1.   Členové plní úkoly, jimiž byli pověřeni, ve veřejném zájmu a nestranně a nezískávají žádné přímé či nepřímé výhody nebo odměny a ani o to neusilují.

2.   Členové se vyhnou veškerým situacím, jež by mohly vést ke střetu zájmů. Střet zájmů nastává, pokud má člen osobní zájem, který by mohl nepatřičným způsobem ovlivňovat plnění jeho úkolů jakožto člena. Střet zájmů nenastává, pokud člen získá výhodu pouze jako osoba z řad široké veřejnosti nebo široké skupiny osob. Střet zájmů nenastává ani v případě, že člen vykonává určitou činnost v rámci výkonu své veřejné funkce, například když zasedá v rozhodčích orgánech společností.

3.   Každý člen, který se domnívá, že u něj nastal střet zájmů, přijme v souladu se zásadami a ustanoveními tohoto kodexu chování neprodleně kroky nezbytné k nápravě této situace. Není-li člen schopen střet zájmů vyřešit, oznámí to písemně předsedovi a generálnímu tajemníkovi.

1.   Členové plní úkoly, jimiž byli pověřeni, ve veřejném zájmu a poctivě, aniž by požadovali, přijímali nebo dostávali přímé či nepřímé výhody nebo odměny výměnou za určité jednání v rámci své činnosti, a vědomě se snaží vyhnout veškerým situacím, při nichž by hrozilo podplácení, korupce či nepřípustné ovlivňování.

2.   Členové nevykonávají žádnou placenou profesionální lobbistickou činnost, která by měla přímou spojitost s rozhodovacím procesem Unie. Zastupování regionálních či místních zájmů se za lobbování nepovažuje.

3.   Má se za to, že členové při plnění svých úkolů, tj. při účasti na schůzích orgánů Výboru, akcích konaných v jeho prostorách, akcích pořádaných mimo sídlo a podporovaných Výborem v souladu s interními pravidly, a akcích, na nichž zastupují Výbor, vždy jednají jakožto členové Výboru.

4.   Členové Výboru při výkonu své funkce nepřijímají žádné dary ani jiné podobné výhody, s výjimkou darů či výhod, jejichž přibližná hodnota nepřekračuje 100 EUR a které jsou projevem zdvořilosti. Členové mohou přijímat dary, jejichž přibližná hodnota překračuje 100 EUR a které jsou projevem zdvořilosti, pokud je při své nejbližší účasti na jednání Výboru po jejich obdržení odevzdají na generálním sekretariátu. Předseda rozhodne, zda se tyto dary, stejně jako dary téže hodnoty, jež obdržel přímo on, stanou majetkem Výboru nebo se darují vhodné charitativní organizaci. Soupis těchto darů vede generální sekretariát. Členové se musí v každém případě řídit vnitrostátními, regionálními a místními pravidly pro přijímání darů, která se na ně vztahují, včetně předpisů stanovujících maximální hodnotu darů.

5.   Členové dodržují finanční předpisy Výboru, které se na ně vztahují, zejména předpisy upravující náhrady výdajů za dopravu a vyplácení paušálních příspěvků na cestu a účast na schůzi.

1.   Členové při plnění úkolů, jimiž byli pověřeni, jednají transparentně a souhlasí s prováděním oprávněných veřejných kontrol dodržování zásad stanovených v tomto kodexu chování.

2.   Pokud právní předpisy na celostátní nebo nižší než celostátní úrovni ukládají povinnost předložit veřejné prohlášení o finančních zájmech, pak jsou členové Výboru osobně odpovědní za to, že do 60 dnů od svého nástupu do funkce předají předsedovi prohlášení o tom, že v souladu s příslušnými platnými právními předpisy na celostátní nebo nižší než celostátní úrovni předložili příslušnému orgánu svého členského státu v souvislosti s výkonem mandátu nebo politicky odpovědné funkce, na jehož základě byli jmenováni členem Výboru, veřejné prohlášení o finančních zájmech, a připojí internetový odkaz na toto veřejné prohlášení. Členové jsou osobně odpovědní za správnost internetového odkazu a veškeré změny v tomto odkazu oznámí předsedovi do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně došlo.

