Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 6. února 2020 – hapeg dresden

(Věc C‑137/18) ( 1 )

„Řízení o předběžné otázce – Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – Volný pohyb služeb – Směrnice 2006/123/ES – Právní úprava členského státu, která stanoví minimální sazbu odměn inženýrů a architektů“

Svoboda usazování – Volný pohyb služeb – Služby na vnitřním trhu – Směrnice 2006/123 – Požadavky podléhající hodnocení – Vnitrostátní právní úprava, která zavádí systém minimálních a maximálních sazeb odměn za projektové služby inženýrů a architektů – Nepřípustnost – Odůvodnění – Zajištění kvality služeb a ochrany spotřebitelů – Absence

[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123, čl. 15 odst. 1, 2 písm. g) a 3]

(viz body 15–22 a výrok)

Výrok

Článek 15 odst. 1, 2 písm. g) a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle níž není ve smlouvách s architekty nebo inženýry povoleno sjednat sazby, které jsou nižší, než činí minimální částky podle sazebníku odměn architektů a inženýrů stanovených touto právní úpravou.

( 1 ) – Úř. věst. C 268, 30. 7. 2018.