EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.10.2017

COM(2017) 616 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění programů Galileo a EGNOS a o činnosti Agentury pro evropský GNSS

{SWD(2017) 346 final}

1.ÚVOD

Při příležitosti 60. výročí Římské smlouvy se vedoucí představitelé EU, Evropský parlament a Evropská komise zavázali k plnění Římského programu a přislíbili, že budou pracovat na bezpečnější Evropě, prosperující a udržitelné Evropě, sociální Evropě a silnější Evropě na globální scéně. K plnění tohoto programu přispívají evropské programy družicových navigačních systémů EGNOS a Galileo.

V souladu s Kosmickou strategií EU 1 a cíli nařízení 2 o GNSS 3 se Galileo a EGNOS zaměřují na:

•maximalizaci začlenění kosmické problematiky do evropské společnosti a hospodářství tím, že rozšíří používání technologií družicové navigace a aplikací na podporu veřejných politik,

•vybudování globálně konkurenceschopného kosmického odvětví pomocí podpory výzkumu, inovací a podnikání pro růst a zaměstnanost ve všech členských státech,

•posilování součinnosti mezi civilními a bezpečnostními činnostmi v oblasti navigace a také na zajišťování evropské autonomie,

•prosazování úlohy Unie ve světě a vytváření nových obchodních příležitostí pro evropský průmysl družicové navigace.

Tato zpráva předkládá průběžné hodnocení evropských programů družicové navigace Galileo a EGNOS a hodnocení Agentury pro evropský GNSS (GSA) vyžadované podle článku 34 nařízení (EU) č. 1285/2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití (dále jen „nařízení o GNSS“) 4 a článku 26 nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS (dále jen „nařízení o GSA“) 5 . Ke zprávě je přiložen pracovní dokument útvarů Komise, v němž je podrobně popsáno fakticky podložené hodnocení.

Průběžné hodnocení se zaměřuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2016. Týká se pokroku dosaženého v evropských programech GNSS Galileo a EGNOS v porovnání s hodnoticími kritérii stanovenými v pokynech pro zlepšování právní úpravy, například 6 : efektivita, účinnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota EU, konkrétní požadavky zakotvené v nařízení o GNSS a cíle politiky Unie. Vzhledem k tomu, že nařízení o GNSS svěřuje agentuře GSA klíčovou úlohu při provádění evropských programů družicové navigace, považovala Komise za vhodné zhodnotit práci agentury společně s programy.

2.HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ O PROVÁDĚNÍ EVROPSKÝCH PROGRAMŮ GNSS

2.1Význam programů Galileo a EGNOS

Evropské družicové navigační systémy Galileo a EGNOS, které jsou ve vlastnictví Evropské unie, jsou zásadní pro evropské hospodářství i bezpečnost. Signály s údaji o poloze a čase, které poskytují družicové navigační systémy, se používají v mnoha kritických oblastech evropského hospodářství, jako jsou mobilní sítě, navigace v automobilech, řízení dopravy, synchronizace rozvodných sítí nebo elektronické obchodování. Odhaduje se, že služby družicové navigace se dotýkají téměř 11 % ekonomiky EU 7 . Evropská unie proto jednoznačně musí udržovat a provozovat nezávislé programy družicové navigace, aby zajistila dostupnost těchto aplikací a služeb a globální pokrytí včetně cirkumpolárních oblastí. Kromě toho mají vesmírné kapacity strategický význam pro civilní, obchodní, bezpečnostní a obranné cíle. Z tohoto důvodu musí Evropa zajistit nezávislý, bezpečný a nákladově efektivní přístup do vesmíru.

2.2Dosažení klíčových cílů

2.2.1Pronikání na trh

Během sledovaného období se systémům Galileo a EGNOS dařilo pronikat na trh. Evropský průmysl GNSS se rozrostl a v roce 2015 představoval 25 % celosvětového trhu s GNSS 8 . V odvětvích silniční a námořní dopravy tvořili evropští výrobci většinu. Evropští systémoví integrátoři tvořili většinu v námořním a zemědělském tržním segmentu a v mapování.

