Věc C‑247/23 [Deldits] ( i )

VP

v.

Országos Idegenrendézeti Főigazgatósága

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Fővárosi Törvényszék)

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 13. března 2025

„Řízení o předběžné otázce – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Nařízení (EU) 2016/679 – Článek 5 odst. 1 písm. d) – Zásada předběžné opatrnosti – Článek 16 – Právo na opravu – Článek 23 – Omezení – Údaje o genderové identitě – Nepřesné údaje po jejich zápisu do veřejného rejstříku – Důkazní prostředky – Správní praxe, podle níž je požadován důkaz o chirurgickém zákroku spočívajícím ve změně pohlaví“

1. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Nařízení 2016/679 – Právo na opravu – Omezení – Podmínky – Ověření, které přísluší předkládajícímu soudu – Povinnost opravit nepřesné údaje o genderové identitě – Dodržení zásady přesnosti

   (Článek 16 odst. 1 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 8 odst. 1 a 2; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, body 1, 10, 59 a 73 odůvodnění a článek 1, čl. 2 odst. 1 a 4 body 1, 2, 5, 6, 16 a 23)

   (viz body 23–28, 30, 32, 34–38, výrok 1)

2. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Nařízení 2016/679 – Právo na opravu – Omezení – Podmínky – Přijetí vnitrostátního právního opatření – Respektování podstaty základních práv a svobod – Přiměřenost – Výkon práva na opravu údajů týkajících se genderové identity – Správní praxe, podle níž je požadován důkaz o chirurgickém zákroku spočívajícím ve změně pohlaví – Nepřípustnost

   (Listina základních práv Evropské unie, články 3, 7 a 8; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, články 16 a 23)

   (viz body 40–45, 49, 50, výrok 2)

Shrnutí

Soudní dvůr, kterému Fővárosi Törvényszék (Soud hlavního města Budapešti, Maďarsko) předložil žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, se vyjádřil jednak k otázce, zda obecné nařízení o ochraně údajů ( 1 ) ukládá vnitrostátnímu orgánu pověřenému vedením veřejného rejstříku povinnost opravit osobní údaje týkající se genderové identity fyzické osoby, pokud tyto údaje nejsou přesné, a jednak k otázce, zda členský stát může podmínit výkon práva na opravu takových údajů obsažených ve veřejném rejstříku správní praxí spočívající v povinnosti předložit důkazy zejména o chirurgickém zákroku spočívajícím ve změně pohlaví.

VP, osoba íránské státní příslušnosti, získala v Maďarsku postavení uprchlíka, přičemž se dovolávala své transsexuality. V lékařských potvrzeních předložených na podporu žádosti o přiznání uvedeného postavení je uvedeno, že ač se osoba VP narodila jako žena, má mužskou genderovou identitu. Po přiznání postavení uprchlíka byla osoba VP zaregistrována v azylovém rejstříku jako žena.

V roce 2022 podala osoba VP u azylového orgánu na základě práva na opravu zakotveného v článku 16 GDPR žádost, v níž se domáhala opravy údajů o svém pohlaví na mužské a změny svého křestního jména v azylovém rejstříku. Osoba VP k uvedené žádosti přiložila výše uvedená lékařská potvrzení. Rozhodnutím ze dne 11. října 2022 azylový orgán uvedenou žádost osoby VP zamítl s odůvodněním, že osoba VP neprokázala, že podstoupila chirurgický zákrok spočívající ve změně pohlaví.

Osoba VP podala proti uvedenému rozhodnutí žalobu k předkládajícímu soudu. Vzhledem k tomu, že v maďarském právu není stanoven postup pro právní uznání změny genderové identity a má pochybnosti o rozsahu působnosti článku 16 GDPR v takovém kontextu, předkládající soud se dotázal Soudního dvora na výklad tohoto článku.

