systém zdravotního připojištění – Rozhodnutí orgánů veřejné moci, na jehož základě je účast v uvedeném systému povinná – Vyloučení

(Článek 4 odst. 3 SEU; čl. 101 odst. 1 SFEU)

2. Hospodářská soutěž – Unijní normy – Podnik – Pojem – Subjekt pověřený správou systému zdravotního připojištění – Zahrnutí – Podmínky

(Články 101 SFEU a 102 SFEU)

3. Hospodářská soutěž – Veřejné podniky a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva – Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu – Subjekt pověřený správou systému zdravotního připojištění – Povinnost podniků z daného odvětví účastnit se v pojištění bez možnosti osvobození od této povinnosti – Přípustnost

(Články 102 SFEU a 106 SFEU)

Summary

1. Dohoda uzavřená formou dodatku ke kolektivní smlouvě, která je tedy výsledkem kolektivního vyjednávání mezi organizací zastupující zaměstnavatele a organizacemi zastupujícími zaměstnance z určitého odvětví a která v tomto odvětví zavádí systém zdravotního připojištění, který přispívá ke zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců nejen tím, že jim zaručuje nezbytné prostředky, aby se vypořádali s náklady spojenými s určitou nemocí, pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo také s mateřstvím, ale též tím, že snižuje výdaje, které by zaměstnanci museli nést nebýt kolektivní smlouvy, nespadá z důvodu své povahy a svého cíle do působnosti čl. 101 odst. 1 SFEU. Toto zjištění není zpochybněno tím, že přistoupení k takovéto dohodě je povinné pro všechny podniky z daného odvětví činnosti určitého členského státu bez možnosti osvobození od povinné účasti.

Jelikož taková dohoda nespadá do působnosti čl. 101 odst. 1 SFEU, mají orgány veřejné moci možnost učinit ji závaznou pro osoby, které touto dohodou nejsou formálně vázány.

Z toho vyplývá, že článek 101 SFEU ve spojení s čl. 4 odst. 3 SEU nebrání rozhodnutí orgánů veřejné moci, podle kterého se dohoda vzešlá z kolektivního vyjednávání a upravující povinnou účast v systému zdravotního připojištění bez možnosti osvobození od této povinné účasti stala na žádost organizací zastupujících zaměstnavatele a zaměstnance z určitého odvětví činnosti závaznou pro všechny podniky z daného odvětví.

(viz body 31–33, 36, 38–39, výrok 1)

2. V kontextu práva hospodářské soutěže Unie se „podnikem“ rozumí jakákoli entita vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení této entity a způsobu jejího financování. Hospodářskou činností je jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na daném trhu.

Vzhledem k tomu, že systém zdravotního připojištění upravuje povinnou doplňkovou sociální ochranu pro všechny zaměstnance z určitého hospodářského odvětví, tento systém sleduje sociální cíl. Sociální cíl systému pojištění však sám o sobě nestačí k tomu, aby se vyloučila kvalifikace dotyčné činnosti jakožto činnosti hospodářské. Je také třeba, aby bylo možné mít za to, že tento systém uplatňuje zásadu solidarity, a aby podléhal dozoru státu, který jej zavedl.

V závislosti na okolnostech, za nichž byl daný subjekt určen k zajišťování správy systému zdravotního připojištění, a na jeho prostoru pro vyjednávání o podmínkách svého závazku by takovýto subjekt, ačkoli je neziskovým subjektem a jedná na základě zásady solidarity, mohl být kvalifikován jako podnik vykonávající hospodářskou činnost, který si sociální partneři na základě finančních a hospodářských hledisek vybrali z dalších podniků, jimž konkuruje na trhu se službami v oblasti zdravotně sociálního připojištění, které nabízí.

(viz body 41–42, 44–46, 64–65)

3. Musí-li být činnost spočívající ve správě systému zdravotního připojištění kvalifikována jako hospodářská činnost, články 102 SFEU a 106 SFEU nebrání tomu, aby orgány veřejné moci přiznaly instituci zdravotně sociálního připojištění výlučné právo spravovat tento systém s tím, že se podniky z dotyčného odvětví činnosti nemohou od povinné účasti v uvedeném systému osvobodit.

Odstranění takové povinnosti pojistit se bez možnosti osvobození od této povinnosti by totiž mohlo vést k tomu, že by dotyčný subjekt nemohl plnit úkoly obecného hospodářského zájmu, které mu byly svěřeny, v přijatelných hospodářských podmínkách.

(viz body 80–81, výrok 2)