Věc C‑625/13 P

Villeroy & Boch AG

proti

Evropské komisi

„Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru – Koordinace cen a výměny citlivých obchodních informací – Jediné protiprávní jednání – Důkaz – Pokuty – Plná jurisdikce – Přiměřená lhůta – Proporcionalita“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. ledna 2017

1. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Chybné posouzení skutkového stavu–Nepřípustnost–Přezkum posouzení důkazů ze strany Soudního dvora–Vyloučení s výjimkou případu zkreslení–Přezkum dodržení povinnosti uvést odůvodnění ze strany Soudního dvora–Zahrnutí

   (Článek 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

2. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Nedostatečné odůvodnění–Rozsah povinnosti uvést odůvodnění–Povinnost Tribunálu odůvodnit rozdíly mezi různými rozsudky týkajícími se téhož rozhodnutí Komise–Neexistence

   (Statut Soudního dvora, článek 36 a čl. 53 první pododstavec)

3. Kartelové dohody–Zákaz–Porušení–Dohody a jednání ve vzájemné shodě, které zakládají jediné protiprávní jednání–Přičtení odpovědnosti za celé protiprávní jednání podniku–Podmínky–Protiprávní praktiky a jednání spadající do celkového plánu–Posouzení–Nutnost konkurenčního vztahu mezi účastnícími se podniky–Neexistence

   (Článek 101 odst. 1 SFEU)

4. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Tribunálem–Neurčení dovolávaného nesprávného právního posouzení–Nepřípustnost

   (Článek 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 169 odst. 2)

5. Kasační opravný prostředek–Důvody kasačního opravného prostředku–Nedostatečné odůvodnění–Rozsah povinnosti uvést odůvodnění

   (Statut Soudního dvora, článek 36 a čl. 53 první pododstavec)

6. Soudní řízení–Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení–Podmínky–Posouzení Tribunálem–Způsoby

   [Jednací řád Tribunálu (1991), čl. 48 odst. 2]

7. Hospodářská soutěž–Správní řízení–Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání–Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání–Dosah důkazního břemene–Důkaz předložený prostřednictvím určitého počtu nepřímých důkazů a shodujících se skutečností, který potvrzuje existenci a dobu trvání trvajícího protisoutěžního jednání–Přípustnost

   (Článek 101 odst. 1 SFEU)

8. Hospodářská soutěž–Správní řízení–Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání–Způsob dokazování–Písemné doklady–Posouzení důkazní hodnoty dokumentu–Kritéria–Prohlášení dalších společností účastnících se kartelové dohody

   (Článek 101 odst. 1 SFEU; sdělení Komise 2002/C 45/03)

9. Hospodářská soutěž–Unijní pravidla–Porušení–Přičtení odpovědnosti–Mateřská společnost a dceřiné společnosti–Hospodářská jednotka–Kritéria pro posouzení–Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které zcela nebo téměř zcela vlastní–Vyvratitelnost–Porušení presumpce neviny–Neexistence–Porušení zásad in dubio pro reo a legality trestných činů a trestů–Neexistence

   (Článek 101 odst. 1 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 48 odst. 1)

10. Hospodářská soutěž–Podnik–Pojem–Hospodářská jednotka–Přičtení protiprávních jednání–Mateřská společnost a dceřiné společnosti–Solidární odpovědnost dotyčných společností–Povinnost Komise určit podíly solidárních spoludlužníků–Neexistence

    (Článek 101 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

11. Hospodářská soutěž–Pokuty–Výše–Určení–Soudní přezkum–Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci–Rozsah–Povinnost provést přezkum rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta, bez návrhu–Neexistence–Porušení práva na účinnou soudní ochranu–Neexistence

    (Články 261 SFEU a 263 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

12. Kasační opravný prostředek–Pravomoc Soudního dvora–Přezkum posouzení závažnosti protiprávního jednání provedeného Komisí za účelem určení výše pokuty–Vyloučení–Přezkum omezený na ověření, zda Tribunál přihlédl k zásadním faktorům pro posouzení závažnosti protiprávního jednání a všem argumentům uvedeným proti uložené pokutě

    (Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 3)

13. Kasační opravný prostředek–Pravomoc Soudního dvora–Zpochybnění závěrů Tribunálu ohledně výše pokut uložených podnikům, které porušily pravidla Smlouvy v oblasti hospodářské soutěže, založené na důvodech ekvity–Vyloučení–Zpochybnění těchto závěrů z důvodů vycházejících z porušení zásady proporcionality–Přípustnost

