Vzájemná právní pomoc v trestních věcech mezi zeměmi EU

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi zeměmi EU

Akt Rady, kterým se vypracovává Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi zeměmi EU

CO JE CÍLEM ÚMLUVY A AKTU?

Cílem úmluvy je podpořit a usnadnit vzájemnou pomoc mezi justičními, policejními a celními orgány v trestních věcech a zlepšit rychlost a účinnost soudní spolupráce. Doplňuje Úmluvu Rady Evropy z roku 1959 o vzájemné pomoci v trestních věcech a její protokol z roku 1978.

Akt schvaluje úmluvu jménem zemí EU.

KLÍČOVÉ BODY

Žádosti o vzájemnou pomoc

• Žádosti musí být vyhotoveny písemně a musí je předávat a provádět přímo vnitrostátní justiční orgány.
• Žádosti o dočasné předání nebo průvoz osob, které jsou ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo o informace z rejstříků trestů musí být zasílány prostřednictvím ústředních orgánů zemí EU.
• V naléhavých případech může být žádost učiněna prostřednictvím Interpolu nebo orgánu příslušného podle pravidel Smlouvy o Evropské unii.
• Při poskytování vzájemné pomoci se musí země EU, od které je požadována vzájemná pomoc (dožádaná země) řídit formálními náležitostmi a postupy výslovně uvedenými zemí EU, která o vzájemnou pomoc požádala (dožadující země), a žádost vyřídit co nejdříve, přičemž se v nejvyšší možné míře řídí uvedenými lhůtami.
• Pokud jde o procesní písemnosti, země EU je zasílají přímo poštou osobám, kterým jsou určeny a které se nacházejí v jiné zemi EU. V určitých případech však mohou být procesní písemnosti zaslány prostřednictvím příslušných orgánů dožádané země.
• Soudní orgán nebo ústřední orgán v jedné zemi EU může navázat přímý kontakt s policejním nebo celním orgánem jiné země EU, nebo pokud se žádosti o vzájemnou pomoc týkají řízení před správními orgány, se správním orgánem jiné země EU. Země mohou rozhodnout, že tuto klauzuli odmítnou, nebo ji použijí za určitých podmínek.
• Země EU mohou spontánně sdílet informace týkající se trestných činů a správních deliktů, za jejichž potrestání nebo vyřízení odpovídá přijímající orgán.

Zvláštní formy vzájemné pomoci

• Odcizené předměty nalezené v jiné zemi EU by měly být zpřístupněny dožadující zemi, aby je mohla vrátit jejich majitelům.
• Osoba držená ve vazbě na území dožadující země může být se souhlasem orgánů dočasně předána do země, ve které se má vyšetřování konat. Vyžaduje-li to jedna ze zemí, musí s tím dotčená osoba před předáním souhlasit.
• Soudní orgány jiné země mohou vyslechnout svědka nebo znalce prostřednictvím videokonference, pokud to není v rozporu se základními principy dožádané země a pokud všechny dotčené strany souhlasí.
• Sledované zásilky* jsou povoleny na území jiné země EU v rámci vyšetřování trestných činů, pro které je přípustné vydání. Orgány dožádané země je musí řídit a sledovat.
• Dvě nebo více zemí mohou na základě jejich společné dohody vytvořit společný vyšetřovací tým pro konkrétní účel a na omezenou dobu. Úředník ze země, v níž tým působí, koordinuje a vede její aktivity.
• Vyšetřování mohou provádět i agenti zastírající svou totožnost nebo působící pod nepravou totožností, pokud dodržují příslušné vnitrostátní právní předpisy a postupy.

Odposlech telekomunikačního provozu

• Telekomunikační provoz může být odposloucháván, pokud o to požádá příslušný orgán jiné země EU, který je k tomu oprávněn v této zemi EU.
• Může se jednat buď o odposlech telekomunikačního provozu s bezprostředním přenosem dožadující zemi, nebo o odposlech, záznam a pozdější přenos záznamů dožadující zemi.
• Odposlech se může provádět také v zemi EU, kde se nachází pozemská stanice družicových komunikací. Pokud není zapotřebí technické pomoci této země, může se odposlech provádět prostřednictvím poskytovatelů služeb dožadující země. Pokud se odposlech provádí v konkrétní zemi, protože se tam přemístí osoba, která má být odposlouchávána, ale technické pomoci této země není zapotřebí, je nutné tuto zemi o prováděném odposlechu informovat.

Zvláštní pravidla pro některé země EU

Zvláštní pravidla se vztahují na:

• Irsko a Spojené království (1) (předávání žádostí o pomoc),
• Lucembursko (ochrana osobních údajů), a
• Norsko a Island (pravidla spojená s Schengenskými pravidly a vstupem úmluvy v platnost).

ODKDY TENTO AKT A DOHODA PLATÍ?

Úmluva vstoupila v platnost dne 23. srpna 2005.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

• Soudní spolupráce (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENTY

Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii – Prohlášení Rady k čl. 10 odst. 9 – Prohlášení Spojeného království (1) k článku 20 (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3–23)

Akt Rady ze dne 29. května 2000, kterým se v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 1–2)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Protokol k Úmluvě o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaný Radou v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 326, 21.11.2001, s. 2–8)

Sdělení generálního tajemníka Evropské unie podle čl. 30 odst. 2 Úmluvy, vypracované Radou v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii, o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 24)

Poslední aktualizace 10.09.2018

---

(1) Spojené království vystupuje z Evropské unie a od 1. února 2020 se stane tzv. třetí zemí (státem mimo EU).