Pod vedením několika velkých společností a množství inovativních malých a středních podniků a začínajících podniků si Evropa vede velmi dobře na poli vývoje aplikací s přidanou hodnotou 9 .

Vývoj systému Galileo má pro Evropu již značný přínos, například v rozvoji služeb. Po prohlášení a zahájení počátečních služeb systému Galileo tak měli výrobci čipových sad a přijímačů možnost začít využívat výkonnějších signálů GNSS, zejména u chytrých telefonů a navigačních systémů pro vozidla. Převážná většina nových čipových sad pro navigaci zahrnuje zpracování signálů systému Galileo a postupně se zavádějí do uživatelských přijímačů v různých segmentech trhu. Všechny nové výrobky dvou největších výrobců chytrých telefonů mají čipové sady kompatibilní se systémem Galileo, což nepochybně svědčí o jeho úspěchu. Regulační opatření, která EU přijala v automobilovém průmyslu (systém eCall a digitální tachograf), usilují o přijetí řešení integrujících technologie založené na GNSS a současně zajišťujících slučitelnost se systémy Galileo a EGNOS. Je třeba zdůraznit, že Galileo soutěží s jinými GNSS, za nimiž stojí regulační opatření, která mají využívání těchto systémů prosadit nebo stimulovat.

Co se týče systému EGNOS, projevily se již velké socioekonomické přínosy zejména ve třech průmyslových odvětvích s největším průnikem na trh: v letectví, zemědělství a mapování. V jiných odvětvích, například v námořním a železničním, provádí GSA plány k proniknutí na trh. Kvůli pomalejšímu přijímání nových technologií a existenci alternativních pozemních technologií se však v těchto odvětvích na trh proniká pomaleji.

2.2.2Nasazení systému a jeho služby

Program Galileo dosáhl svého klíčového cíle, který byl pro hodnocené období stanoven – systém byl prohlášen za provozuschopný a od prosince 2016 poskytuje počáteční služby, jmenovitě počáteční otevřenou službu, službu pátrání a záchrany a veřejnou regulovanou službu.

Vesmírný segment programu Galileo byl posílen o 14 dalších družic, které byly během hodnoceného období vypuštěny, což bylo jedním z předpokladů k prohlášení, že počáteční služby Galileo jsou zprovozněny. V listopadu 2016 byly na raketě Ariane 5 poprvé v historii vyneseny společně čtyři družice Galileo. Zavádění programů s vysokým podílem složitých technologií však přináší svá rizika. Ani Galileo není výjimkou. Tato rizika se naplnila v roce 2014, kdy nastala problematická situace při startu rakety Sojuz, v jejímž důsledku byly dvě družice vypuštěny na nesprávnou oběžnou dráhu. Naplnila se také v podobě anomálie, která postihla některé atomové hodiny na palubě družic systému Galileo. V obou případech byla hlavní příčina odhalena a byla přijata nezbytná zmírňující opatření. Zpoždění plánu vypouštění družic způsobené anomálií při startu se podařilo minimalizovat díky urychlenému růstu vesmírného segmentu programu Galileo a oba satelity se již využívají pro službu SAR. Pokud jde o zmíněné hodiny, pro družice, které mají být v nejbližší době vypuštěny, byl zaveden adaptační program a byly také vytvořeny provozní postupy pro družice, které se již na oběžné dráze nacházejí. Na kvalitu služeb, které systém poskytuje, neměly zjištěné problémy vliv a výkon systému překračuje očekávání.

Služby EGNOS byly v období 2014–2016 soustavně poskytovány a vylepšovány. EGNOS nyní poskytuje provozovatelům leteckých a letištních služeb momentálně nejkvalitnější dostupné služby řízeného přiblížení, které zvyšují bezpečnost letu a přistání, a přináší výhody související s optimalizací spotřeby paliva. Službu EGNOS již navíc využívá větší počet uživatelů: ke konci roku 2016 využívalo postupy pro přiblížení a přistání za pomoci systému EGNOS více než 230 letišť ve 20 zemích 10 .

