Věc C‑575/12

Air Baltic Corporation AS

v.

Valsts robežsardze

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administratīvā apgabaltiesa)

„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Prostor svobody, bezpečnosti a práva — Nařízení (ES) č. 810/2009 — Článek 24 odst. 1 a článek 34 — Jednotné vízum — Prohlášení jednotného víza za neplatné nebo jeho zrušení — Platnost jednotného víza vyznačeného v neplatném cestovním dokladu — Nařízení (ES) č. 562/2006 — Článek 5 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 — Hraniční kontroly — Podmínky vstupu — Vnitrostátní právní úprava vyžadující platné vízum vyznačené v platném cestovním dokladu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 4. září 2014

1. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví — Vízová politika — Kodex Společenství o vízech — Nařízení č. 810/2009 — Podmínky vstupu pro státní příslušníky třetích zemí — Platné jednotné vízum vyznačené v neplatném cestovním dokladu — Nedostatek pravomoci orgánů třetí země k prohlášení takového víza za neplatné

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 810/2009, čl. 24 odst. 1, čl. 32 odst. 1 a čl. 34 odst. 1 a 2)

2. Právo Evropské unie — Výklad — Vícejazyčné texty — Rozdíly mezi jednotlivými jazykovými verzemi — Zohlednění celkové systematiky a účelu dotčené právní úpravy

3. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví — Kodex Společenství o přeshraničním pohybu — Podmínky vstupu pro státní příslušníky třetích zemí — Požadavek platného víza vyznačeného v platném cestovním dokladu — Neexistence

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 562/2006, čl. 5 odst. 1 a čl. 13 odst. 1)

4. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví — Kodex Společenství o přeshraničním pohybu — Podmínky vstupu pro státní příslušníky třetích zemí — Vnitrostátní právní úprava, která podmiňuje vstup uvedených státních příslušníků předložením platného víza vyznačeného v platném cestovním dokladu — Nepřípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 562/2006, čl. 5 odst. 1 a čl. 13 odst. 1)

1.  Článek 24 odst. 1 a článek 34 nařízení č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) musí být vykládány v tom smyslu, že prohlášení cestovního dokladu za neplatný orgánem třetí země nemá automaticky za následek neplatnost jednotného víza vyznačeného v tomto dokladu.

   Jednotné vízum totiž zůstává v platnosti přinejmenším do uplynutí doby platnosti stanovené při vydání tohoto víza příslušným orgánem vydávajícího členského státu, ledaže je zrušeno nebo prohlášeno za neplatné před uplynutím této doby podle článku 34 vízového kodexu.

   Z odstavců 1 a 2 uvedeného článku nicméně vyplývá, že prohlášení jednotného víza za neplatné nebo jeho zrušení vyžaduje přijetí zvláštního rozhodnutí vydaného pro tyto účely příslušnými orgány členského státu, který vízum udělil, nebo jiného členského státu. Orgán třetí země tudíž nemá pravomoc prohlásit jednotné vízum za neplatné.

   Jediný důvod prohlášení víza za neplatné, který se týká přímo cestovního dokladu, ostatně spočívá podle čl. 32 odst. 1 písm. a) bodu i) vízového kodexu v situaci, v níž je předložený doklad při udělování víza padělaný, napodobený nebo pozměněný. Z toho vyplývá, že prohlášení cestovního dokladu opatřeného vízem za neplatný po udělení víza nepředstavuje důvod prohlášení víza příslušným orgánem za neplatné.

   (viz body 32, 33, 35, 36, výrok 1)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 43)

3.  Článek 5 odst. 1 nařízení č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), ve znění nařízení č. 265/2010, ve spojení s čl. 13 odst. 1 téhož nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že nepodmiňuje vstup státních příslušníků třetích zemí na území členských států tím, že platné vízum předložené při hraniční kontrole bude nutně vyznačeno v platném cestovním dokladu.

   (viz bod 56, výrok 2)

4.  Článek 5 odst. 1 nařízení č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), ve znění nařízení č. 265/2010, ve spojení s čl. 13 odst. 1 téhož nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která podmiňuje vstup státních příslušníků třetích zemí na území dotyčného členského státu tím, že platné vízum předložené při hraniční kontrole bude nutně vyznačeno v platném cestovním dokladu.

   Členský stát totiž nemá prostor pro uvážení umožňující mu odepřít vstup státnímu příslušníku třetí země na své území na základě podmínky, která není stanovena Schengenským hraničním kodexem.

   (viz body 69, 70, výrok 3)