Dohoda o WTO

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rozhodnutí Rady 94/800/ES o uzavření dohod jménem EU v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986-1994) – aspekty týkající se obchodu se zbožím

Uruguayské kolo mnohostranných obchodních jednání (1986-1994) – Dohoda o založení Světové obchodní organizace.

CO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ A TÉTO DOHODY?

Tímto rozhodnutím byla jménem Evropského společenství (dnes Evropská unie nebo EU) schválena dohoda, kterou byla založena Světová obchodní organizace (WTO).

KLÍČOVÉ BODY

Závěrečný akt obsahující výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání

• Tímto rozhodnutím přijala Rada Evropské unie jménem Evropského společenství výsledky uruguayského kola jednání obsažené v Marrákešském závěrečném aktu, který podepsali zástupci Společenství a jeho členských států v roce 1994 v Maroku.
• Marrákešský závěrečný akt obsahuje seznam mnohostranných a vícestranných dohod a ministerských rozhodnutí a prohlášení, která upřesňují pravidla některých dohod. Mnohostranné obchodní dohody a související právní nástroje jsou závazné pro všechny členy WTO. Pokud jde o mnohostranné dohody, ačkoli jsou součástí práva WTO, nezakládají povinnosti ani práva pro členy WTO, kteří je nepřijali.
• Dohoda o založení WTO obsahuje několik příloh, které zahrnují konkrétní dohody.
• Příloha 1A se týká mnohostranných dohod o obchodu se zbožím. Cíli jsou:
  • Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994 (GATT 1994), která zahrnovala GATT 1947,
  • Dohoda o zemědělství,
  • Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření,
  • Dohoda o textilu a oděvech,
  • Dohoda o technických překážkách obchodu,
  • Dohoda o investičních opatřeních souvisejících s obchodem,
  • Dohoda o antidumpingových opatřeních,
  • Dohoda o celní hodnotě,
  • Dohoda o kontrole před odesláním,
  • Dohoda o pravidlech původu,
  • Dohoda o dovozních licenčních řízeních,
  • Dohoda o dotacích a vyrovnávacích opatřeních,
  • Dohoda o ochranných opatřeních,
  • Dohoda o usnadnění obchodu.
• Příloha 1B obsahuje Všeobecnou dohodu o obchodu se službami (GATS).
• Přílohu 1C tvoří Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), včetně obchodu s padělaným zbožím.
• Příloha 2 obsahuje ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů.
• Příloha 3 se týká mechanismu přezkumu obchodní politiky (TPRM) členů WTO.
• Příloha 4 se zabývá vícestrannými obchodními dohodami. Cíli jsou:
  • Dohoda o obchodu s civilními letadly,
  • Dohoda o veřejných zakázkách (revidováno v roce 2012),
  • Mezinárodní dohoda o mléku a mléčných výrobcích (vypovězena v roce 1997),
  • Mezinárodní dohoda o hovězím mase (vypovězena v roce 1997).

Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace

• Tato dohoda vytváří trvalý institucionální rámec pro specifické dohody uvedené výše.
• WTO je stálá organizace s právní subjektivitou. Všichni členové GATT se 1. ledna 1995 stali financujícími členy WTO. Od té doby se žadatelé, kteří chtějí přistoupit, řídí přístupovým postupem stanoveným v dohodě o založení WTO.
• Členové WTO stanovili pro tuto organizaci následující cíle:
  • zvýšení životní úrovně,
  • zajištění plné zaměstnanosti a rostoucí úrovně reálného důchodu a efektivní poptávky,
  • rozšiřování produkce a obchodu se zbožím a službami,
  • udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí,
  • zohledňování potřeb rozvojových zemí.
• WTO má následující funkce:
  • usnadnit provádění, správu a působení různých obchodních dohod,
  • poskytovat fórum pro mnohostranná obchodní jednání,
  • řešit obchodní spory prostřednictvím Orgánu pro řešení sporů (DSB),
  • přezkoumávat vnitrostátní obchodní politiky svých členů,
  • spolupracovat s dalšími mezinárodními organizacemi pro zajištění větší soudržnosti při vytváření globálních hospodářských politik.