Prioritou však pro systém EGNOS zůstává pokrytí celého území EU-28 a rozšíření služeb na zbývající 1,02 % území EU-28 (východní část Kypru, Azorské ostrovy a severní části Norska a Finska).

2.2.3Mezinárodní spolupráce

Stran mezinárodní spolupráce bylo podniknuto několik opatření vedoucích k umocnění role Evropy coby mezinárodního hráče v oblasti poskytování GNSS. Konkrétně byla v roce 2016 dokončena jednání s Agenturou pro bezpečnost letového provozu v Africe a na Madagaskaru (ASECNA), která stanoví podmínky pro poskytování systémů s družicovým rozšířením v Africe, které jsou založeny na systému EGNOS. Kromě toho byla v červnu 2016 uzavřena dohoda s Koreou o rozšíření spolupráce na GNSS.

2.3Účinné poskytování služeb – řízení

2.3.1Rozpočet

Na období 2014–2020 přidělila Evropská unie programům Galileo a EGNOS celkový rozpočet 7 071,73 milionu EUR. Tato částka pokrývá činnosti týkající se řízení programu, činnosti v oblasti zavádění a využívání systému Galileo, činnosti týkající se využívání systému EGNOS a rizika spojená s těmito činnostmi. Ke konci roku 2016 jsou programy Galileo a EGNOS v mezích rozpočtových hranic stanovených na období 2014–2020 nařízením o GNSS. Komise pečlivě sleduje nakládání s rozpočtem, aby zajistila, že limit nebude překročen.

2.3.2Prováděcí mechanismy

V období 2014–2016 byl postupně zaváděn řídicí a kontrolní systém, o kterém bylo rozhodnuto v roce 2013: Mezi Komisí a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) byly uzavřeny dohody o přiznání příspěvku týkající se fáze zavádění programu Galileo, jakož i mezi Komisí a Agenturou pro evropský GNSS (GSA) týkající se fáze využívání systémů Galileo a EGNOS. Rovněž byly mezi GSA a ESA uzavřeny pracovní dohody pro programy Galileo i EGNOS. Úloha GSA v provozním řízení programů se postupně zvyšuje.

Nový řídicí a kontrolní systém přinesl stabilnější řídicí procesy. Ty přispěly k dodržení rozpočtových hranic programů a ke zmírnění rizik a dopadů nepředvídaných událostí na tyto programy.

Nové nastavení řízení od klíčových subjektů (Evropské komise, agentur ESA a GSA) vyžadovalo, aby se přizpůsobily své nové úloze, která není vždy zcela v souladu s jejich podnikovou kulturou, pravomocemi či strukturou. Toto přizpůsobení však vedlo k určité neefektivnosti. Například rozdělení povinností a kontrolních postupů často vyžadovalo zdlouhavé debaty mezi řídicími subjekty, což mělo dopad na reakční schopnost rozhodovacího procesu. Navíc skutečnost, že fáze zavádění a fáze využívání probíhaly současně s rozdílným nastavením řízení, od agentur vyžadovala, aby provedly dodatečná opatření k zajištění shody s Komisí ohledně způsobu, jakým je třeba úkoly vykonávat.

Proces osvojování znalostí u zúčastněných subjektů a programů samotných by měl v příštích několika letech nadále situaci zlepšovat. U operačních programů typu Galileo a EGNOS, které jsou vedeny službami a potřebami uživatelů, je zvláště důležitý efektivní rozhodovací proces. V této souvislosti je třeba pečlivě sledovat vzájemnou interakci mezi subjektem pověřeným zaváděním systémů (ESA) a subjektem odpovědným za jejich provoz (GSA).

Pokud jde o bezpečnost, spuštění prvních služeb Galileo a překrytí fází zavádění a využívání vedlo k určitým problémům. Zejména je třeba zachovat nezávislost činnosti jednotlivých subjektů odpovědných za provádění a ověřování bezpečnostních požadavků (Evropská komise, GSA, ESA).