3.   Pokud členové podle právních předpisů na celostátní nebo nižší než celostátní úrovni nemají povinnost veřejné prohlášení o finančních zájmech předkládat, jsou osobně odpovědní za to, že předsedovi předloží vyplněný formulář prohlášení uvedený v příloze k tomuto kodexu chování. V prohlášení se uvedou všechny subjekty, na nichž má člen přímý finanční zájem, o němž lze důvodně předpokládat, že by mohl způsobit střet zájmů, pokud by se člen podílel na rozhodování nebo formulování postoje Výboru ve věci tohoto subjektu. Má se za to, že člen má přímý finanční zájem na určitém subjektu v případě, kdy má v tomto subjektu kapitálovou účast, na jejímž základě má významný vliv na jeho řízení.

4.   Veškeré změny, které se týkají prohlášení předkládaného podle odstavce 3, oznámí členové předsedovi do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně došlo.

5.   Výbor zpřístupní informace poskytnuté předsedovi v souladu s tímto článkem veřejnosti tak, aby byly snadno dostupné.

6.   Pokud předseda obdrží informace, na jejichž základě se může domnívat, že prohlášení předložené členem podle odstavce 2 nebo 3 je v podstatných bodech nepřesné nebo neaktuální, může člena požádat, aby prohlášení opravil, a o provedené změně informovat předsednictvo.

7.   Zpravodajové předloží generálnímu sekretariátu seznam všech zainteresovaných stran, s nimiž konzultovali záležitosti související s předmětem jejich stanoviska. Generální sekretariát tento seznam uchová a na žádost jej může zveřejnit.

1.   Členové při plnění úkolů, jimiž byli pověřeni:

2.   V souvislosti s uplatňováním tohoto kodexu chování platí definice obtěžování stanovená v článku 12a služebního řádu, ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“):

„Psychickým obtěžováním“ se rozumí každé nepřístojné chování, které trvá po delší dobu, je opakované nebo systematické a zahrnuje mluvené nebo psané projevy, úmyslná jednání nebo gesta učiněná úmyslně, které mohou těžce poškodit osobnost, důstojnost nebo fyzickou či psychickou integritu člověka.

„Sexuálním obtěžováním“ se rozumí chování sexuální povahy, které osoba, jíž je určeno, považuje za nežádoucí a jehož účelem nebo následkem je uvedené osobě ublížit nebo vytvořit atmosféru zastrašování a prostředí, které je vůči uvedené osobě nepřátelské, útočné nebo rušivé. Sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci založenou na pohlaví.

1.   Předseda a členové Výboru zajistí dodržování kodexu chování a jeho uplatňování v dobré víře a s náležitým zohledňováním zásady proporcionality.

2.   Domnívá-li se předseda, že některý člen mohl kodex chování porušit, může za pomoci generálního tajemníka přezkoumat okolnosti údajného porušení. Dospěje-li předseda poté, co dotčeného člena vyslechne a vyzve, aby se písemně vyjádřil, k závěru, že dotčený člen porušil kodex chování, přijme po konzultaci s prvním místopředsedou, s předsedou Komise pro finanční a administrativní záležitosti, s předsedou národní delegace dotčeného člena a s předsedou politické skupiny dotčeného člena odůvodněné rozhodnutí o uložení sankce a dotčeného člena o tom informuje.

3.   Je-li osobou, která údajně porušila kodex chování, sám předseda, převezme úlohu, jíž byl podle odstavce 2 pověřen předseda, první místopředseda a úlohu, jíž byl v témže odstavci pověřen první místopředseda, převezme jiný místopředseda, který náleží k jiné politické skupině a jiné národní delegaci než první místopředseda.

4.   Uložená sankce může mít formu jednoho nebo více následujících opatření:

5.   V případě opakovaného porušení mohou být sankce uvedené v odst. 4 písm. b) a c) zdvojnásobeny.

6.   Dotčený člen může do dvou týdnů ode dne, kdy mu bylo oznámeno odůvodněné rozhodnutí uvedené v odstavci 2, podat vnitřní odvolání k předsednictvu. Odvoláním se platnost sankce uložené v odůvodněném rozhodnutí pozastavuje. Předsednictvo nejpozději do čtyř měsíců od podání odvolání přijme většinou hlasů odůvodněné rozhodnutí, jímž odůvodněné rozhodnutí předsedy zruší, potvrdí nebo změní. Potvrdí-li předsednictvo ve svém rozhodnutí předchozí rozhodnutí předsedy, může se odvolat na jeho odůvodnění. V případě zrušení nebo změny rozhodnutí předsedy uvede předsednictvo ve svém rozhodnutí vlastní odůvodnění. Předsednictvo toto odůvodněné rozhodnutí oznámí dotčenému členovi.

