Azylová řízení v Evropské unii

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2013/32/EU – společná řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

• Ruší směrnici 2005/85/ES o minimálních normách pro řízení o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka v Evropské unii (EU).
• Stanoví společné řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (postavení uprchlíka a ochrana poskytovaná lidem, kteří nejsou uprchlíky, ale kterým by hrozila závažná újma, pokud by se vrátili do země původu).
• Zaručuje to, aby řízení mezinárodní ochrany:
  • byla rychlejší a efektivnější,
  • byla spravedlivější pro žadatele,
  • splňovala celounijní normy pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany.

KLÍČOVÉ BODY

Koho se týká?

Směrnice pokrývá všechny žádosti o mezinárodní ochranu podané v zemích EU (s výjimkou Dánska, Irska a Spojeného království (1)), a to jak na hranicích, tak v teritoriálních vodách nebo v tranzitním prostoru.

Jak?

• Stanoví jasná pravidla pro to, jak žádat o mezinárodní ochranu tak, aby rozhodnutí o žádostech byla přijímána rychleji a efektivněji než dříve. Je nutné provést konkrétní opatření, a to zejména na hranicích, která lidem s žádostmi pomohou. Platí, že počáteční vyřízení žádosti (nepočítaje opravné prostředky) nesmí přesáhnout 6 měsíců. Rozhodující činitelé musí projít zvláštním školením v řízení a žadatelé musí obdržet procesní záruky.
• Za přesně stanovených okolností, z nichž je zřejmé, že žádost bude shledána neopodstatněnou, nebo pokud existují závažné obavy týkající se národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, mohou platit zvláštní postupy, jako je rychlejší řízení nebo zpracovávání žádostí na hranicích.

Základní záruky

• Země EU musí zajistit, aby:
  • byly žádosti posuzovány jednotlivě, objektivně a nestranně a aby o nich bylo stejným způsobem rozhodováno,
  • žadatelé byli informováni v jazyce, kterému rozumí, o následném řízení, o svých právech a o učiněných rozhodnutích. V případě potřeby musí dostat tlumočníka, který jim pomůže předložit jejich případ,
  • žadatelé měli právo na své vlastní náklady konzultovat právní poradce,
  • žadatelé měli právo na účinný opravný prostředek před soudem a v rámci řízení o opravných prostředcích měli bezplatnou právní pomoc.
• Země EU nesmějí nikoho zadržet pouze proto, že se jedná o žadatele o azyl. Pokud je žadatel zadržen, je nutné uplatnit pravidla EU popsaná v revidované směrnici o normách pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (směrnice o podmínkách přijímání).

Řízení o posouzení žádosti

Než příslušný orgán vydá své rozhodnutí, mají žadatelé nárok na osobní pohovor, při němž by měli mít příležitost předložit své úplné důvody pro jejich žádost. Osoba, která pohovor vede, musí být způsobilá vzít v úvahu osobní okolnosti žadatele a všeobecné okolnosti situace. Země EU musí dbát na zajištění důvěrnosti informací o jednotlivých žádostech.

Zvláštní záruky pro zranitelné osoby

• Lidé se zvláštnímiprocesními potřebami například z důvodu věku, zdravotního postižení, nemoci nebo sexuální orientace, jako následek traumatu nebo z jiného důvodu musí obdržet náležitou podporu, včetně dostatečného času, a pomoc s procesem žádosti.
• Zvláštní požadavky existují pro děti bez doprovodu, včetně povinnosti jmenovat kvalifikovaného zástupce. A obecněji řečeno – při provádění směrnice by se měly brát v úvahu nejlepší zájmy všech dětí.

Předcházení opakovaným žádostem

Země EU mají nové způsoby, jak vyřizovat opakované žádosti týchž osob. Lidé, kteří nepotřebují ochranu, se již nemohou vyhnout navrácení do své země opakovaným podáváním nových žádostí.

ODKDY SE SMĚRNICE POUŽIJE?

• Směrnice vstoupila v platnost dne 19. července 2013 s výjimkou článku 47 (možnost orgánů veřejné správy napadnout podle vnitrostátních právních předpisů správní nebo soudní rozhodnutí) a 48 (důvěrnost ve vztahu k veškerým informacím, které provádějící orgány získají při výkonu své činnosti). Tyto články platí od 21. července 2015.
• Země EU musely provést směrnici do vnitrostátního práva do 20. července 2015, kromě některých aspektů článku 31, který se týká řízení o posouzení žádosti a začne platit od 20. července 2018.

KONTEXT

• EU usiluje o vytvoření společného evropského azylového systému od roku 1999. V letech 1999 až 2005 bylo přijato několik legislativních opatření. Následné právní předpisy byly přijaty v roce 2011 (kvalifikační směrnice) a v roce 2013 (výše uvedená směrnice o podmínkách přijímání a také nařízení o systému Eurodac a o revidovaném systému pro určení země EU příslušné k posuzování žádosti o azyl) s cílem zlepšit fungování systému.
• Více informací najdete zde:
  • „Společný evropský azylový systém“ na internetových stránkách Evropské komise.
• Po vypuknutí epidemie COVID-19 a zavedení opatření k řešení dopadu této krize Evropská komise přijala:
  • Sdělení Komise Nákaza COVID-19: Pokyny k provádění příslušných předpisů EU v oblasti azylových řízení, postupů navracení a přesídlování

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60–95)

Postupné změny směrnice 2013/32/EU byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze informativní hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9–26)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1–30)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31–59)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96–116)

Poslední aktualizace 25.05.2020

---

(1) Spojené království vystupuje z Evropské unie a od 1. února 2020 se stane tzv. třetí zemí (státem mimo EU).