    (Články 256 SFEU a 261 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

14. Hospodářská soutěž–Pokuty–Určení–Nedodržení zásady přiměřené lhůty správního a soudního řízení–Porušení, které samo o sobě neodůvodňuje snížení pokuty

    (Články 101 SFEU a 102 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 38, 39, 96, 107, 135, 138)

2.  Povinnost Tribunálu odůvodnit své rozsudky v zásadě nemůže zahrnovat povinnost odůvodnit způsob, jakým byla vyřešena určitá věc, v porovnání s řešením zvoleným v jiné věci, která byla Tribunálu předložena, a to ani týká-li se tato věc téhož rozhodnutí Komise v řízení podle článku 101 SFEU.

   (viz body 42, 61)

3.  Podnik, který se podílel na jediném a komplexním porušení pravidel hospodářské soutěže chováním, které je mu vlastní, které spadá pod pojem dohody nebo jednání ve vzájemné shodě s cílem narušujícím hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU a jehož účelem bylo přispět k uskutečňování protiprávního jednání jako celku, může být rovněž odpovědný za chování ostatních podniků v rámci téhož protiprávního jednání po celou dobu své účasti na uvedeném protiprávním jednání. Tak je tomu, je-li prokázáno, že uvedený podnik svým jednáním zamýšlel přispět ke společným cílům sledovaným všemi účastníky a věděl o plánovaném nebo uplatňovaném protiprávním jednání jiných podniků sledujících tytéž cíle nebo ho mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí riziko.

   Znění čl. 101 odst. 1 SFEU kromě toho obecně odkazuje na všechny dohody a všechna jednání ve vzájemné shodě, které v horizontálních nebo vertikálních vztazích narušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu bez ohledu na trh, na kterém strany působí, nebo na skutečnost, že se daná ujednání vztahují pouze na obchodní jednání jedné z těchto stran.

   Z toho vyplývá, že Tribunál může učinit závěr, aniž se dopustí nesprávného právního posouzení, že se společnost podílela na jediném porušení pravidel hospodářské soutěže zahrnujícím určité území, je-li prokázáno, že věděla, že se na tomto území uskutečňují protisoutěžní jednání, která jsou součástí celkového plánu s cílem omezit hospodářskou soutěž, a to přesto, že sama uvedená společnost tato jednání neprováděla.

   (viz body 56, 59, 60)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 69, 70, 130)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 72, 73, 137)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 86, 87)

7.  Ve většině případů musí být existence protisoutěžního jednání nebo dohody vyvozena z určitého počtu shodujících se skutečností a nepřímých důkazů, které ve svém celku mohou představovat, pokud neexistuje jiné logické vysvětlení, důkaz o porušení práva hospodářské soutěže. Pokud jde zejména o protiprávní jednání trvající několik let, skutečnost, že nebyl předložen přímý důkaz účasti společnosti na tomto protiprávním jednání v určitém období, nebrání tomu, aby bylo na tuto účast nahlíženo jako na zjištěnou rovněž ve vztahu k uvedenému období, pokud takové zjištění spočívá na objektivních a shodujících se indiciích, přičemž skutečnost, že se tato společnost veřejně nedistancovala, může být v této souvislosti zohledněna.

   (viz bod 111)

8.  Komise prokáže účast podniku na porušení čl. 101 odst. 1 SFEU právně dostatečným způsobem tehdy, pokud nevychází pouze z žádosti některé společnosti účastnící se kartelové dohody o shovívavost, ale i z ručně psaného zápisu z protiprávní schůzky, který vypracoval zástupce této společnosti v tentýž den dané schůzky a který nepochází z období podání žádosti o shovívavost touto společností na základě oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, avšak který je z doby skutkových okolností. Takový důkaz nevyžaduje jiné shodující se důkazy.