7.   Dotčený člen může v souladu s článkem 263 SFEU do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno odůvodněné rozhodnutí předsednictva, podat u Soudního dvora žalobu na neplatnost.

1.   Odchylně od článku 8 se tento článek použije na případy údajného obtěžování zaměstnance členem Výboru. „Zaměstnancem“ se rozumí úředník, dočasný zaměstnanec, smluvní zaměstnanec, prozatímní zaměstnanec, vyslaný národní odborník nebo stážista.

2.   Na každé nové pětileté funkční období Výboru se zřídí poradní komise pro otázky obtěžování (dále jen „poradní komise“) složená ze šesti členů. Předsedu poradní komise a další dva její členy navrhne z řad členů Komise pro finanční a administrativní záležitosti předsednictvo. Dva členy navrhne z řad zaměstnanců generální tajemník. Jednoho člena navrhne zaměstnanecký výbor. Předseda Výboru jmenuje předsedu a členy poradní komise, přičemž dbá na vyvážené zastoupení žen a mužů. V případě, že člen poradní komise přestane být členem Výboru nebo jeho zaměstnancem, se urychleně navrhne a jmenuje člen nový. Je-li člen poradní komise jednou ze stran ve zkoumané věci, pozastaví se po dobu trvání řízení jeho členství v poradní komisi a na jeho místo se urychleně navrhne a jmenuje nový, prozatímní člen. Poradní komise přijímá rozhodnutí prostou většinou, přičemž musí být přítomno nejméně pět členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Poradní komise pracuje zcela nezávisle a samostatně, zachovává důvěrnost a její jednání jsou tajná. Poradní komisi je při její práci nápomocen generální sekretariát Výboru. Generální sekretariát při poskytování pomoci poradní komisi zachovává naprostou mlčenlivost. Jakékoliv porušení této mlčenlivosti prošetří předseda a pro dotčenou osobu z toho mohou být vyvozeny příslušné důsledky.

3.   Zaměstnanci, kteří se cítí být obětí obtěžování ze strany člena Výboru ve smyslu článku 12a služebního řádu, mohou v souladu s článkem 24 služebního řádu podat žádost o pomoc. Totéž mohou učinit ostatní zaměstnanci, na něž se vztahuje čl. 11 první pododstavec a článek 81 pracovního řádu ostatních zaměstnanců. Prozatímní zaměstnanci, vyslaní národní odborníci a stážisté mohou podat žádost o pomoc na základě článku 31 Listiny základních práv Evropské unie. Před podáním žádosti může dotčený zaměstnanec neformálně kontaktovat příslušný orgán oprávněný ke jmenování, kteréhokoliv člena poradní komise nebo generální sekretariát Výboru.

4.   Orgán oprávněný ke jmenování informuje po obdržení žádosti uvedené v odstavci 3 poradní komisi a pověří příslušné oddělení generálního sekretariátu, aby předběžně prověřilo tvrzené skutečnosti, a bylo tak možné určit, zda lze obtěžování doložit důkazy prima facie. Toto oddělení předloží poradní komisi a orgánu oprávněnému ke jmenování do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti výsledky předběžného šetření provedeného na základě žádosti a případně i veškerá písemná prohlášení navrhovaných svědků a informace získané od příslušných oddělení generálního sekretariátu. Pokud se při předběžném šetření dospěje k závěru, že obtěžování dostatečnými důkazy prima facie doložit nelze, konzultuje orgán oprávněný ke jmenování se souhlasem poradní komise oddělení pro právní záležitosti a poskytne dotčenému zaměstnanci možnost vyjádřit se, než přijme v souladu s článkem 24 služebního řádu rozhodnutí. Pokud podle předběžného šetření obtěžování dostatečnými důkazy prima facie doložit lze, postoupí se věc poradní komisi.

