Keywords
Summary

Keywords

1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze

(Článek 234 ES)

2. Hospodářská soutěž – Pravidla Společenství – Porušení – Přičtení odpovědnosti

(Článek 81 odst.1 ES)

Summary

1. Ani ze znění článku 234 ES, ani z účelu řízení zavedeného uvedeným článkem nevyplývá, že autoři Smlouvy měli v úmyslu vyloučit z pravomoci Soudního dvora žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se ustanovení předpisu Společenství ve zvláštním případě, kdy vnitrostátní právo členského státu odkazuje na obsah tohoto ustanovení za účelem stanovení pravidel použitelných na situaci, která je čistě vnitřní záležitostí tohoto státu.

Pokud totiž vnitrostátní právní úprava přizpůsobí řešení přijatá pro čistě vnitrostátní situace řešením upraveným právem Společenství, má Společenství jasný zájem na tom, aby se za účelem vyloučení rizika budoucích rozdílných výkladů dostalo ustanovením nebo pojmům převzatým z práva Společenství jednotného výkladu, bez ohledu na podmínky, za kterých se mají uplatnit.

(viz body 21–22)

2. Pokud jednotka vykonávající hospodářskou činnost, nezávisle na jejím právním postavení a způsobu jejího financování, poruší pravidla hospodářské soutěže, musí nést za toto protiprávní jednání odpovědnost podle zásady osobní odpovědnosti. Jednotka, která není původcem protiprávního jednání, za něj nicméně může být sankcionována za určitých okolností. Takovým případem je situace, kdy jednotka, která se protiprávního jednání dopustila, přestala právně nebo hospodářsky existovat. Kromě toho s ohledem na cíl potlačovat jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže a předcházet jejich opakování prostřednictvím odrazujících sankcí, pokud u jednotky, jež se dopustila porušení pravidel hospodářské soutěže, dojde k právní nebo organizační změně, nemá taková změna nutně za následek vytvoření nové jednotky, jež by byla zproštěna odpovědnosti za protisoutěžní chování předchozí jednotky, pokud mezi oběma jednotkami existuje totožnost z hospodářského hlediska. V tomto ohledu jsou nerozhodné právní formy jak jednotky, jež se dopustila protiprávního jednání, tak i jejího nástupce, jakož i okolnost, že bylo o převodu činností rozhodnuto nikoli jednotlivci, nýbrž zákonodárcem s ohledem na privatizaci.

V případě, že v hospodářské činnosti jednotky na trhu dotčeném porušením pravidel hospodářské soutěže pokračovala jiná jednotka, posledně uvedená může být v rámci řízení týkajícího se tohoto porušení považována za hospodářského nástupce prvně uvedené, i když tato nadále existuje jako hospodářský subjekt na jiných trzích. Za tohoto předpokladu skutečnost, že prvně uvedená jednotka nemá právní subjektivitu, nemůže odůvodnit uložení sankce za protiprávní jednání, jehož se dopustila, jejímu nástupci, ale takové uložení sankce může být odůvodněno skutečností, že obě jednotky jsou podřízeny témuž veřejném orgánu. Pokud totiž obě jednotky tvoří tutéž hospodářskou jednotku, nebrání skutečnost, že jednotka, jež se dopustila protiprávního jednání, stále existuje, sama o sobě uložení sankce jednotce, na niž převedla své hospodářské činnosti. Takové uložení sankce je přípustné zvláště tehdy, pokud jsou tyto jednotky kontrolovány touž osobou a pokud vzhledem k úzkým hospodářským a organizačním vazbám, které je sjednocují, uplatňovaly v zásadě tutéž obchodní politiku.

Z toho vyplývá, že bylo-li v případě jednotek podřízených témuž veřejnému orgánu jednání zakládající totéž porušení pravidel hospodářské soutěže uskutečněno jednou jednotkou, a poté v něm až do jeho skončení pokračovala druhá jednotka, která se stala nástupcem první jednotky, jež nepřestala existovat, může být tato druhá jednotka sankcionována za celé protiprávní jednání, je-li prokázáno, že obě tyto jednotky byly podřízeny uvedenému orgánu.

(viz body 38–49, 52 a výrok)