   (viz bod 134)

9.  Ustálená judikatura, podle které ve zvláštním případě, kdy mateřská společnost přímo nebo nepřímo vlastní celý nebo téměř celý kapitál dceřiné společnosti, která porušila pravidla hospodářské soutěže Unie, existuje vyvratitelná domněnka, podle níž uvedená mateřská společnost skutečně vykonává rozhodující vliv na svou dceřinou společnost, což umožňuje jí přičíst protiprávní jednání posledně uvedené společnosti, není v rozporu s právem presumpce neviny zakotveným v čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv, ani se zásadou in dubio pro reo a zásadou legality trestných činů a trestů. Domněnka výkonu rozhodujícího vlivu mateřskou společností na její dceřinou společnost v případě, že vlastní veškerý nebo téměř veškerý kapitál dceřiné společnosti, totiž nevede k domněnce zavinění jedné nebo druhé z těchto společností, takže neporušuje právo presumpce neviny, ani zásadu in dubio pro reo. Pokud jde o zásadu legality trestných činů a trestů, tato vyžaduje, aby zákon jasně vymezoval protiprávní jednání a tresty za ně, přičemž tato podmínka je splněna, pokud jednotlivec má možnost se ze znění příslušného ustanovení – a v případě potřeby z výkladu, který k němu podaly soudy – dozvědět, z jakých úkonů a opomenutí mu vzniká trestněprávní odpovědnost.

   (viz body 146, 147, 149)

10.  I když z čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 vyplývá, že Komise může uložit společně a nerozdílně pokutu několika společnostem, pokud byly součástí téhož podniku, neumožňuje ani znění tohoto ustanovení ani cíl mechanismu solidarity se domnívat, že by tato sankční pravomoc přesahovala určení vnějšího dosahu solidarity a vztahovala se i na určení podílů solidárních spoludlužníků v rámci jejich vzájemných vztahů.

    Naopak, cíl mechanismu solidarity spočívá v tom, že se jedná o doplňující právní nástroj, který má Komise k tomu, aby posílila účinnost svého jednání v oblasti vymáhání pokut uložených za porušení práva hospodářské soutěže, jelikož tento mechanismus snižuje ve prospěch Komise jakožto věřitele dluhu představovaného těmito pokutami riziko platební neschopnosti, což přispívá k cíli odrazení, který je obecně sledován právem hospodářské soutěže.

    Avšak určení podílů solidárních spoludlužníků ve vnitřním vztahu mezi nimi, k tomuto dvojímu cíli nesměřuje. Jedná se totiž o spor, který vyvstává v pozdější fázi a který již Komisi v zásadě nezajímá, pokud jí byla celá pokuta zaplacena jedním nebo několika uvedenými spoludlužníky. Nelze tudíž na Komisi požadovat, aby takové podíly určila.

    (viz body 151–153)

11.  Pokud jde o soudní přezkum rozhodnutí Komise, kterými se ukládá pokuta za porušení pravidel hospodářské soutěže, přezkum legality podle článku 263 SFEU je doplněn pravomocí přezkumu v plné jurisdikci, která je unijnímu soudu přiznána v článku 31 nařízení č. 1/2003 v souladu s článkem 261 SFEU. Tato pravomoc opravňuje soud, aby nad rámec pouhého přezkumu legality sankce nahradil posouzení Komise svým posouzením, a uloženou pokutu nebo penále tedy zrušil, snížil nebo zvýšil.

    Za účelem splnění požadavků na přezkum v plné jurisdikci ve smyslu článku 47 Listiny základních práv, pokud jde o pokutu, musí unijní soud při výkonu pravomocí stanovených v článcích 261 a 263 SFEU přezkoumat všechny právní i skutkové výhrady směřující k prokázání, že částka pokuty neodpovídá závažnosti a době trvání protiprávního jednání. Výkon této pravomoci přezkumu v plné jurisdikci není nicméně rovnocenný přezkumu bez návrhu a řízení má spornou povahu. Přísluší v zásadě žalobci, aby vznesl důvody proti napadenému rozhodnutí a na podporu těchto důvodů předložil důkazy.

    Neprovedení přezkumu celého napadeného rozhodnutí bez návrhu neporušuje zásadu účinné soudní ochrany. Aby Tribunál tuto zásadu dodržel, totiž nemusí, ač je povinen odpovědět na vznesené důvody kasačního opravného prostředku a přezkoumat právní i skutkový stav, nutně provádět bez návrhu nové úplné šetření skutečností ze spisu.

    (viz body 178–182)

12.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 183, 187–189)

13.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 184, 192)

14.  V oblasti hospodářské soutěže nemůže porušení práva na dodržení přiměřené lhůty z důvodu zdlouhavosti správního řízení samo o sobě vést ke snížení pokuty, která byla podniku uložena za předmětné protiprávní jednání.

    (viz bod 190)