Vzájemná právní pomoc v trestních věcech mezi zeměmi EU
PŘEHLED DOKUMENTŮ:
Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi zeměmi EU
Akt Rady, kterým se vypracovává Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi zeměmi EU
CO JE CÍLEM ÚMLUVY A AKTU?
Cílem úmluvy je podpořit a usnadnit vzájemnou pomoc mezi justičními, policejními a celními orgány v trestních věcech a zlepšit rychlost a účinnost soudní spolupráce. Doplňuje Úmluvu Rady Evropy z roku 1959 o vzájemné pomoci v trestních věcech a její protokol z roku 1978.
Akt schvaluje úmluvu jménem zemí EU.
KLÍČOVÉ BODY
Žádosti o vzájemnou pomoc
- Žádosti musí být vyhotoveny písemně a musí je předávat a provádět přímo vnitrostátní justiční orgány.
- Žádosti o dočasné předání nebo průvoz osob, které jsou ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo o informace z rejstříků trestů musí být zasílány prostřednictvím ústředních orgánů zemí EU.
- V naléhavých případech může být žádost učiněna prostřednictvím Interpolu nebo orgánu příslušného podle pravidel Smlouvy o Evropské unii.
- Při poskytování vzájemné pomoci se musí země EU, od které je požadována vzájemná pomoc (dožádaná země) řídit formálními náležitostmi a postupy výslovně uvedenými zemí EU, která o vzájemnou pomoc požádala (dožadující země), a žádost vyřídit co nejdříve, přičemž se v nejvyšší možné míře řídí uvedenými lhůtami.
- Pokud jde o procesní písemnosti, země EU je zasílají přímo poštou osobám, kterým jsou určeny a které se nacházejí v jiné zemi EU. V určitých případech však mohou být procesní písemnosti zaslány prostřednictvím příslušných orgánů dožádané země.
- Soudní orgán nebo ústřední orgán v jedné zemi EU může navázat přímý kontakt s policejním nebo celním orgánem jiné země EU, nebo pokud se žádosti o vzájemnou pomoc týkají řízení před správními orgány, se správním orgánem jiné země EU. Země mohou rozhodnout, že tuto klauzuli odmítnou, nebo ji použijí za určitých podmínek.
- Země EU mohou spontánně sdílet informace týkající se trestných činů a správních deliktů, za jejichž potrestání nebo vyřízení odpovídá přijímající orgán.
Zvláštní formy vzájemné pomoci
- Odcizené předměty nalezené v jiné zemi EU by měly být zpřístupněny dožadující zemi, aby je mohla vrátit jejich majitelům.
- Osoba držená ve vazbě na území dožadující země může být se souhlasem orgánů dočasně předána do země, ve které se má vyšetřování konat. Vyžaduje-li to jedna ze zemí, musí s tím dotčená osoba před předáním souhlasit.
- Soudní orgány jiné země mohou vyslechnout svědka nebo znalce prostřednictvím videokonference, pokud to není v rozporu se základními principy dožádané země a pokud všechny dotčené strany souhlasí.
- Sledované zásilky* jsou povoleny na území jiné země EU v rámci vyšetřování trestných činů, pro které je přípustné vydání. Orgány dožádané země je musí řídit a sledovat.
- Dvě nebo více zemí mohou na základě jejich společné dohody vytvořit společný vyšetřovací tým pro konkrétní účel a na omezenou dobu. Úředník ze země, v níž tým působí, koordinuje a vede její aktivity.
- Vyšetřování mohou provádět i agenti zastírající svou totožnost nebo působící pod nepravou totožností, pokud dodržují příslušné vnitrostátní právní předpisy a postupy.
Odposlech telekomunikačního provozu
- Telekomunikační provoz může být odposloucháván, pokud o to požádá příslušný orgán jiné země EU, který je k tomu oprávněn v této zemi EU.
- Může se jednat buď o odposlech telekomunikačního provozu s bezprostředním přenosem dožadující zemi, nebo o odposlech, záznam a pozdější přenos záznamů dožadující zemi.
- Odposlech se může provádět také v zemi EU, kde se nachází pozemská stanice družicových komunikací. Pokud není zapotřebí technické pomoci této země, může se odposlech provádět prostřednictvím poskytovatelů služeb dožadující země. Pokud se odposlech provádí v konkrétní zemi, protože se tam přemístí osoba, která má být odposlouchávána, ale technické pomoci této země není zapotřebí, je nutné tuto zemi o prováděném odposlechu informovat.
Zvláštní pravidla pro některé země EU
Zvláštní pravidla se vztahují na:
- Irsko a Spojené království (1) (předávání žádostí o pomoc),
- Lucembursko (ochrana osobních údajů), a
- Norsko a Island (pravidla spojená s Schengenskými pravidly a vstupem úmluvy v platnost).
ODKDY TENTO AKT A DOHODA PLATÍ?
Úmluva vstoupila v platnost dne 23. srpna 2005.
KONTEXT
Další informace získáte zde:
KLÍČOVÉ POJMY
Sledované zásilky: technika umožňující nezákonným nebo podezřelým zásilkám drog nebo látek, které je nahrazují, opustit území jedné nebo více zemí, přejít přes něj nebo na něj vstoupit s vědomím a pod dohledem příslušných orgánů těchto zemí s cílem identifikovat osoby zapojené do páchání trestné činnosti.
HLAVNÍ DOKUMENTY
Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii – Prohlášení Rady k čl. 10 odst. 9 – Prohlášení Spojeného království (1) k článku 20 (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3–23)
Akt Rady ze dne 29. května 2000, kterým se v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 1–2)
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Protokol k Úmluvě o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaný Radou v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 326, 21.11.2001, s. 2–8)
Sdělení generálního tajemníka Evropské unie podle čl. 30 odst. 2 Úmluvy, vypracované Radou v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii, o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 24)
Poslední aktualizace 10.09.2018