5.   Poradní komise podrobně prošetří všechny věci, které jí byly postoupeny. Poradní komise zašle dotčenému členovi Výboru shrnutí obvinění, která proti němu byla vznesena. Dotčenému členovi Výboru se poskytne přiměřená lhůta v délce nejméně 15 pracovních dní na to, aby se k věci mohl vyjádřit. Po uplynutí této lhůty se souhrn připomínek dotčeného člena Výboru předá danému zaměstnanci. Poradní komise posoudí, zda mají být vyslechnuti svědci nebo třetí osoby a zda je třeba provést další šetření. Před schválením zprávy uvedené v odstavci 6 obdrží daný zaměstnanec i dotčený člen Výboru souhrn všech svědeckých výpovědí a poradní komise je odděleně vyslechne.

6.   Poradní komise přijme na základě předběžného přezkoumání ze strany příslušného oddělení generálního sekretariátu i svého vlastního důkladného šetření zprávu a předá ji předsedovi Výboru, danému zaměstnanci a dotčenému členovi Výboru. Tato zpráva obsahuje: i) shrnutí obvinění vznesených daným zaměstnancem, ii) shrnutí provedeného šetření, včetně připomínek dotčeného člena Výboru a všech vyslechnutých svědků, iii) posouzení skutečností a důkazů, včetně svědeckých výpovědí, iv) závěry ohledně otázky, zda k obtěžování došlo či nikoliv, a v) případně doporučení, pokud jde o potenciální sankce, jiná následná opatření nebo obojí. Ke zprávě se případně přiloží i menšinové stanovisko.

7.   Na základě zprávy poradní komise a po vyslechnutí dotčeného člena Výboru a konzultaci s prvním místopředsedou, s předsedou Komise pro finanční a administrativní záležitosti, s předsedou národní delegace a předsedou politické skupiny dotčeného člena vydá předseda Výboru odůvodněné rozhodnutí o tom, zda k obtěžování došlo či nikoliv, a o případném uložení sankce v souladu s čl. 8 odst. 4. Rozhodnutí může vycházet z odůvodnění zprávy poradní komise, pokud se shoduje se závěry její zprávy. Pokud se rozhodnutí od závěrů uvedených ve zprávě odchýlí, musí v něm být uvedeno vlastní odůvodnění. Předseda oznámí odůvodněné rozhodnutí danému zaměstnanci i dotčenému členovi Výboru a informuje o něm poradní komisi a orgán oprávněný ke jmenování.

8.   Dotčený člen může v souladu s článkem 263 SFEU do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno odůvodněné rozhodnutí předsedy, podat u Soudního dvora žalobu na neplatnost.

9.   Orgán oprávněný ke jmenování přijme konečné rozhodnutí o žádosti o pomoc, a to na základě odůvodněného rozhodnutí předsedy a po konzultaci s oddělením pro právní záležitosti. Dospěje-li předseda v odůvodněném rozhodnutí k závěru, že k obtěžování došlo, rozhodne orgán oprávněný ke jmenování o tom, jaká opatření budou přijata, aby byla oběti obtěžování poskytnuta pomoc. Dospěje-li předseda v odůvodněném rozhodnutí k závěru, že k obtěžování nedošlo, a orgán oprávněný ke jmenování zamýšlí žádost o pomoc zamítnout, poskytne dotčenému zaměstnanci předem možnost vyjádřit se. Záměrně nepravdivé nebo zavádějící žádosti o pomoc mohou mít za následek zahájení disciplinárního řízení s daným zaměstnancem.

10.   Je-li osobou, která byla obviněna z obtěžování, sám předseda, převezme úlohu, jíž byl podle odstavce 2, 7 a 9 pověřen předseda, první místopředseda a úlohu, jíž byl v odstavci 7 pověřen první místopředseda, převezme jiný místopředseda, který náleží k jiné politické skupině a jiné národní delegaci než první místopředseda.

11.   Orgán oprávněný ke jmenování může kdykoli rozhodnout o přijetí předběžných opatření, např. může daný zaměstnanec dostat zvláštní povolení vykonávat práci z domu nebo v prostorách Výboru, nicméně nikoli v blízkosti dotčeného člena, nebo mu může být poskytnuto volno. Orgán oprávněný ke jmenování informuje o přijatých opatřeních poradní komisi a oznámí jí, zda je nutné informovat dotčeného člena Výboru.

1.   Pokud by údajné porušení předpisů mohlo naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, informuje předseda o této skutečnosti příslušné orgány dotčeného členského státu.

2.   Výbor s příslušnými vnitrostátními orgány plně spolupracuje.