Souhrnný přehled

Posouzení dopadů návrhu nařízení o řešení neodůvodněného zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace kvůli místu bydliště nebo státní příslušnosti

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Zákazníci, zejména spotřebitelé, ale též malé podniky, mají stále větší zájem o přeshraniční nákupy. Čím dál častěji se však setkávají s obchodníky provozujícími činnost v jiných členských státech, kteří jim odmítají zboží či služby prodat nebo upravují jejich cenu kvůli tomu, že daný zákazník je z jiného členského státu. Průzkum na základě fiktivních nákupů, který se konal v roce 2015, odhalil, že úspěšně proběhla jen o něco více než třetina (37 %) pokusů o přeshraniční nákupy. Mohou existovat dobré důvody, proč za hranice neprodávat (např. rozdíly v právních předpisech na ochranu spotřebitele, DPH, nedostatky v přeshraničních distribučních kanálech). Značný počet omezení je však pravděpodobně neodůvodněný.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Účelem této iniciativy je zajistit, aby zákazníci na jednotném trhu nebyli diskriminováni. Několik hlavních příčin tohoto jednání ze strany podniků se řeší současně, například prostřednictvím iniciativ Komise (ohledně digitálních smluv, doručování zásilek, rozšíření zjednodušeného jednotného místa pro DHP) v rámci strategie pro jednotný digitální trh a strategie pro jednotný trh. Předkládaná iniciativa se konkrétně soustředí na situace, v nichž neexistuje objektivní důvod pro rozdílné zacházení s domácími a zahraničními zákazníky.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Jedná se o problém typicky přeshraniční povahy, který se týká všech členských států. Členské státy a jejich vnitrostátní donucovací orgány se v současnosti při vymáhání platných ustanovení nemohou opřít o dostatečně jasný právní rámec. Z důvodu rozsahu a očekávaných účinků lze proto uvedených cílů lépe dosáhnout na úrovni EU.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

Zvýšenou transparentností (možnost č. 1) se sledovaného cíle nedosáhne. Zákaz blokování přístupu k internetovým stránkám a automatického přesměrování bez výslovného souhlasu zákazníka (možnost č. 2) ve spojení s požadavkem, aby takové blokování bylo ve výjimečně odůvodněných případech vysvětleno, vyřeší jen část problému. Jádrem upřednostňované možnosti (možnost č. 3) je určit konkrétní situace, v nichž diskriminaci na základě zeměpisného umístění nelze odůvodnit (u hmotného zboží, pokud si zákazník zajistí přeshraniční dopravu sám; u služeb, které jsou poskytovány na fyzickém místě, kde obchodník provozuje svou činnost; a u služeb dodávaných elektronicky, kde neexistuje problém s dodávkou). Možnost č. 4 spočívá v sestavení dodatečného seznamu důvodů pro diskriminaci na základě zeměpisného umístění, který by vyjasnil zásady stanovené v čl. 20 odst. 2 směrnice o službách. Tato možnost byla kvůli své složitosti zavržena. Možnost č. 5 zahrnovala požadavek, aby společnosti dodávaly hmotné zboží přes hranice, a nejlépe naplňovala sledovaný cíl, byla však zamítnuta, protože by podnikům ukládala nepřiměřené náklady.

Kdo podporuje kterou možnost? 

Možnost č. 1 se těší silné podpoře ze strany spotřebitelů, ale některé podniky k ní mají výhrady. Možnost č. 2 jasně podporují spotřebitelé a souhlasí s ní i podniky. Převážná většina spotřebitelů se vyslovuje pro možnost č. 3, stanoviska podniků se však liší. Některé podniky ji odmítají, jiné vyjadřují souhlas, např. v případě transakcí, kdy si zákazníci zajistí dodání sami. Možnost č. 4 některé podniky vyžadují ke zlepšení právní jasnosti, jiné však vyjadřují odpor. Spotřebitelé v zásadě podporují možnost č. 5, ale podniky se jí vehementě brání.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Na základě dostupných údajů, např. o prodeji elektronického zboží na dálku, který je jednou z nejoblíbenějších kategorií internetového prodeje, lze odhadovat, že pokud by se zrušila omezení v podobě zeměpisného blokování praktikovaného společnostmi při přeshraničních prodejích, narostla by celková velikost trhu (celkové prodeje) v čistém vyjádření o zhruba 1,1 %. Většina tohoto obchodování by měla za následek úbytek domácích nákupů, zvláště domácích nákupů off-line. Čistý dopad na zvýšení obchodu se tak odhaduje pouze na 0,4 %. Důsledkem by bylo také snížení cen, které se průměrně v celé EU odhaduje na –0,5 % off-line a –0,6 % on-line. Neočekává se, že by v některém členském státě ceny vzrostly. Pokud by se podobné účinky projevily u veškerého hmotného zboží, celkový nárůst přebytku spotřebitele ve všech 28 členských státech EU by mohl v průměru dosáhnout 0,8 %, v jednotlivých členských státech by se však hodnoty lišily. Je nicméně třeba si uvědomit, že tento referenční scénář bude ovlivněn účinností souvisejících iniciativ v oblasti právních předpisů.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Zrušení automatického přesměrování a vyžádání si souhlasu návštěvníků stránek před přesměrováním s sebou ponese jednorázové náklady na dodržování předpisů, které se však dotknou jen malého počtu velkých internetových stránek (zhruba 2 % stránek, které představují 7,5 % přeshraničního provozu). Jiné náklady na dodržování předpisů by vznikly jen ve velmi omezené míře, protože obchodníci budou se zahraničními zákazníky jednoduše zacházet jako se zákazníky domácími. Vynaložené dodatečné náklady (například náklady související s platebními systémy či jiné náklady) by si obchodníci mohli transparentním způsobem vynahradit v rozsahu, v němž jsou objektivně odůvodněné.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Toto opatření se vztahuje na všechny podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků. Jediná dodatečná zátěž by mohla souviset s malým poplatkem navíc za platební služby a s tím, že v případě digitálního prodeje je potřeba zjistit sazbu DPH v zákazníkově zemi (registrace probíhá prostřednictvím zjednodušeného jednotného správního místa pro DPH). Podle nového návrhu předpisů pro DPH bude tato informace snadno dostupná. Představovalo by to nicméně značnou zátěž pro společnosti, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů od DPH osvobozeny. Na tyto společnosti se proto povinnost rovného zacházení nevztahuje. Výjimka pro všechny mikropodniky a malé podniky by nebyla udržitelná.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?

Žádné nové náklady na organizaci se neočekávají, protože o prosazování předpisů ve vztahu ke spotřebitelům se budou starat již existující struktury koordinované v rámci nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele. Za osm let (2007–2015) se ke Komisi dostalo zhruba 1 500 stížností, Komise však odhaduje, že spotřebitelé měli v této oblasti problémů mnohem více. Od nařízení se očekává, že vyjasní povinnosti obchodníků a bude odrazovat od nekorektního jednání. Roční pracovní zátěž členských států se proto pravděpodobně zvýší jen v omezené míře.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Ne. Opatření se vztahuje na všechny obchodníky prodávající zboží či služby zákazníkům v EU, a nemá proto vliv na mezinárodní konkurenceschopnost.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Komplexní zhodnocení tohoto opatření by mělo být provedeno pět let po jeho vstupu v platnost.