Věc C‑637/17

Cogeco Communications Inc.

v.

Sport TV Portugalsko SA a dalším

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Judicial da Comarca de Lisboa (okresní soud v Lisabonu, Portugalsko)]

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. března 2019

„Řízení o předběžné otázce – Článek 102 SFEU – Zásady rovnocennosti a efektivity – Směrnice 2014/104/EU – Článek 9 odst. 1 – Článek 10 odst. 2 až 4 – Články 21 a 22 – Žaloby na náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži – Účinky vnitrostátních rozhodnutí – Promlčecí lhůty – Provedení – Časová působnost“

1. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Uplatňování vnitrostátními soudy – Žaloba na náhradu škody způsobené porušeními pravidel hospodářské soutěže – Směrnice 2014/104 – Provedení – Působnost ratione temporis

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104, články 21 a 22)

   (viz body 25–30)

2. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Určení relevantních ustanovení unijního práva – Přeformulování otázek

   (Článek 267 SFEU)

   (viz bod 35)

3. Dominantní postavení – Zneužití – Zákaz – Přímý účinek – Právo jednotlivců domáhat se náhrady vzniklé újmy – Způsoby uplatňování – Příčinná souvislost – Použití vnitrostátního práva – Podmínky – Dodržování zásady rovnosti způsobů uplatňování práva přiznaného unijním právem a práva přiznaného vnitrostátním právním řádem – Dodržování zásady efektivity unijního práva

   (Článek 102 SFEU)

   (viz body 38–44)

4. Dominantní postavení – Zneužití – Zákaz – Přímý účinek – Právo jednotlivců domáhat se náhrady vzniklé újmy – Způsoby uplatňování – Promlčecí lhůty – Vnitrostátní právní úprava stanovující tříletou promlčecí lhůtu bez možnosti jejího zastavení nebo přerušení – Nepřípustnost

   (Článek 102 SFEU)

   (viz body 45–55)

5. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Zjevně irelevantní a hypotetické otázky položené v kontextu, který vylučuje užitečnou odpověď – Otázky, které nemají vztah k předmětu sporu v původním řízení

   (Článek 267 SFEU)

   (viz body 57–60)

Shrnutí

V rozsudku Cogeco Communications (C‑637/17) ze dne 28. března 2019 Soudní dvůr rozhodl o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, která se týkala směrnice 2014/104 ( 1 ) o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži, článku 102 SFEU a zásad rovnocennosti a efektivity. Spor ve věci v původním řízení se týká žaloby na náhradu škody, která byla údajně způsobena společnosti Cogeco Communications Inc. z důvodu praktik narušujících hospodářskou soutěž, kterých se dopouštěla společnost Sport TV Portugal SA. Žaloba byla podána dne 27. února 2015 po rozhodnutí orgánu pro hospodářskou soutěž, kterým byla společnosti Sport TV Portugal uložena pokuta za to, že v letech 2006 až 2011 zneužívala svoje dominantní postavení na trhu prémiových sportovních televizních kanálů.

Portugalské právo upravující mimosmluvní odpovědnost použitelné ve sporu v původním řízení nicméně stanoví promlčecí lhůtu tří let, která podle společnosti Sport TV Portugal začala běžet od okamžiku, kdy společnost Cogeco Communications měla veškeré informace, které potřebovala k posouzení, zda má či nemá nárok na náhradu škody, v tomto případě by bylo právo podat v projednávané věci žalobu promlčeno. Směrnice 2014/104 sice obsahuje zejména ustanovení týkající se promlčení v rámci žalob na náhradu škody v případě porušení práva hospodářské soutěže, v den podání žaloby však ještě nebyla provedena do portugalského právního řádu. Vzhledem k tomu, že řešení sporu tedy závisí na použitelnosti směrnice 2014/104, předkládající soud podal v této souvislosti žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Pokud jde o časovou působnost této směrnice 2014/104, Soudní dvůr rozhodl, že pokud členské státy rozhodly, že se ustanovení jejich vnitrostátního právního řádu, kterými se provádí procesně právní ustanovení této směrnice, nepoužijí na žaloby na náhradu škody podané před datem, kdy tato vnitrostátní ustanovení nabyla účinnosti, řídí se žaloby, které byly podány po 26. prosinci 2014, avšak před datem, kdy uplynula lhůta pro provedení uvedené směrnice, pouze vnitrostátními procesně právními pravidly, která platila ještě před provedením uvedené směrnice. To platí tím spíše pro vnitrostátní ustanovení, která byla členskými státy podle článku 21 směrnice 2014/104 přijata proto, aby vyhověly hmotně právním ustanovením této směrnice, protože – jak vyplývá ze znění čl. 22 odst. 1 této směrnice – tato vnitrostátní ustanovení se nesmějí uplatňovat se zpětnou působností. Za těchto podmínek Soudní dvůr rozhodl, že směrnice 2014/104 musí být vykládána v tom smyslu, že se na spor v původním řízení nevztahuje.

V případě neexistence unijní právní úpravy v oblasti žalob na náhradu škody v případě porušení práva hospodářské soutěže tedy přísluší vnitrostátnímu právnímu řádu každého členského státu, aby upravil procesní podmínky výkonu tohoto práva požadovat náhradu škody vyplývající ze zneužití dominantního postavení, včetně podmínek týkajících se promlčecích lhůt, za předpokladu, že jsou dodrženy zásady rovnocennosti a efektivity. Tato pravidla nesmí bránit účinnému uplatňování článku 102 SFEU.

V této souvislosti je třeba zohlednit zvláštní okolnosti věcí spadajících do působnosti práva hospodářské soutěže, a zejména okolnost, že podávání žalob na náhradu škody z důvodu porušení unijního práva hospodářské soutěže v zásadě vyžaduje provedení složitého rozboru skutkového stavu a ekonomickou analýzu.

Soudní dvůr na základě použití zásady efektivity vycházel z toho, že je-li promlčecí lhůta, která začíná běžet před ukončením řízení, na jehož závěru vydá vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž nebo odvolací orgán konečné rozhodnutí, příliš krátká v porovnání s délkou těchto řízení, a nemůže-li být během těchto řízení zastavena nebo přerušena, není vyloučeno, že tato promlčecí lhůta uplyne před ukončením těchto řízení. Takováto lhůta tedy může učinit výkon práva podat žaloby na náhradu škody na základě konečného rozhodnutí, kterým bylo konstatováno porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, prakticky nemožným nebo nepřiměřeně obtížným. Soudní dvůr proto rozhodl, že článek 102 SFEU a zásada efektivity musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví takovouto promlčecí lhůtu.

( 1 ) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži (Úř. věst. 2014, L 349, s. 1, dále jen „směrnice 2014/104“).