Současný řídicí a kontrolní systém programů Galileo a EGNOS je však třeba dále optimalizovat, aby bylo možné zohlednit zahájení operační fáze těchto programů orientovaných na služby. Může se jednat o snížení administrativní zátěže u klíčových subjektů, jakož i zjednodušení a zkrácení rozhodovacího procesu. V neposlední řadě by to mělo vést k zohlednění nových bezpečnostních výzev, jako je kybernetická bezpečnost, a k jasnému definování úloh a povinností subjektů pověřených prováděním a ověřováním bezpečnostních požadavků.

2.4Přidaná hodnota EU

Vydáním prohlášení o zahájení počátečních služeb se Galileo oficiálně přesunul z testovací fáze do fáze poskytování služeb v reálném čase. Uživatelé po celém světě jsou nyní navigováni pomocí polohových, navigačních a časových informací, které poskytuje systém Galileo 11 .

Několik měsíců po prohlášení o zahájení počátečních služeb se na masový trh již dostala řada zařízení připravených na systém Galileo. Pracují s ním všechny hlavní čipové sady (prodávané 17 největšími dodavateli po celém světě a představující 95 % trhu), které se používají v chytrých telefonech, tabletech, automobilech, profesionálních zařízeních pro mapování atd.

Tyto čipové sady jsou součástí dnešních spotřebních i profesionálních výrobků. Na základě hlavních prodávaných výrobků GSA odhaduje, že Evropané vlastní více než 100 milionů uživatelských zařízení umožňujících využívat služby EGNOS nebo Galileo. Od roku 2018 se všechny nové modely automobilů prodávané v Evropské unii budou při výpočtu polohy při tísňových voláních v případě nehody spoléhat na systémy EGNOS a Galileo.

Navíc se očekává, že potenciální počet uživatelů se ještě zvětší: dodávky zařízení GNSS v Evropské unii by měly narůst z 210 milionů jednotek v roce 2015 na téměř 290 milionů v roce 2020 12 , což systémům EGNOS a Galileo přinese mnohem větší uživatelskou základnu.

Zavedení programů Galileo a EGNOS na úrovni EU tak přineslo vysokou přidanou hodnotu ve srovnání s tím, čeho by členské státy mohly dosáhnout na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Velikost a složitost programů vyžaduje zavedení na úrovni EU, neboť neexistuje žádná vhodná alternativa, která by zajistila přiměřenou návratnost investic. V důsledku toho se všechny zúčastněné strany shodují, že předpokladem k dosažení cílů programů Galileo a EGNOS je i nadále provádění na úrovni EU.

Programy Galileo a EGNOS přispívají k bezpečnosti a ochraně Evropy tím, že zajišťují evropskou nezávislost stran přístupu a využívání vesmírných technologií v bezpečném a chráněném prostředí, a zejména tím, že upevňují a chrání její infrastruktury, mj. proti kybernetickým hrozbám, a že posilují součinnost mezi civilními a bezpečnostní aktivitami v oblasti navigace, komunikace a pozorování, včetně sledování hranic a podmínek pro pozemní a námořní bezpečnost.

Programy Galileo a EGNOS rovněž upevňují pozici Evropy na mezinárodní scéně. Vzhledem k narůstající konkurenci jiných systémů GNSS a systémů s družicovým rozšířením (SBAS) je důležité, aby Evropa rozvíjela své vlastní systémy, účastnila se soutěže technologií, a zůstala tak světovým hráčem na poli vesmírných technologií a preferovaným partnerem na mezinárodní scéně.

3.HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ TÝKAJÍCÍ SE GSA

3.1Dopad a účinnost GSA

V letech 2014–2016 GSA úspěšně dosáhla důležitých cílů vedoucích k pokroku programů Galileo a EGNOS a rozvoji evropských navazujících trhů. Těch bylo dosaženo prostřednictvím účinného provádění jak hlavních úkolů svěřených GSA přímo na základě nařízení o GSA, tak prostřednictvím úkolů, které jí Komise svěřila podle dohod o přiznání příspěvku.

Mezi hlavní úspěchy agentury patří především testování, které bylo předpokladem pro spuštění počátečních služeb Galileo; přechod do fáze využívání systému Galileo, zejména pak zadání zakázky provozovateli služeb Galileo; bezproblémové provádění projektů v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, programu Horizont 2020 a projektů výzkumu a vývoje základních prvků, jakož i vývoj navazujících trhů prostřednictvím monitorovacích, komunikačních a propagačních činností. Těchto výsledků se podařilo dosáhnout bez překročení rozpočtu.

