Posílený Schengenský informační systém

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

Nařízení (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému v oblasti hraničních kontrol a o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody

Nařízení (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech

CO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?

Schengenský informační systém (SIS), vytvořený v roce 1995 po zrušení kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie (EU), je rozsáhlá databáze na podporu kontroly vnějších hranic a spolupráce v oblasti prosazování práva mezi členskými zeměmi Schengenské dohody (v současnosti 26 členských států EU a čtyři přidružené země).

Tato tři nařízení byla koncipována tak, aby posílila systém SIS II – zřízený v roce 2006 a uvedený do provozu v roce 2013 – zejména s ohledem na výzvy v oblasti migrace a bezpečnosti. Nahrazují právní předpisy stanovené v nařízení (ES) č. 1986/2006 a nařízení (ES) č. 1987/2006 a také v rozhodnutí 2007/533/SVV.

KLÍČOVÉ BODY

Architektura systému

SIS se skládá z následujících prvků.

• Centrální systém (centrální SIS) s:
  • technickou podpůrnou funkcí (CS-SIS) obsahující databázi (databáze SIS) plnící úkoly technického dohledu a administrativní funkce a také se záložním CS-SIS,
  • jednotným vnitrostátním rozhraním (NI-SIS).
• Vnitrostátní systém (N.SIS) v každém členském státě za účelem komunikace s centrálním SIS, včetně alespoň jednoho vnitrostátního nebo sdíleného záložního systému N.SIS. N.SIS může obsahovat soubor údajů (dále jen „vnitrostátní kopie“) obsahující úplnou nebo částečnou kopii databáze SIS. Není možné vyhledávat soubory údajů v jiném N.SIS, pokud daná země neudělila souhlas se sdílením souboru,
• Komunikační infrastruktura mezi CS-SIS, záložním CS-SIS a NI-SIS, která poskytuje šifrovanou virtuální síť pro údaje SIS a jejich výměnu mezi centrálami pro žádosti o doplňující informace u vnitrostátních záznamů (SIRENE).

Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA):

• odpovídá za provozní řízení centrálního SIS,
• provádí údržbu a technický rozvoj nezbytný k plynulému chodu centrálního SIS,
• zavádí technická řešení k posílení nepřetržité dostupnosti centrálního SIS,
• za výjimečných okolností může dočasně vytvořit další kopii databáze SIS,
• zveřejňuje seznam úřadů N.SIS a centrál SIRENE.

Procesní pravidla stanoví, že:

• záznamy* by měly být uchovávány v SIS pouze po dobu nutnou pro daný účel a měly by být vymazány, když tohoto účelu bylo dosaženo,
• záznamy musí být ve stanovených obdobích přezkoumávány; členský stát se může rozhodnout, že jejich uchování prodlouží, jinak budou automaticky vymazány – doby pro přezkum jsou:
  • pět let u záznamů o osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání a u pohřešovaných osob, které musí nebo nemusí být umístěny pod ochranu,
  • tři roky u záznamů o osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení, neznámých hledaných osobách, u záznamů o navracení a záznamů o odepření vstupu a pobytu, pokud však vnitrostátní rozhodnutí, na němž se záznam o navracení nebo záznam o odepření vstupu a pobytu zakládá, stanoví dobu platnosti delší než tři roky, přezkoumá se záznam do pěti let,
  • jeden rok u dětí, kterým hrozí nebezpečí, u zranitelných osob, kterým je třeba zabránit v cestování, a u osob podléhajících skrytým, dotazovacím a zvláštním kontrolám,
  • deset let u věcí hledaných za účelem skrytého dotazování nebo zvláštních kontrol nebo u věcí hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení; Evropská komise přijala prováděcí akty, kterými stanoví kratší doby pro přezkum pro určité kategorie záznamů o věcech,
• kategorie údajů vkládaných do systému musí být navrženy tak, aby koncovým uživatelům pomohly identifikovat osobu a přijímat rozhodnutí rychle; patří k nim minimální soubor údajů (příjmení, datum narození, důvod záznamu a opatření, která mají být přijata) a další údaje, jako jsou druh deliktu, fotografie a daktyloskopické* informace, jsou-li k dispozici,
• používání biometrických a daktyloskopických údajů musí být v souladu s právem EU a základními právy a musí splňovat minimální normy kvality a technické specifikace,
• případ musí být přiměřený, relevantní a dostatečně závažný, aby odůvodňoval záznam v SIS. Tato kritéria splňuje například záznam týkající se teroristického trestného činu,
• pouze vkládající členská země je oprávněna měnit, doplňovat, opravovat, aktualizovat nebo mazat údaje v SIS,
• země, která se domnívá, že přijetí opatření na základě záznamu by bylo neslučitelné s jejím vnitrostátním právem, mezinárodními závazky nebo podstatnými zájmy, může připojit k záznamu označení*, kterým dává najevo, že na svém území nepodnikne žádné kroky.

