Keywords
Summary

Keywords

1. Volný pohyb osob – Pracovníci – Nařízení č. 1612/68 – Pojem „migrující pracovník“

(Nařízení Rady č. 1612/68)

2. Volný pohyb osob – Pracovníci – Rovné zacházení – Sociální výhody

(Nařízení č. 1612/68, článek 7, odstavec 2)

Summary

1. Státní příslušník členského státu, který, při zachování svého zaměstnání v tomto státě, přesunul své bydliště do jiného členského státu a od té doby vykonává své povolání jako příhraniční pracovník, může být považován za „migrujícího pracovníka“ ve smyslu nařízení č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

(viz bod 20, výrok 1)

2. Článek 7 odst. 2 nařízení č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství, brání tomu, aby manželovi migrujícího pracovníka vykonávajícího povolání v členském státě, který nemá zaměstnání, s bydlištěm v jiném členském státě nebyla přiznána sociální výhoda, kterou představuje německý příspěvek na výchovu, z důvodu, že nemá v prvním státě bydliště ani obvyklý pobyt, jelikož přiznání takového příspěvku manželovi pracovníka, které přináší prospěch celé rodině bez ohledu na to, který z rodičů na ni uplatňuje nárok, totiž může zmenšit závazek posledně uvedeného přispívat na rodinné výdaje, a představuje tak pro něj „sociální výhodu“ ve smyslu uvedeného nařízení.

Taková podmínka bydliště musí být považována za nepřímo diskriminační, pokud se může ve své podstatě dotýkat migrujících pracovníků či jejich manželů, kteří častěji pobývají v jiném členském státě, více než tuzemských pracovníků, a pokud v důsledku toho existuje riziko, že prvně uvedení budou obzvláště znevýhodněni.

V kontextu vnitrostátních právních předpisů sledujících cíle rodinné politiky, která poskytuje příspěvek na výchovu osobám, jež mají skutečnou vazbu se společností daného státu, a podle které významné přispění v rámci tuzemského pracovního trhu rovněž představuje platný prvek začlenění se do společnosti, nelze přiznání příspěvku na výchovu odepřít páru, který nemá bydliště v členském státě, ale jeden z manželů vykonává v tomto státě povolání na plný úvazek.

(viz body 26, 30–33, 36–38, výrok 2)