Věc C-545/07

Apis-Hristovič EOOD

v.

Lakorda AD

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad)

„Směrnice 96/9/ES — Právní ochrana databází — Zvláštní právo — Pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze — Vytěžování — Podstatná část obsahu databáze — Elektronická databáze obsahující oficiální právní údaje“

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 5. března 2009   I ‐ 1631

Shrnutí rozsudku

1. Sbližování právních předpisů – Právní ochrana databází – Směrnice 96/9

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9, článek 7)

2. Sbližování právních předpisů – Právní ochrana databází – Směrnice 96/9

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9, článek 7)

3. Sbližování právních předpisů – Právní ochrana databází – Směrnice 96/9

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9, čl. 1 odst. 2 a článek 7)

1.  Ze samotného znění čl. 7 odst. 2 písm. a) směrnice 96/9 o právní ochraně databází vyplývá, že zákonodárce Společenství zamýšlel zahrnout do pojmu „vytěžování“ ve smyslu zmíněného článku 7 nejen jednání spočívající v „trvalém přenosu“, ale také jednání odpovídající „dočasnému přenosu“. Vymezení těchto pojmů „trvalý přenos“ a „dočasný přenos“ ve smyslu článku 7 spočívá v kritériu délky doby uchování prvků vytěžených z chráněné databáze na jiném nosiči, než je nosič této databáze. Okamžikem, kdy došlo k vytěžování ve smyslu zmíněného článku 7 z chráněné databáze, která je přístupná elektronickými prostředky, je okamžik, kdy byly přenesené prvky uloženy na jiný nosič, než je nosič této databáze. Tento pojem „vytěžování“ nezávisí na cíli, který sledovala osoba, jež se dopustila dotčeného jednání, na případných změnách obsahu takto přenesených prvků, které provedla tato osoba, ani na případných rozdílech mezi strukturálním uspořádáním dotčených databází.

   Okolnost, že fyzické a technické vlastnosti, kterými se vyznačuje obsah chráněné databáze, jsou obsaženy rovněž v databázi jiného pořizovatele, může být vykládána jako indicie toho, že došlo k vytěžování ve smyslu článku 7 směrnice 96/9, ledaže takovou shodu lze vysvětlit jinými skutečnostmi než přenosem mezi oběma dotčenými databázemi. Skutečnost, že prvky získané pořizovatelem databáze ze zdrojů, které nejsou přístupné veřejnosti, jsou uvedeny rovněž v databázi jiného pořizovatele, jako taková nestačí k prokázání takového vytěžování, ale může představovat jeho indicii.

   Povaha počítačových programů použitých pro správu dvou elektronických databází nepředstavuje kritérium pro posouzení toho, zda došlo k vytěžování ve smyslu článku 7 směrnice 96/9.

   (viz body 42, 55, výrok 1)

2.  Článek 7 směrnice 96/9 o právní ochraně databází musí být vykládán v tom smyslu, že pokud se jedná o celý soubor prvků zahrnující samostatné podskupiny, rozsah prvků, které byly údajně vytěženy nebo zužitkovány z jedné z těchto podskupin, musí být pro účely posouzení, zda došlo k vytěžování nebo zužitkování kvantitativně podstatné části obsahu databáze ve smyslu uvedeného článku, srovnán s rozsahem celého obsahu této podskupiny, jestliže tato podskupina představuje jako taková databázi splňující podmínky pro poskytnutí ochrany podle zvláštního práva uvedená v čl. 7 odst. 1 této směrnice. V opačném případě a tehdy, pokud uvedený soubor představuje takovou chráněnou databázi, musí být srovnán rozsah prvků, které byly údajně vytěženy nebo zužitkovány z jednotlivých podskupin tohoto souboru, s rozsahem celého obsahu tohoto souboru.

   Okolnost, že prvky, které byly údajně vytěženy nebo zužitkovány z databáze chráněné podle zvláštního práva, získal její pořizovatel ze zdrojů, které nejsou přístupné veřejnosti, může mít – v závislosti na rozsahu lidských, technických nebo finančních prostředků vynaložených tímto pořizovatelem ke shromáždění dotčených prvků z takových zdrojů – dopad na kvalifikaci těchto prvků jako kvalitativně podstatné části obsahu dotčené databáze ve smyslu článku 7 směrnice 96/9.

   Skutečnost, že část prvků obsažených v databázi má oficiální charakter a je přístupná veřejnosti, nezprošťuje vnitrostátní soud povinnosti ověřit pro účely posouzení, zda došlo k vytěžování nebo zužitkování podstatné části obsahu uvedené databáze, zda prvky, které byly údajně vytěženy nebo zužitkovány z této databáze, tvoří kvantitativně nebo případně kvalitativně podstatnou část celého obsahu této databáze v rozsahu, v němž co do svého pořízení, ověření nebo předvedení představují významný lidský, technický nebo finanční vklad.

   (viz bod 74, výrok 2)

3.  Jak z obecného významu výrazů použitých v čl. 1 odst. 2 směrnice 96/9 o právní ochraně databází k definici pojmu „databáze“ ve smyslu této směrnice, tak z cíle, který spočívá v ochraně podle zvláštního práva zavedená článkem 7 této směrnice, vyplývá, že zákonodárce Společenství měl v úmyslu definovat tento pojem široce, bez ohledu zejména na fyzický obsah dotčeného souboru prvků.

   Krom toho, jak vyplývá z čl. 7 odst. 4 směrnice 96/9, zvláštní právo se uplatní nezávisle na tom, zda databáze nebo její obsah může podléhat ochraně, zejména podle autorského práva.

   Z toho vyplývá, že okolnost, že prvky obsažené v právním informačním systému nemohou z důvodu jejich oficiálního charakteru podléhat ochraně podle autorského práva, nemůže jako taková odůvodnit, že by soubor obsahující takové prvky nemohl být kvalifikován jako „databáze“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 96/9 nebo že by se na takový soubor nevztahovala ochrana podle zvláštního práva.

   (viz body 69–71)