Náklady

• Rozpočet EU hradí náklady na provoz, údržbu a rozvoj centrálního SIS a komunikační infrastruktury.
• Členské státy hradí náklady na provoz, údržbu a rozvoj svého vlastního systému N.SIS.

Hlavní podrobnosti o každém nařízení

Nařízení (EU) 2018/1860 posiluje prosazování a účinnost návratové politiky EU.

• Stanoví společné podmínky a postupy pro vkládání a zpracování záznamů a pro výměnu doplňujících informací o státních příslušnících zemí mimo EU, na něž se vztahují rozhodnutí o navrácení*.
• Ukládá vnitrostátním orgánům povinnost vkládat záznamy co nejdříve po přijetí rozhodnutí o navrácení,
• Stanoví kategorie údajů, které mají byt součástí záznamu
• Stanoví harmonizované postupy ohledně:
  • potvrzení o navrácení – ověření, zda bylo splněno rozhodnutí o navrácení, a pokud ne, oznámení příslušným orgánům,
  • vymazávání záznamů s cílem zajistit, aby nedošlo ke zpoždění mezi odjezdem daného státního příslušníka země mimo EU a aktivací zákazu vstupu,
  • povinných konzultací mezi vnitrostátními orgány:
    • před vydáním nebo prodloužením povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza pro státního příslušníka země mimo EU, na nějž se vztahuje záznam o navrácení v jiném členském státě, k němuž je připojen zákaz vstupu,
    • před vložením záznamu o rozhodnutí o navrácení, jenž se vztahuje na státního příslušníka třetí země, který je držitelem platného povolení k pobytu či dlouhodobého víza vydaného jiným členským státem, nebo pokud tato skutečnost vyjde najevo později.

Nařízení (EU) 2018/1861 zahrnuje používání systému SIS pro zákazy vstupu.

• Stanoví podmínky a postupy pro vkládání a zpracovávání záznamů a pro výměnu doplňujících informací* o státních příslušnících zemí mimo EU, kterým byl odepřen vstup nebo oprávnění k pobytu v EU.
• Zavádí kategorie údajů, které mají byt součástí záznamu,
• Stanoví harmonizované postupy ohledně:
  • povinného vložení záznamu, pokud je státnímu příslušníkovi země mimo EU odepřen vstup nebo oprávnění k pobytu, protože představuje bezpečnostní hrozbu nebo se na něho vztahuje soudní zákaz, který zabraňuje vstupu do některého členského státu nebo tranzitu přes jeho území,
  • vkládání záznamů o státních příslušnících zemí mimo EU, kteří požívají práva na volný pohyb v EU,
  • povinných konzultací mezi vnitrostátními orgány před vydáním nebo prodloužením povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza státnímu příslušníku země mimo EU, kterému bylo odepřeno právo vstupu nebo pobytu v jiném členském státě; před nebo po vložením záznamu o odepření vstupu a pobytu týkajícího se státního příslušníka země mimo EU, který je držitelem platného povolení k pobytu či dlouhodobého víza vydaného jiným členským státem.
• Zaručuje státním příslušníkům zemí mimo EU právo být písemně informován, pokud se na ně vztahuje nějaký záznam.

Nařízení (EU) 2018/1862 zlepšuje a rozšiřuje použití systému SIS pro spolupráci mezi policií a soudními orgány.