Závěry Soudního dvora

V první řadě Soudní dvůr nejdříve připomíná, že podle článku 16 GDPR má subjekt údajů právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se týkají subjektu údajů. Toto ustanovení je konkrétním vyjádřením základního práva, jež je zakotveno v čl. 8 odst. 2 druhé větě Listiny základních práv Evropské unie ( 2 ), podle kterého má každý právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu.

Dále Soudní dvůr uvádí, že článek 16 GDPR musí být vykládán ve světle zásady přesnosti ( 3 ), podle níž musí být zpracovávané údaje správné a v případě potřeby aktualizované, přičemž je upřesněno, že musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby byly údaje, které jsou nepřesné s přihlédnutím k účelům, pro které se zpracovávají, bezodkladně vymazány nebo opraveny. Dále musí být toto ustanovení vykládáno rovněž ve světle bodu 59 odůvodnění GDPR, z něhož vyplývá, že mají být stanoveny postupy, které usnadní opravu osobních údajů subjektu údajů na jeho žádost.

V tomto ohledu Soudní dvůr odkazuje na svou judikaturu, podle níž se musí přesnost a úplnost osobních údajů posuzovat s ohledem na účely, pro který byly tyto údaje shromažďovány.

Soudní dvůr dále uvádí, že cíl sledovaný GDPR spočívá zejména v zajištění vysoké úrovně ochrany práva fyzických osob na soukromí v souvislosti se zpracováním osobních údajů. V souladu s tímto cílem musí být každé zpracování takových údajů zejména v souladu se zásadou přesnosti, ale musí taktéž splňovat podmínky zákonnosti stanovené v tomto nařízení ( 4 ).

V projednávané věci přísluší předkládajícímu soudu, aby ověřil správnost dotčených údajů s ohledem na účely, pro který byly shromážděny, a zejména ve světle vnitrostátního práva posoudil, zda účelem shromáždění těchto údajů bylo identifikovat dotčenou osobu. Pokud by tomu tak bylo, uvedené údaje by se podle všeho týkaly hluboce prožívaného a niterného pocitu vlastního genderu této osoby, a nikoli pohlaví přiřazeného při narození.

V tomto ohledu se členský stát nemůže dovolávat zvláštních ustanovení vnitrostátního práva přijatých na základě čl. 6 odst. 2 a 3 GDPR, aby bránil v uplatnění práva na opravu. Z GDPR totiž vyplývá ( 5 ), že tato zvláštní ustanovení mají pouze dále konkretizovat uplatňování pravidel obsažených v tomto nařízení, a nikoli se od nich odchylovat. Právo na opravu lze dále omezit pouze podmínkami, jež jsou stanoveny v článku 23 uvedeného nařízení. Členský stát tak může prostřednictvím vnitrostátních právních opatření stanovit omezení tohoto práva u osobních údajů, jež jsou obsaženy ve veřejných rejstřících vedených z důvodů obecného veřejného zájmu. V projednávané věci však podle všeho maďarský zákonodárce omezil rozsah práva na opravu, aniž dodržel podmínky uvedené v článku 23 GDPR, a azylový orgán neodůvodnil své odmítnutí požadované opravy uplatněním takového zákonného omezení.

Členský stát se každopádně nemůže dovolávat skutečnosti, že v jeho vnitrostátním právu neexistuje postup pro právní uznání transgenderové identity, aby bránil v uplatnění práva na opravu. V tomto ohledu je třeba připomenout, že ač unijní právo nezasahuje do pravomoci členských států v oblasti osobního stavu osob a právního uznávání jejich genderové identity, musí tyto státy při výkonu této pravomoci dodržovat unijní právo. Vnitrostátní právní úprava, která brání tomu, aby transgender osoba, pokud nebyla uznána její genderová identita, mohla splnit podmínku nezbytnou pro požívání takového práva chráněného unijním právem, jako je v projednávané věci právo na opravu, musí být v zásadě považována za neslučitelnou s unijním právem.