Struktura

• Konference ministrů je nejvyšším rozhodovacím orgánem WTO. Je složený ze zástupců všech členských zemí a se schází nejméně jednou za dva roky.
• Mezi těmito zasedáními přijímá Generální rada, rovněž složená ze zástupců všech členů, rozhodnutí týkající se fungování WTO a dohlíží na dodržování dohod a rozhodnutí ministrů. Generální rada se rovněž schází za účelem plnění povinností orgánu pro řešení sporů a orgánu pro přezkoumávání obchodní politiky (TPRB) stanovených v mechanismu přezkumu obchodní politiky (TPRM, viz níže).
• Generální rada má tři pomocné orgány: Radu pro obchod se zbožím, Radu pro obchod se službami a Radu pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví.
• Kromě toho existuje několik výborů přímo spojených s Generální radou. Jedná se o výbory pro obchod a rozvoj, obchod a životní prostředí a regionální obchodní dohody. Dva výbory jsou zodpovědné za správu plurilaterálních dohod o obchodu s civilními letadly a o vládních zakázkách.
• Generální rada jmenuje generálního ředitele, který je odpovědný za vedení sekretariátu WTO.
• WTO v zásadě činí rozhodnutí na základě konsensu. Pokud nelze dosáhnout rozhodnutí, rozhoduje se většinou hlasů, přičemž každý člen WTO má jeden hlas. EU, která je plnoprávným členem WTO, má počet hlasů odpovídající počtu členských států EU, které jsou členy WTO.
• Každý člen WTO může Konferenci ministrů předložit návrhy na úpravu ustanovení různých mnohostranných obchodních dohod o WTO.

Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů

• Systém WTO pro řešení sporů je důležitým prvkem mnohostranného obchodního řádu. Vychází z článků XXII a XXIII GATT 1994 a z pravidel a postupů následně vypracovaných a stanovených v ujednání o pravidlech a postupech pro řešení sporů, které je součástí dohody o založení WTO.
• Systém řešení sporů zahrnuje všechny mnohostranné obchodní dohody. Ve skutečnosti se vztahuje na obchod se zbožím, obchod se službamia otázky duševního vlastnictví, na které se vztahuje Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS). Vztahuje se také na spory podléhající vícestranné Dohodě o vládních zakázkách. Některé z těchto dohod obsahují pravidla týkající se řešení sporů, která se vztahují pouze na spory podléhající příslušné dohodě a která mohou doplňovat nebo upravovat pravidla Ujednání.
• Systém řešení sporů spravuje orgán pro řešení sporů. Zasedání orgánu pro řešení sporů se mohou účastnit všichni členové WTO. Pokud však orgán pro řešení sporů upravuje pravidla týkající se řešení sporů v souvislosti s vícestrannou obchodní dohodou, mohou se rozhodnutí nebo opatření přijatých orgánem pro řešení sporů v souvislosti s touto dohodou účastnit pouze členové, kteří jsou stranami dohody.
• Proces řešení sporů je zahájen, když jeden člen předloží druhému žádost o konzultace k určité otázce. Tyto konzultace musí začít do 30 dní od podání žádosti. Pokud konzultace nevedou k urovnání sporu, může člen požádat orgán pro řešení sporů o ustavení panelu, který se obvykle skládá ze tří nezávislých odborníků, aby se danou otázkou zabýval. Kromě toho se strany mohou dobrovolně shodnout na využití jiných metod řešení sporů, například zprostředkovatelské služby, smír a prostřednictví.
• Po vyslechnutí stran panel podá DSB zprávu. Panel musí svou práci dokončit do šesti měsíců nebo, v naléhavých případech, do třech měsíců. Zprávu panelu projednává orgán pro řešení sporů k přijetí 20 dní poté, co byla rozeslána členům. Zpráva je přijata do 60 dnů od data rozeslání, pokud orgán pro řešení sporů nerozhodne konsensem o nepřijetí zprávy (opačný nebo záporný konsensus) nebo pokud jedna ze stran neoznámí své rozhodnutí o odvolání.
• Postup WTO pro řešení sporů umožňuje všem stranám podat odvolání proti zprávě panelu. Odvolání se však omezuje pouze na záležitosti zákona obsažené ve zprávě panelu a na právní interpretace vypracované panelem. Odvolání posuzuje stálý odvolací orgán složený ze sedmi členů jmenovaných orgánem pro řešení sporů na čtyřleté funkční období. U každého případu slouží tři z těchto členů. Zpráva odvolacího orgánu musí být bezpodmínečně přijata stranami sporu a přijata orgánem pro řešení sporů, pokud nedojde k zápornému konsensu, tj. k rozhodnutí o nepřijetí zprávy na základě konsensu.
• Orgán pro řešení sporů sleduje provádění přijatých doporučení nebo rozhodnutí a všechny nevyřešené záležitosti zůstávají na programu jeho zasedání, dokud nejsou vyřešeny. Zprávy panelu také obsahují termíny pro provádění doporučení. Když některá strana není schopna během rozumné doby tato doporučení provést, musí začít jednat se stěžovatelem o vzájemně přijatelné kompenzaci. Pokud tato jednání nejsou úspěšná, DSB může stěžovatele pověřit pozastavením uplatňování výsad či závazků vzhledem k dotčenému členovi. Kompenzace a pozastavení výsad jsou však pouze dočasná opatření, která je možné uplatňovat, dokud příslušný člen neprovede doporučení DSB.
• Ve všech případech se členové WTO dohodli, že nebudou sami určovat, zda došlo k porušení povinností stanovených v rámci WTO, ani nebudou pozastavovat koncese. Musí uplatňovat pravidla a řízení řešení sporů stanovená v ujednání.
• Ujednání o pravidlech a postupech pro řešení sporů dále uznává zvláštní situaci rozvojových a nejméně rozvinutých zemí, které jsou členy WTO. Rozvojové země se mohou rozhodnout pro zrychlené řízení a požádat o prodloužení lhůt nebo o dodatečnou právní pomoc. Členové WTO jsou povzbuzováni, aby brali ohled na situaci členů z řad rozvojových zemí.