• Stanoví podmínky a postupy pro vkládání a zpracovávání záznamů v SIS o hledaných a pohřešovaných osobách a věcech a pro výměnu doplňujících informací a dalších údajů za účelem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.
• Zahrnuje postupy týkající se záznamů o:
  • osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání,
  • pohřešovaných osobách,
  • zranitelných osobách, kterým je třeba zabránit v cestování, ať už pro jejich vlastní ochranu, nebo za účelem zabránění hrozbě pro veřejný pořádek nebo bezpečnost,
  • dětech, kterým hrozí nebezpečí, především pak nebezpečí únosu, obchodování s lidmi nebo zapojení se do terorismu,
  • osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení jako svědků nebo proto, že jsou předvoláni v souvislosti s trestním řízením,
  • neznámých hledaných osobách, jejichž identita se má zjistit,
  • skrytých nebo zvláštních kontrolách a dotazováních za účelem prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, výkonu trestů nebo zabránění hrozbám pro veřejnou bezpečnost,
  • věcech, které mají být zabaveny nebo zajištěny jako důkazy v trestním řízení, zejména o snadno identifikovatelných věcech, jako jsou vozidla, čluny, letadla, střelné zbraně, doklady totožnosti a bankovky.

Informační záznamy o státních příslušnících třetích zemí

• Nařízení (EU) 2022/1190 mění nařízení (EU) 2018/1862 stanovením pravidel týkajících se informačních záznamů zaměřených na státní příslušníky zemí mimo EU podezřelé z účasti na terorismu a jiných závažných trestných činech uvedených v příloze I nařízení Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) (nařízení (EU) 2016/794 – viz shrnutí). Tím je zajištěno sledování jejich pohybu a to, že veškeré příslušné informace o nich mohou donucovací orgány v členských státech snadno a okamžitě dohledat.
• Členské státy mohou do SIS v zájmu EU vložit informační záznamy o státních příslušnících zemí mimo EU, a to na návrh Europolu k vložení informačního záznamu na základě informací získaných od orgánů zemí mimo EU nebo mezinárodních organizací. Pokud Europol tento návrh učiní, musí informovat svého pověřence pro ochranu osobních údajů.
• Europol může navrhnout vložení informačních záznamů do SIS, pokud usoudí, že:
  • existují skutečné indicie, že osoba má v úmyslu spáchat nebo páchá teroristické trestné činy nebo jiné závažné trestné činy, nebo
  • z celkového posouzení osoby, zejména na základě dosud spáchaných trestných činů, lze předpokládat, že tato osoba může takový trestný čin spáchat.
• Před vložením informací do SIS se musí Europol ujistit, že je záznam nezbytný a odůvodněný a že informace jsou spolehlivé a přesné a že v systému neexistuje žádný jiný záznam o dotčené osobě. Informace o daném případu a výsledky svého posouzení následně předá členským státům a navrhne, aby jeden nebo více členských států vložil informační záznam do SIS. Členské státy musí zavést postupy nezbytné pro vkládání, aktualizaci a mazání informačních záznamů v SIS.

Práva subjektů údajů

Jednotlivci mají právo:

• na přístup k údajům, které se jich týkají a které jsou zpracovávány v SIS,
• na opravu nepřesných údajů,
• podat návrh na zahájení řízení u soudů nebo příslušných orgánů dozoru týkajícího se přístupu, opravy, výmazu, získání informací nebo obdržení náhrady v souvislosti se záznamem, který se jich týká.

Členské státy:

• se zavazují k prosazování rozhodnutí týkajících se práv na ochranu údajů,
• každý rok podávají zprávu Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů o počtu žádostí o přístup k údajům a o opravu nepřesností, které obdržely, a o počtu případů projednávaných u soudu a o jejich výsledku.

Nezávislé dozorové úřady sledují legálnost vnitrostátního zpracování osobních údajů v SIS, tutéž úlohu v případě agentury eu-LISA plní evropský inspektor ochrany údajů, jak stanoví nařízení (EU) 2018/1725. Oba tyto subjekty spolupracují, aby zajistily koordinovaný dohled nad systémem SIS.