3.2Efektivita z hlediska bezproblémového chodu, pracovních metod a využití zdrojů

V období 2014–2016 agentura z hlediska bezproblémového chodu, pracovních metod a využívání zdrojů fungovala efektivně.

Pokud jde o hladký chod agentury, postupy prováděné GSA jsou v první řadě definovány v právním rámci, jímž se agentura řídí, a ten dodržovala. To přispělo k efektivnímu provádění programů.

Co se týče pracovních metod, GSA se aktivně podílela na zlepšování účelnosti a účinnosti procesu poskytování služeb, aby mohla řádně zvládnout své narůstající povinnosti. Agentuře byl ve sledovaném období udělen certifikát ISO-9001, kterým dokládá svůj systémem řízení kvality.

Z hlediska využívání zdrojů čelí GSA problému, který se týká získávání příslušných zdrojů a odborných dovedností. S přibývající svěřenou odpovědností se celkový rozpočet agentury v letech 2014 až 2016 zvýšil o 85,9 % a její personální stav vzrostl o 22,1 %.

3.3Role Rady pro bezpečnostní akreditaci (SAB) a bezpečnostní správa

Nařízení o GSA vytvořilo Radu pro bezpečnostní akreditaci (SAB), která odpovídá za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro evropské systémy GNSS. Pracuje nezávisle a nemá povinnost podávat zprávy generálnímu řediteli GSA. Rada funguje dobře a je třeba průběžně dohlížet na zajištění její naprosté nezávislosti.

Hodnocení ukázalo, že všechny příslušné orgány (např. bezpečnostní organizace v Evropské komisi, ESA a GSA; SAB) a procesy (např. určení bezpečnostních požadavků, bezpečnostní akreditace, určení a řízení bezpečnostních rizik, bezpečnost operací, monitorování bezpečnosti systému) v současné době fungují normálně. To umožnilo příslušným aktérům plnit své úkoly zajišťující akreditaci všech rozmístěných prvků systémů evropského GNSS, akreditaci rakety Ariane 5, jakožto prostředku pro vynášení družic Galileo, a prohlášení o zahájení počátečních služeb Galileo v prosinci 2016.

Je třeba nadále pracovat na optimalizaci bezpečnosti, zejména pokud jde o vhodné zvládání kybernetických hrozeb a potřebu zlepšit nezávislost činností bezpečnostní akreditace na jiných činnostech programu. GSA bude muset dbát na to, aby byla schopna zachovat bezpečnostní procesy i ve fázi využívání.

4.DALŠÍ POSTUP

4.1    Pronikání systémů Galileo a EGNOS na trh

Průběžná podpora pronikání služeb Galileo a EGNOS na trh je nezbytná k zajištění návratnosti investic Unie do programů a k maximalizaci socioekonomických přínosů, které tyto služby mohou vytvářet. Je třeba nadále pracovat na zajištění vhodného regulačního rámce pro pronikání služeb GNSS na trh. To si vyžádá také upevnění dostupných právních mechanismů.

EU musí ve své politice pamatovat na přínosy služeb určování polohy, navigace a času, které systémy Galileo a EGNOS poskytují, a přijít s konkrétními opatřeními, jako jsou regulace, vývoj norem a budoucí odvětvové strategie. Důraz je nutno klást na klíčová odvětví s nejvyšší přidanou hodnotou, jako jsou mobilní telefony, internet věcí, autonomní a propojené automobily, letectví a bezpilotní vzdušné prostředky (drony) a kritická infrastruktura využívající synchronizaci času. Komise zveřejní evropský radionavigační plán, aby usnadnila zavádění aplikací globálního družicového navigačního systému do odvětvových politik. Na vnitrostátní úrovni by toto úsilí mělo být podpořeno také pomocí stimulace využívání služeb Galileo a EGNOS v národním měřítku a vládních aplikacích.

