Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 7. prosince 2017 – Woonhaven Antwerpen

(věc C-446/17) ( 1 )

„Řízení o předběžné otázce – Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – Zneužívající ujednání – Nájemní smlouva uzavřená mezi společností s povolením působit v oblasti sociálního bydlení a nájemníkem – Vzorová nájemní smlouva, která se stala závaznou aktem vnitrostátního zákonodárce – Směrnice 93/13/EHS – Článek 1 odst. 2 – Nepoužitelnost uvedené směrnice“

Ochrana spotřebitelů–Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách–Směrnice 93/13–Působnost–Vyloučení smluvních klauzulí odrážejících závazná právní nebo správní ustanovení–Podmínky uvedené ve smlouvě o nájmu sociálního bytu uzavřené mezi společností s povolením působit v oblasti sociálního bydlení a nájemníkem–Nepoužitelnost směrnice

(Směrnice 93/13, čl. 1 odst. 2)

(viz body 25–31 a výrok)

Výrok

Článek 1 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že daná směrnice se nepoužije na podmínky uvedené ve smlouvě o nájmu sociálního bytu uzavřené mezi společností s povolením působit v oblasti sociálního bydlení a nájemníkem, které jsou určeny takovou vnitrostátní právní úpravou, jakou je článek 11 vzorové nájemní smlouvy tvořící přílohu Besluit van de Vlaamse Regering tot reglementering van het sociale huurstelsel ter uitvoering van titel VII van de Vlaamse Wooncode (vyhláška vlámské vlády upravující režim sociálního nájmu a provádějící hlavu VII vlámského zákoníku bydlení) ze dne 12. října 2007.

( 1 ) – Úř. věst. C 318, 25.9.2017.