Věc C-38/07 P

Heuschen & Schrouff Oriëntal Foods Trading BV

v.

Komise Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek — Prominutí dovozního cla — Rozhodnutí Komise — Článek 239 celního kodexu — Existence zvláštní situace — Neexistence podvodného jednání — Hrubá nedbalost dovozce“

Stanovisko generální advokátky V. Trstenjak přednesené dne 4. září 2008   I ‐ 8602

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. listopadu 2008   I ‐ 8615

Shrnutí rozsudku

1. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Soudem – Nepřípustnost

   [Článek 225 ES; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 112 odst. 1 písm. c)]

2. Vlastní zdroje Evropských společenství – Vrácení nebo prominutí dovozního cla

   (Nařízení Rady č. 2658/87, příloha I, a nařízení Rady č. 2913/92, článek 239; nařízení Komise č. 1196/97, příloha)

1.  Z článku 225 ES, čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora a čl. 112 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované části rozsudku, jehož zrušení je navrhováno, jakož i právní argumenty, které tento návrh podporují specifickým způsobem. Kasační opravný prostředek, který se omezuje na opakování nebo doslovné převzetí žalobních důvodů a argumentů, které byly uplatněny před Soudem, nesplňuje požadavky odůvodnění vyplývající z těchto ustanovení. Jestliže však navrhovatel zpochybňuje výklad nebo použití práva Společenství Soudem, právní otázky přezkoumané v prvním stupni mohou být v řízení o kasačním opravném prostředku znovu projednány.

   Z toho plyne, že kasační opravný prostředek, v němž navrhovatelka sice použila úvahy již uvedené na podporu své žaloby na neplatnost u Soudu, avšak zpochybňuje jimi Soudem poskytnutý výklad, je přípustný.

   (viz body 33–36)

2.  Pro posouzení, zda se jedná o hrubou nedbalost ve smyslu článku 239 celního kodexu Společenství, je třeba zohlednit zejména složitost ustanovení, jejichž porušení vedlo ke vzniku celního dluhu, jakož i profesní zkušenost a otázku, zda subjekt postupoval s řádnou péčí.

   V tomto ohledu zaprvé neexistuje zvláštní složitost, pokud v případě subjektu, který požádal o prominutí dovozního cla pro dovozní operace po vstupu nařízení č. 1196/97 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury v platnost, vyhlášení uvedeného nařízení ukončilo možnou složitost právní úpravy vytvořenou neexistencí některých pojmů v nizozemské verzi podpoložky 19059020 kombinované nomenklatury, týkající se zařazení rýžového papíru. Ačkoli se totiž nizozemská verze uvedené podpoložky může zdát méně přesná než ostatní jazykové verze, nemění to nic na skutečnosti, že toto nařízení o sazebním zařazení, přímo použitelné a závazné v celém rozsahu, popisuje výslovně a nikoli nejednoznačně výrobky, které mají být zařazeny pod uvedenou podpoložku, shodující se s těmi, jež jsou dotčeným subjektem dováženy.

   Zadruhé, co se týče profesní zkušenosti, nemůže subjekt, který využil služeb celního zástupce, uniknout dodatečnému výběru cla s odvoláním se na svou nezkušenost ve věcech celních formalit. Subjekty by totiž mohly případně obcházet podmínku spojenou s profesní zkušeností tím, že si systematicky přiberou služby odborníků na celní záležitosti, a tak ty subjekty, které provádí své celní operace samy, budou těmi znevýhodněnými vzhledem k postupu stanovenému v článku 239 celního kodexu Společenství. Z toho vyplývá, že v rozsahu, v němž zástupce jednal jménem a na účet dovozce, musí být k prvkům, které se týkají případné nedbalosti tohoto zástupce, včetně úrovně jeho profesní zkušenosti, přihlédnuto za účelem posouzení nedbalosti tohoto dovozce.

   Zatřetí, co se týče řádné péče subjektu, je třeba uvést, že subjekt, který postupuje s řádnou péčí, by se po seznámení s nařízením o sazebním zařazení, které bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropských společenství, nemohl omezit na pokračování v dovozu svého zboží pod podpoložkou kombinované nomenklatury pouze z toho důvodu, že toto zařazení bylo přijato touto správou. Připuštění takové nedbalosti by totiž znamenalo pobídku pro subjekty při získávání prospěchu z pochybení jejich celních orgánů. Kromě toho by pochybení celní správy, k němuž v tomto případě již bylo přihlédnuto při zkoumání existence zvláštní situace, nemůže v zásadě osvobodit subjekt od důsledků jeho vlastní nedbalosti.

   (viz body 40, 42–43, 46, 53–54, 64–65)