Spojené věci C-287/06 až C-292/06

Deutsche Post AG a další

v.

Spolková republika Německo

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Verwaltungsgericht Köln)

„Poštovní služby — Směrnice 97/67/ES — Oblast vyhrazená poskytovateli všeobecných poštovních služeb — Zvláštní sazby za podání minimálního množství předtříděných zásilek na určených místech poštovní sítě obchodními zákazníky — Odmítnutí poskytnout tyto sazby zprostředkovatelům, kteří podnikatelsky a svým vlastním jménem shromažďují poštovní zásilky od vícero odesílatelů“

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. března 2008   I - 1245

Shrnutí rozsudku

Volný pohyb služeb – Poštovní služby Společenství – Směrnice 97/67 – Služby vyhrazené poskytovatelům všeobecných poštovních služeb

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67, čl. 12 pátá odrážka)

Článek 12 pátá odrážka směrnice 97/67 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění směrnice 2002/39, ukládající členským státům přijmout opatření k zajištění souladu sazeb pro každou ze služeb, které tvoří součást poskytování všeobecných služeb, se zásadami transparentnosti a nediskriminace, a stanovící, že spolu se souvisejícími podmínkami platí sazby stejně jak ve vztahu k různým třetím osobám, tak i mezi třetími osobami a poskytovateli všeobecné poštovní služby poskytujícími rovnocenné služby, je nutno vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby bylo podnikům, které podnikatelsky a svým vlastním jménem shromažďují poštovní zásilky od vícero odesílatelů, odmítnuto poskytnutí zvláštních sazeb, které vnitrostátní poskytovatel všeobecných poštovních služeb poskytuje v oblasti své výlučné licence obchodním zákazníkům za podání minimálního množství předtříděných zásilek ve svých poštovních centrech.

Činnost, jako je sběr prováděný zprostředkovateli u různých odesílatelů poštovních zásilek, předtřídění těchto zásilek a jejich přeprava až na přístupová místa, nespadá do oblasti, kterou je podle čl. 7 odst. 1 směrnice 97/67 možné vyhradit poskytovateli všeobecných poštovních služeb, takže tohoto ustanovení se není možné dovolávat k tomu, aby se odůvodnilo odlišné zacházení s dotčenými zprostředkovateli než s obchodními zákazníky uvedené společnosti.

Krom toho je sice pravda, že cílem čl. 12 páté odrážky uvedené směrnice není upravovat zásadní otázku, zda poskytovatel všeobecných poštovních služeb musí poskytnout přístup do řetězce poštovní přepravy za podmínek a v místech, která jsou odlišná od poštovního místa pro tradiční listovní zásilky, nicméně ze znění uvedeného ustanovení vyplývá, že toto ustanovení ukládá členským státům striktní povinnost dodržovat zásady transparentnosti a nediskriminace v případě, že je takovýto přístup k zvláštním sazbám tímto poskytovatelem skutečně poskytován.

(viz body 27–28, 31, 35, 41, 44 a výrok)