Mechanismus přezkumu obchodní politiky

• TPRM byl zřízen jako dočasné opatření v rámci GATT v roce 1989 po přezkumu Uruguayského kola v polovině období. Tento mechanismus je nyní nedílnou součástí systému WTO a zahrnuje všechny oblasti, na něž se vztahují dohody o WTO (zboží, služby a otázky související s duševním vlastnictvím).
• Cílem TPRM je zejména dosáhnout větší transparentnosti a pochopení obchodních politik a postupů členů WTO, povzbudit členy k dodržování pravidel platných v mnohostranném obchodním systému, a tím podpořit hladké fungování systému.
• V rámci TPRM podléhají přezkumu všichni členové WTO. Tento přezkum se koná každé dva roky pro členy s největším podílem na světovém obchodu (v současnosti Čína, EU, Japonsko a Spojené státy), každé čtyři roky pro dalších 16 členů a každých šest let pro ostatní členy. Pro nejméně rozvinuté země může být stanoveno delší období. V praxi se používá určitá míra flexibility, pokud jde o četnost přezkumů (až šestiměsíční interval). V roce 1996 bylo dohodnuto, že každý druhý přezkum každé z prvních čtyř obchodních pravomocí bude přezkumem průběžným.
• Přezkum provádí TPRB na základě obecného politického prohlášení předloženého dotčeným členem a na základě zprávy vypracované sekretariátem WTO. Při vytváření zprávy Sekretariát využívá podporu příslušného člena, ale zachovává si úplnou odpovědnost za uvedená fakta a vyjádřené názory. Zpráva Sekretariátu a prohlášení člena jsou po setkání za účelem přezkumu zveřejněny společně se zápisem setkání a textem konečných komentářů předsedajícího TPRB na konci setkání.

ODKDY SE ROZHODNUTÍ A DOHODA POUŽIJE?

• Rozhodnutí platí ode dne 22. prosince 1994.
• Dohoda se použije ode dne 1. ledna 1995.

KONTEXT

Další informace viz:

• Dohoda o právech k duševnímu vlastnictví týkajících se obchodních a farmaceutických patentů (shrnutí)
• EU a WTO (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství, pokud jde o záležitosti v jeho pravomoci, dosažených v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986-1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1–2).

Uruguayské kolo mnohostranných obchodních jednání (1986-1994) – Dohoda o založení Světové obchodní organizace (WTO) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 3–10).

Postupné změny dohody byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Oznámení o vstupu v platnost Protokolu, kterým se mění Marrákešská dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (Úř. věst. L 54, 1.3.2017, s. 1).

Poslední aktualizace 14.07.2023