Pravidla EU pro uvádění ovocných rostlin na trh

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

• Směrnice se použije na uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce v EU.
• Příloha 1 stanoví seznam rodů a druhů (včetně jejich hybridů²), na které se směrnice vztahuje.
• Směrnice se vztahuje také na podnože³ a jiné části rostlin jiných rodů nebo druhů (a hybridů), které nejsou uvedeny v příloze 1, pokud je materiál rodů a druhů uvedených v příloze I nebo jejich hybridů roubován⁴ nebo pokud na ně má být naroubován.
• Nevztahuje se na rozmnožovací materiál nebo ovocné rostliny určené k vývozu do zemí mimo EU, pokud jsou jako takové označeny a dostatečně odděleny.

Směrnice zahrnuje:

• požadavky na rozmnožovací materiál a ovocné rostliny – zahrnuje obecné požadavky pro uvádění na trh a zvláštní požadavky pro každý rod a druh uvedený v příloze 1,
• požadavky na dodavatele – včetně pravidel pro registraci dodavatelů a zvláštních požadavků na odpovědnost dodavatelů zapojených do produkce nebo procesu rozmnožování veškerého rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin,
• určení a označování odrůd – rozmnožovací materiál a ovocné rostliny musí být uváděny na trh s odkazem na odrůdu, ke které náleží. Pokud materiál nenáleží k žádné odrůdě, jak tomu může být v případě podnoží, musí být uveden druh nebo interspecifický hybrid,
• výjimky – malí producenti, jejichž veškerá produkce a prodej rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin jsou určeny ke konečnému užití osobami na místním trhu, které nejsou profesionálně zapojeny do rostlinné výroby, mohou být vyňati z působnosti pravidel o označování a z kontrol a úředních inspekcí,
  • rozmnožovací materiál a ovocné rostliny vyprodukované v zemích mimo EU – do 31. prosince 2022 mohou země EU posoudit, zda jsou rozmnožovací materiál a ovocné rostliny vyprodukované v zemi mimo EU ve všech ohledech rovnocenné materiálu produkovanému v EU,
• kontrolní opatření – týkající se:
  • úředních inspekcí prováděných zeměmi EU – vykonávaných subjektem oficiálně jmenovaným danou zemí EU a oznámeným Evropské komisi,
  • monitorování ze strany EU – Komise může provádět kontrolu zkoušek vykonávaných zeměmi EU s účelem ověřit, zda materiál vyhovuje požadavkům a podmínkám této směrnice,
  • kontrol – Komise může organizovat kontroly na místě,
  • následného opatření – jestliže je zjištěno, že materiál nesplňuje požadavky, musí daná země EU učinit vhodná opatření, včetně zákazu uvádění materiálu na trh.