Vzájemné uznávání na jednotném trhu EU

PŘEHLED DOKUMENTU:

(KOM(1999) 299 v konečném znění – Vzájemné uznávání na jednotném trhu

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TOHOTO SDĚLENÍ?

Vysvětluje význam vzájemného uznávání – jednoho z klíčových principů, na nichž funguje jednotný trh. Ten totiž umožňuje, aby se zboží a služby volně pohybovaly v EU bez nutnosti harmonizovat vnitrostátní právní předpisy. Sdělení ukazuje na problémy při provádění vzájemného uznávání a uvádí způsoby, jak tyto problémy řešit.

KLÍČOVÉ BODY

—	Zásada vzájemného uznávání znamená, že každý produkt zákonně prodávaný v jedné zemi EU se může prodávat v jiné, i když nesplňuje všechny technické předpisy dané země – s výjimkou striktně vymezených okolností.

—

Sdělení upozorňuje na tyto problémy: — nedostatek spolehlivých informací o provádění vzájemného uznávání, — náklady a zpoždění v důsledku špatné vnitřní organizace některých vnitrostátních orgánů veřejné správy, — neochota úředníků schválit produkt, který neznají, opatřený osvědčeními v jazyce, kterým nemluví.

—	Některé produkty, zejména ty složitější, musí splnit zvláštní vnitrostátní požadavky týkající se zdraví, bezpečnosti a ochrany spotřebitele. To platí zejména v odvětví potravinářství, elektrotechniky, strojírenství, vzácných kovů, stavebnictví a chemie.

—	Služby v oblastech, jako jsou obchodní komunikace, stavebnictví, patenty a bezpečnost jsou často posuzovány v rozporu s „kritériem veřejného zájmu“ obyvatel dané země.

—

Sdělení navrhuje následující opatření: — silnější monitorování prostřednictvím hodnotící zprávy, kterou Evropská komise připraví každé dva roky, s doprovodnou ekonomickou analýzou provádění zásady vzájemného uznávání. Tak by se stanovily oblasti, kde může být vyžadována plná harmonizace, — potenciální právní kroky proti vládám zemí EU, které neuspějí při provádění zásady, — úplnější informace o provádění zásady pro klíčové hráče, jako jsou vnitrostátní a regionální orgány veřejné správy, podniky, právníci a profesní organizace, — školení pracovníků vnitrostátních orgánů a zástupců profesních organizací z odvětví, kterých se tato zásada nejvíce týká, a souběžné pořádání národních, regionálních a místních seminářů, — účinnější způsoby řešení problémů zkrácením doby na řešení jednotlivých stížností.

—	Země EU mají významnou úlohu při: — provedení zásady vzájemného uznávání do vnitrostátního práva, — odpovídání v rozumné lhůtě na žádosti o její použití, — posilování spolupráce mezi resorty vládních institucí, — lepším využívání národních kontaktních míst.

—	Dohody o vzájemném uznávání podporují obchodování se zbožím mezi EU a klíčovými trhy, jako je Austrálie, Kanada, Izrael, Japonsko, Nový Zéland a Spojené státy.

—	Nařízení (ES) č. 764/2008 stanoví pravidla a postupy, které musí dodržovat vnitrostátní orgány, když mají v úmyslu zamítnout žádost o vzájemné uznávání produktu, nebo pokud chtějí uplatnit zvláštní podmínky.

KONTEXT

Vzájemné uznávání

AKT

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Vzájemné uznávání v návaznosti na akční plán pro jednotný trh (KOM(1999) 299 v konečném znění ze dne 16. června 1999)

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Usnesení Rady ze dne 24. června 1999 o správě dohod o vzájemném uznávání (Úř. věst. C 190, 7.7.1999, s. 2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 21–29)

Poslední aktualizace 04.01.2016