• Údaje zpracovávané v SIS a související doplňující informace se nesmějí předávat ani zpřístupňovat zemím mimo EU nebo mezinárodním organizacím.
• Na osobní údaje zpracovávané agenturou eu-LISA, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) se vztahuje nařízení (EU) 2018/1725.
• Nařízení (EU) 2016/679 (viz shrnutí) a směrnice (EU) 2016/680 (viz shrnutí) se vztahují na osobní údaje zpracovávané vnitrostátními orgány a subjekty.

K údajům v SIS mají přístup následující orgány.

• Vnitrostátní orgány, které odpovídají za:
  • ochranu hranic, policejní a celní kontroly,
  • prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů,
  • přezkoumávání podmínek a přijímání rozhodnutí mimo jiné o povoleních k pobytu a dlouhodobých vízech, o vstupu, pobytu a navracení státních příslušníků zemí mimo EU,
  • bezpečnostní kontroly státních příslušníků zemí mimo EU žádajících o mezinárodní ochranu,
  • posuzování žádostí o víza (pouze u určitých kategorií záznamů),
  • rozhodnutí o naturalizaci,
  • vnitrostátní soudní orgány, včetně těch, které jsou odpovědné za veřejné stíhání v trestních věcech a za soudní vyšetřování,
  • vydávání registračních osvědčení k vozidlům, člunům, letadlům a střelným zbraním.
• Níže uvedené agentury EU mají právo na přístup k údajům v SIS a jejich vyhledávání při plnění svých povinností v rámci svých příslušných mandátů:
  • Europol má přístup ke všem údajům, nikoliv pouze k některým, jak tomu bylo dříve. Členské země SIS musejí informovat tuto agenturu pro prosazování práva o jakémkoli pozitivním nálezu nebo záznamech týkajících se teroristických trestných činů,
  • Eurojust se zabývá soudní spoluprací v trestních věcech,
  • týmy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, které se podílejí na úkolech spojených s navracením, a podpůrné týmy pro řízení migrace.

Výše uvedené agentury EU informují vkládající členskou zemi, pokud vyhledávání odhalí existenci záznamu. Nesměji propojovat části systému SIS ani převádět jakékoliv údaje do svých vlastních systémů.

Komise každých pět let hodnotí, jak tyto agentury systém SIS využívají.

Povinnosti

Každá členská země SIS:

• zajistí, aby údaje byly přesné, aktuální a vložené a uchovávané v SIS v souladu s právními předpisy a aby byly v souladu s obecnými pravidly pro zpracování údajů,
• zřídí, provozuje, spravuje a vyvíjí svůj N.SIS podle společných norem, protokolů a technických postupů, a připojuje jej k NI-SIS,
• zajišťuje nepřetržitou dostupnost údajů SIS pro koncové uživatele,
• předává své záznamy prostřednictvím svého N.SIS,
• určí úřad N.SIS, jenž ponese hlavní odpovědnost za bezproblémový provoz a zabezpečení jejího N.SIS, přístup vnitrostátních orgánů k SIS, zajištění celkového dodržování tohoto nařízení a vhodné dostupnosti systému SIS pro všechny koncové uživatele,
• určí vnitrostátní orgán (centrálu SIRENE) jako jediné kontaktní místo, které je nepřetržitě v provozu, aby zajistilo výměnu a dostupnost všech doplňujících informací o záznamech a aby usnadnilo návazná opatření,
• přijímá bezpečnostní plán, plán kontinuity provozu a plán pro obnovení provozu po havárii s cílem ochránit údaje a zabránit neoprávněnému přístupu,
• použije pravidla týkající se služebního tajemství nebo zachování důvěrnosti, včetně bedlivého sledování externích dodavatelů; provozního řízení N.SIS se nesmí účastnit soukromé společnosti a organizace,
• vede elektronické protokoly, které se obvykle smažou po třech letech, o záznamech, přístupu a výměně osobních údajů s cílem ověřit, zda bylo vyhledávání v souladu s předpisy, a zajistit neporušenost údajů a jejich zabezpečení,
• provozuje vnitrostátní vzdělávací program pro systém SIS pro pracovníky s přístupem k SIS na téma zabezpečení údajů a základních práv, včetně ochrany údajů a pravidel a právní úpravy týkající se zpracování údajů.

