Schengenská dohoda a úmluva

Schengenská dohoda byla podepsána dne 14. června 1985 a Belgie, Německo, Francie, Lucembursko a Nizozemsko v ní dohodly, že budou postupně odstraňovat kontroly na vnitřních hranicích a že zavedou volnost pohybu pro všechny státní příslušníky signatářských zemí, dalších členských států EU a některých zemí mimo EU.

Schengenská úmluva doplňuje dohodu a stanoví opatření a ochranné doložky pro vytvoření oblasti bez kontrol na vnitřních hranicích. Tuto úmluvu podepsalo stejných pět zemí dne 19. června 1990 a v platnost vstoupila v roce 1995. Dohoda a úmluva a související dohody a pravidla tvoří schengenské acquis, které bylo v roce 1999 začleněno do rámce EU a stalo se součástí právních předpisů EU. Lisabonská smlouva udělala z „prostoru ... bez vnitřních hranic, ve kterém bude zajištěn volný pohyb osob“, cíl EU.

V současné době je součástí schengenského prostoru 27 evropských zemí, včetně 23 z 27 členských států a čtyř zemí Evropského sdružení volného obchodu – Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

Od 1. ledna 2023 byly zrušeny kontroly osob na vnitřních pozemních a námořních hranicích mezi Chorvatskem a ostatními zeměmi schengenského prostoru a na Chorvatsko se plně vztahuje schengenské acquis (rozhodnutí Rady (EU) 2022/2451). Kontroly na vnitřních leteckých hranicích budou zrušeny od 26. března 2023, protože je třeba, aby se shodovaly s daty letního/zimního časového plánu Mezinárodního sdružení leteckých dopravců.

Od 31. března 2024 se na Bulharsko a Rumunsko plně vztahují ustanovení schengenského acquis a byly zrušeny kontroly na vnitřních vzdušných a námořních hranicích. Rada Evropské unie později jednomyslně rozhodne o zrušení kontrol osob na vnitřních pozemních hranicích s Řeckem, Maďarskem a mezi Bulharskem a Rumunskem.

Kypr se v souladu se svými akty o přistoupení brzy stane součástí schengenského prostoru. Irsko je jediným členským státem, který není součástí schengenského prostoru. I když se podílí na policejní a soudní spolupráci na trestních věcech v rámci Schengenu, není součástí prostoru bez vnitřních hraničních kontrol a zachovává si své hraniční kontroly se zeměmi Schengenu.

Čtyři země Evropského sdružení volného obchodu jsou rovněž přidruženy k schengenskému acquis prostřednictvím svých příslušných schengenských dohod o přidružení s EU, a proto jsou rovněž součástí schengenského prostoru.

Kandidátské země EU musí v době přistoupení přijmout celé schengenské acquis. Hraniční kontroly se však u vnitřních hranic odstraní (jednomyslným rozhodnutím Rady) pouze po hodnocení, které:

• se provádí v souladu s platným schengenským hodnotícím mechanismem,
• dochází k závěru, že všechny podmínky pro správné uplatňování opatření schengenské acquis, které umožňují zrušení hraničních kontrol, jsou zavedeny.

VIZ TAKÉ

• Acquis
• Přístupová kritéria (kodaňská kritéria)
• Hraniční kontroly
• Kandidátské země
• Rada Evropské unie
• Evropské sdružení volného obchodu (ESVO)
• Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva
• Migrace a azyl
• Členské státy
• Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
• Jednomyslnost
• Schengenský prostor (shrnutí)
• Lisabonská smlouva (shrnutí)
• Schengenský prostor (webová stránka).