Soudní dvůr proto konstatuje, že článek 16 GDPR musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátnímu orgánu pověřenému vedením veřejného rejstříku ukládá povinnost opravit osobní údaje týkající se genderové identity fyzické osoby, pokud tyto údaje nejsou přesné ve smyslu tohoto nařízení.

Ve druhé řadě Soudní dvůr konstatoval, že článek 16 GDPR neupřesňuje, jaké důkazy může správce požadovat za účelem prokázání nepřesnosti osobních údajů, jejichž opravu žádá fyzická osoba.

V tomto kontextu Soudní dvůr upřesňuje, že ač subjekt údajů, který žádá o opravu těchto údajů, může být povinen předložit relevantní a dostatečné důkazy, které od něj lze s ohledem na okolnosti projednávaného případu rozumně vyžadovat k prokázání nesprávnosti uvedených údajů, členský stát může omezit výkon práva na opravu pouze tehdy, dodrží-li článek 23 GDPR. Soudní dvůr dále upřesňuje, že právo na opravu může být omezeno v kontextu vedení veřejných rejstříků u údajů uchovávaných z důvodů obecného veřejného zájmu, zejména za účelem zajištění spolehlivosti a soudržnosti těchto rejstříků.

V projednávané věci dotčený členský stát zavedl správní praxi, podle níž je výkon práva transgender osoby na opravu údajů o její genderové identitě, které jsou uvedeny ve veřejném rejstříku, podmíněn předložením důkazů o chirurgickém zákroku spočívajícím ve změně pohlaví. Taková správní praxe vede k omezení práva na opravu.

V tomto ohledu Soudní dvůr zaprvé uvádí, že taková správní praxe nesplňuje požadavek, podle kterého právo členského státu může omezit rozsah práva na opravu pouze prostřednictvím legislativních opatření.

Zadruhé konstatuje, že tato správní praxe zasahuje zejména do podstaty práva na nedotknutelnost lidské osobnosti zakotveného v článku 3 Listiny a práva na respektování soukromého života uvedeného v článku 7 Listiny. Soudní dvůr v této souvislosti připomíná, že Evropský soud pro lidská práva zejména konstatoval, že uznání genderové identity transgender osoby nemůže být podmíněno provedením chirurgického zákroku, který si tato osoba nepřeje ( 6 ).

Zatřetí Soudní dvůr uvádí, že taková správní praxe není každopádně nezbytná ani přiměřená k zajištění spolehlivosti a soudržnosti takového veřejného rejstříku, jako je azylový rejstřík, neboť lékařské potvrzení, včetně předchozího psychodiagnostického vyšetření, může v tomto ohledu představovat relevantní a dostatečný důkaz.

Soudní dvůr z toho tedy dovozuje, že článek 16 GDPR musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely výkonu práva na opravu osobních údajů týkajících se genderové identity fyzické osoby, které jsou obsaženy ve veřejném rejstříku, může být tato osoba povinna poskytnout relevantní a dostatečné důkazy, které lze po uvedené osobě rozumně požadovat k prokázání nesprávnosti těchto údajů. Členský stát však nikdy nesmí prostřednictvím správní praxe výkon tohoto práva podmínit předložením důkazů o chirurgickém zákroku spočívajícím ve změně pohlaví.

( i ) – Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádné ze zúčastněných stran.

( 1 ) – Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1, oprava Úř. věst. 2021, L 74, s. 35; dále jen „GDPR“).

( 2 ) – Dále jen „Listina“.

( 3 ) – Zásada uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. d) GDPR.

( 4 ) – Viz článek 6 GDPR.

( 5 ) – Viz bod 10 odůvodnění GDPR.

( 6 ) – V tomto smyslu viz rozsudek ESLP ze dne 19. ledna 2021, X a Y v. Rumunsko (CE:ECHR:2021:0119JUD000214516, body 165 a 167, jakož i citovaná judikatura).