Zařízení a aplikace, které využívají systémy Galileo a EGNOS, jsou vyvíjeny malými a středními podniky a začínajícími podniky. Evropské podniky čelí silné konkurenci ze strany amerických a čínských podniků a jsou závislé na mimoevropských kritických součástkách a technologiích. Je třeba více podporovat konkurenceschopnost evropských navazujících odvětví, aby se zvětšil jejich podíl na globálním trhu a vznikala pracovní místa. Je třeba sledovat činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, malé a střední podniky a začínající podniky zabývající se družicovou navigací, které jsou podporovány z evropských programů financování.

Služby Galileo a EGNOS se musí dále rozvíjet na základě potřeb uživatelů, aby poskytovaly nejmodernější družicové navigační služby s vyšší spolehlivostí a novými inovativními funkcemi. To je obzvláště důležité ve stále se zostřující zahraniční konkurenci, kde mají poskytovatelé jiných družicových konstelací ambiciózní plány na modernizaci. Komise již pracuje na nové generaci infrastruktury Galileo a EGNOS, která umožní služby zmodernizovat. Komise zdokonalí proces konzultací s uživateli a vytvoří vyhrazené uživatelské platformy, aby se vývoj mohl řídit potřebami uživatelů, a to včetně požadavků týkajících se bezpečnosti.

4.2    Služby Galileo a EGNOS

Po ukončení fáze počátečních služeb Komise zajistí postupné zlepšování služeb Galileo, aby se do roku 2020 dosáhlo plné provozní kapacity. V zájmu splnění tohoto cíle bude i nadále využívána infrastruktura systému Galileo na zemi i ve vesmíru. Komise obstará potřebné služby pro vynášení družic, aby zajistila, že všechny pořízené družice budou vypuštěny.

Komerční služba systému Galileo bude představena ještě před rokem 2020 a bude sestávat z inovativních prvků s vysokou přesností a autentizačními funkcemi, u kterých se očekává, že budou rozhodujícími prvky pro přijetí systému Galileo uživateli. Komise už navíc pracuje na dalším vývoji systému, a to za plné konzultace s členskými státy a komunitami koncových uživatelů, aby budoucí služby i nadále zcela vyhovovaly jejich potřebám.

Důraz by se měl klást také na kybernetickou bezpečnost, aby bylo zajištěno zavedení ochranných mechanismů, které budou úměrné stále se vyvíjejícím počítačovým hrozbám.

Služby EGNOS poskytují koncovým uživatelům v Evropě vysokou míru stability a výkonu. Klíčovou komunitou uživatelů systému EGNOS je letecké odvětví. Nadále se budou provádět periodické činnosti a připravovat aktualizace systému, což zajistí kontinuitu služeb EGNOS. Komise dohlédne na to, aby se úplného pokrytí cílové oblasti dosáhlo v souladu s plánem rozvoje služeb EGNOS.

Zároveň zdárně probíhá vývoj další generace systému EGNOS. Tato nová verze rozšíří signály GPS a Galileo na dvojí frekvenci, což přinese významné zlepšení služeb EGNOS a zvýšení počtu uživatelů.

A konečně aby bylo možné zajistit odolnost služeb, Komise posoudí opatření k zajištění poskytování kritických součástí pro oba družicové navigační systémy, zejména pomocí diverzifikace dodavatelského řetězce.

4.3    Mezinárodní spolupráce

Celosvětová podpora a využívání služeb Galileo a EGNOS jsou důležité pro globální růst využívání evropských technologií a k otevření nových tržních příležitostí pro evropské podniky. Přijetí technologií a služeb EGNOS se očekává v zemích západního Balkánu, v partnerských zemích evropské politiky sousedství a v Africe. Co se týče programu Galileo, cílit se bude na slibné trhy, například na Asii a Jižní Ameriku, které by jeho služeb a aplikací mohly využívat.

Programy Galileo a EGNOS jsou také prostředkem k posílení úlohy EU jakožto globálního hráče. Je třeba silněji prosazovat zájmy těchto programů v mezinárodních organizacích a fórech, zejména pokud jde o témata související s kompatibilitou a interoperabilitou s jinými globálními družicovými navigačními systémy a řádným využíváním kmitočtových pásem.

