This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62011CJ0089
Shrnutí rozsudku
Shrnutí rozsudku
Věc C-89/11 P
E.ON Energie AG
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek — Žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí Komise, kterým se stanoví pokuta za porušení pečeti — Důkazní břemeno — Zkreslení důkazů — Povinnost uvést odůvodnění — Výše pokuty — Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci — Zásada proporcionality“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. listopadu 2012
Soudní řízení – Ústní část řízení – Znovuotevření – Povinnost znovuotevřít ústní část řízení, aby se účastníkům řízení umožnilo vyjádřit se k právním otázkám vzneseným ve stanovisku generálního advokáta – Neexistence
(Článek 252 druhý pododstavec SFEU; jednací řád Soudního dvora, článek 61)
Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nesprávné posouzení skutkového stavu – Nepřípustnost – Přezkum Soudního dvora týkající se posouzení důkazů – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení – Právní kvalifikace skutkových okolností – Přípustnost
(Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)
Právo Evropské unie – Zásady – Základní práva – Presumpce neviny – Řízení v oblasti hospodářské soutěže – Použitelnost
(Listina základních práv Evropské unie, čl. 48 odst. 1)
Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým bylo shledáno protiprávní jednání spočívající v uzavření protisoutěžní dohody – Rozhodnutí založené na důkazech, které dostatečně prokazují existenci protiprávního jednání – Důkazní povinnost podniků zpochybňujících existenci protiprávního jednání
(Články 81 ES a 82 ES)
Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nesoudržnost úvah Tribunálu při uplatňování unijního práva v případě důkazního břemene – Přípustnost
(Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)
Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Tribunálem – Neurčení dovolávaného nesprávného právního posouzení – Nepřípustnost – Zpochybnění výkladu nebo použití unijního práva Tribunálem – Přípustnost
[Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 112 odst. 1 písm. c)]
Soudní řízení – Provádění dokazování – Posuzovací pravomoc Tribunálu
(Jednací řád Tribunálu, články 65 a 66)
Kasační opravný prostředek – Příslušnost Soudního dvora – Zpochybnění závěrů Tribunálu ohledně výše pokut uložených podnikům, které porušily pravidla Smlouvy v oblasti hospodářské soutěže, založené na důvodech ekvity – Vyloučení – Zpochybnění těchto závěrů z důvodů souvisejících s porušením zásady proporcionality – Přípustnost
(Článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)
Hospodářská soutěž – Pokuty – Podmínky pro ukládání pokut Komisí – Protiprávní jednání spáchané úmyslně nebo z nedbalosti – Porušení pečeti – Protiprávní jednání závažné již svou povahou
[Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 20 odst. 2 písm. d) a čl. 23 odst. 1 písm. e)]
Hospodářská soutěž – Pokuty – Podmínky pro ukládání pokut Komisí – Protiprávní jednání spáchané úmyslně nebo z nedbalosti – Porušení pečeti – Nutnost zajistit pokutě odrazující účinek
[Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 1 písm. e) a odst. 2]
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 61, 62)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 64, 65, 96, 100, 101, 106, 115)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 72, 73)
Pokud Komise konstatuje porušení pravidel hospodářské soutěže na základě předpokladu, že zjištěné skutkové okolnosti nelze vysvětlit jinak než existencí protisoutěžního jednání, unijní soud zruší předmětné rozhodnutí, předloží-li dotyčné podniky argumentaci, která poskytuje jiné vysvětlení skutkových okolností zjištěných Komisí, a umožňuje tak nahradit vysvětlení skutkových okolností, na základě kterého Komise konstatovala existenci protiprávního jednání, jiným přijatelným vysvětlením. V takovém případě totiž nelze mít za to, že Komise předložila důkaz o existenci protiprávního jednání porušujícího právo hospodářské soutěže.
Pokud však mohla Komise prokázat, že se určitý podnik účastnil zjevně protisoutěžních schůzek podniků, je na uvedeném podniku, aby poskytl jiné vysvětlení obsahu těchto schůzek. Tím nedochází ani k neoprávněnému obrácení důkazního břemene ani k porušení presumpce neviny.