Komise:

• přijímá prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci týkající se technických aspektů SIS a podle potřeby je aktualizuje,
• podle nařízení (EU) č. 2022/922 (viz shrnutí) plní celkovou koordinační úlohu v rámci hodnotícího a monitorovacího mechanismu, který provádí spolu s vládami EU s cílem zajistit plné uplatňování schengenských pravidel na vnitrostátní úrovni,
• provádí celkové hodnocení centrálního SIS, výměny doplňujících informací mezi vnitrostátními orgány, včetně posouzení systému automatizované identifikace otisků prstů, a informační kampaně SIS tři roky poté, co se nařízení stane použitelným, a následně každé čtyři roky.

Agentura eu-LISA nese zodpovědnost za:

• centrální SIS a jeho provozní řízení, včetně kontrol kvality údajů, které obsahuje, a veškeré úkoly nezbytné k zajištění jeho nepřetržitého fungování každý den v roce,
• komunikační infrastrukturu a její klíčové aspekty, zejména dohled, zabezpečení, koordinaci mezi členskými zeměmi a poskytovateli a rozpočtové a smluvní záležitosti,
• v souvislosti s centrálami SIRENE za koordinaci, řízení a podporu činností v oblasti testování, údržbu a aktualizaci technických specifikací týkajících se výměny doplňujících informací mezi centrálami a komunikační infrastrukturou a řízení technických změn,
• přijetí vhodných opatření na ochranu údajů a zabránění neoprávněnému přístupu nebo používání, včetně bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu pro obnovení provozu po havárii pro centrální SIS a komunikační infrastrukturu,
• uplatňování pravidel služebního tajemství a důvěrnosti a vedení elektronických protokolů za stejných podmínek jako vnitrostátní orgány,
• zpřístupnění seznamu vnitrostátních orgánů oprávněných k vyhledávání údajů v systému SIS prostřednictvím Úředního věstníku EU,
• vypracování denních, měsíčních a ročních statistik o počtu evidovaných vstupů podle jednotlivých kategorií záznamů, bez uvádění osobních údajů – tyto zprávy se poté zveřejňují.

Informační kampaň

• Kampaň pořádá ve spolupráci s dozorovými úřady a evropským inspektorem ochrany údajů Komise. Byla zahájena, jakmile se právní předpisy staly použitelnými, a bude v pravidelných intervalech opakována. Jejím cílem je informovat veřejnost o:
  • cílech SIS,
  • údajích, které jsou v systému obsaženy,
  • orgánech, které k systému mají přístup,
  • právech subjektů údajů.
• Komise spravuje veřejně dostupné webové stránky se všemi relevantními informacemi o SIS.
• Členské státy ve spolupráci se svými dozorovými úřady musí o systému SIS informovat veřejnost.

ODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽÍVAJÍ?

Nová pravidla vstupovala v platnost postupně, aby byl dostatek času na zavedení nezbytných právních, provozních a technických opatření a ujednání.

Podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2023/201 byl provoz systému SIS podle nařízení (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862 zahájen dne 7. března 2023. Nařízení (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862 jsou nyní plně použitelná.

KONTEXT

• Systém SIS, ačkoliv je založen na různých právních předpisech, je jednotný systém pro sdílení údajů a žádostí mezi členy.
• Jedná se o nejrozšířenější a nejrozsáhlejší systém pro sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy hranic v Evropě. Počet přístupů do něj činil v roce 2022 více než 12 miliard a v případě zahraničních záznamů došlo ke 263 452 pozitivním nálezům.
• Je v provozu ve 30 evropských zemích: ve všech členských státech (kromě Kypru) a ve čtyřech zemích přidružených k Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1–13).

Následné změny nařízení (EU) 2018/1860 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14–55).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56–106).

Viz konsolidované znění.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022 o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013 (Úř. věst. L 160, 15.6.2022, s. 1–27).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99–137).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53–114).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1–52).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98–107).

Schengenské acquis ve smyslu čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Rady 1999/435/ES ze dne 20. května 1999 (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 1–473).

Rozhodnutí Rady 1999/435/ES ze dne 20. května 1999 o definici schengenského acquis za účelem určení právního základu všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří acquis, v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 1–16).

Poslední aktualizace 26.04.2023