Věc C‑382/13

C. E. Franzen a další

v.

Raad van bestuur van de Sociale verzekeringsbank

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Centrale Raad van Beroep)

„Řízení o předběžné otázce — Sociální zabezpečení migrujících pracovníků — Nařízení (EHS) č. 1408/71 — Článek 13 odst. 2 a článek 17 — Příležitostná práce v jiném členském státě, než je stát bydliště — Použitelné právní předpisy — Odmítnutí přiznat rodinné přídavky a snížení starobního důchodu státem bydliště“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 23. dubna 2015

1. Sociální zabezpečení – Migrující pracovníci – Použitelné právní předpisy – Právní předpisy členského státu zaměstnání – Příležitostná práce – Neexistence vlivu – Pracovník, na kterého se právní úprava uvedeného státu vztahuje ve dnech, ve kterých vykonává zaměstnání, i ve dnech, kdy zaměstnání nevykonává

   [Nařízení Rady č. 1408/71, čl. 13 odst. 2 písm. a)]

2. Sociální zabezpečení – Migrující pracovníci – Použitelné právní předpisy – Právní předpisy členského státu zaměstnání – Pobírání dávek ze systému důchodového pojištění nebo rodinných přídavků od členského státu bydliště podle právní úpravy použitelné v posledně uvedeném státě – Dodržení hmotněprávních podmínek přiznání takových dávek stanovený právní úpravou členského státu bydliště a neexistence souběhu dávek téže povahy týkajících se stejného období – Přípustnost

   [Nařízení Rady č. 1408/71, článek 13 odst. 1 a 2 písm. a)]

1.  Článek 13 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, ve znění nařízení č. 1992/2006, musí být vykládán v tom smyslu, že se na rezidenta jednoho členského státu, který spadá do působnosti tohoto nařízení, ve znění změn, a který pracuje několik dnů v měsíci na základě smlouvy o příležitostné práci na území jiného členského státu, vztahuje právní úprava státu zaměstnání, a to ve dnech, ve kterých vykonává zaměstnání, i ve dnech, kdy zaměstnání nevykonává.

   Právní úprava členského státu zaměstnání je totiž použitelná po celou dobu, kdy dotyčná osoba vykonává profesní činnost na území tohoto členského státu. Za tímto účelem není relevantní existence pracovního poměru a druh pracovního poměru, například práce na částečný úvazek nebo příležitostná práce, či počet hodin odpracovaný pracovníkem.

   (viz body 50, 53, výrok 1)

2.  Článek 13 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, ve znění nařízení č. 1992/2006, ve spojení s odstavcem 1 téhož článku musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby migrující pracovník, na kterého se vztahuje právní úprava členského státu zaměstnání, jejíž použití nevedlo k jeho pojištění v systému sociálního zabezpečení tohoto státu, pokud jde o rodinné přídavky a starobní důchod, který splňuje hmotněprávní podmínky přiznání takových dávek na základě právní úpravy členského státu svého bydliště a jehož situace nevede k souběhu dávek téže povahy týkajících se stejného období, pobíral na základě vnitrostátní právní úpravy členského státu bydliště dávky ze systému důchodového pojištění a rodinné přídavky od členského státu bydliště.

   (viz body 55, 65, 66, výrok 2)