Stejně tak vychází-li Komise z důkazů, které v zásadě dostatečně prokazují existenci protiprávního jednání, nestačí dotyčnému podniku tvrdit, že případně došlo k okolnosti, která by mohla ovlivnit průkaznost těchto důkazů, k tomu, aby na Komisi přenesl povinnost prokázat, že tato okolnost nemohla mít vliv na průkaznost těchto důkazů. Naopak, s výjimkou případu, kdy dotyčný podnik nemůže takový důkaz předložit z důvodu jednání samotné Komise, je tento podnik povinen právně dostačujícím způsobem prokázat, že okolnost, které se dovolává, skutečně nastala a že tato okolnost zpochybňuje průkaznost důkazů, z nichž Komise vychází.
(viz body 74, 76)
Pakliže navrhovatel v řízení o kasačním opravném prostředku upozorňuje na údajný rozpor mezi právním pravidlem vysloveným v rozsudku Tribunálu a použitím tohoto pravidla v tomtéž rozsudku, čímž zpochybňuje soudržnost úvah Tribunálu při uplatňování unijního práva v případě důkazního břemene, nastoluje právní otázku týkající se uplatnění tohoto práva Tribunálem. Uvedený důvod je tedy přípustný.
(viz bod 84)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 112, 113)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 115, 135)
V souladu s článkem 261 SFEU a článkem 31 nařízení č. 1/2003 je ohledně pokut stanovených Komisí Tribunál nadán pravomocí soudního přezkumu v plné jurisdikci. Tribunál je tedy oprávněn, nad rámec pouhého přezkumu legality těchto pokut, nahradit posouzení Komise svým posouzením, a uložené pokuty nebo penále tedy zrušit, snížit nebo zvýšit.
Soudnímu dvoru naproti tomu nepřísluší, když rozhoduje o právních otázkách v řízení o kasačním opravném prostředku, aby z důvodů ekvity nahradil svým vlastním posouzením posouzení Tribunálu při rozhodování – v rámci výkonu jeho pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci – o výši pokut ukládaných podnikům pro porušení unijního práva. Nesprávné právní posouzení Tribunálu z důvodu nevhodné výše pokuty by tedy bylo možné konstatovat, pouze pokud by měl Soudní dvůr za to, že výše sankce je nejen nevhodná, ale také nadměrná, a to natolik, že je nepřiměřená.
(viz body 123–126)
V řízení o porušení unijních pravidel hospodářské soutěže je nerozhodné, zda někdo skutečně vnikl do zapečetěné místnosti, či nikoli. Cílem čl. 20 odst. 2 písm. d) a čl. 23 odst. 1 písm. e) nařízení č. 1/2003 je totiž chránit kontroly před hrozbou, jež vyplývá již z pouhého porušení pečeti, které dává za vznik pochybnostem o neporušenosti důkazů uložených v zapečetěné místnosti. Protiprávní jednání spočívající v porušení pečeti je již svou povahou zvlášť závažné a na tomto závěru nic nemění to, že k otevření dveří místnosti údajně nedošlo.
(viz body 128, 129)
Podle čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 může Komise v případě konstatování protiprávního jednání porušujícího hmotněprávní pravidla obsažená v článcích 81 ES a 82 ES uložit pokutu do výše 10 % celkového obratu dosaženého dotyčným podnikem za předchozí hospodářský rok. Podnik, který by bránil kontrolní činnosti Komise porušením pečetí, které Komise umístila za tím účelem, aby byly dokumenty po dobu nezbytnou k provádění kontroly zachovány neporušené, by tedy mohl odstraněním důkazů shromážděných Komisí takové sankci uniknout, a musí být tedy od takového jednání odrazen prostřednictvím výše pokuty stanovené na základě čl. 23 odst. 1 nařízení č. 1/2003. Jakmile bylo zjištěno porušení pečeti, nelze přitom vyloučit, že k takovému jednání došlo.
