Schengenská dohoda a Schengenská prováděcí úmluva

Schengenská dohoda byla podepsána dne 14. června 1985 a Belgie, Německo, Francie, Lucembursko a Nizozemsko se v ní dohodly, že budou postupně rušit kontroly na vnitřních hranicích. Schengenská prováděcí úmluva doplňuje dohodu a stanoví opatření a ochranné doložky pro vytvoření oblasti bez kontrol na vnitřních hranicích. Tuto úmluvu podepsalo těchto pět členských států Evropské unie dne 19. června 1990 a v platnost vstoupila v roce 1995. Dohoda a úmluva a příslušné dohody a pravidla tvoří „schengenské acquis“, které bylo v roce 1999 začleněno do právního rámce EU a stalo se tak součástí právních předpisů EU. Lisabonská smlouva udělala z „prostoru ... bez vnitřních hranic, ve kterém bude zajištěn volný pohyb osob“, cíl EU.

V současné době je součástí Schengenu 30 evropských zemí, včetně 26 z 27 členských států a čtyř zemí Evropského sdružení volného obchodu – Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

Kypr přijal schengenské acquis jako součást procesu přistoupení k EU a je členským státem Schengenu. To znamená, že se účastní užší spolupráce v rámci Schengenu. Rada Evropské unie však dosud nezrušila hraniční kontroly s Kyprem a v současné době probíhá jeho úplné začlenění.

Irsko má naopak na základě Schengenského protokolu výjimečně povoleno schengenská pravidla neuplatňovat. Zachovává proto svou vlastní vízovou a pohraniční politiku. Vzhledem k přínosům schengenské spolupráce však Irsko požádalo o účast na některých částech schengenského prostoru, včetně Schengenského informačního systému a justiční a policejní spolupráce.

V rámci procesu rozšiřování EU musí kandidátské země EU přijmout systém správy Schengenu. To vyžaduje sladění vnitrostátních pravidel se všemi požadavky Schengenu a vybudování silných vnitrostátních systémů pro jejich účinné uplatňování.

Jakmile země vstoupí do EU, stane se státem Schengenu. Všechna pravidla Schengenu jsou závazná od okamžiku přistoupení, i když některá z nich se začnou uplatňovat později. Mezi ně patří plný přístup ke všem informačním systémům, právo vydávat schengenská víza a zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Aby mohla být uplatněna všechna pravidla, jejichž konečným milníkem je zrušení kontrol na vnitřních hranicích, musí nový členský stát Schengenu projít procesem hodnocení. Tento proces koordinuje Evropská komise v úzké spolupráci s členskými státy v rámci schengenského hodnotícího mechanismu.

Jakmile hodnocení potvrdí, že stát Schengenu je připraven plně se připojit k schengenskému prostoru a zrušit kontroly na vnitřních hranicích, musí Rada přijmout rozhodnutí, kterým tento poslední krok povolí.