Věc C‑131/15 P

Club Hotel Loutraki AE a další

proti

Evropské komisi

„Kasační opravný prostředek – Státní podpory – Provozování videoloterijních terminálů – Udělení výlučné licence členským státem – Rozhodnutí o neexistenci státní podpory – Článek 108 odst. 3 SFEU – Nařízení (ES) č. 659/1999 – Články 4, 7, a 13 – Nezahájení formálního vyšetřovacího řízení – Pojem ‚závažné obtíže‘ – Datum posouzení – Článek 296 SFEU – Listina základních práv Evropské unie – Článek 41 – Povinnost uvést odůvodnění – Článek 47 – Právo na účinnou soudní ochranu – Článek 107 odst. 1 SFEU – Pojem ‚ekonomická výhoda‘ – Společné posouzení oznámených opatření“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. prosince 2016

1. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Tribunálem–Nepřípustnost–Popření výkladu nebo použití unijního práva Tribunálem–Přípustnost

   [Článek 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 168 odst. 1 písm. d)]

2. Podpory poskytované státy–Záměry podpor–Přezkum Komisí–Předběžná část a sporná část řízení–Slučitelnost podpory s vnitřním trhem–Obtíže při posouzení–Povinnost Komise zahájit kontradiktorní řízení–Závažné obtíže–Pojem

   (Článek 108 odst. 2 a 3 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, článek 4 odst. 3)

3. Žaloba na neplatnost–Fyzické nebo právnické osoby–Akty týkající se jich bezprostředně a osobně–Rozhodnutí Komise konstatující slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení–Žaloba podaná zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU–Identifikace předmětu žaloby–Žaloba na ochranu procesních práv zúčastněných stran–Žalobní důvody, které lze uplatnit

   (Článek 108 odst. 2 SFEU a čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 6 odst. 1)

4. Akty orgánů–Odůvodnění–Povinnost–Působnost–Posouzení povinnosti uvést odůvodnění v závislosti na okolnostech případu–Nezbytnost určit všechny relevantní skutkové a právní okolnosti–Neexistence

   (Článek 296 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 2)

5. Akty orgánů–Odůvodnění–Povinnost–Působnost–Rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor–Rozlišení mezi povinností uvést odůvodnění a dodržením profesního tajemství

   (Články 296 a 339 SFEU)

6. Právo Evropské unie–Zásady–Právo na účinnou soudní ochranu–Zakotvení v Listině základních práv Evropské unie

   (Listina základních práv Evropské unie, čl. 47 první pododstavec)

7. Podpory poskytované státy–Pojem–Zvýhodnění příjemců–Kritéria pro posouzení–Povinnost Komise předem definovat trhy dotčené předmětným státním zásahem–Neexistence

   (Článek 107 odst. 1 SFEU)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 26)

2.  Řízení na základě čl. 108 odst. 2 SFEU je nevyhnutelné, jestliže Komise zaznamená závažné obtíže při posouzení, zda je podpora slučitelná s vnitřním trhem. Komise se tedy může pro přijetí kladného rozhodnutí o podpoře omezit na předběžnou fázi přezkumu podle čl. 108 odst. 3 SFEU pouze tehdy, může-li po tomto prvotním přezkumu nabýt přesvědčení, že tato podpora je slučitelná s vnitřním trhem. Naproti tomu, pokud je Komise po tomto prvotním přezkumu přesvědčena o opaku nebo pokud jí tento přezkum neumožní překonat veškeré obtíže, jež vyvstaly při posuzování slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem, je Komise povinna vyžádat si veškerá nezbytná stanoviska a zahájit v této souvislosti řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

   V tomto ohledu může Komise zejména v souladu s účelem čl. 108 odst. 3 SFEU a s povinností dbát zásady řádné správy, jež jí přísluší, zahájit dialog s oznamujícím státem nebo třetími stranami za účelem toho, aby v rámci předběžného přezkoumání překonala obtíže, s nimiž se případně setkala. Tato možnost přitom předpokládá, že Komise může změnit své stanovisko podle výsledku zahájeného dialogu, aniž musí být tato změna a priori vykládána jako důkaz existence závažných obtíží. Komise tudíž může na základě čl. 4 odst. 2 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [108 SFEU], právoplatně přijmout rozhodnutí, jímž konstatuje neexistenci státní podpory a současně bere na vědomí závazky přijaté členským státem Okolnost, že Komise měla v průběhu předběžného přezkoumání a před jednáním o těchto závazcích za to, že dotčené opatření poskytuje příjemci výhodu, tedy nelze považovat za závažné obtíže vyžadující zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

   (viz body 30, 35–37)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 45)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 46, 47)

5.  Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí Komise ve věci státních podpor nelze odůvodnit povinností zachovávat profesní tajemství stanovenou v článku 339 SFEU. Povinnost zachovávat obchodní tajemství totiž nelze vykládat natolik široce, že zbaví požadavek odůvodnění jeho hlavního obsahu.

   (viz bod 48)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 49)

7.  Podmínka poskytnutí hospodářské výhody ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU se vztahuje na zásahy, které mohou v jakékoli formě přímo nebo nepřímo zvýhodňovat podniky nebo které musejí být považovány za hospodářské zvýhodnění, které by podnik-příjemce za obvyklých tržních podmínek nezískal. V tomto ohledu pojem „obvyklé tržní podmínky“ je tedy třeba vykládat tak, že se vztahuje na podmínky řídící hospodářství členského státu, když tento stát nezasahuje ve prospěch určitých podniků. Nemůže se jednat o všeobecnou povinnost Komise před každým zkoumáním případného poskytnutí hospodářské výhody ve prospěch jednoho nebo několika podniků definovat trh nebo trhy dotčené státním zásahem, jenž je či jsou předmětem přezkoumání s ohledem na článek 107 SFEU.

   Vzhledem k tomu, že cílem čl. 107 odst. 1 SFEU je zabránit tomu, aby přijímající podnik získal díky státním prostředkům výhodnější finanční postavení než jeho soutěžitelé, totiž Komise může přímo posoudit, pokud je to možné, zda dotčené státní opatření může uvést jeho příjemce do výhodnější finanční situace, než je situace jeho zjištěných soutěžitelů nebo určitého druhu soutěžitelů. Kromě toho v rozsahu, v němž pro účely kvalifikace státního zásahu jako státní podpory ve smyslu tohoto ustanovení Komise zkoumá, zda důsledkem tohoto zásahu je zvýhodnění jeho příjemce, a tedy uvedení tohoto příjemce do výhodnějšího finančního postavení, než je postavení jeho konkurentů, v zásadě nic nebrání tomu, aby Komise měla možnost společně přezkoumat, pokud je to vhodné, několik státních zásahů, které mají dopad na finanční postavení téhož podniku.

   (viz body 70, 72–75)