(viz bod 132)
Věc C-89/11 P
E.ON Energie AG
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek — Žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí Komise, kterým se stanoví pokuta za porušení pečeti — Důkazní břemeno — Zkreslení důkazů — Povinnost uvést odůvodnění — Výše pokuty — Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci — Zásada proporcionality“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. listopadu 2012
Soudní řízení — Ústní část řízení — Znovuotevření — Povinnost znovuotevřít ústní část řízení, aby se účastníkům řízení umožnilo vyjádřit se k právním otázkám vzneseným ve stanovisku generálního advokáta — Neexistence
(Článek 252 druhý pododstavec SFEU; jednací řád Soudního dvora, článek 61)
Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Nesprávné posouzení skutkového stavu — Nepřípustnost — Přezkum Soudního dvora týkající se posouzení důkazů — Vyloučení s výjimkou případu zkreslení — Právní kvalifikace skutkových okolností — Přípustnost
(Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)
Právo Evropské unie — Zásady — Základní práva — Presumpce neviny — Řízení v oblasti hospodářské soutěže — Použitelnost
(Listina základních práv Evropské unie, čl. 48 odst. 1)
Hospodářská soutěž — Správní řízení — Rozhodnutí Komise, kterým bylo shledáno protiprávní jednání spočívající v uzavření protisoutěžní dohody — Rozhodnutí založené na důkazech, které dostatečně prokazují existenci protiprávního jednání — Důkazní povinnost podniků zpochybňujících existenci protiprávního jednání
(Články 81 ES a 82 ES)
Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Nesoudržnost úvah Tribunálu při uplatňování unijního práva v případě důkazního břemene — Přípustnost
(Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)
Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Tribunálem — Neurčení dovolávaného nesprávného právního posouzení — Nepřípustnost — Zpochybnění výkladu nebo použití unijního práva Tribunálem — Přípustnost
[Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 112 odst. 1 písm. c)]
Soudní řízení — Provádění dokazování — Posuzovací pravomoc Tribunálu
(Jednací řád Tribunálu, články 65 a 66)
Kasační opravný prostředek — Příslušnost Soudního dvora — Zpochybnění závěrů Tribunálu ohledně výše pokut uložených podnikům, které porušily pravidla Smlouvy v oblasti hospodářské soutěže, založené na důvodech ekvity — Vyloučení — Zpochybnění těchto závěrů z důvodů souvisejících s porušením zásady proporcionality — Přípustnost
(Článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)
Hospodářská soutěž — Pokuty — Podmínky pro ukládání pokut Komisí — Protiprávní jednání spáchané úmyslně nebo z nedbalosti — Porušení pečeti — Protiprávní jednání závažné již svou povahou
[Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 20 odst. 2 písm. d) a čl. 23 odst. 1 písm. e)]
Hospodářská soutěž — Pokuty — Podmínky pro ukládání pokut Komisí — Protiprávní jednání spáchané úmyslně nebo z nedbalosti — Porušení pečeti — Nutnost zajistit pokutě odrazující účinek
[Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 1 písm. e) a odst. 2]
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 61, 62)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 64, 65, 96, 100, 101, 106, 115)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 72, 73)
Pokud Komise konstatuje porušení pravidel hospodářské soutěže na základě předpokladu, že zjištěné skutkové okolnosti nelze vysvětlit jinak než existencí protisoutěžního jednání, unijní soud zruší předmětné rozhodnutí, předloží-li dotyčné podniky argumentaci, která poskytuje jiné vysvětlení skutkových okolností zjištěných Komisí, a umožňuje tak nahradit vysvětlení skutkových okolností, na základě kterého Komise konstatovala existenci protiprávního jednání, jiným přijatelným vysvětlením. V takovém případě totiž nelze mít za to, že Komise předložila důkaz o existenci protiprávního jednání porušujícího právo hospodářské soutěže.
Pokud však mohla Komise prokázat, že se určitý podnik účastnil zjevně protisoutěžních schůzek podniků, je na uvedeném podniku, aby poskytl jiné vysvětlení obsahu těchto schůzek. Tím nedochází ani k neoprávněnému obrácení důkazního břemene ani k porušení presumpce neviny.