4.4    Řízení programů

Veřejná správa programů, která byla zavedena na období 2014–2020, zajistila u programu Galileo hladký přechod od fáze zavádění k fázi využití. GSA si postupně zvyká na svou novou roli v provozním řízení systému Galileo.

Zkušenosti s provozním řízením systému EGNOS ukazují přístup, kdy projektování, konstrukce, provoz a poskytování služeb jsou nejúčinněji poskytovány při plně integrovaném řízení.

Co se týče otázek souvisejících s řízením bezpečnosti, byly zavedeny přiměřené mechanismy, které zajistí hladké řízení požadavků během fází zavádění a využívání, jež se až do roku 2020 překrývají. Měla by být zachována nezávislost fungování organizací (Komise, GSA a ESA) odpovědných za provádění a ověřování bezpečnostních požadavků a bylo by vhodné upevnit nezávislost činností bezpečnostní akreditace na jiných činnostech programu.

Komise bude monitorovat a v případě potřeby upravovat interakce s GSA, ESA a dalšími stranami podílejícími se na programu Galileo, zejména aby zajistila potřeby fáze využívání systému Galileo.

Komise ještě před předložením návrhů pro příští víceletý finanční rámec zahájí přezkum řízení, aby bylo možné řešit nedostatky zjištěné během tohoto hodnoticího procesu.

5.ZÁVĚR

Důkazy předložené v průběžném hodnocení prokázaly, že provádění nařízení o GNSS a nařízení o GSA přináší celkově dobré výsledky, pokud jde o obecná kritéria hodnocení a konkrétní požadavky na evropské programy GNSS. Programy Galileo a EGNOS dosáhly všech milníků, které byly na dotčené období stanoveny, a dále se postupuje tak, aby byly při provádění programu splněny všechny cíle stanovené na rok 2020.

Pokud jde o budoucnost, Komise má za cíl zajistit programům dlouhodobou vizi, čímž podnikům i uživatelům umožní těžit z přínosů evropských družicových navigačních systémů. V této souvislosti se bude Komise snažit o větší součinnost mezi vesmírnými a obrannými programy v souladu s nedávno přijatou Kosmickou strategií pro Evropu a obranným akčním plánem.

Rostoucí poptávka po přesných informacích o poloze v kombinaci s neustálým vývojem technologií družicové navigace znamená, že se evropský trh uživatelů systémů Galileo a EGNOS bude rozšiřovat. Tradiční trh s GNSS se rovněž rozroste o oblast internetu věcí, inteligentních měst a dat velkého objemu.

Z těchto důvodů budou příští roky klíčové pro upevnění dosažených výsledků a přípravu dalšího rozvoje programů.

(1) COM(2016) 705 final ze dne 26. října 2016.

(2) Zkratka GNSS označuje globální družicový navigační systém.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).

(4)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).

(5)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 276 ze dne 20.10.2010, s. 11).

(6)

   Zlepšování právní úpravy. Pokyny pro vypracovávání hodnocení a kontrol účelnosti.
http://ec.europa.eu/smart-regulation/guidelines/ug_chap6_en.htm (přístup: 2017-04-12).

(7) Analýza dopadu GNSS na hospodářství EU, listopad 2016. Studii provedly VVA, GMV, Kontor Qwentes a LS.

(8) Agentura pro evropský GNSS: Zpráva o trhu s GNSS, číslo 5 (květen 2017), s. 13.

(9) Agentura pro evropský GNSS: Zpráva o trhu s GNSS, číslo 5 (květen 2017), s. 13.

(10) Agentura pro evropský GNSS: Shrnutí dosažených výsledků v roce 2016, s. 6.
https://www.gsa.europa.eu/sites/default/files/2016_gsa_summary_report.pdf

(11) Agentura pro evropský GNSS: Zpráva o trhu s GNSS, číslo 5 (květen 2017), s. 15.

(12) Agentura pro evropský GNSS: Zpráva o trhu s GNSS, číslo 5 (květen 2017), s. 13.