Věc T‑161/16

(zveřejnění formou výňatků)

Puma SE

v.

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

 Usnesení Tribunálu (prvního senátu) ze dne 22. května 2019

„Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie – Obrazová ochranná známka CMS Italy – Starší mezinárodní obrazové ochranné známky představující kočkovitou šelmu ve skoku doleva – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Dobré jméno starších ochranných známek – Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001] – Důkaz o dobrém jménu – Dřívější rozhodnutí EUIPO konstatující dobré jméno starších ochranných známek – Zohlednění těchto rozhodnutí – Povinnost uvést odůvodnění – Zásada řádné správy“

1.      Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky, která má dobré jméno – Ochrana starší ochranné známky s dobrým jménem rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné – Podmínky – Dobré jméno ochranné známky v členském státě nebo v Unii – Důkaz o dobrém jménu – Dřívější rozhodnutí EUIPO konstatující dobré jméno starší ochranné známky

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 5; nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidlo 19 odst. 2 písm. c)]

(viz body 30, 31)

2.      Ochranná známka Evropské unie – Rozhodnutí Úřadu – Zásada rovného zacházení – Zásada řádné správy – Dřívější rozhodovací praxe Úřadu – Zásada legality – Nezbytnost striktního a úplného přezkumu v každém konkrétním případě

(Nařízení Rady č. 207/2009, článek 75)

(viz body 32, 33)

3.      Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky, která má dobré jméno – Ochrana starší ochranné známky s dobrým jménem rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné – Podmínky – Dobré jméno ochranné známky v členském státě nebo v Unii – Rozhodnutí odchylující se od dřívější rozhodovací praxe Úřadu týkající se dobrého jména starší ochranné známky – Povinnost uvést odůvodnění – Zásada řádné správy

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 5 a článek 75)

(viz body 34, 46, 48)

Shrnutí

Věc, ve které bylo vydáno usnesení Puma v. EUIPO – CMS (CMS Italy) (T‑161/16), vydané dne 22. května 2019, se týká námitek podaných společností PUMA proti zápisu obrazové ochranné známky společnosti CMS Italy, jejímž hlavním obrazovým prvkem je kočkovitá šelma ve skoku doprava, a to na základě tří mezinárodních zápisů obrazových ochranných známek s účinky v různých členských státech, jejichž jediným nebo hlavním prvkem je kočkovitá šelma ve skoku doleva. Důvodem uplatněným na podporu těchto námitek byl důvod uvedený v čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009(1) (nyní čl. 8 odst. 5 nařízení 2017/1001(2)).

Uvedené námitky byly zamítnuty z důvodu, že nebylo prokázáno dobré jméno starších ochranných známek, jelikož námitkové oddělení zejména odmítlo vzít v úvahu několik dřívějších rozhodnutí Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), které konstatovaly dobré jméno některých z uvedených ochranných známek, které osoba, která podala námitky, uplatnila jako důkaz, z důvodu, že legalita rozhodnutí EUIPO musí být posuzována na základě nařízení č. 207/2009 tak, jak bylo vykládáno unijním soudem, a nikoli na základě dřívější rozhodovací praxe. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto odvolacím senátem, který toto posouzení implicitně schválil a odmítl důkazy předložené žalobkyní hlavně z důvodu, že se nejednalo o dodatečné důkazy, ale o hlavní důkazy.

Svým odůvodněným usnesením vydaným na základě článku 132 jednacího řádu Tribunál prohlásil žalobu za zjevně opodstatněnou s ohledem na rozsudek ze dne 28. června 2018, EUIPO v. Puma (C‑564/16 P, EU:C:2018:509), jehož obsah shrnul. Konkrétně Tribunál připomněl, že jsou-li dřívější rozhodnutí EUIPO, jichž se osoba, která podala námitky, dovolává jako důkazu v rozsahu, v němž konstatovala dobré jméno starší ochranné známky, o něž opírá své námitky na základě čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009, odůvodněná, pokud jde o důkazní podklad a skutečnosti, z nichž toto zjištění vychází, tato rozhodnutí představují významný nepřímý důkaz o tom, že uvedená ochranná známka může být rovněž považována za ochrannou známku mající dobré jméno ve smyslu tohoto ustanovení v rámci probíhajícího námitkového řízení.

V projednávané věci Tribunál konstatoval, že žalobkyně jako důkaz o dobrém jménu starších ochranných známek konkrétně uplatnila tři dřívější rozhodnutí EUIPO, která představovala nedávnou rozhodovací praxi, jež obsahovala závěr o dobrém jménu dvou ze tří starších ochranných známek týkajících se výrobků, které jsou totožné nebo podobné výrobkům v projednávané věci a některých členských států dotčených v projednávané věci. Proto byl odvolací senát povinen zohlednit tato rozhodnutí EUIPO a zabývat se otázkou, zda je třeba rozhodnout, či nikoli, v tomtéž smyslu, a pokud ne, výslovně toto odlišné posouzení odůvodnit. Odvolací senát tím, že uvedeným rozhodnutím upřel veškerou relevanci, porušil zásadu řádné správy.

Tribunál proto napadené rozhodnutí odvolacího senátu zrušil.

1      Nařízení Rady (ES) ze dne 26. února 2009 č. 207/2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

2      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1).