Stejně tak vychází-li Komise z důkazů, které v zásadě dostatečně prokazují existenci protiprávního jednání, nestačí dotyčnému podniku tvrdit, že případně došlo k okolnosti, která by mohla ovlivnit průkaznost těchto důkazů, k tomu, aby na Komisi přenesl povinnost prokázat, že tato okolnost nemohla mít vliv na průkaznost těchto důkazů. Naopak, s výjimkou případu, kdy dotyčný podnik nemůže takový důkaz předložit z důvodu jednání samotné Komise, je tento podnik povinen právně dostačujícím způsobem prokázat, že okolnost, které se dovolává, skutečně nastala a že tato okolnost zpochybňuje průkaznost důkazů, z nichž Komise vychází.
(viz body 74, 76)
Pakliže navrhovatel v řízení o kasačním opravném prostředku upozorňuje na údajný rozpor mezi právním pravidlem vysloveným v rozsudku Tribunálu a použitím tohoto pravidla v tomtéž rozsudku, čímž zpochybňuje soudržnost úvah Tribunálu při uplatňování unijního práva v případě důkazního břemene, nastoluje právní otázku týkající se uplatnění tohoto práva Tribunálem. Uvedený důvod je tedy přípustný.
(viz bod 84)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 112, 113)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 115, 135)
V souladu s článkem 261 SFEU a článkem 31 nařízení č. 1/2003 je ohledně pokut stanovených Komisí Tribunál nadán pravomocí soudního přezkumu v plné jurisdikci. Tribunál je tedy oprávněn, nad rámec pouhého přezkumu legality těchto pokut, nahradit posouzení Komise svým posouzením, a uložené pokuty nebo penále tedy zrušit, snížit nebo zvýšit.
Soudnímu dvoru naproti tomu nepřísluší, když rozhoduje o právních otázkách v řízení o kasačním opravném prostředku, aby z důvodů ekvity nahradil svým vlastním posouzením posouzení Tribunálu při rozhodování – v rámci výkonu jeho pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci – o výši pokut ukládaných podnikům pro porušení unijního práva. Nesprávné právní posouzení Tribunálu z důvodu nevhodné výše pokuty by tedy bylo možné konstatovat, pouze pokud by měl Soudní dvůr za to, že výše sankce je nejen nevhodná, ale také nadměrná, a to natolik, že je nepřiměřená.
(viz body 123–126)
V řízení o porušení unijních pravidel hospodářské soutěže je nerozhodné, zda někdo skutečně vnikl do zapečetěné místnosti, či nikoli. Cílem čl. 20 odst. 2 písm. d) a čl. 23 odst. 1 písm. e) nařízení č. 1/2003 je totiž chránit kontroly před hrozbou, jež vyplývá již z pouhého porušení pečeti, které dává za vznik pochybnostem o neporušenosti důkazů uložených v zapečetěné místnosti. Protiprávní jednání spočívající v porušení pečeti je již svou povahou zvlášť závažné a na tomto závěru nic nemění to, že k otevření dveří místnosti údajně nedošlo.
(viz body 128, 129)
Podle čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 může Komise v případě konstatování protiprávního jednání porušujícího hmotněprávní pravidla obsažená v článcích 81 ES a 82 ES uložit pokutu do výše 10 % celkového obratu dosaženého dotyčným podnikem za předchozí hospodářský rok. Podnik, který by bránil kontrolní činnosti Komise porušením pečetí, které Komise umístila za tím účelem, aby byly dokumenty po dobu nezbytnou k provádění kontroly zachovány neporušené, by tedy mohl odstraněním důkazů shromážděných Komisí takové sankci uniknout, a musí být tedy od takového jednání odrazen prostřednictvím výše pokuty stanovené na základě čl. 23 odst. 1 nařízení č. 1/2003. Jakmile bylo zjištěno porušení pečeti, nelze přitom vyloučit, že k takovému jednání došlo.
(viz bod 132)