Finanční spolupráce se zeměmi mimo EU v oblasti jaderné bezpečnosti na období 2021–2027

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (Euratom) 2021/948, kterým se zřizuje Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, doplňující Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Zřizuje Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti. Ten běží po dobu trvání víceletého finančního rámce (VFR) Evropské unie (EU) na období 2021–2027. Stanoví:

• obecné a specifické cíle programu,
• výši, formy a pravidla financování z EU.

KLÍČOVÉ BODY

Specifické cíle nařízení jsou:

• podporovat vysokou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích,
• vycházet z činností EU v rámci příslušných právních předpisů Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom),
• podporovat transparentnost při rozhodování ve třetích zemích v oblasti jaderné energie.

Specifické cíle nástroje jsou podporovat:

• účinnou kulturu jaderné bezpečnosti a radiační ochrany prostřednictvím nejvyšších prováděcích standardů a nepřetržitého zdokonalování,
• odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a vyřazování bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení z provozu,
• účinné a efektivní záruky na jaderné materiály v zemích mimo EU.

Sedmiletý rozpočet na provádění programu činí 300 milionů EUR (v běžných cenách). Ten lze využít na:

• granty,
• zadávání veřejných zakázek na služby nebo dodávky,
• zaplacení externích odborníků,
• kombinování zdrojů*.

Víceleté programy:

• poskytují rámec spolupráce mezi EU a třetími zeměmi a regiony,
• uvádějí cíle EU v souladu s jejími vlastními prioritami, potřebami a činnostmi jejích partnerů a mezinárodní situací,
• vysvětlují přidanou hodnotu iniciativ a to, jak zabraňují zdvojování s jinými programy,
• stanoví prioritní oblasti pro financování, konkrétní cíle, očekávané výsledky a ukazatele výkonnosti,
• jsou založeny na dialogu s partnerskými zeměmi a příslušnými zúčastněnými stranami.

Evropská komise přijímá:

• víceleté programy, po případné konzultaci se Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost, reviduje je a v nezbytných případech je aktualizuje, a to alespoň po čtyřech letech od jejich přijetí,
• roční akční plány založené na víceletých programech a zvláštních a podpůrných opatřeních, které pro každou třetí zemi nebo každý region stanoví
  • cíle, postupy řízení a projekty, jež mají být financovány,
  • orientační harmonogram, očekávané výsledky a hlavní činnosti.

Kritéria způsobilosti pro financování z nástroje:

• upřednostňují osoby a subjekty ze zemí (přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů), které jsou způsobilé žádat o členství v EU, a jejich nejbližší východní a jižní sousedy v rámci evropské politiky sousedství a jednání o rozšíření,
• umožňují mezinárodním organizacím a právním subjektům usazeným v dlouhém seznamu zemí účast na zadávacím řízení a postupech udělování grantů a cen.

Země mimo EU, které chtějí spolupracovat s EU, musí:

• mít ratifikovánu Smlouvu o nešíření jaderných zbraní,
• zavést dodatkový protokol nebo mít s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii uzavřenu dohodu o zárukách,
• se v plné míře hlásit k základním zásadám v oblasti bezpečnosti, jež jsou uvedeny ve standardech bezpečnosti Mezinárodní agentury pro atomovou energii,
• být smluvní stranou příslušných úmluv nebo v procesu připojení se k nim, jako jsou Úmluva o jaderné bezpečnosti (viz shrnutí) a Společná úmluva o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady,
• dodržovat zásadu transparentnosti a veřejných informací.

Z nařízení jasně vyplývá, že cílem spolupráce s EU v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení není podporovat jadernou energetiku.

Spolupráce v rámci nařízení:

• cílí na:
  • dozorné orgány v oblasti jaderné bezpečnosti a organizace technické podpory,
  • vnitrostátní agentury odpovědné za bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem,
  • vnitrostátní zúčastněné strany odpovědné za evidenci a kontrolu jaderných materiálů,
  • provozovatele jaderných elektráren,
• zahrnuje:
  • posílení postupů a systémů v rámci regulačního rámce,
  • zavedení účinných mechanismů pro předcházení haváriím s radiologickými následky,
  • rozvoj a zavedení bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem,
  • podporu praktických ochranných opatření ke snížení rizik souvisejících s radiací ohrožujících pracovníky a veřejnost,
  • vypracování strategií k vyřazování jaderných zařízení z provozu, sanaci bývalých areálů a vyzdvižení radioaktivních objektů a materiálů a nakládání s nimi, a to také z moře,
  • vytvoření regulačního rámce pro provádění záruk v jaderné oblasti,
  • odbornou přípravu personálu,
  • poskytování vybavení pro provozovatele jaderných elektráren ve výjimečných a řádně odůvodněných případech.

Sledovací opatření k posouzení dopadu nástroje se zakládají na těchto ukazatelích:

• právní a regulační akty, jež byly připraveny,
• projektové studie, koncepční studie nebo studie proveditelnosti k dosažení nejvyšších norem v oblasti jaderné bezpečnosti,
• výsledky opatření zaměřených na zlepšení v oblasti jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a efektivních záruk.

Nástroj:

• musí být v souladu s Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, zřízeným v rámci nařízení (EU) 2021/947 (viz shrnutí), činnostmi EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalšími příslušnými politikami a programy,
• může být finančně podporován jinými programy EU za podmínky, že tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady,
• zrušuje nařízení (Euratom) č. 237/2014.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Platí ode dne 1. ledna 2021.

KONTEXT

Když dochází k výrobě jaderné energie, musí celý proces, včetně zneškodňování radioaktivního odpadu a vyřazování elektráren z provozu, probíhat bezpečným a zabezpečeným způsobem.

EU využívá své rozsáhlé zkušenosti v této oblasti, aby ostatním zemím pomohla dosáhnout nejvyšších norem bezpečnosti.

Cílem nařízení je zvýšit soudržnost a účinnost vnějších politik EU v zájmu provádění nového mezinárodního rámce vytvořeného na základě Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (viz shrnutí), nového Evropského konsensu o rozvoji (viz shrnutí) a nařízení (EU) 2021/947, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (viz shrnutí).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Rady (Euratom) 2021/948 ze dne 27. května 2021, kterým se zřizuje Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, doplňující na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) č. 237/2014 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 79–90)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise (Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1–24)

Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (červen 2016, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ))

Poslední aktualizace 26.07.2021